cof

Málokterý materiál je nám tak blízký jako textil. Ve styku s oblečením  jsme téměř 24 hodin denně, jeho výběru v posledních letech věnujeme čím dál více pozornosti a také jej čím dál více spotřebováváme. Paradoxem však je, že většina z nás 80 % času nosí jen 20 % šatníku. Zbytek leží ve skříni bez využití. Naše stále neuspokojená potřeba nakupovat nové oblečení udělala z textilního průmyslu v posledních letech druhého největšího znečišťovatele planety hned po průmyslu těžebním. Jako jedno z možných řešení se nabízí oblečení vůbec nenakupovat. Dokážeme ještě vůbec zpomalit?

Každý z nás vyprodukoval asi 339 kilogramů komunálních odpadů v roce 2017. I přes zvyšující se míru třídění končí stále asi polovina z tohoto odpadu na skládkách.

Autor grafiky: společnost POTEX, která na organizaci SWAP participuje tak, že zajišťuje odvoz oblečení, které na akci zbyde nebo je v takovém stavu, že není možné dále využít. POTEX také dlouhodobě podporuje osvětové činnosti a transparentně sděluje data o konkrétním nakládání s textilem, který vysbírá.

V analýzách odpadu, které provádí Institut Cirkulární Ekonomiky se meziročně ukazuje nárůst množství vyhozeného textilu. Tyto výsledky analýz potvrzuje i rozsáhlý výzkum Lucie Nenckové, která v roce 2015 provedla dotazníkové šetření o textilu s více než tisíci respondenty. Ten jasně ukázal, že do koše míří ze skříně většina textilu, který se nám už nehodí.

Zdroj: NENCKOVÁ, Lucie. Současný stav a nakládání s textilním odpadem z domácností v ČR [online]. Praha, 2012 [cit. 2018-08-25]. Dostupné z: <https://theses.cz/id/1josvq/>. Disertační práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Alena Hadrabová.

Ze skříně rovnou do koše

Naprosto převládající důvod, proč tolik oblečení končí v koši, je podle průzkumu nedostatek prostoru ve skříních. A tak ve chvíli, kdy si skříně „praskající v pantech“ vytřídíme, volíme nejjednodušší cestu – nejbližší popelnici.

Zdroj: NENCKOVÁ, Lucie. Současný stav a nakládání s textilním odpadem z domácností v ČR [online]. Praha, 2012 [cit. 2018-08-25]. Dostupné z: <https://theses.cz/id/1josvq/>. Disertační práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Alena Hadrabová.

V České republice je přitom rozsáhlá síť kontejnerů na textil, které jsou k dispozici v téměř každé obci. Textil s sebou také přináší celou řadu možností dalšího využití. Po odložení do textilních kontejnerů se třídí podle druhu a kvality. Část putuje k neziskovým organizacím, které jej distribuují potřebným. Zbytek textilu, který se dá ještě nosit je pak prodáván v second-handových obchodech. Textil, který není vhodný k opětovnému použití je možné recyklovat a vyrobit z něj například izolační materiál, výplně do sedaček automobilů nebo nábytku. Skutečně materiálově nevyužitelný textil je možné alespoň energeticky využít a nahradit jím fosilní paliva. Textil je totiž vysoce výhřevný a pokud je natolik poničený a znečištěný, že jej není možné dále využít, je spálení  lepší cesta než skládkování.  „Navíc se nejedná o prosté „spálení“, nýbrž o jeho energetické využití. Starý textil tak ukončí svůj životní cyklus jako palivo k vytápění a elektrická energie mimo jiné ke svícení pro obyvatele pražské aglomerace,“ řekl tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Opravovat, přešívat, zašívat

Důležité je nezapomínat na hierarchii nakládání s odpadem. Ta upřednostňuje prevenci vzniku odpadu, kterou můžeme uplatnit nejlépe při (ne)nakupování tím, že si skutečně rozmyslíme, zda-li nový kousek nezbytně potřebujeme a jestli musí být nový. Oblečení, které už neslouží nám, může udělat radost někomu jinému a naopak. Textil můžeme taky opravovat, i když z výzkumu Lucie Nenckové vyplývá, že jen čtvrtina Čechů si svoje oblečení stále ještě opravuje.

Zdroj: NENCKOVÁ, Lucie. Současný stav a nakládání s textilním odpadem z domácností v ČR [online]. Praha, 2012 [cit. 2018-08-25]. Dostupné z: <https://theses.cz/id/1josvq/>. Disertační práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Alena Hadrabová.

Vyměňujte, nenakupujte

Jak je patrné, textilu máme kolem sebe čím dál více, skříně nám praskají ve švech a kola módního průmyslu jedou na plné obrátky. Textil se tak stává jedním z nejrychleji rostoucích odpadů a problémem, který je třeba co nejrychleji řešit. Jedno z možných řešení, které zní sice až absurdně jednoduše, ale pro mnohé z nás je to něco úplně nového, je nahradit nakupování nových kousků textilu výměnou. V České republice se tento způsob „nákupu bez peněz“ rozšířil do desítky měst a pod anglickým slovem SWAP se tak znovu rodí trend, který dost možná brzy zasáhne každého z nás.

Základní myšlenka SWAPů je jednoduchá – do předem domluveného místa přinesete oblečení v dobrém stavu, které již nepotřebujete, a odnesete si to, které chcete. Celý proces je obvykle zdarma, kromě drobného příspěvku za vstup. První výměny oblečení vznikly ve Spojených státech, odkud se postupně šíří napříč planetou.

S nápadem organizace výměnných akcí v Praze přišla Lucie Poubová s projektem Udržitelně Chic. Na prvních akcích si Lucie vyzkoušela, jak lidé na výměnu reagují a každou další výměnu vylepšovala a nastavovala specifická pravidla. Dnes tak lidé mohou například odnést i přinést jen tolik textilu, kolik unesou. Stává se totiž, že do prostoru přijdou takoví lidé, kteří považují výměny za dobrý zdroj kvalitního textilu, který mohou dále prodávat. To ale vůbec není myšlenkou akce. Lucie staví výměny zejména na environmentální udržitelnosti a šetrném přístupu k přírodě. Ukazuje, že v oběhu je již tolik krásného textilu, že není prakticky vůbec nutné, aby lidé chodili do obchodu. A tak se všem, kteří mají o výměnu zájem, otevírají dveře SWAPových akcí v Praze prakticky každý měsíc.

Lucie Poubová

„Pořádám swapy alias výměny věcí a spravuji skupinu Swap Prague, která má dnes na 2 tisíce aktivních členů. Funguje to tak, že lidé přinesou či vyfotí věci ve stále dobrém stavu, které už nevyužívají a odnesou si, co momentálně potřebují nebo chtějí. Nevyužívané věci jsou vráceny znovu do oběhu, lidé ušetří zdroje a předejde se dalšímu potencionálnímu odpadu. A mimo jiné vzniká komunita lidí, kteří inspirují ostatní tím, že sdílejí,“ dodává k akcím Lucie Poubová.

Při průměrném swapu o 200 lidech se shromáždí kolem 2 tun věcí a vymění se 97 % oblečení. Zbytek si odveze firma zajišťující recyklaci textilu. I z nemódního textilu je totiž stále možné většinu využít. Lucie Poubová také nabízí všem, kteří o zorganizování vlastní výměnné akce uvažují, že je zaučí. Poskytuje mentoring a pomoc s organizací prvních akcí. Dělí se tak o zkušenosti, které nasbírala po několika letech vlastních SWAP akcí a ty jsou často k nezaplacení.

Zajímá Vás, kde a kdy můžete navštívit další SWAP akci? Sledujte Facebookové stránky Udržitelně Chic!

Ještě jste se nepřesvědčili, že swap může být to pravé i pro vás? Zkuste naše 4 důvody, proč začít swapovat:

  • Ušetříte finance. Na akci zaplatíte jen za vstup, ze kterého se hradí náklady na pronájem a zorganizování akce. Vstup je obvykle do stokoruny. Až uvidíte, kolik textilu je k dispozici zdarma, tak vás utrácení za nové věci přestane bavit.
  • Šetříte přírodu. Podle Water Footprint Network je potřeba 8 000 litrů vody k výrobě jednoho páru džínů a zhruba 2 500 litrů  k výrobě jednoho trička. Nelze však opomenout kontaminaci životního prostředí barvivy a také emise skleníkových plynů při dopravě.
  • Ušetříte čas. Po vytřídění oblečení ze skříně místo do kontejneru na textil zamíříte na swap, kde se nepotřebného oblečení můžete zbavit a rovnou zde i „nakoupíte“ a to jen to, co potřebujete. Bez výčitek. A vše pěkně najednou.
  • Najdete kousky, které jinde nekoupíte. Na swapech se objevují poklady. A to doslova. Lidé se občas loučí s kousky z limitovaných edic, které dnes již nejsou k dispozici a často narazíte na vintage kousky, které v buticích stojí tisíce.

Soňa Jonášová

Foto: Udržitelně Chic

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here