Indičtí farmáři pěstující rýži řeší urgentní otázku – co s odpadní slámou. Pro tu není v místě vzniku žádné využití, a tak je po sklizni přímo na polích pálena. Právě pálení se v hlavní sezoně sklizně stává jedním z nejvýznamnějších zdrojů znečištění ovzduší a s ním spojených respiračních problémů. Zároveň řeší Indie otázku nedostatku kvalifikované pracovní síly a docházejících zdrojů materiálu pro stavbu domů pro neustále narůstající indickou populaci. Na první pohled dva nesourodé problémy může vyřešit česká technologie, která z odpadní slámy umí vytvořit kvalitní stavební materiál.
Ačkoliv by se měla sláma v ideálním případě navracet zpátky do půdy, v Česku často končí jako palivo. Prioritou před jejím energetickým využitím by však mělo být materiálové zhodnocení. To přináší česká firma EKOPANELY z Jedousova na Pardubicku, která vyvinula technologii měnící slámu na stavební materiál v podobě bytelných panelů s vynikajícími vlastnostmi. K sedmi stům již stojících domů v Česku se dnes mohou připojit tisíce domů v Indii. Firma EKOPANELY totiž zahájila spolupráci se Shriti Pandey – mladou Indkou, která přišla s konceptem sociálního bydlení využívající slámu. Materiál, pro který dnes není využití a navíc jeho likvidace způsobuje environmentální problémy. „Během studia jsem poznala, jak funguje systém likvidace slámy na venkově. Pro farmáře je sláma odpadem, který jim přidělává práci. Navíc se stává čím dál větší zátěží. Nikdo se ale na ni nedívá jako na zdroj. A to je právě největší příležitost pro náš projekt. Kromě stavebních materiálů, rychlejší a levnější výstavby, můžeme zajistit další příjem lokálním farmářům, kteří mohou slámu prodávat zpracovatelům,“ dodává k projektu Indka Shriti, která 13. srpna s nápadem sociálního bydlení ze slámových panelů vyhrála již 22. ročník prestižní soutěže The Youth Assembly – Impact Challenge na půdě OSN v New Yorku, která oceňuje nejlepší světové nápady udržitelného rozvoje.
Z nápadu z Anglie unikátním českým know-how.
Česká rodinná firma EKOPANELY vznikla v roce 1997 a stojí na pevných myšlenkách udržitelného rozvoje. Otec ředitele Jana Bareše si nápad přivezl z Anglie, kde využití slámové desky sahá až do poloviny minulého století, kdy se desky hojně využívaly pro obnovu domů zničených válkou ve Velké Británii. Původní myšlenka stála na jednoduchém modelu – využít ligninu, který se ze slámy uvolňuje při vysokých tlacích a teplotách. Takto uvolněné přírodní pojivo pak ze slámových stébel vytvoří společně s lepenkou na povrchu pevné ekologické a difúzně otevřené stavební desky. Sláma tak drží pohromadě sama o sobě. Přetavení této myšlenky až po výsledný produkt – Ekopanel, který vyhoví všem požadavkům, kterým musí každý moderní stavební materiál vyhovět, sebou neslo několik let intenzivního ladění výrobních postupů, vývoje technologie a zkoumání vlastností slámy. V roce 1999 pak firma vyrobila první desku, která se dnes stala základním stavebním materiálem pro více než 700 domů jak v České republice, tak i ve více než 10 dalších zemích světa.
Ideální uplatnění desek je nejen v evropských podmínkách, kde roste zájem o využívání ekologických materiálů, ale právě v rozvojových zemích, kde je značná část zemědělství zaměřena na výrobu komodit, při které vznikají odpadní organické materiály. Pro výrobu desek firma odzkoušela kromě rýžové slámy i další materiály. Základem jsou ty materiály, které obsahují přírodní pojivo lignin.
Otázkou je i vliv podnebných podmínek a vlhkosti. EKOPANELY za sebou mají několik úspěšných pilotních projektů na Filipínách, v Barmě, Senegalu a Indonésie. Ty dokázaly, že se jedná o fungující řešení i v místech s vyšší vlhkostí. Navíc je možné na konci životního cyklu panely opět recyklovat nebo využít jako zdroj pro výrobu energie.
Znečištění ovzduší, nedostatek pracovní síly, financí i materiálů? Ideální start pro inovaci.
Na první pohled bezútěšná situace se zdá jako ideální počátek pro projekt, který má potenciál změnit komplexní situaci s bydlením, podpořit místní ekonomiku, dát lidem práci a navíc zlepšit životní prostředí. V Indii totiž dnes lidé z vesnic odcházejí do měst, s nimi odchází i kvalifikovaní pracovníci a tím narůstá cena pracovní síly. Dřív byl poměr mezi cenou práce a materiálu zhruba 40 : 60. Teď se pracovní síla zdražuje a poměr se vyrovnal. „Výstavba malého sociálního domu na venkově dnes trvá asi 2 měsíce. Čím je delší, tím je dražší. To situaci vůbec nepřispívá a v současnosti se tak otevírá otázka poskytnutí kvalitního bydlení pro nižší třídy. Ty si často dobré bydlení nemohou dovolit. Délka výstavby a s ní spojené vysoké náklady na pracovní sílu zvyšují cenu dostupného bydlení. Indie se rovněž potýká s nedostatkem surovin pro výrobu klasických stavebních materiálů. Se systémem panelů ze slámy Ekopanely dokážeme dobu výstavby zkrátit až na polovinu, a při tom využít problematický odpadní materiál. Potenciál je přitom ohromný. V Indii nyní podle reportu Indické vlády schází přibližně 44 milionů domů . Cílem našeho projektu je vystavět v příštích pěti letech alespoň 5 procent z tohoto počtu, tzn. Nejméně 2 miliony domů z Ekopanelů.“dodává Shriti Pandey.
Zdroje pomalu docházejí i v České republice. Musíme hledat nové cesty i obchodní modely.
Nejen Indie dnes bojuje s nedostatkem stavebních materiálů. Při situaci, kdy 50 % světových zdrojů putuje právě do stavebnictví je zřejmé, že musíme začít hledat zdroje nové. Svět obletěla zpráva o tom, že docházejí zásoby písku a obdobná situace se týká i dalších stavebních materiálů. V České republice se tak cirkulární ekonomika a využití odpadů jako zdrojů právem skloňuje nejen v souvislosti s komunálními odpady, ale také se stavebnictvím. Ministerstvo průmyslu a obchodu si v současnosti nechává zpracovat Katalog stavebních materiálů z recyklátu, který se stane oporou pro projektanty a architekty. Kromě nových materiálů vidíme inovativní přístupy i v modelování nových budov. Prim začíná hrát modelování v systému BIM, který pečlivě monitoruje všechny prvky stavby tak, aby bylo možné stavbu na konci životního cyklu důkladně rozebrat a maximum materiálů tak opětovně využít. Končí doba demolic a využívání stavebních odpadů k zásypům či technickému zabezpečení skládek. V Česku začíná doba cirkulární. Odpady se stávají cenným zdrojem.
Indie hledá i nové zdroje energie. V poptávce po solárních zdrojích dohání Čínu.
„Naše vláda mohutně podporuje rozvoj solární energie. Kromě nového letiště, které je 100% soběstačné se začínáme zaměřovat i na soběstačné domy. Osobně věřím, že i když je největší výzvou změna myšlení, přizpůsobíme se rychle. Nic jiného nám ani nezbývá,“ dodává k situaci s bydlením a energetikou Shriti.
Výhra v OSN přináší české technologii kontakty po celém světě.
„Ocenění mladých inovátorů v oblasti udržitelnosti jako je Impact Challenge a nová šetrná technologie pro stavebnictví s velkým potenciálem jsou příklady, o kterých by se mělo vědět. OSN aktivně propaguje projekty na podporu Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) a tento si určitě zaslouží pozornost široké veřejnosti i odborníků,“ dodává k projektu Michal Broža, ředitel pražské informační kanceláře OSN (UNIC), která v České republice přibližuje aktivity Organizace spojených národů lokálním aktérům. V UNIC se také setkali zástupci firmy EKOPANELY se Shriti, aby projekt představili. „S pomocí aplikace SDGs in Action (pro iOS i Android) vytváříme globální platformu nápadů pro budoucnost, aby si nové technologie a inovace i drobných podnikatelů a malých firem našly cestu k partnerům. Partnerství a nové způsoby spolupráce to je ostatně jeden ze 17 SDGs. Zaplněný a propojený svět potřebuje mosty a ne bariéry. Právě SDGs mohou působit jako mosty mezi lidmi všech kontinentů,“ dodává Michal Broža.
„Potenciál našeho stavebního systému od samotného začátku spatřujeme ve dvou hlavních směrech – nabídce přírodního a ekologického materiálu se skvělými vlastnostmi pro zájemce o moderní trendy zdravého bydlení, a dále právě v oblasti udržitelného rozvoje chudších částí světa, jejichž rozvoj je v zájmu našeho západního světa. V této souvislosti jsme v posledních letech postavili několik pilotních domů v zemích jako Barma a Filipíny. Ale až nyní jsme ve Shriti našli toho správného partnera, který hodlá myšlenku uchopit komplexně a nevidí za projektem pouze rychlý zisk. Věřím, že se tady setkaly naše představy a vize,“ říká Jan Bareš, majitel firmy Ekopanely.
Výběr Cílů udržitelného rozvoje projekt, který projekt naplňuje:
- Cíl 2.3 Do roku 2030 zdvojnásobit zemědělskou produktivitu a příjmy malých zemědělců.
- Cíl 8.4 Postupně, až do roku 2030 zlepšovat efektivní využívání globálních zdrojů.
- Cíl 11.1 Do roku 2030 zajistit všem přístup k odpovídajícímu, bezpečnému a cenově dostupnému bydlení a základním službám, zlepšit podmínky bydlení ve slumech.
- Cíl 9.1 Rozvinout kvalitní, spolehlivou, udržitelnou a odolnou infrastrukturu, zahrnující i regionální a přeshraniční infrastrukturu, na podporu ekonomického rozvoje a zvýšené kvality života, se zaměřením na ekonomicky dostupný a rovný přístup pro všechny.
- Cíl 10.1 Do roku 2030 postupně dosáhnout a udržet růst příjmů spodních 40 procent populace na úrovni vyšší, než je celostátní průměr.
- Cíl 13. Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů. S každým postaveným domem se budou snižovat emise oxidu uhličitého.
- Cíl 12. Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu. Projekt stojí na základech cirkulární ekonomiky a využívá odpady jako zdroje pro vznik hodnotných produktů.
- Cíl 17.6 Posílit spolupráci, trojstrannou regionální a mezinárodní spolupráci v přístupu k vědě, technologiím a inovacím.
