Přestože v jiných částech Evropy, například v mnoha regionech severní Itálie, se kuchyňský odpad z domácností již úspěšně třídí a zpracovává, ČR zatím zůstává s tříděním kuchyňského odpadu pozadu. Komplikovaná legislativa u nás totiž značně ztěžuje nakládání s živočišnou složkou, která je součástí kuchyňského odpadu.
Jednou z hlavních motivací pro zavádění lepšího třídění nejenom kuchyňských odpadů je nedávno přijatá novela odpadového zákona týkající se ceny za skládkování odpadů. Ta u nás doposud zůstávala v porovnání s ostatními státy velmi nízká. Vyšší cena za skládkování by měla obce i firmy motivovat k větší efektivitě při využívání odpadu.
Velmi záleží na přístupu obce
O efektivnosti systému třídění kuchyňských odpadů v obcích a městech rozhoduje jak přístup samosprávy, tak i občanů. Jak říká ředitel JRK Robin Dufek, pro zavedení systému sběru a třídění kuchyňského odpadu existují různá řešení – jednodušší a komplexnější. JRK v rámci svého partnerského přístupu preferuje komplexní řešení, které mají výrazně větší efekt než jednodušší varianty.
Jednodušší, levnější a méně důkladná varianta obnáší pořízení hnědé popelnice, která se umístí k sídlištním kontejnerům; v takovém případě tvoří veškeré náklady pořizovací cena nádoby a cena za svoz a likvidaci odpadu. Tento krok se však může minout účinkem kvůli nevybavenosti a neinformovanosti občanů.
Druhá varianta je sice nákladnější, avšak důmyslná. Bere v potaz všechny aspekty třídění a sběru kuchyňského odpadu. Kromě pořízení hnědých popelnic a jejich svozu myslí také na to, jak udělat třídění pro občana pohodlné (např. přívětivá donášková vzdálenost, distribuce košíků a kompostovatelných sáčků). Počítá také s vytvořením informační kampaně, která občanům vysvětlí co, proč a jak.
Teplice jsou pionýrem v třídění kuchyňského odpadu v ČR
Důkladnější cestou zavádění systému třídění kuchyňského odpadu se již nyní vydalo město Teplice. „Teplice jsou jedním z měst, kde občané neplatí poplatek za odpady. Pokud má skládkovací poplatek v budoucnu vzrůst až na čtyřnásobek současné úrovně, je přirozené, že se vedení města rozhodlo tomuto tématu věnovat co nejdříve. Chce se tak vyhnout exponenciálnímu nárůstu nákladů, který by jinak zatížil městský rozpočet,“ říká Robin Dufek.
Během letošního dubnového průzkumu složení směsného komunálním odpadu v Teplicích čtyřčlenné týmy společnosti JRK zjišťovaly, kolik procent využitelné složky se v něm nachází. Zjistily, že přibližně 27 % směsného odpadu tvoří biosložka. „Je třeba mít na paměti, že se bavíme o směsném komunálním odpadu z bytových jednotek, takže se jedná výlučně o kuchyňský odpad, ne třeba o větve nebo trávu jako v případě rodinných domů,“ upozorňuje ředitel společnosti JRK.
Společnost JRK se podílela i na přípravě ročního pilotního projektu třídění kuchyňského odpadu v Teplicích. Městu pomohla s výpočtem kusů a kapacity košíků, vytipováním lokalit, instruktáží delegátů jednotlivých vchodů atd. „Při roznášení košíků do domácností jsme si dali pokaždé záležet na tom, abychom při předávce zároveň vysvětlili, proč se to má dělat, jaký to bude mít efekt, a co se s tím bioodpadem po vyhození děje,“ doplňuje Robin Dufek. Město Teplice si také zajistilo velkou komunikační kampaň, která měla za cíl edukovat občany města a podpořit je v třídění kuchyňského odpadu.
V rámci tohoto projektu bylo určeno několik lokalit města a vybrané domácnosti začaly třídit kuchyňský odpad do speciálně určených košíků s kompostovatelnými sáčky, které se po naplnění vhazují do speciální uzamykatelné nádoby. Tyto nádoby se pravidelně sváží na nedalekou kompostárnu, v níž se dá zpracovávat i problematický živočišný odpad. Na konci projektu se očekává vyhodnocení projektu s porovnáním, o kolik se díky třídění kuchyňského odpadu sníží podílová složka bioodpadu v komunálním odpadu.
Pozitivní efekty sběru biologicky rozložitelného odpadu
Z ekologického pohledu je třídění biosložky výhodné hned z několika důvodů. Vytříděný kuchyňský odpad i s kompostovatelným sáčkem putuje na kompostárnu, kde se z něj získává organické hnojivo. Výsledný kompost si město odebere pro svou veřejnou zeleň. Odpad tak neskončí ve spalovně nebo na skládce, jak tomu často bývá v případě směsného komunálního odpadu, kde se ztrácí jeho hodnota, a navíc zde přispívá ke zhoršování životního prostředí. Zpracování biologicky rozložitelného odpadu se za vhodných podmínek vyplatí i z ekonomického hlediska. A vzhledem k plánovanému zvyšování skládkovacích poplatků představuje zpracovávání bioodpadů do budoucna rozhodně perspektivní příležitost.
