Tepelná čerpadla podporují dekarbonizaci budov a nabízejí udržitelnější a modernější alternativu plynových kotlů a jiných systémů vytápění. Spoří energii a navyšují podíl OZE ve vytápění využíváním obnovitelné energie okolního prostředí. Daikin patří dlouhodobě mezi propagátory a přední inovátory tohoto řešení. S Tomášem Habelem, zástupcem této mezinárodní společnosti patřící mezi členy Českého cirkulárního hotspotu, jsme proto mluvili o výhodách tepelných čerpadel, potřebách trhu a také o legislativním nařízení z ledna 2024, které má nejen podle něj rozporuplné následky.
Když jste mi poprvé vyprávěl o systému regenerace, která vrací chladivo, tedy hlavní médium pro vytápění či chlazení, do původní kvality, znělo to až neuvěřitelně. Pokud je taková technologie dostupná, proč ji nepoužívají na trhu všichni výrobci tepelných čerpadel?
Upřímně, čekal jsem, že se k nám po několika letech, co projekty cirkulární ekonomiky chladiv máme, po překonání prvotních překážek přidají i ostatní výrobci HVAC (vytápění, větrání, klimatizace). Přesně proto program Retradeables vznikl. Jde o elektronickou burzu pro všechny certifikované firmy na F-plyny, kde mohou realizovat prodej použitého chladiva těm, kteří jej umí přečistit – recyklovat či regenerovat – a následně opětovně použít. Další usnadnění pak nabízí cirkulární projekt LOOP, který řeší správu cirkulace našim zákazníkům. LOOP zajišťuje udržitelnou cestu chladiva i po ukončení životnosti našich výrobků. Umíme se zkrátka postarat o chladiva v jejich celoživotním cyklu od kolébky po hrob, bohužel firem, které umí chladivo regenerovat a následně analyzovat, je v ČR stále poskrovnu. Ekonomická podpora těchto technologií a analýz by velmi prospěla. Ekonomický pilíř cirkulární ekonomiky chladiv je totiž pro udržitelnost velmi důležitý. Bude-li regenerace chladiva (přečištění na kvalitu nového chladiva a následné využití) dražší než ekologická likvidace chladiva, bude to nerovný souboj cirkularity s ekonomikou.
Tepelná čerpadla fungovala na bázi freonů, které poškozovaly ozonovou vrstvu. Přešlo se na fluorované plyny, F-plyny, které mají menší, ale stále významný dopad. Daikin se je snažil recyklovat, vracet do oběhu a zabránit vypouštění do ovzduší pro předčasné ukončení jejich životního cyklu. Nová legislativa ale jejich užívání významně omezuje. Jaký je názor průmyslových asociací?
Jsem členem správní rady asociace pro využití tepelných čerpadel AVTČ, a ta patří do evropské asociace tepelných čerpadel EHPA. Toto nařízení se zde velmi intenzivně diskutovalo a budu tedy tlumočit názor několika průmyslových asociací. Průmysl se samozřejmě dokáže přizpůsobit navrženým politickým legislativním požadavkům a nabídnout zákazníkům řešení v souladu s novou legislativou. Trh má vyhovující produktová řešení a neustále inovuje, zkoumá a vyvíjí další typy zařízení HVACR, nicméně snažili jsme se poukázat na smysl a cíle evropské legislativy FF55 z hlediska snížení emisí skleníkových plynů komplexně. Tato restriktivní a v zákazech příliš ambiciózní, neholistická legislativa ovlivní nás všechny a bohužel nenahrává ani životnímu prostředí.
Takže nařízení ovlivní výrobce?
Ovlivní nejen výrobce, ale také průmyslový výzkum a vývoj a uživatele zeleného vytápění. Do výsledné podoby velmi ambiciózního nařízení o F-plynech výrazně zasáhl Evropský parlament, který mimo jiné prosadil rozšíření zákazů i pro používání dokonce i těch F- plynů, jejichž emise mají velmi malý dopad na klima a k jejichž regulaci ani nebyla zpracována dopadová studie. To bylo nakonec také jedním z hlavních důvodů, proč se ČR zdržela hlasování o přijetí výsledného textu. Odborníci z MŽP ČR odvedli skvělou a profesionální práci s hlubokým technickým a komplexním povědomím o tématu.
Přesto podle průmyslových asociací sporné nařízení nakonec prošlo. I když se fluorované plyny dají regenerovat nebo recyklovat takřka neomezeně dlouho, protože při regeneraci neztrácí na kvalitě. Proč k restrikcím došlo?
To je otázka na ty, kteří rozhodli. Bohužel dostala přednost politika před technikou a exaktní vědou. S F-plyny se už naučil celý sektor pracovat, eliminoval jejich úniky a maximalizoval jejich energetickou účinnost dlouhodobým vývojem a výzkumem.
Problematika vhodných chladiv, která by měla být hodnocena z několika úhlů pohledu, bezpečnostně požárního hlediska a hlediska energetické účinnosti, není tak černobílá, jak na první pohled vypadá. Zařízení s energeticky méně účinným chladivem s nízkým GWP ( potenciál globálního oteplování) vyprodukuje v celoživotním cyklu vice emisí než zařízení s účinným chladivem s vyšším GWP. Cílem balíčku FF55 má být eliminace emisí skleníkových plynů celkově, nikoli omezení pouze jejich části v podobě F-plynů, které ještě ve výsledku napomáhají snižovat ostatní majoritní skleníkové plyny.
Průmyslové asociace tedy nejsou plošným zastáncem či odpůrcem F-plynů, ale máte výhrady vůči logice nařízení.
Ano, potřebujeme diverzifikované řešení chladiv pro tisíce různých typů zařízení s rozdílnými teplotami, tlaky, velikostmi a jmenovitými výkony. Daikin jako jeden z největších výrobců disponuje produkty jak na přírodní chladiva, tak i na HFC a HFO chladiva – máme tak dlouhodobé zkušenosti z výzkumu, vývoje i praxe o výhodách a slabinách jednotlivých typů chladiv.
Jak vyplývá z odborné studie EPEE (Europen Partnership for Energy and the Environment), nahrazením všech fosilních paliv tepelnými čerpadly by se ušetřilo až 47x více emisí skleníkových plynů, než jaké vznikají přímo (úniky chladiv a tedy hodnota GWP) a nepřímo (emise ze spotřeby elektřiny, účinnost zařízení) při provozu tepelných čerpadel. Bohužel vyhrál velice zjednodušený pohled na problematiku a tunelové zaměření se pouze na hodnotu GWP chladiv.
Tepelná čerpadla jsou dle Evropské komise klíčem k umožnění přechodu na čistou energii a dosažení cíle EU v oblasti uhlíkové neutrality do roku 2050. Může nové nařízení přechod na čerpadla zkomplikovat?
Tímto nařízením o F-plynech se střílíme do uhlíkově neutrální nohy. Cirkulární ekonomika chladiv je skvělé řešení, které je technicky možné, funkční a ekonomicky dává smysl. Celoživotní cyklus chladiva i s vyšší hodnotou GWP může mít velmi malý dopad na životní prostředí a navyšování skleníkových plynů. Ale doba je příliš uspěchaná a panuje snaha najít rychlá řešení. Porovnat dvě hodnoty GWP je snadné a lákavé. Nicméně to není komplexní přístup k dané problematice.
Paradoxní navíc je, že probíhá paralelní debata o blízkém zákazu fosilních paliv, jejichž neustálým spalováním vznikají skutečně významné emise skleníkových plynů, a schválení tohoto zákazu se neustále odkládá…
Můžete vysvětlit, proč je podle vás prosté porovnávání hodnot GWP nevhodné?
Chladiva jsou uzavřena v okruhu HVACR zařízení, narozdíl od fosilních paliv, která jsou spalována a emitují tak při svém provozu. Pakliže chladiva setrvají v tomto okruhu, tak je jejich GWP rovno nule. A existuje technické řešení, jak eliminovat jejich úniky z chladivového okruhu na naprosté minimum. Chladiva s nižší hodnotou GWP, u kterých teď roste tlak na využívání, přestože naráží na požárně bezpečnostní předpisy, jsou totiž hořlavá, výbušná či toxická. Z těchto důvodů existuje na základě výrobkových mezinárodních norem požadavek na detekci, alarm a uzavření chladiv ventilem v případě sebemenšího úniku, vše kvůli bezpečnosti obyvatel budovy. Chladiva tím pádem neuniknou. Neohrozí uživatele budovy s tímto zařízením, ani životní prostředí, a GWP se bude blížit nule.
Připouštím, že existuje možné ohrožení životního prostředí chladivy po ukončení životnosti zařízení, ale to jedině v případě, že je někdo cíleně vypustí. Mnoho let totiž existuje legislativní povinnost chladiva odborně odsát a následně je buď zlikvidovat (spalují se), nebo je recyklovat či zregenerovat a opětovně použít. Cena chladiv s vyššími hodnotami GWP stoupá a po odsátí použitého chladiva se tak stále jedná o cennou komoditu, která lze nadále využít a ekonomicky zefektivnit. Kdyby se povedlo legislativně změnit definici, a tím pádem vnímání použitého chladiva z kvalifikace nebezpečného odpadu na stále cenné chladivo, věřím, že by to mohlo být řešení. Propagované náhrady s nízkým GWP jsou převážně hořlavá chladiva narážející na požárně bezpečnostní předpisy a někde bohužel i na sníženou energetickou účinnost náhrad.
Tepelná čerpadla jsou podle vás cestou nejen pro komerční subjekty, ale také běžné osobní bydlení. Uvádíte, že oproti využívání fosilních paliv můžou čerpadla přinést velmi významnou úsporu energií a zdrojů.
Tepelná čerpadla jsou tím správným řešením dekarbonizace zejména podle Evropské Komise, která připravila a připravuje několik významných plánů, strategií, politik a dotací pro jejich významné navýšení a náhradu fosilních paliv do roku 2030. Jak velkou úsporu tepelná čerpadla přinesou oproti původnímu stavu, je vždy záležitost konkrétního řešení, případu a okrajových podmínek.
Nicméně přínos životnímu prostředí i v rámci řešení úspor je u čerpadel nezpochybnitelný. Proč tedy stále nedominují jako hlavní způsob zajišťování tepelného komfortu u všech nemovitostí?
Zásadní motivací pro opuštění zdrojů na fosilní paliva je jejich pořizovací cena a jejich následné provozní náklady, zejména cena fosilních paliv v poměru k ceně elektřiny/sazby pro tepelná čerpadla. Tepelná čerpadla jsou dražší než kotle na fosilní paliva, a to je stále ta největší bariéra. Majitelé budov pak vypočítávají, jak rychle se jim prvotní investice vrátí díky nižším provozním nákladům. Jenže predikovat ceny energií a paliv je aktuálně věštěním z křišťálové koule.
V blízké budoucnosti se zcela jistě nevyhneme navýšení ceny fosilních paliv pro vytápění budov. Prostředky z tohoto opatření budou nadále investovány právě na podporu udržitelnějších řešení. A velmi kvituji, že finanční sektor bank a spořitelen nyní velmi významně podporuje šetrná řešení výhodnějšími úrokovými sazbami.
Zájemcům o čerpadla nabízíte komplexní servis, který je vystavěný na cirkulárním modelu. Program Loop a Retreadebles jsme detailně představovali už v článku, který vás představoval coby nové členy Českého cirkulárního hotspotu. Máte aktuální příklady z praxe, které ukazuje, jak může vaše spojení s odběratelem fungovat?
Největší cirkulární projekt za poslední rok byl zhotoven s průmyslovou společností z Liberce, která se s námi vydala cestou snížení jak přímých, tak nepřímých emisí HVACR (systémy vytápění, větrání, klimatizace, chlazení). Při výměně stávajícího zařízení pro chlazení výrobního procesu za nové, energeticky účinnější, nechala namísto likvidace společností Daikin zregenerovat 234 kg chladiva ze stávajícího měněného chladícího zařízení. Tímto významným krokem ušetřila adekvátní množství panenských chladiv, kdy se regenerovaná chladiva opětovně použijí pro další zařízení. Další podrobnosti najdete uvedeny i v nedávno vydané Zero Carbon Roadmap.
_________________________________________
Tomáš Habel je členem správní rady AVTČ – Asociace pro využití tepelných čerpadel, členem představenstva CZGBC – Česká rada pro šetrné budovy a prezidentem APPLiA CZ – Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů. Rozhovor probíhal v březnu 2024.