Tagy Příspěvky otagované jako "bioodpad"

bioodpad

Možností pro kompostování ve městech je hned několik. Bioodpad můžete třídit a nosit na vlastní zahradu, pokud ji máte, nebo jej kompostovat přímo v bytě. Mezi další možnosti patří zřízení komunitního kompostu a to například ve společných prostorech ve vnitrobloku, u bytového domu anebo v komunitní zahradě. V Praze a dalších městech jsou navíc zavedeny pravidelné systémy svozu bioodpadů, které končí ve městských kompostárnách.

Vermikompostéry

Vermikompostování (kompostování pomocí žížal) je hodnoceno jako jeden z nejméně ekonomicky náročných způsobů kompostování v bytě. Toto řešení je vhodné pro obyvatele, jež mají skutečně zájem předcházet vzniku odpadu a jsou ochotni do aktivit spojených s kompostování věnovat čas potřebný na údržbu vermikompostu. Výsledkem je však velmi kvalitní substrát, který můžete využít pro pěstování například na balkonech. Vermikompostování se v posledních letech stalo trendem a obyvatelé bytů si tak díky například české firmě Plastia mohou koupit moderní kousek od známého českého designéra Jiřího Pelcla. Na internetu si dokonce můžete objednat i žížalí násadu a začít tak vermikompostovat během pár dní.

Elektrické kompostéry

V současné době je k dispozici technologie, které dokáží zpracovat všechny druhy bioodpadů, které vznikají v domácnosti. Nutné je však jejich umístění v interiéru a připojení k elektrické energii. Proces kompostování probíhá za vyšších teplot, dochází k jeho promíchávání, odpařování nadbytečné vody. Celý proces je možný díky trávení bioodpadu mikroorganismy Acidulo. V tomto případě hovoříme o technologii GreenGood a pro domácnosti stačí zařízení GG 02, které dokáže zpracovat 5 až 6 bioodpadu denně. Taková zařízení se hodí například pro školy a školky nebo restaurace, kde je nutné zpracovávat i gastroodpady, které nejsou kompostovatelné v obyčejných kompostérech.

Více informací: Přeměna bioodpadu na kompost za 24 hodin? Realita!

Kompostování v zahradních kompostérech

Jedná se o klasickou formu kompostování, které je v menších obcích prováděno velmi často a v současné době se jedná o trend v řešení problematiky nakládání s bioodpady. Ve městech je tedy vždy možné kompostovat na veřejných prostranstvích, pokud je vydán souhlas majitele pozemku. Kompostérů je celá řada, důležitým faktorem je vždy vstupní kapitál na pořízení kompostéru, dle kterého se rozhodneme pro výběr vhodného kompostéru. Vždy ale doporučujeme dbát na kvalitu a zakoupit si kompostér, který na zahradě vydrží roky a zároveň se při rozbití některé z jeho částí dá tato část vyměnit. Prostor s veřejným kompostérem by měl být ohrazen nebo samotný kompostér je doporučováno zamykat. Například v Praze se ale kompostuje v oblasti Praha 7, kde mají obyvatelé kompostéry umístěné ve vnitroblocích.

O tom, jaká úroda vás čeká jako odměna za správné kompostování čtěte více v článku: Bioúroda za hubičku díky kompostu.

kompost-lady3res

Komunitní kompostování

Kompostování, jež je určeno pro více rodinám či komunitě obyvatel je označováno jako tzv. komunitní kompostování. K tomuto účelu je možné využívat společné prostory, jež nejsou využívány (sklepy, sklady, chodby, vnitrobloky). Je však nutné získat souhlas vlastníka nemovitosti, nadpoloviční většiny domácností, kterých se kompostování týká, tedy většina domácností z bytového domu, kompostování bude zabezpečeno proti vstupu hlodavců či vandalů, určíme osobu zodpovědnou za kontrolu průběhu kompostování. V tomto případě je vhodně využít automatické kompostéry či vermikompostéry. Můžeme se taktéž rozhodnout pro elektrické kompostéry, avšak problémem může být vysoká cena oproti jiným možnostem. Výhodou však stále zůstává automatický provoz a rychlá produkce kompostu.

Nemůžete kompostovat ani vermikompostovat? Pořiďte si hnědou nádobu.

Například Pražané mohou využívat služby přistavení hnědé nádoby na bioodpad, která je svážená v takové frekvenci, která obyvatelům vyhovuje. Službu zajišťují Pražské služby a zákazníci si mohou zvolit nejen frekvenci, ale i velikost nádoby. Nádoby na bioodpad se nazývají kompostejnéry jsou vybaveny vnitřní mřížkou a bočním děrováním, díky kterému je obsah nádoby provětráván a nedochází tak k jeho zapáchání. Tuto službu v současnosti využívá více než 10 000 Pražanů. „Zmíněné konstrukční prvky vedou k omezení zápachu, výskytu larev a dokonce snížení ke hmotnosti odpadu vlivem odpaření vody. Svoz kompostejnerů je tak hygienický a lze ho provádět ve čtrnáctidenních cyklech,“ řekl tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Hlavní město Praha navíc v roce 2017 otevřelo novou kompostárnu, kde má být podle plánu Magistrátu, ročně zpracováno asi 4 tisíc tun biologického odpadu. Z něj se předpokládá produkce 3-4 tisíc tun vyzrálého kompostu, který může být využit v parcích a na zelených plochách Prahy. Jednotlivci mohou zdarma do kompostárny přivézt odpad do objemu 250 kilogramů za měsíc. Mohou odevzdat například listí, posekanou trávu, piliny a odřezky nebo kuchyňské zbytky rostlinného původu. Lidé při odevzdání odpadu dostanou lístečky, na které si budou moci v dalším roce odebrat kompost – dostanou ho kilogram za pět kilo odevzdané hmoty.

V Praze již svážejí bioodpad Pražské služby, které lidem a firmám nabízejí speciální hnědé kontejnery. Firma eviduje asi deset tisíc zájemců o svoz bioodpadu a ročně ho odveze zhruba 6500 tun. Pražané mohou zahradní odpad odevzdávat i ve sběrných dvorech nebo do velkoobjemových kontejnerů.

Víte kolik bioodpadu končí v současnosti na skládkách?

Ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy a se společností Pražské služby INCIEN zahájil pravidelné měření množství bioodpadu v černých nádobách na směsný komunální odpad. Cílem je zjistit, zda-li se sníží množství bioodpadu po zavedení systému jeho separace a svozu. Podle aktuálních výsledků bylo ve vzorku odpadů celých 19 % kompostovatelných a 15 % kuchyňských odpadů. Můžeme tedy říci, že když by obyvatelé důsledně třídili bioodpady, mohlo být v černých nádobách na směsný komunální odpad, který putuje do ZEVO Malešice, o více než 30 % méně odpadu. Legislativa zároveň směřuje k zákazu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů do roku 2024 a bioodpad je jedním z nich. Nejde ale jen o ukončení skládkování. Jde o maximální využití potenciálu, který bioodpad přináší a to zejména díky jeho opětovnému navracení do půdy.

This slideshow requires JavaScript.

  1. Omezení jednorázových obalů – zkuste se zamyslet nad tím, co je kolem nás za různé druhy obalů, které nemají další použití. O alternativě plastových sáčků jsme nedávno psali článek, ve kterém představujeme nové kompostovatelné sáčky české výroby. 
  2. BYOR (Bring Your Own Reusables) – je zkratka, která se používá zejména v USA a motivuje lidi, aby si nosili své obaly (tašky, láhve, nádoby). V ČR je zastáncem BYOR konceptu prodejna Bez Obalu. Vy ale můžete začít například tím, že si s sebou začnete brát láhev na více použití. My jsme nadšení z EQUA lahví, o kterých se dočtete více v tomto článku. 
  3. Nekupujte balenou vodu – ta kohoutková je stejně lepší. A když už přešlápnete, plastovou láhev použijte víckrát než jen jednou. O kvalitu vod a názor odborníků jsme se zajímali i my v INCIEN. Po konzultaci s experty firmy ASIO můžeme potvrdit, že to nejlepší, co svému tělu můžeme dopřát, nám teče doma z kohoutku. 
  4. Kompostujte! 40% komunálního odpadu je tvořeno organickou složkou. Odpad na skládkách tlí a produkujte metan, což způsobuje skleníkové jevy. O tom, že kompostovat jde i ve městě jsme již psali též.
  5. Dodržujte princip 3R (Reduce – Reuse – Recycle neboli Redukujte – Znovupoužívejte a Recyklujte) – spoustu věcí nepotřebujeme. Lidé jsou obecně obklopeni věcmi, o kterých ani neví, že je mají. Věci se dají různě vyměnit, či koupit v second hand obchodech (z druhé ruky) či půjčit pro danou událost.
  6. Nakupujte z druhé ruky, opravujte a půjčujte si. Proč nekupovat v second handech či věci opravit, když by mohly sloužit dalších X let? A když je vám oblečení malé, darujte ho. Aby ho někdo další ještě mohl užít.
  7. Zodpovědně třiďte elektroodpad. Využívejte červených popelnic, sběrných míst a sběrných dvorů.
  8. Kupujte lokální produkci – po celé ČR je mnoho farmářských trhů, kde nakoupíte produkty pocházející z ČR a tím podporujete nejen české farmáře, ale i českou ekonomiku. O tématu lokální produkce byly i naše BUZZ Talks, které se věnovaly tématu plýtvání produkce a alternativách nákupů čerstvých potravin v supermarketech.
  9. Každá koruna = vaše volba. Vy jste ti, kteří svým výběrem dávají najevo, co chceme na trhu mít. Rozmýšlejte, jestli zvolíte polskou kvantitu nebo českou kvalitu.
  10. Podpořte změnu legislativy – zákony jsou nezbytné pro nastavení správně fungujícího systému. Máte–li možnost zapojit se do referend, voleb či jinak vyjádřit svůj názor – udělejte to. V České republice se daří koncept cirkulární ekonomiky prosazovat zejména díky legislativním změnám v oblasti nakládání s odpadem, které iniciuje odbor odpadů Ministerstva životního prostředí. 
  11. Získávejte informace a sdílejte je – internet je mocný. Využijte všech možností, které internet a jiné zdroje nabízejí. Zajímejte se. Neustále zdokonalování vám otevře dveře. Právě zajímání se a sdílení informací byl prvotní impulz k založení portálu Zajímej.se. Jednoduše jsme začali vnímat, jaké skvělé iniciativy a projekty se dějí kolem nás a chtěli jsme o nich informovat a inspirovat českou komunitu.
  12. Uklízejte odpad kolem sebe. Rozhodně nebudete první ani poslední. Inspirujte se českou iniciativou Ukliďme Česko, která má tisíce příznivců, kteří uklízejí svoje okolí.

Kolikrát se vám již stalo, že jste hledali rovnováhu mezi tím, co je správné pro životní prostředí a vlastním pohodlí, které je součástí životního stylu, který žije většina z nás? Pokud je součástí vaší domácnosti i systém na oddělené třídění odpadu, tak vás již jistě napadlo, že přihrádka na bioodpad je nezbytnou součástí. Ale co s takovým bioodpadem v bytě nebo ve městě, kde pro něj není zaveden systém sběru? Narazili jsme na další z řešení, které vám pomohou z problematikou bioodpadu v bytě. 

Kompostování je tradiční proces, který ale potřebuje svůj čas. Díky mikroorganismům může být velmi zkrácen, ale v současnosti jsou k dispozici jen technologie, které tento proces dovedou zkrátit na jeden den. Pokud hovoříme o řešení nabízející mnohem kratší časový horizont, jedná se spíš o vysoušení než kompostování.

Food Cycler je kompaktní elektrický přístroj, který je označován jako kompostér, který změní zbytky z vaší kuchyně na kompost do 3 hodin. Žádné další vyhazování zbytků jídla do komunálního odpadu. Food Cycler jejich velmi jednoduše přemění na cenné živiny obohacující půdu. Souhlasíme s tím, že může být ideálním pomocníkem pro řešení gastroodpadu v bytě, ale výsledný substrát je spíše vysušená složka.

Výrobce poukazuje na čtyři jednoduché kroky, díky kterým může být bioodpad navrácen do půdy:

více informací o produktu naleznete ZDE

Dále výrobce udává že:

  1. Na menší kousky pokrájené zbytky jídla – vařené a syrové – můžete přímo vkládat do odnímatelného kbelíku. Food Cycler dokonce umí zkompostovat některé kosti, pecky, mušle, maso a citrusové slupky.
  2. Umístěte vědro do výkonné části přístroje, uzavřete víko a začíná proces zpracování. Míchadla uvnitř tiše rozebírají potravinový odpad na malé částice, zatímco proces vyhřívání jejich rozkládá a vytváří zcela nový produkt. Unikátní filtr dokonale eliminuje jakýkoliv zápach, což umožňuje bezproblémové použití kompostéru kdekoli v interiéru. Přístroj se po dokončení procesu automaticky vypne.
  3. Jakmile je zpracování dokončeno, můžete smíchat obsah kbelíku, který je zredukován o 90% (pokud vložíte 1 kg zbytků potravin, vytvoříte 100 g substrátu), přímo s vaší půdou na zahradě nebo v květináči. Celý proces trvá 3 hodiny a nevyžaduje žádnou vodu, chemikálie ani odvzdušňování
  4. Přímo v pohodlí domova si vytvoříte kvalitní hnojivo bohaté na živiny, které napomáhá k optimálnímu růstu vegetace a namísto nakrmení skládek odpadem, nakrmíte živinami naši zem.

Je pravda, že tento proces “kompostování” je trochu jiný než dosavadní standard. Celý proces je zatím trošku hádankou a tak jsme se spojili s prodejcem produktu, který nám přislíbil fotografie skutečného výstupu a více informací o celém procesu. Ty budou do článku doplněny hned po zkončení testování.

Video o procesu kompostování: http://costcoca.liveclicker.com/?v=1091437012

Zdroj: www.zahradni-kompostery.cz

Nebyla by škoda aby váš bioodpad skončil v popelnici s komunálním odpdem?

Podle sdělení o budoucím postupu při nakládání s biologickým odpadem Evropská unie produkuje mezi 118 a 138 milionů tun komunálního odpadu, z toho asi 88 milionů tun je biologicky rozložitelný odpad. Přičemž těchto 88 milionů tun biologického odpadu může být použito jako surovina pro produkci kompostu či digestátu, výrobu bioplynu, biopaliv, v hospodářství založeném na produkci využívající organické složky může sloužit k výrobě chemikálií a biopolymerů. Živiny a organická hmota z kompostu, které nejsou využity jako látky zlepšující půdní úrodnost by mohly být použity pro biologickou produkci taktéž. Tímto způsobem je BRKO maximálně využíván a přispívá k udržitelnému hospodářství, tedy cirkulární ekonomice (EUROPEAN COMPOST NETWORK, 2014).

Definice bioodpadu dle Evropské komise: „Bioodpad je definován jako biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu. Bioodpad zároveň tvoří zhruba 30 – 45 % pevného komunálního odpadu. Nezahrnuje ale odpad z lesního hospodářství a zemědělství, hnůj, kal z čistíren nebo jiné biologicky rozložitelné odpady, jako jsou přírodní textilie, papír nebo zpracované dřevo. To platí i pro ty vedlejší produkty výroby potravin, které se nikdy nestanou odpadem“ (EUROPEAN COMMISSION, 2014).

V praxi se ale často setkáváme s pojmem bioodpad, což je zkratka, která se využívá právě pro biologicky rozložitelný komunální odpad, zkráceně BRKO. Nutno zmínit, že pojem bioodpad či BRKO však nerozlišuje, zdali se jedná o odpad rostlinného či živočišného původu. V praxi se také můžeme setkat s laickým názorem, že bioodpad je název pro BRKO produkovaný v rámci ekologického zemědělství. Tato domněnka je však zcela mylná a nepravdivá.

Největší negativní dopad má bioodpad na přírodu zejména v případě, že je ukládán na skládky. Tento proces produkuje metan, potenciální skleníkový plyn, který je zároveň 21 krát silnější než oxid uhličitý a který tvoří cca 3 % celkového množství skleníkových plynů produkovaných na území EU v roce 1995. Hlavním cílem Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů je tedy redukovat množství skládkovaných biologicky rozložitelných odpadů a aplikovat takové legislativní cíle, které se budou zaměřovat na maximalizaci prodlužování životního cyklu těchto odpadů (SCHIESSLER, 2007).

Co patří mezi bioodpady: 

Bioodpady produkované obcí:

  • tráva ze sekání trávníků,
  • listí, větve a odpad ze záhonů z údržby veřejné zeleně nebo hřbitovů.

Bioodpady produkované  živnostníky:

  • obchody s květinami, ovocem a zeleninou,
  • zbytky z potravinářských provozů (pekárny, restaurace, jídelny),
  • zbytky vznikající při zpracování dřeva (piliny, hobliny, štěpky),
  • znečištěné papíry, které již nelze recyklovat.

Bioodpady z domácností:

  • slupky z ovoce a zeleniny,
  • zbytky z přípravy jídel, vaječné skořápky, kávová sedlina,
  • zahradní odpad (listí, větve),
  • mastné papíry, ubrousky.

Bioodpady s hygienickými riziky:

  • zbytky jídel z restaurací, školních jídelen, kuchyní atd.

 

Zdroje informací: 

  • EVROPSKÁ KOMISE. SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU: o budoucím postupu při nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii. Brusel, 2010. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52010DC0235&from=EN
  • SCHIESSLER, N. LIFE and waste recycling: Innovative waste management options in Europe. Luxembourg: European Communities, 2007. ISBN 978-92-79-07397-7.
  • ESPC. Nutrient recycling in compost and digestate: Summary of the conclusions. Berlín: ESPC, 2015. Dostupné z: http://www.compostnetwork.info/wordpress/wp-content/uploads/2015/03/150306_ESPC-II-Berlin-conclusions-group-5-compost-and-digestate.pdf

 

Koncept cirkulární ekonomiky vznikl jako odpověď na touhu po změně běžného systému fungování společnosti směrem k udržitelnému rozvoji. Odráží tlak, který současný způsob produkce a konzumace vytváří na přírodní zdroje. Ty jsou čerpány takovým způsobem, který nedává prostor pro obnovu a udržování jejich kvality. A to jak v případě zdrojů organických, tak neorganických. Čerpání zdrojů v dnešní době je typické svým lineárním modelem „vzít – vyrobit – použít – vyhodit“, přičemž významným nedostatkem je skutečnost, že v poslední části životního cyklu se předměty stávají odpadem a běžně končí na skládkách nebo spalovnách, kde automaticky ztrácí svoji hodnotu.

Přestože zatím neexistuje učebnicová definice, cirkulární ekonomika je často definována jako koncept, ve kterém neexistuje odpad. S inspirací v přírodních ekosystémech, které jsou založeny na dokonalých a funkčních cyklech organických živin, cirkulární ekonomika tuto představu aplikuje ve světě lidí. V dnešní době už se běžně recyklují plasty, papír, sklo a kovy, ale podstatná část jiných materiálů je nenávratně ztracena U některých výrobků je recyklace velmi náročná, avšak stále možná. Velká část předmětů denní potřeby prošla tak komplexním procesem zpracování, že přímý návrat do přírody je v mnoha případech nemožný. Proto je nutný dokonalý recyklační systém, který se postará o to, abychom ze systému, kdy jsme zvyklí věc koupit, použít a vyhodit, přešli na systém uzavřeného koloběhu materiálů.

V EU se skládkuje nebo spaluje více než 50 % z veškerého odpadu, který produkujeme. Tento proces generuje toxické a klima zcela zásadně narušující emise, které ruinují hodnotné zdroje. Výsledkem je promarněná příležitost pro tvorbu nových pracovních míst a udržitelný rozvoj životního prostředí, které nás obklopuje. Odpad je ukládán a postupně se dostává do každého nevyužitého koutu přírody a to od hlubokých vod oceánů až po jídlo, které konzumujeme. Styl našeho udržitelného či naopak bezohledného zacházení s přírodními zdroji je tedy kritický pro budoucí generace, jež jsou závislé na zdrojích, které jim právě naše generace zanechá. Přitom právě bioodpad, jež je hlavním tématem této práce, je jeden z materiálových toků, které jsou v případě skládkování či spalování zcela degradovány a je jimi výslovně plýtváno.

Jedním z nejjednodušeji recyklovatelným druhem odpadu jsou právě bioodpady. Díky kompostování je možné vytvářet uzavřené cykly cenných živin, které jsou navraceny zpět do půdy. Významnou výhodou jsou v tomto případě nízké náklady a fakt, že samotným kompostováním v domácích podmínkách lze jednoduše předcházet vzniku odpadu v místě jeho vzniku. Důležitost řešení problematiky bioodpadů v České republice významně vzrostla začátkem roku 2015, kdy vstoupila v platnosti novela zákona o odpadech ukládající obcím povinnost zajistit občanům oddělený sběr právě bioodpadů. Tuto povinnost lze vnímat jako významnou výzvu na cestě k implementaci systému, kde se odpady stanou zdrojem.

Ano, to je Julie!

Třídění bioodpadu není o tom, jestli k tomu máme podmínky, ale o tom, jestli skutečně bioodpad třídit chceme. Já a Markéta bydlíme na Chodově. V bytě. A jestli vás zajímá, zda-li máme zahradu s kompostérem nebo kompostejnér, kam bychom mohly bioodpad vynášet, odpovídáme: NE. Pokud je ale další dotaz: A třídíte bioodpad? Odpovíme: ANO! 

Často se setkáváme s tím, že problematika třídění bioodpadu v bytech je nedořešená. Musím souhlasit s tím, že to není jednoduchá záležitost, člověk si musí najít nejvhodnější způsob dle toho, kde bydlí, jaké jsou v okolí možnosti odkládání bioodpadu a jak moc chce skutečně třídit. Řekla bych, že poslední bod je právě ten  nejdůležitější. Ale dost rozjímání, vás asi zajímá, jak to tedy děláme my.

Vermikompostujeme

Markéta navštívila kurz vermikompostování, který pořádala již tolik známá KOKOZA. Workshop stál 500 Kč a Markéta pro nás na něm vlastnoručně vyrobila kompostér (to, že není zrovna dvakrát estetický je věc druhá, avšak to není chyba Markéty, ale estetičnosti materiálu), zakoupila násadu žížal a domů se vrátila plná dojmů a inspirací. Pěla chválu i na místo, kde se akce konala, tedy Eco Salon Rolland, kde se mimo jiné jistě jednou vyrazíme zkrášlit, ale hlavně je to místo, kde za pravidelné odkládání bioodpadu můžete získat foukanou zdarma. A to nás baví! Do vermikompostování jsme se pustily s vervou, žížalám podestlaly obalem od vajíček, s láskou jsme je uložily do pečlivě vymytých plastových kbelíků od Primalexu, přidaly bioodpad a popřály jim dobrou chuť.

Pokud čtete diskuzní fóra o kompostování, dozvíte se, že i tato technika má svoje svízele. “žížalí čaj” (znalí ví, neznalí googlujíí) plný bílých broučků, podivné houbičky, plesnivějící bioodpad, hejna mušek…. ano, všechny tyto neduhy potrápily i nás. Není to ale důvod nepokračovat v tom, co jsme začaly a nepřijít kompostování na chuť. Zvířata se totiž do bytu všeobecně moc nehodí. O žížalách to ale neplatí.

Zmínila jsem mušky, že… A to vás jistě zajímá. Poradím vám jak ne ně! 

Vermikompostujeme i v kanceláři, protože jak jednou okusíte vermikompostování, tak vám bude lítko každé slupky, která padne jinam než do vermikompostéru. Ale stala se nám taková jedna nepříjemná záležitost a to naprosté přemnožení mušek. Před odjezdem na týden mimo kancelář jsme žížaly překrmili a po příjezdu jsme dokonce museli “odstavit” zasedací místnost mimo provoz. Trvalo nám několik dní, než jsme se s muškami vypořádaly. Lapače z drogerie byly sice super účinné, ale na tisíce mušek nestačily. V tu dobu jsme totiž testovali kompsotéry a měli jsme tam dva, takže si dokážete představit, že likvidace byla náročná.

O svých trablích jsme mluvili se všemi a jednou takhle při hovoru se známým padla rada nad zlato: “Máte přemnožené mušky? Přesně vím, o čem mluvíte. Máte kyselý kompost! Rozmixujte skořápky od vajíček na prach a pravidelně přidávejte, dokud se problému nezbavíte!” Po pár dnech bylo po problému a to trvá do dnes. Rozmixovaná vajíčka se stala pravidelnou přísadou. Jen doporučujeme starý mixér, přeci jen se jedná o skořápky, které časem tupí nože.

“Máte přemnožené mušky? Přesně vím, o čem mluvíte. Máte kyselý kompost! Rozmixujte skořápky od vajíček na prach a pravidelně přidávejte, dokud se problému nezbavíte!”

Žížaly nestíhají. Co se zbytkem bioodpadu? 

Známe to. Více bioodpadu, než by žížaly stíhal. Moc se nám osvědčilo používat košíky na bioodapd, které dáme na balkon a bioodpad v nich většinou (protože ani nepoužíváme kompostovatelné sáčky – není potřeba) vyschne na troud. A ten pak přidáváme žížalám, když mají moc vlhko ve vermikompostéru. Mušky se nemnoží a bioodpad se dá dlouho skladovat.

Kompostujeme

I přesto, že bydlíme v bytě, tak náš bioodpad končí v kompostu. A to buď u našich přátel, u rodiny, když se tam vydáme na víkend nebo v komunitní zahradě na Chodově. Jedna taková je totiž coby kamenem dohodil od našeho bytu. Mám na mysli komunitní centrum Zahrada, kde má svoje místo komunitní zahrada a je zde možnost odložit bioodpad. I tuto možnost tedy využíváme. Pro obyvatele z centra Prahy i jiných měst i tady platí doporučení, aby byli kreativní, hledali místa, kde se dá bioodpad odložit a nevymlouvali se na to, že k tomu nemají podmínky.

Na téma kompostování na Zajímej.se najdete spoustu článků. Zadejte heslo BIOODPAD nebo KOMPOSTOVÁNÍ do hledáčku a počtěte si například o Podzimním kompostování.

Třídění odpadu není trend, povinnost a něco, co je zbytečné. Je to samozřejmý přístup k životu, ohleduplnost k dalším generacím a přírodě. Jestli vám připadně normální nakupování zboží v obalech (což samozřejmě připadne normální i nám, pokud  však nenakupujeme obaly zbytečné – plátky sýru balené zvlášť, pět balení stogramového salámu atd.), musí vám připadnout normální je i recyklovat. A jak s bioodpadem nakládáte vy? Těšíme se na vaše příspěvky v diskuzi pod článkem.

 

Nejnovější články

0 16
Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání...