Cirkulární ekonomika

Česká republika představí v polovině července na půdě OSN zprávu o implementaci Agendy 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, dále jen „SDGs“) v České republice. Národní report byl připraven ve spolupráci s členy Rady vlády pro udržitelný rozvoj (dále jen „RVUR“) a dalšími aktéry, kteří se zúčastnili jeho veřejného projednání.

Cílem Národní zprávy o plnění Agendy 2030 v České republice je přiblížit institucionální zakotvení Agendy 2030 v České republice a popsat principy a nástroje implementace globálních Cílů udržitelného rozvoje na národní úrovni s ohledem na národní kontext a priority. V rámci každé klíčové oblasti je představena národní vize rozvoje v horizontu do roku 2030 a popsán výchozí stav naplňování SDGs.

Z každé klíčové oblasti je dále vyzdvižena jedna “vlajková loď”, tedy oblast, v níž Česká republika vykazuje nadprůměrné výsledky v rámci Organizace hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na základě dostupných indikátorů. Vedle úspěchů report popisuje i oblast, která pro Českou republiku představuje výzvu. Poslední část přibližuje další postup implementace a monitoring a reporting plnění Agendy 2030 na globální i národní úrovni.

Národní report vychází ze strategického rámce Česká republika 2030, který je hlavní platformou pro národní implementaci Agendy 2030 a SDGs v České republice. Tento dokument byl schválen vládou dne 19. dubna 2017. Zaměřuje se na šest klíčových oblastí (Lidé a společnost, Hospodářský model, Odolné Ekosystémy, Obce a regiony, Globální rozvoj a Dobré vládnutí) a přináší vizi rozvoje do roku 2030, která by se měla promítat do rezortních a regionálních strategií.

České aktivity v OSN představí ministr Brabec

Prezentace na Politickém fóru na vysoké úrovni (High-Level Political Forum – HLPF), kterých se v letošním roce zúčastní 44 členských států OSN, proběhnou v rámci zasedání HLPF pod záštitou Hospodářské a sociální rady OSN (ECOSOC) v červenci 2017. Českou delegaci na toto zasedání povede ministr životního prostředí a místopředseda vlády Richard Brabec.

Firmy zastoupí inovativní odpadová firma JRK BioWaste Management.

Kromě něj bude aktivity České republiky v rámci plnění cílů Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj prezentovat také zástupkyně nevládního sektoru Taťána Kuchařová (Nadace Taťány Kuchařové – Krása pomoci) a zástupce soukromého sektoru Robin Dufek (JRK BioWaste Management, obchodní ředitel). Zapojení nejen státních aktérů je z hlediska plnění cílů udržitelného rozvoje klíčové a Česká republika se proto rozhodla jim poskytnout prostor a nabídnout spoluúčast v rámci národní prezentace.

„Naším záměrem bylo dát šanci malé nebo střední firmě působící v České republice, která přináší nový a inovativní přístup v řešení problémů v oblasti udržitelného rozvoje a umožnit jí v New Yorku reprezentovat český soukromý sektor. JRK BioWaste Management je tým mladých lidí, který za sebou má viditelné výsledky v oblasti odpadového hospodářství. Tím, že spolupracuje přímo s obcemi, kterým inovativní řešení v rámci snižování směsného komunálního odpadu nabízí, přispívá společnost také k budování partnerství mezi samosprávami a soukromými subjekty, které se řídí principy společenské odpovědnosti,“ vysvětluje Anna Kárníková, ředitelka Oboru pro udržitelný rozvoj Úřadu vlády.

Zde si můžete stáhnout celý text Národní zprávy o plnění Agendy 2030 v České republice (National Report on the Implementation of the 2030 Agenda for Sustainable Development Czech Republic).

Zdroj zprávy: Úřad vlády České republiky

Papír je komoditou, kterou můžeme až 7x recyklovat a proto je skvělé, že v třídění papíru patří Češi mezi evropské jedničky. Ročně vytřídí každý obyvatel zhruba 14 kilogramů papíru, což je ročně více než 147 000 tisíc tun. Dosažená míra recyklace je podle firmy EKO-KOM u papíru dokonce 94 %, což je nejvíce ze všech druhů tříděného odpadu. Málokdo ale ví, jaká je skutečná cesta papíru od vytřídění do modrých kontejnerů. Tam totiž celý příběh teprve začíná.

Čím blíž máme kontejner u domu, tím lépe třídíme.

Ve třídění papíru jsme dobří. Například na třídírnách papíru firmy Pražské služby v roce 2016 z celkového množství vytříděného papíru od obyvatel a od podnikatelských subjektů tvořily nečistoty a příměsi jen asi 9 %. To je velmi dobrý výsledek, ke kterému v posledních letech přispívají například i stále více populární systémy sběru “od dveří”, kdy nám nádoby nebo pytle na tříděný odpad odváží svozové firmy skutečně téměř přímo od domu. Díky pohodlnosti třídění lidé třídí více, dávají si na to, co do nádob házejí, větší pozor a míra “čistoty” vytříděných komodit se zvyšuje. To potvrdil i pilotní projekt, který v roce 2016 zahájila městská část Praha 7 právě ve spolupráci s Pražskými službami a neziskovou organizací INCIEN.

“Stále se snažíme zlepšovat systém třídění odpadů v naší městské části s cílem stát se čtvrtí téměř bez odpadu. To v praxi znamená, že se můžeme dostat až na 10 – 15 % směsného komunálního odpadu a zbytek vytřídit. Takové výsledky jsou považovány za cíle “zero waste” a v Evropě je některá města dosahují. Proto jsme zavedli systém třídění papíru, plastu a skla ve vnitroblocích a výsledky nás velmi mile překvapily. Pražské služby, tedy svozová firma, se kterou jsme na projektu spolupracovali, vyhodnotila nárůst vytříděných složek o 20 – 30 % oproti množství vytříděných odpadů v klasických sběrných hnízdech. V tomto směru budeme pokračovat” – říká místostarosta městské části Praha 7, Ondřej Mirovský.

Na třídírnách je papír dále roztříděn na jednotlivé komodity jako např. lepenka, noviny, časopisy a smíšený papír. Papír je lisován do balíků a dodáván do papíren a dalších recyklačních firem k dalšímu zpracování a využití. Nejtypičtějším příkladem recyklace je výroba nového papíru, kartonu a nebo lepenky. Ty vznikají rozvlákněním vytříděného papíru na kašovitou hmotu, která obsahuje papírovou vlákninu a další příměsi. Tato směs míří do papírenského stroje, kde se natírá na síta, předsouší, lisuje, hladí a dosouší až do finální podoby nového výrobku.

V roce 2016 se v Praze vytřídilo cca 21 426 tisíc tun papíru. Na každého obyvatele Prahy tak připadá 17 kilogramů a díky tak vysoké míře třídění se v tomto roce ušetřilo přibližně 220 tisíc stromů, což odpovídá lesu o výměře 280 hektarů,“ říká tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Správným tříděním ale celé “kolečko” teprve začíná. Na co tedy u třídění  papíru nezapomenout?

Většina z nás by karton od vajíček s čistým svědomím vhodila do modrého kontejneru určeného ke sběru papíru. Jenže papírové obaly od vajec už se dost dobře recyklovat nedají. Jsou sice z papíru, ale již tolikrát recyklovaného, že jde o poslední uplatnění papírové hmoty. Je proto lepší je vyhodit do směsného odpad a nebo ještě lépe zkompostovat!

V případě obalu od vajíček a ruliček od papíru proto nemusíme být ve třídění tak svědomití. Papír totiž můžeme, jak jste se již dočetli, recyklovat jen sedmkrát, protože potom jsou papírová vlákna tak krátká, že z nich už papír nejde vyrobit. Pro obaly od vajíček či ruličky od toaletního papíru tak můžeme najít jiné uplatnění a použít je třeba na jaře jako provizorní květináčky na sadbu.

Z modrého kontejneru až do fasády domů.

Ne všechen papír je však recyklován zpět na původní výrobek. Existuje i spousta příkladů zajímavých českých firem, které papír zpracovávají na široké spektrum produktů. Kromě recyklace z papíru na papíru totiž můžeme vyrábět i zajímavé produkty pro stavitelství. V České republice se můžeme pyšnit několika recyklačními firmami, kteří svoje produkty vyváží do celého světa. Takovou firmou je CIUR a.s., která se již do roku 1991 zabývá výrobou  tepelných izolací a patří ke světové špičce v oblasti výroby celulózových vláken na bázi recyklovaného papíru. Ve výrobním závodě v Brandýse nad Labem zpracovává desítky tisíc tun druhotných surovin ročně, z čehož tvoří papír podstatnou část. “Papírový a plastový odpad přijmeme, vytřídíme a přeměníme na surovinu, ze které následně vyrobíme bezodpadovou technologií ekologický a pro životní prostředí šetrný výrobek. V současné době touto technologií vyrábíme více než 50 druhů výrobků, které se používají v silničním a pozemním stavitelství.“ říká zástupce firmy pan  Mgr. Michal Urbánek. Recyklace papíru s konečnou výrobou izolačních materiálů má ale nesporné výhody i pro zákazníky, kteří se pro tento materiál rozhodnou. Výhody spočívají nejen k přispění k odbytu ekologických výrobků, ale i k vytvoření optimálního standardu bydlení. „Recyklací papíru totiž chráníme nejen naše finanční výdaje za energie a životní prostředí , ale i své zdraví díky unikátnímu vyrovnávání teplot v domě jak v létě, tak v zimě a to díky neopakovatelným fyzikálně-chemickým vlastnostem přírodního celulózového vlákna,” dodává pan Urbánek.

 

A jak takový proces vypadá představí následující fotoreport:

Jak se vyrábí taková izolace? Poví vám o tom Felix! Zdroj: CIUR, a.s.)

Cesta papíru tedy ve chvíli, kdy jej vytřídíme do správného kontejneru, teprve začíná. A i když to vypadá, že lepší už být v třídění nemůžeme, stále je co zlepšovat. Podle fyzických analýz směsného odpadu, tedy odpadu, který končí v černých nádobách na odpad putující na skládky či v lepším případě do zařízení na energetické využití odpadů, je podle posledních dat EKO-KOM z roku 2016 stále celých 7 %. Stále máme tedy co zlepšovat. Škoda je totiž každého papíru, který se nevyužije. Jeho recyklací totiž chráníme nejen naši peněženku, ale i životní prostředí.

 

 

Pamatujte si:

Co do kontejneru na papír PATŘÍ Co do kontejneru na papír NEPATŘÍ
Hodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly , cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Ty se během zpracování samy oddělí.

Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. Pozor, použité dětské pleny opravdu nepatří do kontejneru na papír, ale do popelnice, ruličky od toaletního papíru a obaly od vajec.

 

A úplně na závěr se můžete podívat na video o příběhu papíru od společnosti EKO-KOM, a.s.!

 

 

Každý produkt má vlastní obal a některé jsou dotažené do posledních detailů. Potraviny, které není vhodné vystavovat slunci, jsou navíc v obalu látkovém.

Boom obchodů, kde můžete nakoupit suroviny bez obalů, pokračuje. Při návštěvě Zlína naší pozornosti neunikl obchod Bez obalu, za jehož založením stojí sympatický mladý pár se dvěma dětmi – Ingrid a Michal Poppe. Celou myšlenku není třeba dlouhosáhle představovat, ale za zmínku určitě stojí dávka inspirace a přesvědčení, která rodinu k takovém kroku vedla. Ingrid na webových stránkách píše:

“… tohle jsou hlavní důvody, proč obchůdek vznikl:

  • Protože my, jako rodina, chceme nakupovat kvalitní potraviny a nechceme je nakupovat v jednorázových obalech (tedy chceme minimalizovat náš odpad).
  • Protože věříme, že takhle chce nakupovat víc lidí a my jim chceme pomoct – že prostě budou mít na výběr.
  • Protože si myslíme, že bezobalové prodejny jsou zejména lokální záležitostí – ne neosobní prodej, ale prostě krámky, kde si můžete nakoupit úplně přirozeně, zastavit se na kus řeči, dostat slevu, nebo kde můžete říct, co ještě sháníte, a my se vám to pokusíme sehnat.
  • Protože víme, že bezobalové nakupování není věc, kterou si rodina osvojí ze dne na den. Jde o úplně odlišný koncept nakupování, kdy je potřeba víc plánovat, jaké potraviny jsou potřeba, nachystat si nádoby a pak jít nakoupit. Tedy to chce čas. A nejlepší, jak to podpořit, je být v tom spolu. Učit se, komunikovat, dávat si rady a tipy. Tedy jakoby udělat z nakupování příjemnou záležitost (nejen doplnění zásob), na kterou se všichni budeme těšit.
  • A protože jsme přesvědčeni, že velké věci se dějí zdola a tedy každé malé šetření odpadem, odpovědný přístup k spotřebě a upřednostnění kvalitních, a pokud možno lokálních potravin, je ve výsledku velký přínos. A to jak pro rodiny, tak i pro celou společnost.”

A my už jen přidáváme fotogalerii a vřelé doporučení obchod navštívit. Setkáte se nejen s velmi milou obsluhou, ale třeba při nákupu objevíte i nějaký skvělý kousek v mini “freeshopu” nebo si přečtete bezobalové knihy při hrnku kávy či čaje, který si sami můžete uvařit. Celý koncept je velmi přátelský a vítající všechny kolemjdoucí.

Od Michala se můžete inspirovat také přístupem k marketingu a propagaci vlastních činností na blogu Slušných firem, jejichž součástí je i zlínský bezobalový obchod.

 

Znáte to, chystáte se na víkend pod stan a už teď je vám jasné, že na první pohled levná dovolená se pěkně prodraží. Starý stan už nefunguje tak jak má, do batohu se nevejde vše potřebné a navíc byste třeba večer ugrilovali něco dobrého, ale jednoduše nemáte gril. Nová platforma SharyGo pro sdílení věcí je dalším kouskem do skládačky, které se říká sdílená ekonomika.

Češi už jsou na sdílení věcí zvyklí. 

V posledních letech se s platformami pro sdílení roztrhl pytel. Pro příklad uvádíme platformu REKOLA. Díky ní si můžete při cestě z práce nechat vlasy profouknout při jízdě na kole. Nemusíte si ho kvůli blaženému pocitu kupovat, ale stačí si jej vypůjčit. To vše jen ve čtyřech krocích:

1) prvně kolo NAJDETE a to za pomocí SMS, webu či brzy mobilní aplikace,
2) ODEMKNETE díky kódu, který Vám přijde na telefon,
3) JEDETE a to kam jen chcete a nakonc kolo
4) VRÁTÍTE a o tom kam informujete pomocí SMS.

Projekt REKOLA se rozšířil již do pěti měst České republiky a právě teď můžete Rekola používat v Praze, Brně, Olomouci, Českých Budějovicích a Teplicích. Není ale vyloučeno, že se brzy objeví v některých dalších městech. Rozumná města po celém světě zlepšují infrastrukturu pro cyklisty, podporují bikesharingové systémy a vedou živé debaty o rozumném zapojení kol do života města. A projekt jako Rekola tak dává lidem možnost půjčit si kolo kdykoliv potřebují bez toho, aniž by investovali do nového, které je ve městech často těžké někde uskladnit a často se také můžeme obávat krádeže.

Nedávno také v Praze vznikla Knihovna věcí, za kterou stojí Goethe Institut. Půjčit si zde můžete netradiční předměty, které nepotřebujete každý den, ale když už ano, tak stojí nemalý peníz. A o jaké věci se jedná? Může to být například gramofon, disko kouse nebo branky na fotbalový zápas s kamarády.

Půjčujeme si i banánové krabice

O častém stěhování nesní nikdo z nás. Balení, převážení, vynášení, vybalování, vyhazování použitých krabic… A právě samotné banánové krabice v dnešní době superrychlých doplňovačů v supermarketech není vždy lehké sehnat. V Brně si dokonce krabice od banánů můžete půjčit. Vyhnete se zbytečné produkci odpadů a jistě budete souhlasit s tím, že právě kvalitní “banánovka” toho vydrží tolik, že je škoda ji po první použití vyhodit.

Místo výletu do nákupního centra využijte chytrou aplikaci. Ušetříte peníze, čas i životní prostředí. 

Stan, vrtačka, videokamera, gril, snowboard nebo třeba žebřík se stává v době sdílené ekonomiky dostupnější věcí, kterou si nemusíme kupovat. Stačí tuto věc najít v našem okolí a jednoduše si ji půjčit, levněji a od prověřených uživatelů. Šetříme tak peníze a pomáháme si navzájem. Je to jednoduché, na SharyGo jsou denně desítky nových věcí, využijte je.

SharyGo je místem, kde si již stovky registrovaných uživatelů půjčují věci, které potřebují, protože kupovat si je je nevýhodné, zároveň platforma dává prostor lidem, kteří mají skvělé věci, které ale leží ladem a vy je někomu můžete půjčit a vydělat si tak peníze. Každý den pracujeme na nových nabídkách a skvělém procesu služby.

”Pomáháme vám zajistit to, co potřebujete, šetříme vaše peníze a čas. Klademe důraz na perfektní servis, SharyGo je pro nás služba, která denně pomáhá stovkám lidí, bereme to vážně.” Dan Erlebach, Zakladatel SharyGo.

Podobné projekty šíří myšlenku sdílené ekonomiky. Ta je součástí ekonomiky cirkulární, ve které materiály i věci kolují v oběhu po co nejdelší dobu. Často totiž vlastníme věci, které používáme skutečně málo. Důkazem je například i holandský projekt 12 minutes, který funguje podobně jako platforma SharyGo. Název vznikl z inspirace vrtačky. Tu vlastní téměř každá domácnost, ale bylo spočítáno, že během celého životního cyklu je v provozu jen 12 minut. Není tedy lepší si ji půjčit od souseda nebo na sdílecí platformě než ji kupovat novou?

evoluce-sdilene-ekonomiky

Zdroj: https://blog.udemy.com/

“Je těžké následovat lídra, který se při rozhodování o směru cesty dívá hluboko do minulosti” říká uznávaný světový ekonom Jeffre Sachs o vládě Donalda Trumpa.  Jeffrey Sachs vystoupil při příležitosti udělování ocenění za naplňování Cílů udržitleného rozvoje OSN (takzvané SDGs) na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Vláda Donalda Trumpa je krokem dozadu zejména pro ochranu klimatu.

Svoji přednášku v zaplněném přednáškovém sále zahájil Jeffrey slovy, že by bylo zřejmě moc jednoduché mít normálního prezidenta. Trumpovy kroky, které stihl za svoji krátkou aktivitu v čele USA uskutečnit, označil za plýtvání časem všech, kteří dlouhodobě pracují na udržitelném rozvoji. Apeloval na účastníky, aby svými silami přispívali ke komunikaci s lokálními vládami a jednotlivými politiky, kteří svojí činností ovlivňují globální aktivity a směřování společnosti. Za stejně důležité však považuje diskuzi se zástupci byznysu, kteří jsou hnacím motorem společnosti a jejich investice určují směr udržitelného nebo naopak zcela neudržitelného rozvoje. V této souvislosti s povzdechem komentoval situaci, která se odehrává v USA v souvislosti s otázkou těžby ropy a budováním nové sítě pro transport ropy v oblastech, které budou těmito aktivitami nevratně poškozeny. Donald Trump totiž zpochybňuje celou otázku změny klimatu a aktivně podporuje čerpání fosilních paliv. Právě fosilní paliva a jejich spalování je ale největšími producentem CO2. Uhlí označil za skvělý pohon pro průmyslovou revoluci. Ne však pro moderní společnost 21. století.

“Zvolením Trumpa ztrácíme čas nás všech,” říká uznávaný světový ekonom Jeffrey Sachs.

České technologie by měly překročit hranice EU a dobýt svět. 

Pozitivně mluvil o české vědě a výzkumu. Označil za důležité, aby české technologie dobyly svět. Ruku v ruce s výzkumem je však třeba zajistit také technologický transfer do reálného světa a zde právě přichází na řadu aktivní komunikace s byznysmeny. Pro rozvoj udržitelné společnosti označil i důležitost udržení statusu Evropské unie a vytváření společných strategií. Evropská unie totiž, mimo jiné, dlouhodobě podporuje myšlenky trvale udržitelného rozvoje a s tím i myšlenky cirkulární ekonomiky. Jako příklad slouží společný Akční plán pro cirkulární ekonomiku, který jasně udává cíle, jejichž naplnění je zodpovědností jednotlivých členských států.

Klíčovým faktorem pro udržitelný rozvoj je mír. 

V době, kdy světová populace dosahuje hranice 7, 5 miliard obyvatel, je nezbytně nutné zachování mírových podmínek. Zde Jeffrey zmínil absurdnost situace týkající se finanční dotace USA směrem k zemím blízkého východu pro nákup zbraní. Pro Českou republiku však zvýraznil i nutnost zajištění kooperace a mírové spolupráce se silným Ruskem. Válečné konflikty jsou často způsobené neudržitelným nárůstem spotřeby a poptávkou po primárních surovinách jako je ropa, zemní plyn, uhlí či vzácné nerostné suroviny. V zemích jako je Kongo tak v součanosti vládne krutá vláda mafie obchodujíce s koltanem a kobaltem, což jsou nezbytné suroviny pro výrobu mobilních telefonů. A právě díky nárůstu populace, spotřeby jednotlivce a lineárního toku materiálů je čím dál větší tlak na těžbu, jejíž negativní externality se projevují jak v sociální struktuře, nestabilitě politik i v dopadech na životní prostředí.

Zajímavé poznatky z přednášky: 

  • Přestup z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie je nezbytný pro nastartování nízkouhlíkové ekonomiky.
  • Ignorace globálních témat souvisejících se změnou klimatu ze strany nového amerického prezidenta je plýtvání časem, které nejen OSN věnovalo oblasti globálního udržitelného rozvoje.
  • Lokální diskuze a práce odborníků s politiky je nezbytná pro globální změnu.
  • Naše zodpovědnost související s rozhodováním na lokální úrovni má globální důsledky.
  • Ekoinovace a nové technologie by měly mít zajištěný hladký přesun do praxe. Česko má silnou vědeckou základnu jak v nanotechnologicích a nových materiálech, tak v dalších oborech. České technologie mají potenciál, se kterými je třeba pracovat a zajistit jejich maximální rozšíření.
  • Pro ČR je důležitá taktéž spolupráce a mírový vztah s Ruskem s úmyslem prevence budoucích konfliktů.
  • Partnerství, spolupráce, mír, inovace a stabilní politika jsou důležité aspekty jak na lokální úrovni, tak při vyjednávání v mezinárodních sférách.

Záznam z přednášky je k dispozici online. 

Autorem titulní fotografie je Petr Klapper ( http://www.klapper.cz)

Více fotografií z akce naleznete ZDE. 

Sál se rychle zaplňuje diváky a zdá se, že za chvíli už nebude žádné volné místo. Tak velký zájem veřejnosti vzbudilo promítání filmu A Plastic Ocean, které proběhlo v rámci BUZZ talks.  Jak napovídá už samotný název projektu, na promítání filmu je navázána diskuze. Řečníky jsou tentokrát vizionáři, kteří svou činností přispívají k poražení hegemonie jednorázových plastů. Peter Hanzel z Bezobalu, Jan Freidinger z Greenpeace a Soňa Jonášová z Institutu Cirkulární Ekonomiky –  všichni jsou v plastové problematice zběhlí a navzájem se činnosti jejich organizací doplňují.  Celá akce proběhla v rámci Ozvěn filmového festivalu Země na talíři, na jehož příští ročník  se moc těšíme!

img_7919

Samotnému promítání filmu předcházela přehlídka módní kolekce Concisious Exclusive od H&M, která je výjimečná tím, že využívá revoluční materiál BIONIC®. Šaty, které ukazují krásu udržitelnosti, jsou totiž vyrobené z plastového odpadu posbíraného na březích oceánů. Manekýna, oblečená do šatů  z nových „mořských plodů“, se stala terčem pozornosti nejen diváků, ale i Obaláka, neboli Homo Cucculuse, centrálního hrdiny nové kampaně Co se mi stalo? od Bezobalu.  Obě dvě postavy demonstrují rozlišné přístupy k řešení problému nadměrného využívání jednorázových plastů.

img_7908

Film The Plastic Ocean začíná okouzlujícími záběry oceánských vod a krásou volně žijících velryb. Vzápětí rezonují záběry vod, které jsou znečištěné plástovými odpady, hlavně ve formě velmi drobných částic. Zazněla i řada alarmujících faktů: současná produkce plastu je na úrovní 300 milionů tun ročně, přitom polovina plastových výrobků je jen na jedno použití. Průměrná doba použití plastových tašek je 15 minut. Pokud tento trend bude neomezeně pokračovat, do roku 2050 bude plastů v oceánech  více než ryb a tak plasty stanou mořskými plody  21. století.

Největším problémem jsou však mikroplasty, které vznikají rozpadem větších částic pod vlivem UV záření a salinity mořské vody. Jsou velmi podobné planktonu, mořští živočichové si je tak často pletou s potravou  a ony se posouvají napříč potravním řetězcem. Problémem je i jejich toxicita vzniklá z důvodu specifické struktury takových plastů. Na jejich povrchu totiž ulpívají toxické látky, které se při trávení dostávají do tukové a ostatní tkáně těl živočichů. Tento odkaz by vás mohl zasvětit do plastové problematiky ještě více.

Film vyvolává silné emoce a nechává diváky přemýšlet o současném stavu planety. Rozhodně doporučujeme se na něj podívat, pokud jste tak ještě neučinili, tak zhlédněte trailer.

Na otázky, které zůstaly bez odpovědí, mohli hosté reagovat během diskuze, kterou moderovala Soňa Jonášová.  Peter Hanzel říká, že film ještě jednou poukázal na známý problém: sejde z očí, sejde z mysli. To, že se rádoby zbavíme plastového odpadu hodíc ho do koše, neznamená, že jeho příběh skončil. Cesta k čistému svědomí je jednoduchá – stačí postupně měnit svoje návyky a přecházet na znovupoužitelné tašky a obaly v každodenním životě. Rozhodně je na místě i občanská aktivita, jak ukazují úspěšné příklady od Jana Freidingera z Greenpeace, který léta bojoval za zákaz toxických chemikálií ve výrobě nebo za udržitelný rybolov. Soňa se domnívá, že cestou ven je nastavení nových systémů ve výrobě plastu, přechod na stoprocentně recyklovatelné obaly a cirkulární ekonomiku, která nahlíží na tuny plastového odpadu jako na zdroj.

img_7932

Na závěr BUZZ talks řečníci inspirovali hosty k malým činům, které povedou k velké změně. Nebojte se, že to nemá smysl, když cítíte, že je něco správné – udělejte to.

 

A tady jsou pro vás připravené praktické tipy, jak žít více udržitelně a bez plastů:

 

  1. Noste s sebou plátěnou tašku na nákup – tato mantra se skloňuje už od devadesátých let. Jsme rádi, že skutečně mnozí lidé tak činí, tak se připojte i vy.
  2. Dalším jednoduchým krokem je rozšíření množství plátěné výbavy na pečivo, ovoce a zeleninu. Pokud nemáte po ruce babičku, která vám to ušije ze starých látek, tak se podívejte na výtvory Českého Západu. Takové krásné pytlíky šíjí znevýhodněné komunity ze severních Čech. Socio a eko – win-win!
  3. Vlastní lahev na vodu, termohrnek na kávu a placatka na něco dobrého už v současné době není extremismus, ale součást povinné výbavy každého racionálně smýšlejícího člověka.
  4. Pokud vůči třídění máte určitou skepsi, zajeďte někdy na exkurzi do třídicí linky nebo na skládku. Po tom už žádné otázky o správnosti třídění odpadu nepřijdou v úvahu.
  5. Buďte kreativní ve vyhýbaní se plastům, přináší to spoustu zábavy a sociálních interakcí. Zkuste si třeba pořídit výbavu, díky které nebudete muset už ani jednou použít plastový sáček. Mladé Češky vymyslely náhradu za jednorázové plastové sáčky.
  6. Máte rádi minimalismus? Vyzkoušejte si například týden bez odpadů. Článek o Tadeášovi, jehož odpad se vejde do zavařovací sklenice vám může být inspirací.
  7. Plastový odpad není naším jediným problémem. Zkuste třeba dalších 12 cirkulárních tipů pro méně odpadu.

Plast v oceánech je problém, jehož skutečné měřítko přesahuje hranice naší představivosti. Existuje ještě jedno staré přísloví, které by stálo za zmínění. Co děláme v životě se ozývá ve věčnosti.  O použití plastů to platí dvojnásob.

Text a foto: Štěpán Vaškevič.

 

 

Priority se v průběhu času mění. Zásadní témata, kterým se ale věnujeme, zůstávají stejná. A s tím i oblasti, na jejichž prosazení pracujeme.

  1. Vymezit jasně legislativní rámec a přijmout Zákon o odpadech. Je potřeba vytvořit stabilní a zdravé prostředí pro přestup z odpadového hospodářství na hospodářství oběhové, které bude v souladu se zájmy samospráv, občanů i legislativou na evropské úrovni a vytvoří stabilní prostředí pro rozvoj inovativních aktivit v podnikatelském prostředí.
  1. Zavést daňové zvýhodnění oprav, znovupoužití, recyklace výrobků a druhotných surovin. Kromě podpory lokálních podniků tím například po vzoru Švédska ulehčíme peněžence občanů, kteří budou moct jednodušeji volit opravu, nežli nákup a spotřebu nových produktů. Daňové úlevy pro druhotné suroviny jsou nezbytné pro zajištění jejich konkurenceschopnosti surovinám primárním. 
  1. Zrušit skládkování. Cenné materiály a suroviny již nemůžeme dále zakopávat do země. Z důvodu ochrany životního prostředí je potřeba prosadit materiálové či alespoň energetické využívání odpadů, než bude vytvořen efektivní recyklační průmysl s preferencí ekodesignu výrobků již při jejich výrobě. 
  1. Zajistit podporu a rozvoj recyklačního průmyslu a nastavit tak zpracování odpadu na území ČR. To přispěje k vytvoření lokálního zpracovatelského odvětví, vytvoření průmyslového metabolismu a uzavření materiálových toků v rámci ČR. Zvýšíme tím jak ekonomický zisk, tak surovinovou bezpečnost a soběstačnost. 
  1. Snížit plýtvání jídlem a zavést správné zacházení s bioodpadem. Potraviny by neměly dále končit na skládkách nebo ve spalovnách. Díky navracení organické hmoty do půdy, přispějeme k zdravějšímu a udržitelnějšímu českému zemědělství a potravinové soběstačnosti. Péče o půdu by se měla stát zásadní prioritou provázanou s dalšímí aktuálními problémy jako je změna klimatu a sucho. Stojíme za podporou organických hnojiv a eliminaci hnojiv minerálních. 
  1. Prosadit legislativy upravující ekologický design výrobků. Je nutné stimulovat výrobce, aby přebrali zodpovědnost a mysleli i na konec životního cyklu svých produktů. Důraz by měl být kladen na kvalitu, opravitelnost a recyklovatelnost.
  1. Podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Jedním ze základních principů cirkulární ekonomiky je potřeba pohánět náš svět čistou, bezpečnou a udržitelnou energií, která nám pomůže zmírnit a přizpůsobit se nadcházejícím klimatickým změnám
  1. Snížit množství obalových materiálů a jednorázových plastových produktů. Zakázáním jednorázových plastových výrobků a obalů, které se těžko recyklují, zabráníme hromadění odpadu v přírodě i nadměrnému balení produktů. Plastový odpad je celosvětový problém, který negativně působí na životní prostředí i zdraví obyvatelstva. 
  1. Investovat do ekologického vzdělávání ve školství, firmách i samosprávách. Občané České republiky by měli pochopit a naučit se řešit palčivé problémy, kterým naše společnost bude v tomto století čelit. Každý z nás se může zapojit. 
  1. Podpořit znovupoužívání, recyklaci a uvědomělé nakládání s vodou. Díky tomuto kroku dosáhneme jak finančních úspor, tak prevence před suchem. Udržitelné hospodaření s vodou, je stejěně jako hospodaření s půdou, nezbytné pro udržitelný rozvoj naší společnosti a zajištění základních životních potřeb. 

Voda společně se vzduchem tvoří základní podmínky pro život na Zemi. Hospodaření s vodou a zejména riziko nedostatku vody pitné a závlahové, která je nezbytná pro zemědělskou produkci a zajištění udržitelné produkce potravin, se stalo jedním z hlavních témat posledních let. Nedostatek vody souvisí nejen s globálními klimatickými změnami, ale také s nehospodárných zacházením s vodními zdroji. V této souvislosti je často skloňováno zadržování vod v krajině, recyklace vod, znovuvyužívání vod odpadních a taktéž využití energie, která vzniká při jejich čištění. Do povědomí široké veřejejnosti se paradoxně téma zadržování vod, například formou instalací záchytných nádrží pro vodu dešťovou vodu, neboť na ně v současnosti Ministerstvo životního prostředí poskytuje dotace. Ale správný přístup není řešit správné hospodaření s vodou jen ve chvíli, kdy nám na něj stát poskytne dotace. Správný hospodář, majitel nemovitosti nebo podniku se na nedostatek vody může připravit a i přes menší investiční náklady si tak v budoucnu může zajistit stálý příjem vody a hlavně dosáhnout toho, co je často hlavním stimulem – ušetřit.

A jak téma vody souvisí s cirkulární ekonomikou?

Cirkulární ekonomika je nejen o odpadech, recyklaci, znovupoužívání věcí. Cirkulovat nemusí totiž jen materiály. Často opomíjíme právě na vodu, kterou můžeme znovupoužívat, zadržovat, recyklovat, šetřit s ní. Stala se tak běžnou komoditou, že si často neuvědomujeme jejíhodnotu. A v legislativním ukotvení nakládání s odpady, kterým je věnována významná pozornost, často zapomínáme například na odpadní vody. A proto se i my v INCIEN snažíme na téma vody a cirkulární ekonomiky upozorňovat. V této oblasti úzce spolupracujeme s firmou ASIO, která je jedničkou v oblasti vývoje technologií s recyklací vod souvisejících. A nejen těmi. O aktivitách firmy nedávno psaly i Hospodářské noviny.

Přečtěte si: Brněnská firma ukazuje, jak využít vodu ze sprch či praní k topení v domě. 

Jednatel firmy ASIO, pan Karel Plotěný nám také často reportuje o aktivitách a projektech, na kterých firma pracuje a společně vymýšlíme, jak smysluplné vize a technologie dostat blíže ke starostům i průmyslovým podnikům. Na veletrhu URBIS, který se konal v minulém týdnu v Brně měl možnost se s panem Ministrem životního prostření, panem Richardem Brabcem setkat a to u příležitosti vyhlášení program “Dešťovka”, když si pan ministr ověřoval dopady vyhlášení tohoto dotačního titulu.

A o čem že si to povídali a kde jsou příležitosti ke změně?

“Nezávidím ministrům taková setkání jako bylo to naše na výstavě URBIS, které proběhlo ve stylu Nohavicovy písničky „Pane prezidente“. Na druhé straně, kdy se vám naskytne příležitost si pobrečet ministrovi nad problémy, nebo ne úplně šťastně formulovanou legislativou nebo dokonce koncepčními otázkami, které nás trápí… jako např. to, že recyklace vod není v podstatě legislativně řešená (pokud pomineme naše partyzánské pokusy), že prohlášení o udržitelnosti a praktická legislativa a chování úředníků jsou často v rozporu,  že orientace na jímky na vyvážení je nešťastná a nedomyšlená a vedoucí k nejdražšímu a nejméně ekologickému způsobu likvidace odpadních vod, že základem by mělo být pořádné územní plánování a PRVKy, atd. a že se spoustu času zbytečně všichni stráví proto, že není pořádný územní podklad.

Doufejme, že v tom pláči nezaniklo to, co bylo řečeno na konci a bylo  možná i to nejpodstatnější – není řešením zpřísňovat požadavky, ale důležité je, aby ty požadavky byly reálné a byly důsledně vyžadovány. Nereálné požadavky a následně chápavý přístup kontrolujících a matoucí zpětná vazba, kdy se všichni domnívají,  jsou typicky českou specialitou – tady bychom se měli učit od Němců, kde je reálnost požadavků základ.

… Jinak obdivuji ministrovu výdrž – vydržel celou hodinu a zdálo se, že ho většina témat zajímala.  Také je mi jasné, že v celé problematice ŽP je to, o čem jsme se bavili jen kapka.  Děkujeme pane ministře a věříme, že alespoň pár kapek ukápne a posuneme se o kousek dál. Nemusí pršet…”

Věříme, že velmi brzy budou vznikat projekty čitíren odpadních vod, které budou napříkla využívat maximální potenciál energie odpadních vod nebo nutrientů, které obsahují. Nebo že čistírny oděvů budou využívat recyklační technologie, díky kterým budou moci recyklovat většinu své vody (a my v současností víme, že i na českém trhu ASIO nabízí technologii s návratností tři roky). A nebo odpadní vyčištěné vody z wellness center využijeme na závlahy, i když se nyní jedná o velmi ožehavé téma. Těší nás i fakt, že sám pan ministr si při své časové vytíženosti udělá čas a k tématu diskutuje i s lidmi z praxe. Právě propojení zkušeností lidí z oborů s možnostmi zákonodárců nás může dostat tam, kam potřebujeme. Do prostředí, ve kterém zákony budou pomáhat rozvíjet smysluplné aktivity a zároveň budou skutečně pro lidi.

V našem “Cirkulárním Desateru” věnujeme vodě bod desátý:

Podpořit znovupoužívání, recyklaci a uvědomělé nakládání s vodou. Díky tomuto kroku dosáhneme jak finančních úspor, tak prevence před suchem.

Zajímá vás téma vody a rádi byste se ohlédli za prezentacemi z bloku VODA konference ODPAD ZDROJEM? Podívejte se na záznamy z akce, které jsou volně přístupné na webových stránkách MotivP. Pan Plotěný ve své přednášce na téma Prezentace technologií a konceptu ostrovních domů včetně recyklace vody shrnuje aktuální problematiku a poukazuje i na technologie, které jsou dostupné široké veřejnosti.

snimek-obrazovky-2017-04-30-v-10-51-02

Rádi byste více informací o konkrétním tématu? Ozvěte se do komentářů.

Česká společnost Arancia představuje unikátní řešení zaměřené na eliminaci vzniku odpadu v maloobchodu, domácnostech a celém dodavatelském řetězci. Arancia vyvinula technologii a procesní systém MIWA, založený na myšlence precyklace, tedy přístupu: „nejlepší způsob, jak nakládat s odpadem, je ho vůbec nevytvářet.“

MIWA poskytuje unikátní řešení obchodům s potravinami, umožňující spotřebiteli pohodný způsob nakupování bez obalu.  Zároveň tento systém minimalizuje vznik obalového a transportního odpadu v celém dodavatelském řetězci vytvořením uceleného obchodního ekosystému, který zajišťuje dopravu zboží v opakovaně použitelných transportních kapslích.

„Jedinečný přínos našeho ekosystému spočívá v jeho komplexnosti, neboť zahrnuje skutečně všechny články dodavatelského řetězce. Je to velká změna stávajícího způsobu obchodování s obrovským společenským dopadem „ říká ředitel společnosti Arancia Petr Báča, který projekt zahájil už v roce 2014.

Arancia vyvinula technologii a procesní systém MIWA, založený na myšlence precyklace, tedy přístupu: „nejlepší způsob, jak nakládat s odpadem, je ho vůbec nevytvářet.“

V úterý 4. dubna spustila společnost Arancia web miwa.eu, v němž detailně představuje fungování celého systému. Základní myšlenka je jednoduchá: výrobci potravin své zboží místo do klasických plastových obalů a kartonových krabic nasypou či nalijí do speciálně vyvinutých kapslí, jež je možné opětovně plnit. Kapsle budou na prodejní ploše obchodů umístěné ve speciálních stojanech tak, aby se z nich dalo odsypávat, nebo odlévat. Zákazník si pomocí aplikace v chytrém telefonu nebo scanneru na vozíku navolí, jaké zboží a v jakém množství chce koupit a obsluha mu jej obratem připraví do vratných nebo znovupoužitelných obalů. Nákup je možné také přímo z aplikace zaplatit, což ušetří čas strávený vykládáním zboží na pás a čekáním ve frontách u pokladen.

„Systém je vhodný pro všechny formáty obchodů s potravinami, pro velké sítě supermarketů, malé lokální obchody, kavárny, nebo třeba farmářské prodejny. Jednoduše propojí malé a velké výrobce s globálními i malými maloobchodníky. “ popisuje Báča.

Technologie MIWA pracuje se sypkými trvanlivými potravinami, jako jsou těstoviny nebo luštěniny, trvanlivými tekutinami, jako med či olej a nepotravinovým zbožím, například s krmivem pro domácí zvířata, nebo drogistickým zbožím. Právě toto zboží bývá prakticky vždy balené v jednorázových plastových obalech.

Prodej zboží odvažovaného zákazníkům do vlastních, nebo vratných obalů navazuje na způsob obchodování a zákaznickou zkušenost, která zde již existovala před nástupem samoobslužných prodejen. „Výzvou ale je zachovat a ideálně vylepšit, při prodeji zboží bez obalu, moderní nákupní zážitek pro spotřebitele a zároveň dodržet všechny předepsané standardy distribuce a skladování z pohledu obchodníka a výrobce. S pomocí MIWA dokážeme vyřešit všechny těžkosti ohledně logistiky a pohodlí nákupu a přitom dodržet to, co slibujeme – tedy odstranit plastový odpad z celého dodavatelského řetěze,“ shrnuje Báča.

Arancia Europa, a.s. byla založena v roce 2015 za účelem vývoje a výroby technologických inovací, které pomáhají překonávat překážky k zavedení koncepce precyklace jako standardu pro spotřebitele, obchodníky a výrobce. V centru pozornosti systému MIWA je řešení pro maloobchod, neboť právě maloobchod má přímý vliv na chování výrobců a spotřebitelů i ostatních článků dodavatelského řetězce.

Mezinárodní tým profesionálů z oblasti retailu, technologií a designu je nyní, po třech letech intenzivní práce, zkoumání, testování a vývoje, připraven představit projekt MIWA světu. Projekt, který během několika let změní zavedený způsob obchodování, podobu obchodů i samotné nakupování.

 

Ve dnech 21.-23.dubna 2017 pořádá centrum Glopolis první Food Waste Hackathon v ČR. Tato víkendová akce proběhne v Praze a propojí IT odborníky  s lidmi, kteří se zabývají plýtváním potravinami. Cílem je vytvořit funkční a inovativní návrhy mobilních a webových aplikací proti plýtvání potravinami.  

Konkrétní výzvy, které potřebují chytrá řešení, představí Potravinová banka Praha (Jak lépe podporovat potravinové banky), Tesco (Jak snížit plýtvání u prodejců) a Glopolis (Jak zaujmout a aktivovat mládež). Nadace Vodafone navíc představí možnosti technologických řešení, kde nápadům a inovacím se nedává hranice.

Výraz hackathon pochází ze slov hack a marathon; jde o soutěž, při níž programátoři v omezeném čase pracují na vyřešení zadaného softwarového projektu. V posledních letech se hackathony zaměřují na vyřešení různých společenských problémů.

Každoročně v EU zbytečně vyhazujeme na 88 miliónů tun potravin v hodnotě kolem 143 miliard eur ročně.  V těchto propočtech navíc chybí náklady na tzv. externality, jako je zbytečné využívání přírodních zdrojů a pracovní síly potřebné k výrobě těchto potravin.

Po víkendové práci  na aplikacích proti plýtvání potravinami účastníci představí své projekty před odbornou porotou. Autoři nejlepších návrhů si odnesou věcné ceny od podporovatelů Food Waste Hackathonu: CZC.cz, IKEA, Nadace Vodafone a Mamma Coffee. Vítězný projekt získá navíc možnost dotáhnout svou práci v Laboratoři Nadace Vodafone pro rok  2017.

Partnery Food Waste Hackathonu jsou Asociace společenské odpovědnosti, INCIEN, Kokoza, Potravinová banka Praha, Sociologický ústav AV ČR a Zachraň jídlo.

Více informací naleznete také na webových stránkách www.glopolis.org.

RANDOM POSTS

0 49
Česká republika představí v polovině července na půdě OSN zprávu o implementaci Agendy 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, dále...