Správně nastavená pravidla třídění komunálního odpadu jsou jedním z důležitých kroků k oběhové hospodářství, ke kterému české odpadové hospodářství směřuje. Obce navíc správným sběrem a tříděním odpadu mohou ušetřit za poplatek za skládkování, který se bude v brzké době pravděpodobně výrazně zvyšovat.
Komunální odpad upravuje Zákon o odpadech (§ 17 odst. 3), respektive jeho novela č. 229/2014 Sb. Obecní úřad podle něj musí zajistit místa pro oddělený sběr některých specifických odpadů, minimálně nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů. Loni ministerstvo životního prostředí vydalo vyhlášku č. 321/2014 Sb., která tuto povinnost dále upravuje. Co se mění a jak si to vyložit? Projděme si tři větší změny postupně.
Oddělený sběr bioodpadů: Je potřeba hnědá popelnice nebo stačí obecní kompostárna?
Dle § 2 nové vyhlášky je obec povinna zajistit celoročně místa pro oddělené soustřeďování minimálně pro biologické odpady rostlinného původu. Mezi biologicky rozložitelné patří odpady ze zahrad (tráva, listí, větve) a kuchyňské odpady rostlinného původu. Obec nemá povinnost zajišťovat sběr biologického odpadu živočišného původu, tedy masa, kostí, mléčných výrobků a vajíček včetně skořápek.
V případě bioodpadů může být sběrným místem i kompostárna. Ale je na zvážení, zda budou obyvatelé obce ochotni vozit BRKO na kompostárnu. Hrozí, že kompostovatelný odpad skončí v nádobách na směsný komunální odpad a obec tak zbytečně zaplatí vysoké částky za skládkování.
Motivem k celoročnímu sběru bioodpadu bylo mimo jiné lepší využití kompostáren, kterých v Česku vzniklo jen v posledním roce přes 500 a přitom je využita jen polovina jejich kapacity.
Oddělený sběr kovů: nestačí mobilní svoz několikrát do roka?
Opět vycházíme z § 17 odst. 3 zákona o odpadech a z § 3 vyhlášky 321/2014 Sb. – „Obec je povinna zajistit celoročně místa pro oddělené soustřeďování odpadů papíru, plastů, skla a kovů.“
V případě kovů nestačí sběr a mobilní svoz několikrát do roka (např. s využitím místních hasičů), ale musí být zajištěn celoročně – tzn. nejlépe umístit nádobu/y v obci, která bude vyvážena několikrát do roka podle její naplněnosti.
Další z možností je sbírat kovy spolu s jinou komoditou (např. s plasty), ale zde je nutná domluva se svozovou společností a zpracovatelskou firmou, zda je to technicky možné. Tato varianta vychází z § 3 odst. 2 vyhlášky č. 321/2014 Sb – „Povinnost podle odstavce 1 je splněna také v případě, že jsou s ohledem na systém dalšího nakládání některé z těchto odpadů soustřeďovány společně, pokud tím nedojde ke zhoršení využitelnosti sebraných odpadů v porovnání s tím, pokud by tyto odpady byly soustřeďovány samostatně.“
Oddělený sběr olejů: nestačí bioodpad nebo mobilní svoz?
Povinnost odděleně sbírat použité jedlé oleje a tuky stanovuje vyhláška č. 210/2018 Sb. a to od ledna roku 2020 – „Obec je povinna zajistit celoročně místa pro oddělené soustřeďování jedlých olejů a tuků. Podle vyhlášky oleje nesmí být odkládány do jiných biologicky rozložitelných odpadů ani do obecních kompostů. Ani v tomto případě nelze využít mobilní sběr a svoz, který by probíhal několikrát do roka, ale v obci musí být zajištěn celoroční sběr – nejjednodušší je umístit v obci sběrnou nádobu na tyto oleje.
V současnosti oleje třídí pouze desetina obcí, přitom jde o velmi cenný materiál, ze kterého mohou vznikat biopaliva, maziva i jiné výrobky. Pokud se naopak dostanou oleje do kanalizace, postupně ucpávají potrubí a snižují jeho průchodnost.
Nevíte si rady se svým odpadovým hospodářstvím? Víte, co je to cirkulární ekonomika a jaké příležitosti přináší, ale je pro vás těžké jí implementovat ve vaší obci či městě? Neváhejte a kontaktujte na emailu Institut cirkulární ekonomiky.