Megatrend udržitelnosti nepřetržitě roste, stejně jako legislativní podpora zavádění cirkulární ekonomiky. Jak zajistit, aby informovanost veřejnosti a počet odborných kapacit drželi krok se zvyšující se poptávkou? Jaké jsou zkušenosti a tipy těch, kteří mají na starosti vzdělávání managementu? A jak se propisuje zelené vzdělávání ve sféře univerzit? Únorový Hotspot Talk se hostů ptal, zda probíhá inovace ve vzdělávacích systémech a jestli bude dostačovat.
V českém vzdělávacím systému dlouhodobě schází možnost rozvíjet se v oblasti cirkulární ekonomiky. Zkušená pracovní síla v oblasti udržitelnosti zase chybí spoustě firem. Přitom, jak uvedla hned na úvod moderátorka semináře a vedoucí Českého cirkulárního hotspotu Kristýna Spěváková, za posledních pět let vzrostla v USA nabídka tzv. zelených pozic, tedy těch které mají něco společného s udržitelností, o téměř 250 %. Zároveň 70 % mladých lidí z generace Z, kteří vstupují na pracovní trh, mají jako kritérium soulad se svým zaměstnavatelem stran hodnotového ukotvení, ke kterému patří také chápání ochrany životního prostředí.
Také seniorní konzultant INCIEN, Petr Novotný, hned v úvodu potvrdil, že zelená revoluce nečeká na nové technologie, ty už podle něj máme. „Čeká se na dostatek kvalifikovaných odborníků – pomalý rozvoj brzdí mnohem více absence dostatečného vzdělání, které by vedlo ke skutečné změně lidského chování.“ Na nutnost vzdělávat pak poukazuje i vzhledem k nutnosti boje s dezinformacemi.
Novotný vedl desítky školení a soudí, že aby lidé dokázali přijmout a implementovat nezbytné kroky nejen vázané na EU taxonomii nebo ESG, ale také na ochranu přírody, musí jejich podstatu a přínos beze zbytku pochopit. I proto INCIEN obnovil nabídku školení. Jsou vhodná nejen pro management, tedy ty, kteří dokážou zapracovat potřebné změny do strategického rámce, ale také pro zaměstnance, aby se strategie mohla přetavit do provozu.
„Proč by vlastně firmy měly chtít pochopit a zavádět udržitelnou transformaci? Jde o významnou konkurenční výhodu – když jim ukážu, co všechno může cirkulární ekonomika firmě přinést, už není otázkou, proč se jí věnovat. Nastupuje otázka, jak na ni. A to je první krok k úspěšné transformaci,“ dodal Novotný.
Nové byznys modely a fáze přípravy na vzdělání
Jednatelka vzdělávací agentury MgC Group, Magdaléna Prunerová, s Novotným souhlasí. Ráda používá vysvětlení její kolegyně a kamarádky, manažerky Lenky Krákorové ze skupiny Direct. Všechny SDGs a ESG cíle podle ní představují vlastně „jen principy slušnosti, ohleduplnosti a respektu v praxi“. „Když to takto vyjádříte, najednou jim je agenda cílů bližší a chtějí ji zapracovat. Jednotlivé cíle je pak už jen potřeba vztáhnout do konkrétní praxe dané firmy,” potvrzuje cestu k úspěšné osvětě. Sama se v tomto směru chystá využívat nový nástroj, který se svými kolegy překládá a připravuje pro české prostředí. Flourishing Business Canvas – je podobný klasickému Business Model Canvas, ale vyžaduje také zapracování sociálních a environmentálních aspektů byznysového fungování.
Zdroj: https://flourishingbusiness.org/flourishing-business-canvas/
Prunerová ze své praxe dále vyvozuje, že pro urychlení transformace trhu potřebujeme interdisciplinární specialisty. „Zdroje, to nejsou pouze materiály, ale také lidská síla. Všichni potřebují smysluplné propojování odborníků a identifikaci funkčních návazností napříč technologiemi, kyberbezpečností a zdravotně-sociální péčí. Rozpočet a management firmy je v čase většinou pouze jeden, další kompetence je tedy třeba hledat a vytvářet i mimo interní tým. Interdisciplinární kompetence jsou nezbytné pro firemní odolnost, krizový management i inovační kapacitu. Bez těchto kompetencí se podle mne zelená ekonomika neobejde,“ vyhodnocuje po 25 letech práce s manažery.
Co Prunerová doporučuje firmě absolvovat dříve, než zahájí realizaci interního vzdělávání? Stejně jako na začátku jakéhokoli procesu radí audit a analýzu stávajícího stavu. Nevymýšlíte kolo? Neplýtváte někde časem či informacemi?
Dále je třeba ujistit se, zda jste udělali vše pro mentální připravenost týmu – má tým dobré podmínky pro přijímání nových informací? Třetí fáze je analyticko-strategická – vše, co se naučíte, by se mělo přímo propsat do byznysového modelu a plánů společnosti. Následuje designová fáze – tedy moment propojení všech, kteří mají k vzdělávání a jeho obsahu co říct nebo jej budou využívat. Což nutně nemusí být jen zástupci nebo zaměstnanci, ale také stakeholdeři v dodavatelsko-odběratelském řetězci. Poslední fáze by měla být zasvěcená testování a pilotování, abyste mohli včas odkrýt slabá místa svých plánů a zhodnotit své první realizační kroky.
Škola hrou s podporou
Prunerová přinesla také dva ryze praktické tipy. Dobré zkušenosti má s karetní workshopovou aktivitou s názvem Climate Fresk, česky Klimatická mozaika. Přes svůj název nepokrývá pouze téma klimatu, několik desítek karet v sobě integruje objasnění všech lidských činností ve vztahu k socioekonomickému a environmentálnímu ekosystému. Karty a průvodní slovo facilitátora reflektují vědecké zprávy IPCC a Klimatická mozaika je tak ideální způsob, jak ukázat, že všechno se vším souvisí, a současně se vyhnout zkratkovitým tezím a polovičatým pravdám, které často prostupují online či mediální prostor.
Druhý tip pak zmiňuje Moravskoslezský pakt zaměstnanosti pod Hospodářskou komorou, resp. tyto pakty v každém kraji ČR. Podle Prunerové připravují zajímavé projekty pro školy a celistvě podporují uvědomění, kam nyní potřebuje směřovat trh i kandidáti, kteří na něj vstupují.
Posledním hostem Hotspot Talks byla Sylvie Formánková, která zastupuje Centrum společenské odpovědnosti a udržitelnosti MENDELU. Svou prezentaci uvedla statementem, že univerzity mají stejnou odpovědnost a dopad jako firmy, což je hlavní premisa projektu University Leaders in SDGs (UNILEAD). Udržitelnou univerzitu tudíž definuje jako tu, která kromě poskytování adekvátního vzdělání zařazuje problematiku udržitelnosti do svých strategických cílů.
Do roku 2022 chyběl na české scéně ucelený koncept a na univerzitách probíhaly jen nahodilé a krátkodobé snahy o pozitivní přesah. Konkrétní rámec dostaly právě v roce 2022, kdy odstartoval centralizovaný rozvojový projekt UNILEAD. Do roku 2023 se do něj zapojilo 25 z 26 českých vysokých škol. Zavázaly se k řešení 10 oblastí, tzv. 10 zdrojů pro změnu, které univerzity postupně zmapovaly a nastavily pro ně nová doporučení i plán implementace ve školách.
Sylvie Formanová uvedla jako příklad za MENDELU svou oblast, strategii udržitelnosti v rámci stravování. Došlo k analýze zodpovědného stravování, při které se potvrdilo, že konzumace masa a tvorba odpadu vystupují jako nejproblematičtější body. MENDELU spolu s Univerzitou Karlovou a dalšími zapojenými univerzitami vypracovala konkrétní sadu doporučení, která už se odrazila i v realitě – došlo k proškolení kuchařů a kuchařek, proběhly aktivity v rámci Dne země a dny pro planetu (provázel je velký nárůst zapojení cílové skupiny), pokročilo se v zavádění veganského jídelníčku (v dočasném rozsahu 40-60 % – cílem je mít v menzách 1 masitý pokrm ke 4 bezmasým). MENDELU navázala spolupráci s ProVeg, proběhly kampaně proti plýtvání jídlem, zavedly se zálohované vratné obaly a připravuje se také zavádění bufetového systému – od něj si univerzity slibují mj. možnost stanovit si vlastní porci a předcházet plýtvání, možnost více kombinací se zapojením více zeleniny apod. MENDELU v krocích pokračuje v rámci navazujícího projektu a co je důležité, rozhodlo se umožnit rozšířit osvětu také na veřejnost. Na stránkách centra najdete všechny aktuality.
Své vzdělávací programy na závěr představila také CIRA Advisory. Jejich koordinátorka Dagmar Milerová Prášková upozornila především na blokový kurz Cirkulární ekonomiky zaměřený na cirkularitu ve výrobě, na data a měření dopadů cirkularity a na cirkularitu ve službách. Více informací a vzdělávání na míru najdete na stránkách Cirkulární akademie.
Pro více o Českém cirkulárním hotspotu, který online seminář realizoval, a o jeho dalších vzdělávacích akcích prozkoumejte www.incien.org/hotspot.