Že právě INCIEN uspořádal setkání k vydání Akčního plánu, má své důvody. Zavádění cirkulární ekonomiky do praxe je jeho hlavním posláním. Český cirkulární hotspot se profiluje jako akční platforma pro podporu rozvoje cirkulární ekonomiky. A tým INCIEN navíc na tvorbě části dokumentace přímo participoval. Akční plán má být implementačním materiálem, který doplňuje strategický rámec pro ČR z roku 2021. Co v praxi přináší a jak probíhalo jeho představení za přítomnosti zástupců z Ministerstva životního prostředí?
Česká republika svým Akčním plánem drží krok s většinou evropských zemí, které postupně přijímají národní politiku, strategii nebo roadmapu pro přechod na cirkulární ekonomiku od roku 2014. Experti INCIEN navrhli pro kapitolu „Průmysl, Suroviny, Stavebnictví, Energetika” desítky potenciálních opatření, z nichž některé se otiskly do tohoto a jiné do jiných legislativních dokumentů. Podle Bena Hague, vedoucího Think Tanku INCIEN, Akční plán přináší pro firmy příležitosti v oblasti dotační podpory a ekonomických pobídek a také nastavení pravidel, norem a klíčových technologií v těchto oblastech:
- Cirkulární průmyslové technologie (a nastavení dotační podpory).
- Digitalizace informací o materiálovém toku a propojování subjektů (digitální pasy výrobků apod.).
- Postupy Průmysl 4.0 a Průmysl 5.0 – synergie mezi digitalizací, umělou inteligencí a cirkulární ekonomikou.
- Prodloužení povinné záruky na výrobky a jejich opravitelnosti.
- Informovanost a povědomí o ekoznačení na úrovni ČR.
- Spolehlivé informace pro spotřebitele (např. nastavením fungujícího systému ověřování environmentálních tvrzení).
„Za to nejdůležitější považuji dialog a propojení všech zainteresovaných stran, o který se dlouhodobě snažíme i v rámci našeho Českého cirkulárního hotspotu, a navazující spolupráci mezi veřejnou správou a soukromým sektorem na konkrétním rozpracování a realizaci jednotlivých úkolů. Poznat reálné možnosti a potřeby stakeholderů a velkých hráčů na trhu umožňuje zavádět taková opatření, která reflektují žitou praxi v ČR. Plán slouží především k nastavení priorit na příštích několik let,” komentuje Ben Hague.
Zároveň dodává, že existuje řada překážek v jednotlivých oblastech a sektorech, které je potřeba řešit. Pro dekarbonizaci průmyslu jmenuje například budování dodatečné energetické infrastruktury pro přechod oceláren na recyklaci oceli, což představuje velmi nákladné investice. Brzdou podle něj zůstává také nízká komerční poptávka po recyklovaných materiálech a málo rozvinuté uplatňování zelených veřejných zakázek. Za slabé místo považuje také chybějící roadmapu dekarbonizace průmyslu v národních strategiích pro lepší plánování oněch velkých dlouhodobých investic a zajištění dostatku klíčových druhotných surovin.
Slova zástupců ministerstva životního prostředí
Online vstup pana ministra Petra Hladíka během Cirkulárního Meetupu sloužil především jako úvaha o opodstatnění Akčního plánu. “Pokud by společnost pokračovala v současném tempu využívání zdrojů, budeme potřebovat v roce 2060 2x více surovin – ropy, železa, hliníku, dřeva… Proto je cestou maximalizovat využití druhotným způsobem. Máme velké cíle, které nastavuje Evropská Unie i vládou přijatý Akční plán. Zálohování PET lahví a plechovek je jen viditelnou špičkou ledovce. Zabýváme se celou řadou dalších materiálů, např. asfaltových či betonových směsí, a řešíme také alternativní tuhá nebo kapalná paliva. Velkou kapitolou jsou také IPR systémy a od roku 2027 zejména IPR systémy baterií, které budou muset být v jakékoli podobě a režimu užívání – v telefonu, koloběžce nebo velkých spotřebičích – povinně vyjímatelné. I to je velký krok ke snížení primárních zásob niklu, kobaltu nebo třeba železa,” zmínil některá z očekávaných opatření svého resortu Petr Hladík.
Prioritní oblasti Akčního plánu přednesl David Surý, vrchní ředitel pro ochranu životního prostředí. V rámci 10 definovaných oblastí do detailů vyjmenoval všechna opatření, která Akční plán nastoluje. „Oceňuji, že pan Surý jmenoval také podporu výzkumu, vzniku cirkulárních skenů obcí a měst v ČR a důležitá řešení pro odpadové hospodářství. Akční plán taktéž pamatuje na nutnost vypracovat vyhlášky pro přechod odpad-neodpad u vybraných odpadů. To všechno řešíme také my v rámci pracovních skupin Hotspotu a s našimi experty z výzkumného i konzultačního týmu,” komentoval představení Pavel Zedníček, ředitel INCIEN.
Obavy a názory zúčastněných
Z publika zaznívaly obavy z dalšího odkladu ukončení skládkování, kdy je mnoho subjektů nepřipraveno na deadline v roce 2030. Také zazněla potřeba vyjasnění podmínek cirkulárního zadávání u státních zakázek. Zakladatelka INCIEN, Soňa Klepek Jonášová, věnovala Davidu Surému dotaz, jak může nejen Hotspot, ale jakákoli jiná skupina usilující o pozitivní změnu z hlediska udržitelnosti a ochrany zdrojů pomoci úspěchu Akčního plánu. Zástupce ministerstva odpověděl, že je nutné zvýšit tlak veřejnosti a velkých hráčů. Dle jeho slov je často MŽP ve svých snahách a ve své agendě osamělé a potřebuje posílit svůj hlas. Nicméně potvrdil, že na MŽP zatím k Akčnímu plánu nemají vypracovanou žádnou komunikační kampaň.
Sběr otázek od účastníků
Závěr akce patřil networkingu, ale také sběru otázek k jednotlivým kapitolám Akčního plánu. INCIEN tak monitoruje, co hosty zajímá a z čeho mají obavy, aby mohl v rámci programu Hotspotu na příští rok, jak pro členy, tak pro veřejnost, reagovat přímo na podněty aktivních spolutvůrců přechodu na cirkulární ekonomiku. Rozpis chystaných akcí najdete v kalendáři na incien.org.