Otázky a odpovědi o zálohování

Už od počátku obnovených diskuzí o zálohování v roce 2018 byl INCIEN zakládajícím členem a aktivním hráčem projektu Zálohujme, kterou v posledních letech doplnila Iniciativa pro zálohování. Od počátečních studií o materiálových tocích, nakládání s PET a výzvami, které se týkají recyklace z lahve do lahve je zřejmé, že zálohování je principem, který přináší benefity nejen pro stávající systém třídění a recyklace, ale hlavně přírodu. I proto přinášíme nové odpovědi na aktuální otázky, které se otevírají v souvislosti se zavedením zálohováním v České republice. Tentokrát jdou otázky a odpovědi do větší odbornosti a detailů stejně tak, jak se specifikuje a ladí nastavení systému. Dotkneme se otázek ekonomických, ekologických, ale i provozních.

Pomáhá zálohování skutečně zlepšit stav životního prostředí? 

• Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů.
• Záloha ale navíc pomáhá v boji s litteringem. Z čerstvé zkušenosti na Slovensku víme, že už po roce fungováni zálohového systému pohozené plechovky a petky z přírody a veřejného prostranství téměř zmizely. Vnímají to i samotní Slováci. Více než 92 % Slováků potvrdilo, že systém záloh pomohl snížit počet PET lahví a plechovek pohozených v přírodě. Významný úbytek těchto obalů potvrzují data společnosti ENVI-PAK, která pravidelně analyzuje volně pohozený odpad ve 37 lokalitách po celém Slovensku. Už na podzim po zavedení systému záloh byl z analýzy zřetelný pokles PET lahví a plechovek ve vysbíraném odpadu, letní čísla klesající trend jasně potvrzují. Zatímco před zavedením záloh v létě roku 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 20,5 % a PET lahve 15 %, po zavedení systému záloh na podzim roku 2022 to bylo jen 3,8 % plechovek a 5,3 % PET lahví a letos v létě (2023) už pouze 2,2 % plechovek a 3,2 % PET lahví.

Jak to bude fungovat s nevrácenými zálohami? Na co budou použity? 

• V efektivních zálohových systémech v Evropě slouží nevrácené zálohy k investicím na jejich rozvoj a zlepšení komfortu pro spotřebitele.
• Odvedení významné části nevrácených záloh mimo systém by vedlo k přenesení odpovědnosti za problémy způsobené pokřivením současného systému nakládání s obaly na zálohový systém, což v konečném důsledku bude muset zaplatit spotřebitel. 
• Zálohový systém funguje na neziskovém principu, neexistuje proto žádný důvod, proč by jakékoliv prostředky z něj měly financovat cokoli jiného než jeho další zefektivňování. Něco podobného se neděje nikde jinde v Evropě. 

Proč by se neměly nevrácené zálohy rozdělit třeba mezi obce, kterým se sníží odměna za množství tříděného odpadu?

• Rozumíme ale, že změna může být pro obce složitá, a proto se počítá s tím, že obce dostanou od Správce zálohového systému férový příspěvek na to, aby své odpadové hospodářství přenastavili. A to přesto, že nikde jinde v Evropě obce ze systému zálohování nic nedostávají, protože jde o neziskový projekt, ve kterém jsou veškeré příjmy reinvestovány do jeho vylepšování. 
• Současně obce nedostávají jen odměny za třídění, ale také platí svozy a nakládání s odpadem a snížením plastového odpadu v nádobách na jejich sběr tak ušetří i tyto náklady. Obecně může jít asi o pětinu obsahu plastů v nádobách na jejich třídění a tak mohou při správném nastavení spolupráce s odpadovou firmou ušetřit i takové finanční prostředky.

Proč je důležité mít vlastní třídící centrum pro zálohový systém? Nebylo by lepší využívat již existující třídící linky?

• • Kvůli zpracovávání i jiného odpadu nezajistí stávající třídící centra dostatečně čistý materiál pro styk s potravinami. Materiál by se proto neměl zpracovávat v třídících centrech, kterými procházejí jiné kontaminované materiály. Požadavky na recyklovaný materiál pro styk s potravinami se v důsledku EU legislativy neustále zpřísňují a není jisté, že vytříděný materiál z obecné třídičky by bylo možné certifikovat jako materiál pro styk s potravinami.
  • Kapacita stávajících třídících linek nemusí pro potřeby systému a zpracování velkého množství materiálu stačit ani být dostatečně flexibilní, právě proto, že zpracovává také další odpadový materiál. 
  • Požadavky na dotřiďování obalového materiálu se i po zavedení zálohového systému budou zvyšovat a je potřeba mít dobře nastavené třídění všech obalových materiálů. Bylo by nešťastné, pokud by se na stávajících třídičkách třídil sesbíraný PET ze zálohového systému a tím se blokovaly možnosti třídiček třídit jiné materiály. PET se totiž jako jeden z mála, pokud ne jako jediný, třídí do barevných streamů, proto požadavky na kapacitu třídicích streamů jsou výrazně vyšší než u ostatních materiálů.
  • V praxi jakákoliv limitace operátora, jak řešit třídění nebo svoz znamená omezení jeho možností řídit systém s péčí řádného hospodáře a maximálně efektivně. Srdcem efektivního zálohového systému je efektivní třídění a pro co nejvyšší efektivitu je nezbytná flexibilita volby poskytovatelů této služby. 
  • Systém musí být ekonomicky soběstačný a jeho hospodaření vyrovnané. Zákaz výběru mezi využitím již existující infrastruktury a postavením vlastního třídícího centra a svozu může vyrovnanou ekonomiku narušit. Zamezí totiž výběru nejvíce efektivního řešení. Ze slovenské zkušenosti víme, že vybudování vlastní třídící linky bylo ve výsledku efektivnější než využívání stávajících kapacit.
  • Také recyklační firmy jako je například výrobce plastových obalů APLA potvrzují, že většinu PET materiálu pro další recyklaci do potravinářství musí nakupovat ze zahraničí.

Podle čeho bude nastavena výše zálohy? 

• Ze zahraniční zkušenosti víme, že pro dobře fungující systém je důležité citlivé nastavení výše zálohy. Záloha musí být dostatečně vysoká, aby motivovala k vracení nápojových obalů, ale zase ne příliš vysoká, aby spotřebitele neodradila od nákupu nápoje. 
• Z posledního průzkumu víme, že jako akceptovatelnou a zároveň motivující výši zálohy vnímají Češi 3 až 4 koruny. Pro 48 % Čechů je při nákupu zásadní celková cena nápoje. Nastavení příliš vysoké zálohy by tak mohlo snížit jejich ochotu nápoj koupit. Na druhou stranu 40 % dotázaných si uvědomuje, že zálohu získá zpět a rozhodující roli pro ně hraje pouze cena nápoje
• Záloha do čtyř korun je běžná také ve většině jiných zálohujících zemích v Evropě. Nejnižší zálohu ve výši zhruba 1,65 Kč mají v Chorvatsku, 2,12 Kč Švédové, v závěsu jsou se zhruba 2,35 Kč pobaltské státy a Finsko. Záloha by neměla být o moc vyšší, než je výše zálohy v okolních zemích. Předejdeme tak jakýmkoli myšlenkám a pokusům o přeshraniční převozy zálohovaných obalů, například výše zálohy na Slovensku je 3,80 Kč. 

Kde bude možné zálohované lahve vracet? 

• Pro zajištění komfortu zákazníka i úspěšnosti systému by se mělo vykupovat tam, kde se dotčené nápoje prodávají, stejně tak, jako u pivních láhví. Právě malé prodejny jsou pro fungování zálohového systému důležité. Díky nim by se zásadně zvýšila dostupnost sběrných míst pro koncové spotřebitele, a to i v malých obcích. 
• Češi chtějí vracet během svého běžného nákupu a nemají v plánu s použitými lahvemi či plechovkami nikam speciálně jezdit. 
• Podle průzkumu jako ideální místo pro vracení zálohovaných PET lahví a plechovek považují respondenti obchody s potravinami. Více než osm z deseti Čechů chce vracet v supermarketech, tři čtvrtiny v hypermarketech a téměř 50 % v menších obchodech s potravinami. Přes 30 % respondentů by ocenilo také možnost obal vrátit v místních večerkách, které mají v blízkosti svého bydliště. 
• Sběrná místa v obchodech s potravinami vyhovují také Slovákům, uvedly to více než čtyři pětiny respondentů. Polovina z nich vrací obaly nejčastěji v supermarketech a čtvrtina v hypermarketech, 15 % pak nejčastěji zajde do menšího obchodu, který mají nejblíže domovu.
• Část spotřebitelů by chtěla mít možnost vrátit použitou lahev také na benzince. 
• Sběrné dvory, obecné úřady a další typy sběrných míst pro Čechy nejsou atraktivní, a to dokonce ani v obcích do 1000 obyvatel, ve kterých často ani obchod není a obyvatelé musí pro nákup jezdit jinam. 
• Vynechání malých obchodníků ze sběrné sítě nebo jejich nahrazení jinými typy sběru může být právě pro vesnický maloobchod poslední ranou, která přispěje k dalšímu snížení počtu těchto provozoven.

Tyto specifické odpovědi doplňují již známá fakta, která prezentuje projekt Zálohujme nebo Iniciativa pro zálohování na svých webových stránkách.