Podle dat z analýz fyzického odpadu, které pravidelně provádí Institut Cirkulární Ekonomiky, tvoří až 40 % váhy našich popelnic biologicky rozložitelný odpad. Pokud bioodpad skončí na skládce, vzniká při jeho rozkladu metan, což je skleníkový plyn až dvacetkrát silnější než oxid uhličitý. Ve spalovně zase tento odpad snižuje výhřevnost, protože obsahuje velký podíl vody. Jak máme správně nakládat s bioodpadem z domácnosti?
Kam mohu vyhazovat bioodpad?
Bioodpad můžete kompostovat na vlastní zahradě, společně se sousedy v komunitním kompostéru nebo i přímo v bytě.
Pokud se na kompostování necítíte, o váš bioodpad se postará obec. Podle zákona o odpadech mají obce povinnost zajistit oddělený sběr bioodpadu a to minimálně od dubna do října. Některé obce volí svoz bioodpadu z hnědých popelnic, jiné zajišťují sběrná místa, kam můžete v daný den bioodpad přinést, jiné se vydaly cestou podpory domácího kompostování a svým občanům poskytují kompostéry na zahradu.
Bioodpad jako cenný materiál
Bioodpad v komunálním odpadu ztrácí svůj potenciál. Po zkompostování může posloužit jako kvalitní ekologické hnojivo, v bioplynové stanici z něho může vzniknout ekologické palivo biometan.
Kam míří bioodpad, který hodím do hnědé popelnice?
Bioodpad, který vyhodíte do hnědé popelnice se dále zpracovává buď v kompostárnách, nebo v bioplynových stanicích.
Kompostárny a bioplynové stanice
V kompostárnách se bioodpad zpracuje na kvalitní kompost, který se dále používá do zahradnických substrátů či jako hnojivo. V kompostárně v Praze – Slivenci si každý, kdo odevzdá 5 kg bioodpadu, může zdarma odnést kilogram kompostu na svou zahrádku. Vracet kompost do půdy je důležité, udržuje se tak zdravá a výživná půda. Dnes je tato rovnováha často narušena.
Bioplynové stanice bioodpad zpracovávají na bioplyn, který dále slouží k výrobě elektřiny a tepla. Vedlejším produktem je tzv. digestát, který se dá dále použít jako hnojivo. Málokde ve světě, Česko nevyjímaje, je infrastruktura kompostáren a bioplynových stanic dostatečná na to, aby se vyprodukovaný bioodpad mohl zpracovat všechen. Bioplynky navíc často zpracovávají speciálně pěstované plodiny, než aby využívaly odpad. V tomhle ohledu je ještě hodně prostoru ke zlepšení. Výstavbu vlastní bioplynové stanice zvažuje např. Praha. Mohla by tak následovat například Oslo, kde autobusy jezdí na plyn vyrobený z bioodpadů.
Jak kompostovat doma?
Nejekologičtější variantou nakládání s bioodpadem je jeho zpracování přímo v domácnosti. Není tak potřeba popelnic, svozu odpadu ani další distribuce výsledných produktů. Zkrátka si svůj kompost sami vyrobíte a použijete ho na vlastní zahrádce, případně jako příměs do substrátu pro pokojové rostliny.
Kompostérů existuje celá škála. Jak vybrat ten správný, podle vašich potřeb, poradí specializovaná stránka Kompostuj.cz.
Kompostování na zahradě
Kompostéry se dají za příznivé ceny pořídit nebo vyrobit vlastnoručně třeba ze starých palet. Doporučovány jsou tříkomorové kompostéry, do jedné komory se odpad vkládá, v druhé probíhá zrání a ve třetí se hromadí hotový kompost. Ale i jednoduchý jednokomorový kompost splní účel, důležité je jej občas proházet, nezahrnovat množstvím trávy nebo listím, zkrátka mu věnovat požadovanou péči.
Vermikompostér – kompost do bytu
Vermikompostování (kompostování pomocí žížal) je hodnoceno jako jeden z nejméně ekonomicky náročných způsobů kompostování v bytě. Toto řešení je vhodné pro všechny, kdo mají skutečný zájem předcházet vzniku odpadu, jsou ochotni aktivitám spojeným s kompostováním věnovat čas potřebný na údržbu vermikompostu a nebojí se doma mít takového speciálního mazlíčka. Přečtěte si, jaké má zkušenosti s vermikompostováním Soňa Jonášová z INCIEN nebo holky z blogu Czech Zero Waste.
Jak na komunitní kompostování?
Kompostování, jež je určeno pro více rodin či komunitu obyvatel, je označováno jako komunitní kompostování. U nás se komunitnímu kompostování věnuje organizace Kokoza.
V bytových domech je k tomuto účelu možné využívat společné prostory: sklepy, sklady, chodby, vnitrobloky atd. Je však nutné získat souhlas vlastníka nemovitosti, nadpoloviční většiny domácností, kterých se kompostování týká, tedy většiny domácností z bytového domu. Kompostovat mohou i školy nebo firmy.
Pokud chcete kompostovat společně se sousedy z ulice, můžete založit komunitní kompost i venku: na veřejných prostranstvích k tomu stačí souhlas majitele pozemku. Prostor s veřejným kompostérem by měl být ohrazen, je doporučováno jej zamykat. Kompostování musí být zabezpečeno proti vstupu hlodavců, je také potřeba určit osobu zodpovědnou za kontrolu průběhu kompostování.
Co patří a nepatří do bioodpadu?
Do bioodpadu patří:
- slupky, odřezky a zbytky zeleniny a ovoce,
- pečivo,
- kávová sedlina,
- čajové sáčky (ale pozor, pouze ty papírové),
- zvadlé květiny,
- skořápky,
- odpad ze zahrad a parků – tráva, seno, sláma, podrcené větve, kůra, piliny, listí, hnůj,
- papír, který se nedá recyklovat – použité papírové kapesníky a ubrousky, mastný papír,
- dřevní štěpka, piliny a větve stromů,
- popel ze dřeva,
- zbytky jídel.
Do bioodpadu nepatří:
- kosti, maso a kůže,
- mrtvá těla zvířat a jejich exkrementy,
- omáčky, pomazánky, vařené těstoviny a jedlé oleje,
- pytlíky z vysavače,
- cigarety,
- jednorázové pleny,
- uhelný popel,
- nerozložitelný odpad.
Na co si dát pozor?
- Nedávejte do kompostu zbytky vařených jídel ve velkém množství – lákají hlodavce a mohou zapáchat, v malém množství se ale v kompostu ztratí.
- Slupky od citrusových plodů – obsahují chemikálie z postřiků, mohou okyselovat kompost a zpomalovat rozkládací procesy.
- Čajové sáčky – ne všechny čajové sáčky jsou vyrobeny z papíru a tedy rozložitelné. Často obsahují plastová vlákna, která se nikdy nerozloží. Jak to poznat? Pokud jde sáček velmi jednoduše roztrhnout, je papírový. Můžete také zkoumat, co sáčky na kompostu dělají a jestli se rozkládají. Úplně nejjednodušší je se sáčkům vyhýbat a dělat si čaje sypané.
