Když se spojí Lenka s Lenkou
Tak se na to podívejme
Dobře dobře, ale v čem tkví tedy jádro toho cirkulárního pudla?
A v čem je tedy plast, ze kterého je nádoba na bioodpad vyrobena, jiný? Používá přírodní přísadu na barvení (masterbatch), který je vyrobený z kávové sedliny. Ano, je čas položit si otázku, jestli je docela v pořádku míchat polymery s přírodními barvivy, protože se nabízí otazník nad budoucí recyklovateností mateirálu. I tady je tým napřed. Při finalizaci produkty proběhly všechny varianty testů, které bude považovat i nové nařízení Evropské unie se zkratkou PPWR (Packaging and packaging waste regultion), které se věnuje specifikaci konkrétních podmínek s cílem omezit plastové znečištění spojené s obalovým materiálem a vytvořit cirkulární podmínky pro obaly. A speciální pozornost věnuje i recyklovatelnosti. Proto proběhl jak třídící test na třídící lince SAKO v Brně, který potvrdil, že sedlina jako barva v plastu nijak nenarušuje proces třídění a technologie separace NIR správně detekuje druh polymeru bez jakýchkoliv obtíží. Následoval trojnásobně provedený test recyklovatelnosti materiálu, který potvrdil 100% recyklovatelnost bez ztráty vlastností. A jako třešnička na dortu je produkt i v souladu s designem pro recyklaci. V žebříčku hodnocení si vysloužil kategorii A, což znamená nejlepší a barviva ze sedliny nemají vliv na další recyklaci a nejsou ani dalším kontaminantem. Co si z toho tedy odnést? Produkt je v souladu s pravidly ekodesignu tak, aby umožnil cirkularitu použitých materiálů do absolutní míry.
Konkrétní položka do ESG reportingu? Coffee!UP.
V projektu designu nádoby na odpad byl také poprvé použit koncept Coffee!UP. Ten stojí na třech principech cirkularity a udržitelnosti. Pro firmy, kterých se tak týká reporting ESG nebo patří do dodavatelských firem, které zavádí environmentální reporting, mám dobrou zprávu. V oblasti E, tedy environment a konkrétně sekci cirkulární ekononomika můžete využitím tohoto konceptu “odfajfknout” tři základní aspekty a postavit reporting na konkrétních krocích. V případě nádoby na bioodpad to konkrétně znamená:
1. Prevence vzniku odpadu: kávová sedlina je sbírána v režimu potravin a v rámci celého zpracovatelského řetězce je udržena v této kvalitě a dochází tak ke snižování množství bioodpadů. To je v prostředí České republiky, kde jí ročně vznikne 80 000 tun dost zásadní téma.
2. Repurposing: sedlina není dále využita jako káva, ale je jí dán nový účel. V tomto případě nahrazuje syntenticky vyrobené barvy pro plasty (masterbatch) přírodním a cirkulárním materiálem (tedy tím, který se mohl stát odpadem, byl ale precizně vytříděn a vrácen do oběhu).
3. Snížení uhlíkové stopy v produktech: každý kilogram kávové sedliny 6 kg CO2. Koncept využívá princip tzv. avoided sources, kdy nejsou používány primární zdroje.
Pokud Coffee!UP začnete používat i ve svých produktech, dostanete navíc přesné vyčíslení úspor v každoročním reportingu pro ten váš. Ten je v souladu s Taxonomií EU, která vyžaduje kvantifikovaná opatření v oblasti cirkulární ekonomiky. Nové projekty postavené na těhchto principů, včetně využití cirkulárních barviv s kvantifikovanými benefity může zlepšit podmínky provozního i investičního financování a čerpat prostředky určené na tato opatření.
Zatím dobrý. A co praxe?
Shrňme si to. V Novém Veselí vznikla zřejmě nejkrásnější a nejdesignovější nádoba na bioodpad. Ta je navíc naprosto v souladu s cirkulární ekonomikou a to i přesto, že testuje novou technologii barvení vyrobenou z kávové sedliny. Splňuje všechny testy recyklovatelnosti a tříditelnosti, ale nabízí se zásadní otázka – opravdu funguje? Pokud patříte mezi nadšené třídiče bioodpadu, tak se vsadím, že jste doma již nejednou měli absolutně zamořenou kuchyni octomilkami. Třeba po víkendu, kdy jste si odjeli na chatu a na pár vytříděných kousků jste zapomněli. Dala jsem si tedy za cíl před tím, než o nádobě cokoliv napíšu, otestovat všechno “na vlastní zbytky”. Testování probíhalo od rozbalení po tento článek dva měsíce. A výsledek? Zírám. Myslela jsem si, že absence otvorů k větrání způsobí zapařování, zápach a tlení. Ale poprvé jsem narazila na řešení, kde máme bioodpad 3-4 dny bez zápachu, mušek nebo plísně. Navíc vypadá nenápadně, posloužila i na sběr ovoce nebo svačiny na výlet a častokrát i jako schovka na hračky.
A závěr prakticky
Málokdy doporčuji produkty. Jsem si jistá, že na bioodpad doma najde nádobu každý po svém. Pokud je ale bariérou pro třídění u Vás v domácnosti nádoba, která nebude hyzdit linku a nezpůsobí zamoření prostoru octomilkami, tohle je Vaše volba. Má objem 4 litry, které pohodlně postačí menší rodině na 3-4 dny, větší na jeden až dva (samozřejmě záleží na tom jak moc a co vaříte). Nádoba na bioodpad je na trhu od prázdnin za maloobchodní cenu mezi 500-600 Kč. Designově ladí s dalšími PLASTIA produkty určenými na kuchyňskou linku a to včetně nádobami na pěstování microgreens a regrow. Tak co, jak se Vám líbí?