Cirkulární ekonomika

Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání přírodními zdroji, by měla být součástí návrhu jakéhokoliv produktu a je také součástí průmyslové strategie: Odpad jednoho se stává zdrojem pro ostatní. Ukázky toho, že to jde, přinese letošní ročník konference Předcházení vzniku odpadů (PVO), která se koná letos v 12. a 13. října v pražském Autoklubu v Opletalově ulici.

Program organizátoři z Českého ekologického manažerského centra (CEMC) a redakce časopisu Odpadové fórum skládají v duchu motta „Předcházej, Neplýtvej a Sdílej“. Konference je rozdělena do dvou dnů 12. a 13. října.  První den konference bude zaměřen především na novinky z české a evropské legislativy v oblasti odpadového hospodářství a ukázky dobrých příkladů implementace principů cirkulární ekonomiky a opětovného použití odpadů v podnikatelské praxi. Následující den bude věnován problematice potravinového odpadu a nové povinnosti velkých obchodních řetězců darovat neprodejné jídlo potravinovým bankám.

Generálním partnerem konference je společnost Ahold Czech republic a.s. Mezi další partnery odborné konference patří společnost Erst&Young a Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH), která sdružuje komerční a nekomerční subjekty prosazující a dodržující principy oběhového hospodářství.

Dobrých příkladů není nikdy dost

Legislativa je alfou a omegou dobře fungujícího odpadového hospodářství, které klade důraz na první stupeň hierarchie odpadů, tedy předcházení jejich vzniku. Konferenci proto zahájí ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart, který se zaměří na novinky z české odpadové legislativy. Čeká nás velká výzva českého odpadového hospodářství – rok 2024 – zákaz skládkování. Součástí prvního bloku budou přednášky o možnosti financování a podpory projektů oběhového hospodářství.  Následně navážou přednášky s ukázkami příkladů dobré praxe.

„I když v České republice nadále narážíme na častou skepsi a krátkozrakost managementu českých podniků, některé společnosti se celosvětovým dopadem se projektům, jež předchází odpadům, nebrání a dokážou díky nim i generovat zisk,“ vysvětluje organizátorka konference Jana Drábková, proč se program zaměřuje hlavně na praktické ukázky fungující praxe.  Dobrými příklady, které na konferenci zazní, jsou například společnost IKEA se svým projektem Druhý život nábytku nebo společnost H & M se svoji exkluzivní fashion kolekcí CONSCIOUS .

Do prodejen H & M mohou zákazníci zanést jakékoliv staré oblečení nebo textil, za který posléze dostanou slevu na nákup nové módy.

Touto cestou chceme poskytnout módu a kvalitu za nejlepší cenu co nejvíce udržitelným způsobem. Uzavření smyčky je závazek H & M směrem k udržitelné budoucnosti módy. Cílem je vytvořit cyklus v používání  textilií, aby nežádoucí oděvy mohly být znovu použity a recyklovány pro vytvoření nových textilních vláken a posloužit pro výrobu dalších produktů,“

říká Slavomíra Barnová z české pobočky společnosti H & M.

Dalším z pilířů oběhového hospodářství a šetrného nakládání se zdroji je sdílená ekonomika, které organizátoři konference budou věnovat poslední blok přednášek prvního dne. V rámci tohoto bloku vystoupí například zakladatel platformy SharyGo Dan Erblach, který představí sdílení jako nový způsob využívání věcí. Impact Hub Praha ukáže sdílenou ekonomiku jako nástroj na vytváření komunit za účelem společného boje se společenskými problémy, jako je ochrana životního prostředí.

Neplýtvej potravinami

Druhý den konference bude věnován výhradně potravinovému odpadu a novele zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, která od začátku roku 2018 prodejnám s plochou nad 400 m2, udává povinnost darovat neprodejné potraviny na humanitární a charitativní účely.

„Samotnou změnu v zákoně reprezentuje zejména jeden obsáhlý odstavec, který však neodpovídá na klíčové otázky spojené s organizací, zodpovědností a financováním darování potravin. S ohledem na aktuálnost jsme se konference rozhodli věnovat druhý den potravinovým odpadům s otevřením široké panelové diskuze k problematice novely zákona,“ vysvětluje výkonný ředitel CEMCu Vladimír Študent.

Cílem panelové diskuze bude vytvořit prostor pro vyřešení klíčových otázek spojených s novelou zákona. Diskuze se zúčastní zástupci všech zainteresovaných stran, jako je MZe, MŽP, MPSV, SZPI, Potravinových bank a SOCR ČR, který je spoluorganizátorem.

Změna myšlení

„Změna legislativy je jen počátek dlouhodobého procesu změny myšlení zainteresovaných skupin. Je potřeba, aby změnu doprovázela tvorba takových systémových opatření, bez nichž se cirkulární ekonomika nestane součástí našeho života. Tato konference je střípkem, který přikládáme do mozaiky řešení,“ popisuje úlohu konference Jana Drábková.

Pro více podrobností z programu a aktualit z přípravy konferenci sledujte stránky www.predcházeniodpadu.cz nebo facebook konference.

Nové sídlo společnosti zajišťující technické služby pro město Hranice vyroste do tří let na severovýchodním okraji města. V navrhovaném areálu bude umístěno několik provozů odlišného charakteru; reprezentativní funkce budou soustředěny do architektonicky výrazného kruhového objektu, který do území vnese jasnou a snadno zapamatovatelnou identitu, technická část je navržena na ortogonálním rastru, s důrazem na funkčnost, obslužnost a ekonomický aspekt stavby. Součástí areálu bude také edukační centrum a prostory pro začínající podnikatele v rekonstruovaném stávajícím administrativním objektu.

Stávající areál firmy EKOLTES Hranice, a. s., se nachází v severovýchodní části města, na rozhraní průmyslové zóny, sídlištní zástavby a volné krajiny a v současné době jej tvoří objekt administrativy a dílen v nevyhovujícím provozním, estetickém i technickém stavu a sběrný dvůr se zázemím. Nově zde má být umístěno několik provozů zcela odlišného charakteru – administrativní centrum, edukační centrum, sběrný dvůr a zázemí technických služeb. Každá ze jmenovaných funkcí má specifické požadavky na funkčnost, reprezentativnost i dopravní obslužnost.

Stavební program je logicky rozdělen na reprezentativní a technickou část. Reprezentativní část vyplňuje východní část pozemku v návaznosti na příjezdovou komunikaci a je navržena jako solitér kruhového půdorysu; kruh zde symbolizuje recyklaci, koloběh či navrácení produktu zpět do procesu používání. Ústředním motivem návrhu je stoupající spirála, do které jsou vkládány jednotlivé prvky programu. Geometrie spirály je definována dvěma kruhy, jejichž mezikruží vytváří rámec pro umístění požadovaných funkcí: v podzemním podlaží se nachází parkování a zázemí sběrného dvora, ve dvou nadzemních podlažích jsou soustředěny administrativní zázemí, vedení firmy a edukační centrum. Kancelářské prostory ve formě pravoúhlých boxů jsou propojeny dynamicky tvarovanou chodbou s rozmanitými meziprostory a zákoutími, které lze využívat jako terasy, kuchyňky, zasedací místnosti či k neformálnímu posezení.

chybikkristof-architects-urban-designers_ekoltes9

Edukační centrum neboli centrum prevence odpadů je důležitou součástí programu a přidanou hodnotou návrhu, jež zdůrazňuje potřebu smysluplného zacházení s odpady. Návštěvnická trasa začíná tzv. RE-USE centrem, pokračuje expozicí nakládání s odpady a přednáškovým sálem a je zakončena vyhlídkou do krajiny na střeše objektu, přičemž RE-USE centrum v 1. NP a přednáškový sál ve 2. NP jsou nejvýraznějšími prvky celé stavby. Na spirále mezi nimi jsou prezentovány jednotlivé druhy odpadu, možnosti jejich zpracování i následného využití. Návštěvníkům je po celou dobu prohlídky zprostředkován vizuální kontakt se sběrným dvorem, a mohou tak sledovat celý proces recyklace v přímém přenosu. Samostatnou částí expozice je pak střešní krajina, kde jsou představeny ekologické přístupy s blízkým vztahem k přírodě – větrná energie, sluneční energie, včelařství, hmyzí hotel apod.

chybikkristof-architects-urban-designers_ekoltes6

Střed mezikruží vyplňuje provoz sběrného dvora. Kruhové uspořádání umožňuje minimalizovat manipulační plochy pro obsluhu sběrného dvora, neboť pohyb po kružnici v jednom směru eliminuje otáčení vozidel a zvyšuje uživatelský komfort jak pro pracovníky, tak pro zákazníky.

Vzhledem k poloze a povaze řešeného objektu je materiálové řešení navrženo v industriálním duchu. Ústřední spirála je provedena jako betonová superkonstrukce, veškeré další funkce využívají maximum recyklovaných materiálů, aby i samotný objekt byl showroomem recyklace.

Technická část areálu umístěná v západní části areálu představuje racionální protipól kruhového uspořádání; je rozvržena do čtverce a umožňuje maximálně efektivní a ekonomický způsob využívání.

V severní části areálu se nachází stávající administrativní budova; jedná se o soubor několika přístaveb a dostaveb nesourodého charakteru, který rekonstrukcí získá novou tvář a přehlednou dispozici s jasnými provozními vazbami a širokými možnostmi využití, například jako pronajímatelné kanceláře pro začínající podnikatele.

Nedílnou součástí řešení je vegetační úprava nezastavěných ploch, které plní zejména funkce mikroklimatickou, hygienickou, urbanistickou, ekologickou a estetickou. Veškeré úpravy jsou navrženy tak, aby byly snadno udržovatelné, prostorově a provozně bezkonfliktní. Kruhová plocha uprostřed areálu připomíná přírodě blízký hájek tvořený kombinací bříz s podrostem kapradin a okrasných travin. Ze západní a jižní strany je areál odcloněn stromořadím. Extenzivní lehká vegetační střecha je porostlá převážně sukulenty, zelené plochy jsou pokryty trávníkem.

chybikkristof-architects-urban-designers_ekoltes

 

Pohledová deska PACKWALL Design pro obklady stěn a finální povrchy.

Nápojový karton je obalový materiál, kterého se v České republice ročně uvede na trh asi 18 000 tisíc tun. Průměrný Pražan například vytřídí jen 0,71 kg kartonů ročně, přičemž jejich spotřeba na jednoho obyvatele činí asi dvakrát tolik. Stále se však právě například v Praze vytřídí téměř dvakrát více, než je celorepublikový průměr. Pokud bychom tedy chtěli odevzdat k recyklaci stejné množství materiálů, které jsme zakoupili, měli bychom znásobit naše úsilí. Ze zrecyklovaného nápojového kartonu totiž může třeba vzniknout stavební materiál nebo papírová utěrka s vysokou přidanou hodnotou, neboť jsou tyto věci vyrobeny z materiálu, který mohl jinak skončit na skládce.  Desky z nápojových kartonů tak v udržitelném stavebnictví je možné najít například jako plnohodnotnou alternativu dřevovláknitých a sádrokartonových elementů suché výstavby.

Správné třídění je nezbytné. Zbytky jídla v nápojovém kartonu omezují recyklaci.

Do kontejneru na nápojové kartony patří krabice od džusů, vína, mléka a řady potravinářských produktů a vzhledem ke specifikům jejich dalšího zpracování je důležité dbát na jejich „čistotu“. V případě, že lidé vyhodí kartony s velkým množstvím obsahu, je jejich recyklace často velmi náročná a to kvůli nutnosti jejich případného vymývání. Pokud totiž chceme získat kvalitní výrobek, je podstatná čistota vstupní složky. A jelikož je častým nešvarem vyhazovat nápojové kartony i s velkými zbytky jídla či nápojů, tak dochází při jejich přepravě a následném třídění ke vzniku plísní a mechanických nečistot, které limitují další zpracování. Důležité je však zmínit, že malé množství zbytku potravin nevadí. Není třeba je tedy důkladně vymývat, jen důkladně vyprázdnit.  „Vypírání nápojových kartonů je technologicky a finančně náročné. Náš patentovaný systém tuto operaci však nevyžaduje. Obaly naopak dosušujeme, aby ve vznikající surovině pro recyklaci nezůstala vlhkost, která by způsobovala zmíněné plísně. Výrazně by v celém procesu recyklace samozřejmě pomohlo, pokud by lidé kartony alespoň zběžně vymyli.“ říká Bohumil Musil ze společnosti Flexibau, zpracovávající kartonové obaly k výrobě deskových elementů pro stavebnictví a nábytkářství.

Nápojový karton skutečně třídí jen polovina domácností.

K vyšší míře třídění přispívá i dostatek kontejnerů. Praha jejich počet meziročně zvyšuje.

Organizace INCIEN se v roce 2016 zaměřila na nedostatky v třídění nápojových kartonů ve třech městských částech Prahy. Součástí výzkumu bylo mapování stávajícího počtu, stavu a využitelnosti kontejnerů na sběr nápojových kartonů. Na výzkum navázala také anketa mezi občany, která zjišťovala, jak občané třídí a co si o současných možnostech myslí. Obsáhlý výzkum na Praze 3, 7 a 13 o celkovém počtu téměř 700 respondentů odhalil několik podstatných informací. Přesto, že se objem nádob i jejich hustota na km2 v jednotlivých částech liší, průměrně občané těchto městských částí vytřídí stejné množství nápojových kartonů (0,71 kg na obyvatele), což je stále zhruba jen polovina toho, co vyprodukují. Tento údaj také potvrzuje anketa, ve které se pracovníci INCIEN dozvěděli, že nápojové kartony třídí zhruba polovina obyvatel. S hustotou umístění nádob je na tom nejlépe Praha 3 s počtem 16 míst na km2, druhá je Praha 13 s číslem 10,7 na km2 a poslední byla Praha 7 s počtem 5,5 míst na km2. Praha 7 však ve spolupráci se společností Pražské služby počet nádob na nápojové kartony zdvojnásobila a výsledky je možné sledovat již nyní. „Zvýšení počtu nádob téměř bez výjimek znamená i zvýšení množství vytříděné složky. Čím blíže a pohodlněji se lidé ke sběrným hnízdům dostanou, tím více třídí. Tento fakt se osvědčil i u sběru plastu a papírů, které jsme na Praze 7 zavedli i do vnitrobloků a výtěžnost ze zvýšila o téměř 30 %,“ doplňuje pan Radim Mana, mluvčí firmy Pražské služby.

Málokdo tuší, jak se skutečně recyklují nápojové kartony. 

Anketa mezi obyvateli dále ukázala, že občané odpad třídit chtějí. Bohužel však většina z nich s možnostmi třídění nápojových kartonů spokojena není. Často nevědí, že se nápojové kartony dají třídit, nebo si stěžují, že kontejnery jsou přeplněné či chybí. Velmi často lidé také nevěděli, co se skutečně s nápojovými kartony dále děje. Někteří tipovali využití v papírenském průmyslu, avšak o využití ve stavebnictví nevěděl nikdo.

Z krabice od mléka papírové kapesníky i nové domy.

O nápojové kartony mají papírny vysoký zájem zejména z důvodu vysoké kvality vstupního materiálu, ze kterého jsou tyto obaly vyrobeny. Recyklace nápojových kartonů probíhá podobně jako u běžného papíru, tedy mokrou metodou s pomocí tzv. vířivého rozvláknění na jednotlivé složky. Vířivým rozvlákněním se získá z nápojových kartonů 70-90 % celulózových vláken určených k opětovné výrobě papíru. Papírny tak získají kvalitní surovinu a tím  šetří peníze i chrání lesy. Z nápojových kartonů se vyrábí například kuchyňské utěrky, kapesníčky či tašky na nákup. Nevýhodou je však často dále nevyužitelný odpad, který tvoří směs plastu a hliníku, se kterými si již papírny neporadí a těžce pro ně hledají uplatnění. Často jsou tyto materiály energeticky využívány pro zajištění energetické potřeby samotné papírny nebo putují do cementáren jako palivo. V každém případě je však mnohem šetrnější zpracovat nápojové kartony komplexně.

Jako druhý příklad dobré praxe recyklace proto uvádíme rozdrcení a následné lisování drtě z nápojových kartonů do izolačních a stavebních desek, které vyrábí společnost Flexibau. Jedná se o českou technologii, která recykluje nápojové kartony v jejich plném rozsahu bez jakékoli zbývající odpadní složky. Na rozdíl od papírenské recyklace se jedná o suchou metodu, bez nutnosti separace na jednotlivé složky. Výstupem procesu jsou desky, které jsou používány například ve stavebnictví či v nábytkářství.

Desky z nápojových kartonů nahrazují sádrokarton či OSB desky

Na začátku celého procesu je nutné zajistit oddělený sběr nápojových kartonů takovým způsobem, aby odpad obsahoval co nejméně látek, které do kontejnerů nepatří. Plastová víčka však, překvapivě, nevadí. Materiál je důsledně tříděn a následuje také odstranění silně znečištěných částí. Poté jsou nápojové kartony rozdrceny a za vysokých teplot (> 200 °C) lisovány do desek různých rozměrů. Základním produktem je deska, kterou lze různými způsoby upravit a zejména využít. Uplatnění získává například ve stavebnictví v podobě sendvičových panelů, vnitřních příček, podhledů, obvodových stěn či jako stavební ohrady a bednění. V interiéru je možné desky využít pro lamelování, dýhování nebo obklady, kdy je materiál oceňován zejména pro jeho netypicky designový vzhled a strukturu.

“Vyrábíme stavební a interiérové desky řady PACKWALL z těžko recyklovatelného materiálu, jehož cenné vlastnosti jsou skvěle uplatnitelné ve stavebním a nábytkářském průmyslu,” dodává Musil. Za těžko recyklovatelný materiál jsou nápojové kartony považovány kvůli svému vícevrstvému obalu. Díky moderním technologiím, které si poradí i s kombinovanými obaly, však k jejich recyklaci dochází a tyto druhy odpadů jsou dále využívány.

V České republice se ročně na pulty dostane až 20 000 tun nápojových kartonů. Z nich lidé vytřídí 24 %, což v přepočtu znamená zhruba 0,4 kg na jednoho obyvatele. Celkem se zpětně k recyklaci dostane přes 4000 tun nápojových kartonů a firma Flexibau zajišťuje recyklaci cca  1 400 tun. Do budoucna by však chtěli produkci rozšířit na 2800 tun. Důležitým aspektem je ale i preference zákazníků při výběru deskových (stavebních) materiálů. Trendem by mělo být využívání druhotných surovin, které zabezpečují stejnou kvalitu jako standardní stavební materiály a významnou měrou přispívající k ochraně životního prostředí. Avšak tento trend je zatím pozorovatelný více za hranicemi naší země. 

Věděli jste, že…

  • … sběr nápojových kartonů se může v jednotlivých městech a obcích lišit? Někde se nápojové kartony sbírají společně s plasty, papírem, ale často i samostatně jako v Praze. Sjednocujícím prvkem je oranžová nálepka na kontejneru?
  • … nápojové kartony jsou z více jak 70 % vyrobeny z kvalitního papíru, zbytek je plast a hliník, který znemožňuje pronikání světla a tím uchovaná produkt déle bez přidaných konzervantů?
  • … nápojové kartony s certifikací FSC® jsou vyrobeny ze dřeva pocházejícího ze zodpovědně obhospodařovaných lesů a jiných odpovědných zdrojů? Jen tak budete mít záruku, že pomáháte chránit lesy. O to se stará nezisková organizace Forest Stewardship Council (FSC), která pomáhá chránit mizející, ohrožené a devastované lesy a ty zodpovědně obhospodařované nezávisle certifikuje. Od roku 2007 Tetra Pak vyrobil vice jak 200 miliard obalů označených logem FSC®?

This slideshow requires JavaScript.

V úterý 25.7. 2017 zahájila zkušebního provozu Library of Things Prague (dále LoT), která sídlí v Hybernské 4 v Praze. Návštěvníci se seznámili s prostorem i zakladateli nové knihovny věcí, vyzkoušeli nabízené předměty a případně si je rovnou půjčili domů.

LoT, knihovna věcí, je prostor, kde si lze půjčit nářadí, sportovní a outdoorové vybavení, hudební nástroje a jiné předměty, které nepotřebujete často a není tudíž nutné je vlastnit. Podobná místa již úspěšně fungují v zahraničí, např. ve Velké Británii či Rakousku. Tento jednoduchý koncept půjčování věcí jde ruku v ruce se stále populárnějším trendem sdílené ekonomiky a boje proti plýtvání. Na zmíněné principy navazuje i Library of Things Prague.

Iniciativa, za kterou stojí skupina mladých kamarádů, vznikla před pár měsíci a 25.7. slavnostně otevřela svou provozovnu. Od teď si zájemci budou moci půjčit např. stan, vrtačku či tenisovou raketu, na dobu jednoho týdne za dobrovolný příspěvek, který bude využit na další rozvoj knihovny. Zároveň se připravuje série workshopů s tématikou DIY výroby, recyklace a udržitelnosti.

Na podzim je pak plánováno spuštění plného provozu. Library of Things Prague sídlí v Hybernské 4 v prostorách donedávna opuštěného domu, jenž má nyní nově ve výpůjčce Filozofická Fakulta Univerzity Karlovy. V rámci její iniciativy Hybernská ožívá zde začínají vznikat prostory jako posluchárna, promítací sál, bar, galerie či umělecké ateliéry.

Kontakt facebook.com/libraryofthingsprague www.libraryofthings.cz kolektiv@libraryofthings.cz

Projekt byl podpořen programem Nadace O2 – SmartUP. a akceleračním program Social Impact Award 2017.

This slideshow requires JavaScript.

Klasický obárzek ve městě Funchal. Door to door systém sběru, tedy systém "ode dveří" je využíván u domů místních obyvatel.

Ostrovní státy či provincie mívají často velké deficity v třídění odpadů. Dovodem bývá dlouhodobě podinvestovaná infrastrukutra či nedostatek recyklačních kapacit. Většina odpadů tak často končí na skládkách. Dva portugalské ostrovy – Madeira a Azory, u kterých by se daly očekávat podobné výsledky, mají však odlišné výsledky i nakládání s odpadem. Azory podle údajů z roku 2014 skládkují více než 80 % odpadů. Madeira jen necelá dvě procenta. Důvod? Kapacity pro energetické využití odpadů.

V Portugalsku jsou tři zařízení na energetické využívání odpadů. Jedno v Portu, druhé v Lisabonu a třetí na Madeiře. To je jeden z důvodů, proč má skládkování na Madeiře červenou. Jedná se o hornatý ostrovní stát s krásnou přírodou a celkovou rozlohou 801 km². Na tak malé ploše si těžko můžeme představit skládku, která by ročně pojala přes sto tisíc tun odpadů. Taková situace je však na sousedních Azorech, které skládkují většinu svého odpadu. Recyklace a třídění odpadů je však v současnosti na Madeiře stále nedostatečné a s postupným zaváděním balíčku o cirkulární ekonomice se bude muset i tento ostrov přidat k “recyklační” evropské společnosti. V současnosti tak zavádí intenzivní oddělený sběr odpadů, který překvapí nejednnoho turistu. Většina přímořských států v turistických oblastech s efektivním tříděním odpadů stále bojuje. Příkladem jsou i řecké ostrovy, kde se turistům nabízí typický obrázek přeplněných “hnízd” na třídění, respektive netřídění, odpadů.

Madeira vsadila na osvětové aktivity a intenzifikaci systému tříděného sběru. V určité dny v týdnu tak před domy uvidíte malé nádoby na tříděné odpady. V horských vesnicích a těžce dostupných oblastech jsou stále sběrná hnízda s velkokapacitními nádobami, ty jsou však vždy doplněny cedulemi o správném systému třídění a málokdy najdete stání s nedostatečnou údržbou a přeplněnými nádobami. I přesto, že jednotlivé členské státy mohou vykazovat plnění cílů recyklace za celé území, dochází již nyní k renesanci odpadového hospodářství a i malé ostrovní provincie investují do nových systémů.

Na Madeiře je energeticky využito 90 % odpadů, 8 % je tříděno a necelá dvě procenta končí na skládkách. Z tříděného odpadu tvoří 37 % papír, 33, 9 % sklo, kovové a plastové obaly 29 % a necelé procento tvoří oddělený sběr baterií. Systém je tedy stále v porovnání například s českými výsledky, nedostatečný. Energetické využívání odpadů je však stále preferovanější řešení než prosté skládkování.

This slideshow requires JavaScript.

 

Zdroj dat: Evropská Komise, Informační list o odpadovém hospodářství Portugalska. 

Odpady jsou palčivé téma, se kterým se potýkáme v každodenním životě, a s každým dnem získává tato problematika na vážnosti. I z tohoto důvodu se ve světě rozmáhá trend směřující k nulovému odpadu. Jakkoliv zní tato představa ambiciózně, není zase tak obtížné se k ní alespoň přiblížit. V praxi to znamená jediné. Změnit vnímání odpadů z materiálů, kterých se potřebujeme co nejelegantněji a nejlevněji zbavit, na zdroje. Tak mohou být materiály recyklovány a dlouhodobě je snižována spotřeba primárních zdrojů. Pojďme se ale podívat na téma, které vzniku odpadů předchází – tedy na cesty, jak snižovat vlastní produkci odpadů v domácnosti. Na toto téma jsme diskutovali s autorky blogu Czech Zero Waste, což je první český blog o životě s nulovým odpadem.

czw
Jana Karasová, Helena Škrdlíková a Michaela Ondráčková (Zdroj: Facebook Czech Zero Waste)

Kterým odpadům se skutečně nedá vyhnout?

Samozřejmě si uvědomujeme, že zero waste, tedy nulový odpad, je trošku vysoký cíl. Bereme to spíš jako ideál, kterého se snažíme dosáhnout. Někteří říkají, že je to utopie, protože i ty věci, které si nakoupíme bez obalu, se přece musely do bezobalového obchodu nějak dostat. Toho jsme si vědomy, spousta odpadů vzniká před tím, než si zboží vůbec můžeme koupit. Při výrobě, při přepravě. To jsou odpady, kterým se vlastním snažením asi nevyhneme.

Jak vypadá den slavné zero waste blogerky?

Asi jako každý jiný. Jen s tím rozdílem, že nemusím vynášet koš.

Máte vlastní vizi proměny odpadového hospodářství?

Bylo by skvělé, kdyby se změnil celý systém výroby. Nejlepším řešením odpadů je jim předcházet. Máme na mysli hlavně design výrobků, aby se dělaly tak, aby vydržely co nejdéle, a po tom, co doslouží, aby se daly jednoduše zpracovat na další, stejně kvalitní výrobky. K tomu patří i sen, že každý obchod s potravinami bude fungovat tak, jak fungují ty bezobalové.

Život bez odpadu je tak trochu výzva, ale zvládáte to perfektně. Mohly byste čtenářům dát několik tipů na to, jak žít s menším množstvím odpadu?

  1. Plánujte

Pokud chcete snížit svůj odpad, plánujte. Pokud si naplánujete nákup potravin, nezkazí se vám v ledničce ty tři sýry, co jste koupili ve slevě. Pokud si pořádně promyslíte nákup všeho ostatního od bot a oblečení po rychlovarnou konvici, nenecháte se strhnout slevami a líbivými marketingovými slogany a nakoupíte opravdu jen to, co potřebujete. A o tom, nakolik to prospěje vaší peněžence, ani nemluvme.

  1. Vždy připraven

I sebelepší plánování může člověka překvapit nepřipraveného. Noste s sebou v kabelce pořád síťovku a nějaký látkový pytlík na spontánní nákupy. Nebudete si tak muset pokaždé kupovat novou igelitovou tašku a doma se vám pak nebudou válet stovky mikrotenových sáčků. Pokud máte rádi rychlé občerstvení, nezapomeňte s sebou krabičku a příbor – taková hezká krabička a vidlička dodá šmrnc i obyčejným hranolkům z bufetu na rohu.

  1. Vyhněte se balené vodě

Odpad hodně snížíte, pokud se vyhnete produktům na jedno použití. Mluvíme hlavně o balené vodě v PET lahvích, která nejenom, že není zdravější, ale zanechává za sebou tuny plastového odpadu. Kohoutková je stejně lepší, protože podléhá pravidelným kontrolám, navíc má tu správnou teplotu a je vždy čerstvá. A pokud máte rádi sladké nápoje, vsaďte na domácí sirupy nebo alespoň ty ve skle. A buďte připraveni – mějte s sebou vždy láhev na vodu, kterou lehce doplníte. Nejenomže omezíte odpad, ale také hodně ušetříte.

 

img_4419

  1. Nakupujte bez obalu nebo ve velkém

Velká část odpadů, které nám končí v koši, jsou obaly od jídla. Můžete se jim vyhnout tak, že nakoupíte tzv. bez obalu. (Mapa bezobalových obchodů tady.) Pokud máte štěstí a ve vašem okolí se nějaký takový obchod nachází, máte vyhráno. Pokud takové štěstí nemáte, nezoufejte. Spoustě obalů se dá předejít i v běžném supermarketu. Na nákup pečiva, ovoce a zeleniny můžete použít vlastní látkové pytlíčky, a než nějaké seženete, můžete dopoužívat sáčky, které máte z minulých nákupů. Trvanlivé potraviny můžete nakoupit ve větším balení (tedy ve výsledku s menším počtem obalů) nebo se domluvit s kamarády a potraviny nakupovat ve velkém přímo od dodavatelů a následně si je rozdělit. Existuje také bezobalový eshop a některé bezobalové obchody nabízí rozvoz. Věci, které bez obalu neseženete, zkuste kupovat v recyklovatelných obalech (nezapomeňte je pak vytřídit do správného koše).

  1. Objevte krásu slow fashion

Znáte to, sezónní slevy, akce a už si nesete domů tři trička, která jste si ani nezkusili, protože prostě byla tak levná a nemohli jste je tam nechat. A pak vám leží ve skříni, nikdy je nenosíte a za pár let je vyhodíte či pošlete dál. Tady mluvíme o fast fashion (rychlé módě), která vytváří víc odpadu, než se na první pohled může zdát. Vyhněte se impulzivním nákupům (plánujte), nebojte se bazarů(vyzkoušet můžete třeba web Vinted) a pošlete dál oblečení, které už nenosíte. To, co by už nikdo nechtěl, zaneste do kontejneru na textil. Existuje jich více druhů, některé berou jen hezké, ještě nositelné oblečení, jiné zpracují dál i nenositelné “hadry”. Proto pečlivě sledujte informace na kontejnerech.

  1. Krabička a ubrousek na zabalení svačiny

Když už jste vynaložili všechnu tu snahu při nakupování bez obalu, nekažte to při vaření, skladování a třeba nošení svačiny. Nemusíte balit každý rohlík do papírového ubrousku a následně sáčku. Skvěle vystačí obyčejná krabička na svačinu, a pokud potřebujete něco zabalit, místo potravinové fólie či alobalu můžete použít povoskovaný ubrousek. Návod na jeho výrobu si můžete přečíst tady.

  1. Méně je více

Minimalismus v současné době nabírá obraty. Proč? Takový životní styl přináší řád a preciznost do každodenního života. I když se to nezdá, redukce věcí na základní minimum může působit jako očista a vysvobodit čas a zdroje na to, co opravdu máte rádi. Jak na to? Preferujte kvalitu nad kvantitou a před každým nákupem přemýšlejte, jestli danou věc opravdu potřebujete. Jestli ano, zkuste se nejprve poptat sousedů a příbuzných, jestli jim třeba nepřekáží ve skříni, pak hledejte v různých bazarech (jestli ta věc přežila jednoho majitele, máte docela velkou šanci, že přežije i vás). Pokud ji takhle neseženete a budete ji kupovat novou, nebojte se připlatit za kvalitu (nemusí nutně znamenat za značku) a preferujte věci lokální, z přírodních nebo recyklovatelných materiálů a vyrobenou ve férových podmínkách.

  1. Sdílejte

Ne všechno potřebujete mít doma. Jedná se hlavně o věci, které používáte jen občas, jako je vrtačka, vařič na kempování nebo různé specializované nástroje. Zkuste je radši sdílet s rodinou a sousedy nebo navštivte tzv.  knihovnu věcí.

  1. Zredukujte kosmetickou taštičku

Kosmetika zanechává nejenom spoustu odpadu v podobě prázdných tub od zubní pasty či nedopotřebovaných a už prošlých krémů, ale pokud má nevhodné složení, můžou se chemikálie z ní dostat do vody, nemluvě pak o vlastním těle. Ke snížení odpadu nemusíte začít vyrábět kosmetiku doma, či se vrátit “na stromy” a nepoužívat kosmetiku vůbec. Stačí si rozmyslet, kolik různých krémů potřebujeme (proč mít jiný krém na ruce a jiný na tělo, když se jedná o péči o stejnou kůži?), koupit si nový šampuk nebo stáčený šampon, až ten starý dopotřebujeme, a místo sprchového gelu používat obyčejné mýdlo, místo deodorantu můžete používat kamenec, který vám vydrží nadosmrti, anebo si vyrobit tuhý deodorant podle našeho návodu.

  1. Soda, ocet a kyselina citronová – silnější trojka na úklid než ty známe z reklam

Co platilo u kosmetiky, platí i o uklízecích prostředcích. Takže, dopotřebujte ty, které máte, a už další nekupujte! Se vší špínou si totiž nejlépe poradí silná trojka – ocet, soda a kyselina citrónová. Váš dům bude zářit čistotou, koš zet prázdnotou a nemusíte se bát nebezpečných chemikálií, které běžné čisticí prostředky obsahují.

  1. Řekněte ne věcem na jedno použití

Jednorázové věci, jako je plastové nádobí, žiletky či papírové ubrousky, se můžou zdát levnými teď, ale pokud je používáte častěji, pěkně se prodraží. Investujte do holicího strojku, ze šuplíku vytáhněte látkové kapesníky a při úklidu se vraťte ke starým dobrým utěrkám a hadrům z roztrhaného oblečení.

  1. Kompostujte

Po tom, co se vám podaří aplikovat všechny předchozí tipy, zjistíte, že vám toho v koši moc nezbývá. Kromě bioodpadu, kterého při vaření vzniká opravdu hodně. Naše rada? Kompostujte! A nebojte, kompostování je opravdu pro každého. Pokud máte vlastní zahradu, založte si svůj kompost. Pokud zahradu nevlastníte, existuje několik možností, jak kompostovat. První a nejjednodušší je bioodpad odevzdat do nádob, které poskytuje město. Pokud takové koše vaše město ještě neposkytuje, existují sběrná místa. Další možností je komunitní kompostování. Mapu komunitních kompostů a spoustu dalších tipů ohledně kompostování najdete tady. A pokud jste trochu dobrodruzi a máte rádi zvířátka, vyzkoušejte vermikompostér. Můžete ho mít v bytě, vypadá stylově a se správným rozkladem vašich zbytků vám pomůžou žížaly.

img_4394
Nádoby na biologicky rozložitelné odpady doporučujeme volit perforované. Zamezíte tak tlení. Navíc můžete použít i kompostovatelné sáčky, ty ale často nejsou potřeba – máte-li kompostér po ruce, můžete do něj odpad odložit rovnou. (Zdroj: JRK)

Mohlo by se zdát, že bezodpadový život spotřebitelů vlastně odebírá práci klasickým odpadovým firmám, které s odpadem dále nakládají. Vždyť když žádné odpady nevznikají, není třeba ani odpadových firem. Jak trendy předcházení vzniku odpadů a zero waste vnímá firma Pražské služby, která poskytuje odpadový management našemu hlavnímu městu a navíc provozuje zařízení na energetické využívání odpadů v Malešicích, jsme se zeptali tiskového mluvčího firmy, pana Radima Many.

“Odpadové hospodářství je sektor, který se v posledních letech velmi dynamicky vyvíjí zejména na evropské úrovni. V současnosti jsou nastavovány ambiciózní cíle recyklace, snižování skládkování a i podpora prevence. A my s těmito cíli aktivně pracujeme a dynamicky upravujeme i naše aktivity tak, abychom trendy směřující k maximálnímu využití odpadů mohli naplňovat. Maximálně využíváme kapacity třídicích linek, navazujeme spolupráci se zpracovateli a snažíme se, aby co nejméně odpadů končilo nevyužitých. Proto ty, které se recyklovat nedají, neboť je občané nevytřídili, využíváme alespoň energeticky. V současnosti tak můžeme poskytnout teplo a světlo pro 20 tisíc pražských domácností, aniž bychom využili fosilní paliva.” Je ale zřejmé, že bez aktivní práce s obyvateli není možné zvyšovat míru třídění, proto dále pan Mana dodává, že: “Navíc osvětovými kampaněmi a neustálým zlepšováním infrastruktury pro třídění odpadů meziročně zvyšujeme míru třídění odpadů. Odpady už nyní vnímáme jako zdroj a děláme maximum pro to, abychom v tom nebyli sami.”

 

Plastový odpad okupuje naše životní prostředí, jak na zemi, tak v moři. Vědci odhadují, že v roce 2050 může být v oceánech více plastů než ryb. Greenpeace je součástí celoevropské iniciativy žádající změnu podmínek pro nakládání s odpady, a to především s těmi plastovými. Ale pokud něco chceme změnit, potřebujeme, aby nás bylo slyšet.

Přidejte své jméno k výzvě “PLAST JE PAST”, kterou vede organizace Greenpeace a pojďme změnit to, jak nakládáme s odpady a jak se chováme k oceánům a životu v nich.

Globální produkce plastových výrobků se v posledních letech dramaticky zvýšila. Největší podíl celosvětové poptávky po plastech tvoří obalové materiály (v Evropě je to 39,9 %), z nichž většina je jen na jedno použití, tedy například různé příbory, kelímky či sáčky.

Odhaduje se, že plasty již nyní tvoří 60 až 80 % procent všech odpadků v mořích a oceánech, přičemž toto číslo stále stoupá. Plasty v oceánech ohrožují život dvěma způsoby. Zvířata jako ryby a ptáci je mohou nechtěně spolknout a buď se zadusit, nebo zajít na ucpaný trávicí trakt a podvýživu. Dalším problém je možnost uškrcení či udušení kvůli různým plastovým sáčkům či zbytkům rybářských sítí.

Je čas začít jednat. První krok Vám zabere jen několik vteřin.

Zajímají Vás podrobnosti a souvislosti s cirkulární ekonomikou? Přečtěte si příspěvek Ladislava Špačka ze Sdružení chemického průmyslu, který problematiku plastů v oceánech přiblížil v souvislostech s prostředím v České republice v letním čísle Odpadového fora. 

Pozvánka na konferenci Předcházení vzniku odpadů

Na konferenci Předcházení vzniku odpadu se další členské organizace plnící principy Responsible Care zaměří zejména na předcházení vzniku odpadů při výrobě, distribuci a užití výrobků z plastů. Důraz bude položen i na ochranu vod a moří.

Zejména plasty totiž, představují hrozbu nejen pro zdraví našich vod, moří a pobřežních oblastí, ale i pro naše hospodářství a společnost. Většina odpadů, které se hromadí v mořích, vzniká při činnostech na pevnině. Nejlepší místo, kde je třeba začít tento problém světových moří řešit, se nachází na pevnině. Každoročně skončí ve světových mořích a oceánech přibližně 10 milionů tun odpadků. Plasty, zvláště pak obalové odpady z plastu, jsou hlavním typem drobného odpadu, se kterým se lze setkat v mořském prostředí.

Na rozdíl od organických materiálů se běžné typy plastů plasty v přírodě nerozkládají a hromadí se v přírodním prostředí, zejména v oceánech. Sluneční světlo, slaná voda a vlny rozloží plasty na ještě menší kousky. Oceánské proudy spolu s větry a zemskou rotací tyto částečky, z nichž některé měří pouhé mikrony, shromažďují a vytvářejí velké skvrny v oblastech zvaných odpadkové víry. Tyto odpadkové víry jsou tekuté a mění svou velikost a tvar. Odhaduje se, že největší a nejlépe prozkoumaný odpadkový vír, Severní tichomořský odpadkový vír, stáhl dohromady 3,5 milionu tun odpadu a ovlivňuje území, které je podle odhadů dvakrát rozsáhlejší než území Spojených států amerických. V našich oceánech existuje pět dalších velkých mořských vírů, kde se rovněž hromadí odpady, a to i v Atlantském oceánu.

Vzhledem k jeho velikosti a hojnému výskytu mořští živočichové a mořské ptactvo zaměňují odpad v moři s potravou. Udává se, že více než 40 % stávajících druhů velryb, delfínů a sviňuch, všech druhů mořských želv a přibližně 36 % mořských ptáků požilo odpadky v moři. Požití postihuje celá hejna ryb a mořských ptáků.

Ačkoli odpady v moři představují jen jeden z faktorů vyvíjejících tlak na zdraví mořského prostředí, vzbuzují rostoucí obavy. Kumulování plastů v přírodě a jejich dlouhá životnost tento problém dále komplikuje. Podle některých odhadů asi 80 % odpadu, které se nachází v mořském prostředí, pochází z činností probíhajících na pevnině. Řešení problému odpadu v moři musí začít tím, že se zabrání jeho vzniku.

I při řešení tohoto problému však může pomoci každý občan, děti nevyjímaje, všichni účastníci Konference Předcházení vzniku odpadů. SCHP ČR chce být řešení této problematiky ještě více nakloněn a to i jako reprezentant PlasicsEurope v ČR i spoluzakladatel Národní technologické platformy Plasty.

 

Kolik dní v týdnu strávíte bez toho, aniž byste v ruce drželi jakoukoliv nákupní tašku? Dokážete si představit život bez ní? V současné době se taška stala neodmyslitelnou součástí každodenního života, ke kterému rychlý nákup v supermarketu odnesený v tašce prostě patří. Přitom každou utracenou korunou rozhodujeme o tom, jaké zdroje a v jakém množství se spotřebují. Jak? Jednoduše: zvolíte-li u pokladny papírovou nebo plastovou variantu, volíte i dopad, jaký bude mít váš nákup na životní prostředí.

Právě proto nás dnes zajímá, která taška je lepší: papírová nebo plastová? Odpověď rozhodně není jednoduchá, ale můžeme se opřít o známá fakta. Podobnou otázku si položili na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze v čele s docentem Vladimírem Kočím, který se věnuje posuzování tzv. životního cyklu výrobku („life cycle assessment“ – LCA). Taková metodika umožňuje zanalyzovat životní cyklus produktů a pojmout dopady jeho výroby komplexně. Překvapivé však je, že autoři dospěli k názoru, že s ohledem na životní prostředí vede jednoznačně plast. Překvapivě, ale zdánlivě „zelenější“ papírová varianta je mnohem víc energeticky náročná.

„Při posuzování papírové a polyethylenové tašky si Ivana Koníčková zvolila jako základní funkci tašek odnos nákupů pro čtyřčlennou rodinu v průběhu jednoho roku. Tato modelová rodina potřebuje třikrát týdně odnést nákup o váze 10 kg. Ročně se jedná o 1560 kg nákupu. Pro odnesení tohoto nákupu je zapotřebí 156 polyethylenových tašek o nosnosti 10 kg nebo 120 tašek papírových o nosnosti 13 kg. Při posuzování byly zohledněny tyto fáze života tašek: těžba a zpracování surovin, výroba materiálu, zpracování na tašky, distribuce, užitná fáze a odstranění,“ říká vedoucí práce, docent Kočí. 

Zatímco v Evropě dostávají tašky červenou, Američané je dále prosazují. Tvrdí, že jsou ekologičtější.  

K podobnému názoru jako čeští vědci dospěli i jiné LCA studie ze zahraničí. Sdružení amerických výrobců plastových tašek, Progressive Bag Alliance, se rozhodlo bojovat za záchranu svého byznysu zadáním studie, která porovnávala váhu tašek, které odnesou stejné množství nákladu. Studii zpracovala britská společnost Boustead Consulting & Associates. A jaký byl výsledek? Závěr studie uvádí překvapivé výsledky: nejlépe pro životní prostředí vychází polyethylenová taška, která je na konci životního cyklu energeticky využita.

„V komunálním odpadu, který míří do ZEVO Malešice je podle posledních výsledků vzorkování odpadu až 18 % plastů. Ty by se mohly dále zrecyklovat, ale to jen v případě, že by je lidé řádně třídili. Některé odpady se sice recyklovat nedají, ale můžeme jejich vzniku předejít například tím, že omezíme spotřebu plastových produktů na jedno použití. Mezi ně patří i plastové tašky,“ říká Radim Mana, mluvčí společnosti Pražské služby.

Papírová taška Plastová taška
Váha materiálu na přenos stejného množství nákladu. 52 kg 6 kg
Spotřeba energie 2622 MJ 763 MJ
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu 34 kg 7 kg
Spotřeba fosilních paliv 23 kg 7 kg
Emise skleníkových plynů 0,08 tun 0,04 tun
Náročnost na vodu 264 litrů 15 litrů

Výroba papíru je jednoduše mnohem energeticky náročnější než výroba plastu. Navíc je papír objemově náročný. Pokud tedy uvažujeme o nárůstu spotřeby papírových tašek na úkor tašek plastových, nesmíme zapomenout i na zvýšení množství dopravovaného materiálu po našich silnicích. 

Je tedy plast skutečně nejlepší volbou?

Uvedené výše studie se ale nezabývají klíčovými přístupy nakládaní s odpady – předcházení vzniku odpadů a recyklování. Podívejme se tedy hlouběji na skutečnou recyklování plastů, když už tento souboj polyethylenová taška vyhrála.

Čísla, která uvádí Asociace výrobců plastů Plastics Europe jsou alarmující, ale ukazují na pozitivní trendy. Zákaz skládkování recyklovatelných materiálů se jeví velmi účinný a členské státy, které takové legislativní opatření zavedly, ukládají na skládku míň než 10 % plastového odpadu a rozvinula se jeho recyklace. Tento trend by byl velkým přínosem i pro Českou republiku, která v roce 2016 skládkovala celých 48 % komunálních odpadů. Z analýz odpadů, které jsou prováděny s cílem zjistit potenciál pro další třídění odpadů v domácnostech, vychází, že odpad putující na skládky stále obsahuje až 16 % plastů. Tyto plasty, pokud by nebyly možné recyklovat, by tak dále mohly být alespoň energeticky využity a nahradit fosilní paliva jako je například uhlí. Zákaz skládkování dále využitelného odpadu by tak mohla ulehčit nejen obecním rozpočtům, ale i životnímu prostředí.

A jak jsou na tom se skládkováním plastů ostatní evropské státy?

 

Situace je nejhorší v Řecku, na Maltě a na Kypru, kde na skládce skončí 70 až 80 % veškerých plastových obalů, což se razantně projevuje na místních ostrovních a poloostrovních ekosystémech. V roce 2014 8 milionů tun plastového odpadu skončilo na smetišti, což v praxi znamená plýtvání 100 milionů barelů ropy, 8 bilionů eur nebo zátěž ve formě 8 megatun odpadů a nebo, mate-li raději konkrétní příklady, 800 Eifelových věží odpadu. Táto čísla zahrnují veškerý plastový odpad, zhruba 17 % kterého tvoří tenký polyetylen, ze kterého se vyrábí ona plastová taška, která tak elegantně porazila papírovou.

Ekodesign jako klíč k snížení množství enormní produkce plastů?

Proč ale vzniká takové množství plastového odpadu? Jednou z odpovědí je špatný směr, kam kráčí obalová produkce s cílem zvýšit atraktivitu zboží pro spotřebitelé, například tím, že velikost obalu je několikrát větší než jeho obsah. Významnějším problémem však jsou příliš tenké plasty nebo také kombinované obaly, které není jednoduché recyklovat. Tyto komplikace by měl jednou pro vždy vyřešit inovativní přístup v designu – ECODESIGN. Ten se také dostal do legislativy v balíčku o oběhovém hospodářství, který vydala Evropská komise v roce 2015 a jejímž cílem je přejít na ekonomiku cirkulární, tedy takovou, kde odpady nevznikají a všechny materiály se dají na konci životního cyklu recyklovat. Ani cirkulární ekonomika však není klíčem k nekonečnému proudění materiálů. Některé materiály recyklovat nejde nebo je jejich recyklace dále neekologická. Zde přichází na řadu alespoň energetické využívání odpadů. Je jasné, že polyethylenové tašky jsou méně náročné z hlediska přírodních zdrojů, než papírové, ale rozsah, ve kterém se vyrábí a spotřebovává plast je enormní. Bez těch dvou milionů mikrotenových tašek se dá jednoduše obejita cesty k omezení spotřeby tašek na jedno použití jsou známé a vy se jimi můžete nechat inspirovat na konci článku.

 

visici_pytle2

 

Skvěla alternativa jednorázovým igelitkám a sáčkům jsou kompostovatelné sáčky, se kterými v loňském roce zvedly pozornost dvě české studentky. Zdroj: frusack.com

 

A teď už k vyřešení naší otázky – tak která taška je nejlepší? 

Postupně se dostáváme k odpovědi, kterou jsme si položili na začátku. Která taška je lepší? Žádná.

Vědecké studie i „selský rozum“ se shodují na správném výsledku. Nejlepší je ta taška, kterou používáte co nejdéle a ve které toho za celý její životní cyklus odnesete co nejvíce. Není nic jednoduššího a přijatelnějšího pro životní prostředí a vaší peněženku, než to, že si odnesete nákup ve vlastní plátěné tašce nebo síťovce, která teď zažívá znovuzrození. Takový přístup označujeme jako předcházení vzniku odpadu.

  • Naplánujte si svůj nákup dopředu a podle toho si vezměte i dostatek tašek na jeho odnos.
  • Mějte malou prostorově úspornou tašku vždy po ruce. Hodit se vám bude nejen na nákup potravin, ale i jakýchkoliv předmětů denní potřeby.
  • Vybírejte i materiál, ze kterého je taška vyrobena. Nejekologičtější jsou tašky, které používáte co nejdéle. Volte kvalitní textil nebo si tašku ušijte sami ze starého textilu.
  • Obdarujte taškou na více použití i svoje známé. Pomůžete tak šířit myšlenku prevence vzniku odpadů a navíc jim jistě uděláte radost.

 

 

Autor: Ing. Soňa Jonášová

Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

sona@incien.org

Praha 27. 6. 2017

Česká republika představí v polovině července na půdě OSN zprávu o implementaci Agendy 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, dále jen „SDGs“) v České republice. Národní report byl připraven ve spolupráci s členy Rady vlády pro udržitelný rozvoj (dále jen „RVUR“) a dalšími aktéry, kteří se zúčastnili jeho veřejného projednání.

Cílem Národní zprávy o plnění Agendy 2030 v České republice je přiblížit institucionální zakotvení Agendy 2030 v České republice a popsat principy a nástroje implementace globálních Cílů udržitelného rozvoje na národní úrovni s ohledem na národní kontext a priority. V rámci každé klíčové oblasti je představena národní vize rozvoje v horizontu do roku 2030 a popsán výchozí stav naplňování SDGs.

Z každé klíčové oblasti je dále vyzdvižena jedna “vlajková loď”, tedy oblast, v níž Česká republika vykazuje nadprůměrné výsledky v rámci Organizace hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na základě dostupných indikátorů. Vedle úspěchů report popisuje i oblast, která pro Českou republiku představuje výzvu. Poslední část přibližuje další postup implementace a monitoring a reporting plnění Agendy 2030 na globální i národní úrovni.

Národní report vychází ze strategického rámce Česká republika 2030, který je hlavní platformou pro národní implementaci Agendy 2030 a SDGs v České republice. Tento dokument byl schválen vládou dne 19. dubna 2017. Zaměřuje se na šest klíčových oblastí (Lidé a společnost, Hospodářský model, Odolné Ekosystémy, Obce a regiony, Globální rozvoj a Dobré vládnutí) a přináší vizi rozvoje do roku 2030, která by se měla promítat do rezortních a regionálních strategií.

České aktivity v OSN představí ministr Brabec

Prezentace na Politickém fóru na vysoké úrovni (High-Level Political Forum – HLPF), kterých se v letošním roce zúčastní 44 členských států OSN, proběhnou v rámci zasedání HLPF pod záštitou Hospodářské a sociální rady OSN (ECOSOC) v červenci 2017. Českou delegaci na toto zasedání povede ministr životního prostředí a místopředseda vlády Richard Brabec.

Firmy zastoupí inovativní odpadová firma JRK BioWaste Management.

Kromě něj bude aktivity České republiky v rámci plnění cílů Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj prezentovat také zástupkyně nevládního sektoru Taťána Kuchařová (Nadace Taťány Kuchařové – Krása pomoci) a zástupce soukromého sektoru Robin Dufek (JRK BioWaste Management, obchodní ředitel). Zapojení nejen státních aktérů je z hlediska plnění cílů udržitelného rozvoje klíčové a Česká republika se proto rozhodla jim poskytnout prostor a nabídnout spoluúčast v rámci národní prezentace.

„Naším záměrem bylo dát šanci malé nebo střední firmě působící v České republice, která přináší nový a inovativní přístup v řešení problémů v oblasti udržitelného rozvoje a umožnit jí v New Yorku reprezentovat český soukromý sektor. JRK BioWaste Management je tým mladých lidí, který za sebou má viditelné výsledky v oblasti odpadového hospodářství. Tím, že spolupracuje přímo s obcemi, kterým inovativní řešení v rámci snižování směsného komunálního odpadu nabízí, přispívá společnost také k budování partnerství mezi samosprávami a soukromými subjekty, které se řídí principy společenské odpovědnosti,“ vysvětluje Anna Kárníková, ředitelka Oboru pro udržitelný rozvoj Úřadu vlády.

Zde si můžete stáhnout celý text Národní zprávy o plnění Agendy 2030 v České republice (National Report on the Implementation of the 2030 Agenda for Sustainable Development Czech Republic).

Zdroj zprávy: Úřad vlády České republiky

Papír je komoditou, kterou můžeme až 7x recyklovat a proto je skvělé, že v třídění papíru patří Češi mezi evropské jedničky. Ročně vytřídí každý obyvatel zhruba 14 kilogramů papíru, což je ročně více než 147 000 tisíc tun. Dosažená míra recyklace je podle firmy EKO-KOM u papíru dokonce 94 %, což je nejvíce ze všech druhů tříděného odpadu. Málokdo ale ví, jaká je skutečná cesta papíru od vytřídění do modrých kontejnerů. Tam totiž celý příběh teprve začíná.

Čím blíž máme kontejner u domu, tím lépe třídíme.

Ve třídění papíru jsme dobří. Například na třídírnách papíru firmy Pražské služby v roce 2016 z celkového množství vytříděného papíru od obyvatel a od podnikatelských subjektů tvořily nečistoty a příměsi jen asi 9 %. To je velmi dobrý výsledek, ke kterému v posledních letech přispívají například i stále více populární systémy sběru “od dveří”, kdy nám nádoby nebo pytle na tříděný odpad odváží svozové firmy skutečně téměř přímo od domu. Díky pohodlnosti třídění lidé třídí více, dávají si na to, co do nádob házejí, větší pozor a míra “čistoty” vytříděných komodit se zvyšuje. To potvrdil i pilotní projekt, který v roce 2016 zahájila městská část Praha 7 právě ve spolupráci s Pražskými službami a neziskovou organizací INCIEN.

“Stále se snažíme zlepšovat systém třídění odpadů v naší městské části s cílem stát se čtvrtí téměř bez odpadu. To v praxi znamená, že se můžeme dostat až na 10 – 15 % směsného komunálního odpadu a zbytek vytřídit. Takové výsledky jsou považovány za cíle “zero waste” a v Evropě je některá města dosahují. Proto jsme zavedli systém třídění papíru, plastu a skla ve vnitroblocích a výsledky nás velmi mile překvapily. Pražské služby, tedy svozová firma, se kterou jsme na projektu spolupracovali, vyhodnotila nárůst vytříděných složek o 20 – 30 % oproti množství vytříděných odpadů v klasických sběrných hnízdech. V tomto směru budeme pokračovat” – říká místostarosta městské části Praha 7, Ondřej Mirovský.

Na třídírnách je papír dále roztříděn na jednotlivé komodity jako např. lepenka, noviny, časopisy a smíšený papír. Papír je lisován do balíků a dodáván do papíren a dalších recyklačních firem k dalšímu zpracování a využití. Nejtypičtějším příkladem recyklace je výroba nového papíru, kartonu a nebo lepenky. Ty vznikají rozvlákněním vytříděného papíru na kašovitou hmotu, která obsahuje papírovou vlákninu a další příměsi. Tato směs míří do papírenského stroje, kde se natírá na síta, předsouší, lisuje, hladí a dosouší až do finální podoby nového výrobku.

V roce 2016 se v Praze vytřídilo cca 21 426 tisíc tun papíru. Na každého obyvatele Prahy tak připadá 17 kilogramů a díky tak vysoké míře třídění se v tomto roce ušetřilo přibližně 220 tisíc stromů, což odpovídá lesu o výměře 280 hektarů,“ říká tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Správným tříděním ale celé “kolečko” teprve začíná. Na co tedy u třídění  papíru nezapomenout?

Většina z nás by karton od vajíček s čistým svědomím vhodila do modrého kontejneru určeného ke sběru papíru. Jenže papírové obaly od vajec už se dost dobře recyklovat nedají. Jsou sice z papíru, ale již tolikrát recyklovaného, že jde o poslední uplatnění papírové hmoty. Je proto lepší je vyhodit do směsného odpad a nebo ještě lépe zkompostovat!

V případě obalu od vajíček a ruliček od papíru proto nemusíme být ve třídění tak svědomití. Papír totiž můžeme, jak jste se již dočetli, recyklovat jen sedmkrát, protože potom jsou papírová vlákna tak krátká, že z nich už papír nejde vyrobit. Pro obaly od vajíček či ruličky od toaletního papíru tak můžeme najít jiné uplatnění a použít je třeba na jaře jako provizorní květináčky na sadbu.

Z modrého kontejneru až do fasády domů.

Ne všechen papír je však recyklován zpět na původní výrobek. Existuje i spousta příkladů zajímavých českých firem, které papír zpracovávají na široké spektrum produktů. Kromě recyklace z papíru na papíru totiž můžeme vyrábět i zajímavé produkty pro stavitelství. V České republice se můžeme pyšnit několika recyklačními firmami, kteří svoje produkty vyváží do celého světa. Takovou firmou je CIUR a.s., která se již do roku 1991 zabývá výrobou  tepelných izolací a patří ke světové špičce v oblasti výroby celulózových vláken na bázi recyklovaného papíru. Ve výrobním závodě v Brandýse nad Labem zpracovává desítky tisíc tun druhotných surovin ročně, z čehož tvoří papír podstatnou část. “Papírový a plastový odpad přijmeme, vytřídíme a přeměníme na surovinu, ze které následně vyrobíme bezodpadovou technologií ekologický a pro životní prostředí šetrný výrobek. V současné době touto technologií vyrábíme více než 50 druhů výrobků, které se používají v silničním a pozemním stavitelství.“ říká zástupce firmy pan  Mgr. Michal Urbánek. Recyklace papíru s konečnou výrobou izolačních materiálů má ale nesporné výhody i pro zákazníky, kteří se pro tento materiál rozhodnou. Výhody spočívají nejen k přispění k odbytu ekologických výrobků, ale i k vytvoření optimálního standardu bydlení. „Recyklací papíru totiž chráníme nejen naše finanční výdaje za energie a životní prostředí , ale i své zdraví díky unikátnímu vyrovnávání teplot v domě jak v létě, tak v zimě a to díky neopakovatelným fyzikálně-chemickým vlastnostem přírodního celulózového vlákna,” dodává pan Urbánek.

 

A jak takový proces vypadá představí následující fotoreport:

Jak se vyrábí taková izolace? Poví vám o tom Felix! Zdroj: CIUR, a.s.)

Cesta papíru tedy ve chvíli, kdy jej vytřídíme do správného kontejneru, teprve začíná. A i když to vypadá, že lepší už být v třídění nemůžeme, stále je co zlepšovat. Podle fyzických analýz směsného odpadu, tedy odpadu, který končí v černých nádobách na odpad putující na skládky či v lepším případě do zařízení na energetické využití odpadů, je podle posledních dat EKO-KOM z roku 2016 stále celých 7 %. Stále máme tedy co zlepšovat. Škoda je totiž každého papíru, který se nevyužije. Jeho recyklací totiž chráníme nejen naši peněženku, ale i životní prostředí.

 

 

Pamatujte si:

Co do kontejneru na papír PATŘÍ Co do kontejneru na papír NEPATŘÍ
Hodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly , cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Ty se během zpracování samy oddělí.

Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. Pozor, použité dětské pleny opravdu nepatří do kontejneru na papír, ale do popelnice, ruličky od toaletního papíru a obaly od vajec.

 

A úplně na závěr se můžete podívat na video o příběhu papíru od společnosti EKO-KOM, a.s.!

 

 

RANDOM POSTS

0 14
Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání...