Produkce odpadu ve většině zemí Evropské unie stoupá. Čím více odpadu vytvoříme, tím více jej musíme zpracovat. Přesto jen osm zemí v unii zaznamenalo nárůst emisí z odpadu. Slovensko patří k nim. Může za to zejména skládkování. Dobrou zprávou je, že díky zvýšení míry recyklace o více než 110 % a energetického zhodnocování o více než 120 % jsme za 10 let snížili environmentální zátěž způsobenou skládkami. Oproti evropskému průměru však stále tvoříme o třetinu více emisí na tunu odpadu. Při analýze jsme využili nejaktuálnější údaje Eurostatu a zmapovali vývoj tvorby a zpracování odpadu v zemích EU27 v letech 2010 až 2020.
Produkce odpadu od roku 2010 rostla ve většině zemí EU27, na Slovensku o necelých 17 % na 7,8 milionu tun. Započteny jsou komunální odpad z domácností a firem, průmyslový odpad, chemický a zdravotnický odpad, odpad živočišného a rostlinného původu a ostatní druhy odpadů s výjimkou velkého minerálního odpadu, který vzniká při stavbách a demolicích.
Ze zemí V4 klesla tvorba odpadu jen v Maďarsku, a to o téměř 12 %. V absolutních číslech si nejhůře z V4 vedlo Polsko. Ve srovnání s rokem 2010 navýšilo produkci odpadu o 6,8 mil. tun, zatímco Česká republika o 3,1 mil. tun a Slovensko o 1,1 mil. tun . Celkem země EU27 vyprodukovaly o 16,5 mil. tun odpadu více.
Graf k nahlédnutí/vložení na web: https://public.flourish.studio/visualisation/13569762/
Podle regionu se liší způsob zpracování odpadu a tím i vznikající uhlíková stopa, která je výsledkem rozkladných procesů zejména uhlíkatých složek odpadu. V roce 2020 vzniklo v Evropské unii 112 mil. tun
odpadních emisí, což je o téměř 18 % méně než v roce 2010. Způsob nakládání s odpadem totiž výrazně přemlouvá do struktury a množství vypouštěných skleníkových plynů. Největší podíl na odpadních emisích, přes 70 %, má likvidace tuhého odpadu skládkováním. Menší část environmentální zátěže tvoří odpadní vody (< 20 %), biologické zpracování (< 6 %) a spalování 1 (< 4 %).
Graf k nahlédnutí/vložení na web: https://public.flourish.studio/visualisation/13568216/
Na Slovensku je situace s odpadními emisemi méně příznivá. V roce 2020 jsme při zpracování odpadu vyprodukovali 1,68 milionu. tun skleníkových plynů. Oproti roku 2010 (1,57 mil. tun) se tak jedná o nárůst 7 %.
V tomto ohledu jsme pátou nejhorší zemí EU27 a patříme mezi osm zemí, které ve sledovaném období zaznamenaly v produkci emisí nárůst. Vyšší procentuální nárůst měly pouze Irsko (+70 %), Malta (+42 %), Česká republika (+15 %) a Kypr (+14 %).
Poznámka 1): Data v Eurostatu jsou vykazována podle metodiky European Environment Agency. Spalováním se rozumí jen spalování odpadu bez využití energie. Pokud dochází k energetickému zhodnocování odpadu (např. cílená výroba elektrické energie nebo topného tepla), odpad se považuje za energeticky hodnotnou surovinu (palivo). Emise z takového typu zpracování jsou proto klasifikovány a monitorovány v kategorii Energie a nejsou vykazovány jako odpadové emise.
Úspěšné strategie boje s emisemi z odpadu
Skládkování dominuje množství emitovaných skleníkových plynů z důvodu vysokého obsahu
škodlivého metanu. Metan má 25-násobně výraznější skleníkový efekt než oxid uhličitý.
Ve skládkovém plynu (tzv. LFG z angl. Landfill Gas) má právě metan největší zastoupení ze sledovaných skleníkových plynů (oxid uhličitý, metan a oxidy dusíku). Naopak, při spalování a energetickém využívání odpadu se zamezuje uvolňování metanu do ovzduší a vzniká přednostně oxid uhličitý.
Země, které skládkují méně než 10 % vygenerovaného odpadu, se proto dlouhodobě zařazují k nejmenším producentům odpadních emisí 2 na tunu zpracovaného odpadu. Patří sem například Dánsko (podíl skládkování 1,2 %), Nizozemsko (1,8 %), Rakousko (7,5 %) nebo Německo (8,1 %). Jedná se o země s vysokou mírou recyklace a kapacitou zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO).
Všechny tyto země vyprodukovaly v roce 2020 na tunu zpracovaného odpadu méně než 160 kg odpadních emisí vyjádřených přes ekvivalent oxidu uhličitého. Naopak země s podílem skládkování nad 20 % generují na tunu odpadu i více než dvojnásobné množství odpadních emisí . Nelichotivými lídry v intenzitě skládkování jsou Malta (59,1 %; 399 kg CO2ekv/t), Rumunsko (47,7 %; 342 kg CO2ekv/t) a Kypr (45,4 %; 759 kg CO2ekv/t). Při vyšší míře skládkování rozhoduje o výsledné environmentální zátěži zejména zastoupení komunálního odpadu a úroveň třídění.
Poznámka 2): Odpadní emise zahrnují emise skleníkových plynů, které členské státy Unie vykazují v kategorii Odpadové hospodářství. Patří sem emise z likvidace tuhého odpadu skládkováním, čištění a vypouštění odpadních vod, biologického zpracování a spalování bez využití energie. Emise vzniklé při energetickém využití odpadu jsou vykazovány v sektoru Energie. Po započtení těchto emisí by celkové množství vyprodukovaných emisí při zpracování odpadu vzrostlo. Na základě výše uvedené analýzy složení skládkového plynu ale lze s jistotou říci, že odpad na skládce vyprodukuje násobně vyšší množství emisí CO2ekv než spalovaný nebo energeticky zhodnocený odpad.
Na Slovensku došlo k pozitivním změnám, ale výzvy zůstávají
Z dat vyplývá, že ke snižování environmentální zátěže zpracování odpadu přispívá eliminace skládkování. Jak dokazují příklady z výše uvedených vyspělých zemí (Dánsko, Nizozemsko, Německo, Rakousko), dosáhnout ji lze kombinací vysoké míry recyklace a energetického zhodnocování odpadu, jehož výsledkem je výroba elektrické energie a topného tepla.
Graf k nahlédnutí/vložení na web: https://public.flourish.studio/visualisation/13570365/
Dokumentuje to i trend v použitých metodách zpracování odpadu na Slovensku. Od roku 2010 u nás vzrostla recyklace o 115 % a energetické zhodnocení odpadu o necelých 123 %. Zatímco v roce 2010 jsme
na tunu zpracovaného odpadu vyprodukovali téměř 300 kg CO2ekv odpadních emisí, o 10 let později to bylo o pětinu méně, a to 233 kg CO2ekv.
Dosažená redukce však na rozdíl od většiny zemí v EU27 nebyla dostačující. Množství odpadu rostlo rychlejším tempem, a proto celkové množství vypuštěných skleníkových plynů při zpracování odpadu
na Slovensku v absolutních číslech vzrostlo.
Graf k nahlédnutí/vložení na web: https://public.flourish.studio/visualisation/13570852/
Prostor ke zlepšení existuje. Na tunu odpadu jsme v roce 2020 totiž vyprodukovali stále o třetinu více odpadních emisí než byl průměr unie. Nadále jsme v top desítce skládkujících zemí EU27. Téměř celý rozdíl ve zpracování odpadu mezi Slovenskem a Evropskou unií spočívá v nadměrném skládkování
a nedostatečném využívání energetického zhodnocení odpadů. Zatímco úroveň recyklace máme na Slovensku v podstatě totožnou s evropským průměrem, ve využívání ZEVO zaostáváme o více než 10 %. Přesunem části odpadu ze skládek do zařízení na energetické využití odpadů bychom tak mohli dosáhnout nezbytného snížení environmentální zátěže odpadů a vyrovnání se standardům unie.
___
Analýzu pro agenturu GreenTalk, se kterou portál Zajímej se spolupracuje, vypracoval Ing. Jan Janošovský, PhD. V případě zájmu o více informací neváhejte kontaktovat Daniela Rabinu. GreenTalk je komunikační a PR agentura, která se zaměřuje na průmyslové a B2B témata. Od roku 2017 pracuje pro klienty z oblastí odpadového hospodářství, geotermální energetiky, teplárenství, investičního bankovnictví, komerčních realit, private equity či facility managementu. Agentura se věnuje i problematice ESG a jejího významu pro slovenské podnikatelské prostředí.
