Okurková sezona jíž definitivně skončila a Zajímej.se jede na plné obrátky. Přinášíme vám výběr nejlepších článků za letní sezónu 2018
INCIENNOVINKY aneb co se děje v INCIEN
Velkou novinkou na poli cirkulární ekonomiky a měst v ČR je oficiální start našeho projektu Cirkulární Sken Praha. Na projektu jsme spojili síly s našimi partnery z holandského startupu Circle Economy, jenž se zaměřuje na evropská velkoměsta a jejich transformaci na cirkulární lídry. Cílem Cirkulárního skenu Praha je identifikovat oblasti, které mají velký potenciál pro aplikaci principů cirkulární ekonomiky, v nichž město může těžit z nových forem spolupráce, vytvořit profitabilní tržní příležitosti a zároveň snížit dopad na místní životní prostředí.
V srpnu také vyšla nová studie o cirkulární ekonomice přímo z pera INCIEN.Klíčovou myšlenkou publikace je inspirovat české podniky k použití principů cirkulární ekonomiky pro inovace. Přístup ke změně myšlení v nakládání se zdroji je představen na osmi úspěšných příkladech z české praxe. Součástí je také úvaha místopředsedy Evropského parlamentu Pavla Teličky o aplikaci cirkulární ekonomiky u nás. Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN), hodnotí aktuální stav a postavení cirkulární ekonomiky v České republice. Publikace obsahuje také analýzu hlavních bariér implementace cirkulární ekonomiky a návrh konkrétních cest jejich překonání zpracovanou Cyrilem Klepkem, Senior Inovation Designerem z inovační agentury Direct People. Publikace, kterou vydal INCIEN a inovační agentura Direct people, je volně ke stažení.
Více informací a kompletní sumář novinek z INCIEN najdete zde.
Aktuálně
Lidé chtějí kupovat pokroucenou zeleninu, ukázal průzkum
Redakce odborného časopisu Odpadové fórum v reakci na prohlášení obchodního řetězce Lidl Česká republika, že v Česku není poptávka po křivé zelenině, spustila rozsáhlou facebookovou anketu, aby zjistila, jaký je v Česku o nevzhlednou zeleninu zájem. 97 % respondentů řeklo jednoznačně ano.
Studie ukázala vztah Čechů k přírodě. Celých 88 % považuje současné nakládání s odpady za velký problém
Studie Masarykovy univerzity o postoji Čechů k přírodě a životnímu prostředí dokazuje, že většina Čechů se staví k řešení problémů životního prostředí kladně a dokonce přírodě věnuje více pozornosti než politice a bulváru. Osobně se zapojit do ochrany ovšem příliš nechtějí.
U Mělníka může vzniknout zařízení, které v budoucnu nahradí skládky v celém Středočeském kraji
Zařízení na energetické využívání odpadů, které se plánuje v areálu elektrárny Mělník, dostalo zelenou od Ministerstva životního prostředí. Energetické využívání odpadů ale budí emoce a obavy, aby nezbrzdilo vysoké cíle recyklace. V obci Horní Počaply, na jejímž katastru elektrárna leží, budou lidé brzy vyjadřovat svůj názor na stavbu v referendu. Obavy souvisí i s dopady těchto zařízení na životní prostředí. Málo se ale mluví o palčivé situaci, se kterou se Česko potýká dnes a která brzdí cirkulární ekonomiku úplně nejvíc – o skládkování a jeho negativních dopadech na životní prostředí.
Byznys
Revoluční biotechnologie HYDAL změní světový problém s plasty
Ve červnu se v prostorách Infocentra OSN v Praze uskutečnila tisková konference, na které byla poprvé v ČR představena zcela unikátní biotechnologie s názvem HYDAL. Jde o novou technologii, která v současné době jako jediná na světě umí průmyslově zpracovat a využít použitý fritovací olej a přeměnit ho na zcela novou, vysoce hodnotnou surovinu – biopolymer typu PHB*. Ten je dále využitelný jako surovina pro výrobu bioplastů nebo jako přírodní rozložitelný mikroplast.
FOREWEAR: jedinečné české produkty vytvořené z textilního odpadu
Každý rok průměrný Čech vyprodukuje 10 až 20 kg textilního odpadu. FOREWEAR je symbolem etického podnikání, které dává druhý život věcem, které by jinak skončily na skládce. 25 velkých zakázek, 30 000 kg sebraného oblečení, 6350 unikátních výrobků a 3 švadleny. To jsou čísla, která mluví sama za sebe a dodávají odvahu těm, kdo zvažují rozjezd vlastního společensky prospěšného podnikání.
Města a obce
10 nejlepších bezodpadových aktivit v Praze
O tom, jak můžete snížit odpad jako jednotlivec, už jsme psali v našich 12 tipech na snížení odpadu. Tentokrát přinášíme přehled organizací, podniků a aktivit, které si v Praze princip bezodpadovosti vzali za svůj.
Na cirkulární město roku aspiruje Zábřeh. Město založilo vlastní re-use centrum a odpady mění na zdroje
Při návštěvě sběrného dvora v Zábřehu je na první pohled jasné, že jde o něco víc, než jen o systém třídění odpadů. Dvůr je zařízen s citem pro ekologii a snahou udělat celý systém třídění a nakládání s odpadem příjemný pro občany. Dvůr spadá pod firmu EKOSERVIS Zábřeh s.r.o., z jejíhož fungování je zřejmé, že dvůr je nejen ekologický, ale i ekonomický. Firma totiž ročně investuje miliony korun do nových projektů, jako je například špičkový plavecký bazén. V letošním roce odpadový systém města doplní i nově vzniklé RE-USE centrum.
Plastové kelímky kam se podíváš. Praha 7 začíná boj s jednorázovými plasty
V létě přetékají odpadové koše nejen ve Stromovce či Letenských sadech plastovými kelímky. Zelení na Praze 7 proto spouští kampaň za čistší veřejný prostor. Celosvětový problém zamoření plasty má řešení i na lokální úrovni.
Svět
Mladá Indka přišla s převratným řešením krizové situace s bydlením. Díky české technologii budou v Indii stát domy ze slaměných panelů
Indičtí farmáři pěstující rýži řeší urgentní otázku – co s odpadní slámou. Pro tu není v místě vzniku žádné využití, a tak je po sklizni přímo na polích pálena. Právě pálení se v hlavní sezoně sklizně stává jedním z nejvýznamnějších zdrojů znečištění ovzduší a s ním spojených respiračních problémů. Zároveň řeší Indie otázku nedostatku kvalifikované pracovní síly a docházejících zdrojů materiálu pro stavbu domů pro neustále narůstající indickou populaci. Na první pohled dva nesourodé problémy může vyřešit česká technologie, která z odpadní slámy umí vytvořit kvalitní stavební materiál.
Co s odpady v Amazonii? Odpadové hospodářství v jednom ekvádorském městě pod lupou
Před 5 měsíci jsem přijela do městečka amazonského městečka Puyo v západním Ekvádoru v Latinské Americe, abych zde v rámci evropského programu The European Union Aid Volunteers pracovala na systému zlepšení odpadového hospodářství. V hlavě jsem měla představu nefungujícího systému sběru odpadu a ulic plných odpadků.
Životní styl
Když se nakupuje bez peněz aneb lesk a bída textilního odpadu
Málokterý materiál je nám tak blízký jako textil. Ve styku s oblečením jsme téměř 24 hodin denně, jeho výběru v posledních letech věnujeme čím dál více pozornosti a také jej čím dál více spotřebováváme. Paradoxem však je, že většina z nás 80 % času nosí jen 20 % šatníku. Zbytek leží ve skříni bez využití. Naše stále neuspokojená potřeba nakupovat nové oblečení udělala z textilního průmyslu v posledních letech druhého největšího znečišťovatele planety hned po průmyslu těžebním. Jako jedno z možných řešení se nabízí oblečení vůbec nenakupovat. Dokážeme ještě vůbec zpomalit?
