Víte, jaká je oblíbená česká destinace pro bioodpad z domácností? Skládky a spalovny! Ano, podle průzkumů se totiž kuchyňské bioodpady většinou vyhazují do popelnic se směsným odpadem, i když tam už dávno nepatří. Dokonce tento druh odpadu zabírá v průměru až třetinu obsahu černé popelnice. Vyhazujeme naše organické poklady do popelnice, místo abychom je využili pro výrobu energie či obohacení orné půdy. Ale proč? Co nám brání ve využití bioodpadu jakožto zdroje? Do hledání odpovědí a řešení pro občany i obce se pustili členové Českého cirkulárního hotspotu. Svítá bioodpadu v Česku na lepší časy?
Český cirkulární hotspot se v letošním roce rozhodl strategicky věnovat tématu nakládání s biologicky rozložitelným odpadem z domácností v rámci jedné ze svých pracovních skupin. Není vůbec náhoda, že se zaměřil právě na toto téma. INCIEN totiž dlouhodobě vykonává pro své klienty tzv. odpadové analýzy. “Během odpadových analýz naše týmy analyzují větší množství směsného odpadu z různých provozů klientů – kontejnerů v obcích, obchodních centrech, vzdělávacích zařízeních apod. Často jde o stovky kilogramů. Z mnohých analýz, které jsme dosud realizovali, plyne, že biologicky rozložitelný odpad tvoří 20-40 % celkového objemu odpadu,” shrnuje výchozí data Petr Novotný, seniorní konzultant INCIEN.
Problém kuchyňského odpadu – Hotspot hledá řešení
Bioodpad z domácností u nás zkrátka nemá efektivní systém třídění, sběru a využití. “Navíc, bez jeho správného vytřídění nemůžeme jako země dosáhnout recyklačních cílů, k nimž jsme se zavázali,” doplňuje Petr Novotný.
Kde je problém, tam je zároveň příležitost na změnu k lepšímu. Pracovní skupina Kuchyňské bioodpady má letos za sebou už dvě setkání a první výsledky. “Povedlo se nám rámcově zmapovat cestu biologicky rozložitelného odpadu z českých domácností do koncových zařízení určených pro jeho likvidaci či další využití. Co brání tomu, aby se více bioodpadu dostávalo do kompostárny či bioplynové stanice? Proč naopak většina bioodpadu končí na skládkách či ve spalovnách? Na tyto otázky jsme hledali odpovědi. A povedlo se nám identifikovat v procesu nakládání s tímto odpadem tzv. pain points neboli kritické body,” popisuje metodiku pracovní skupiny Novotný.
Udržitelné nakládání s bioodpadem – co nám v tom brání?
Pracovní skupina identifikovala hlavní bariéry třídění kuchyňského bioodpadu, a to na straně občanů i obcí, ty jsou zejména:
- Neinformovanost – lidé nevědí, jak a proč třídit bioodpad. Často např. nevědí, že do hnědé popelnice mohou házet i odřezky a zbytky z kuchyně. Myslí si, že slouží jen na zahradní odpad, jako je tráva či větve.
- Pohodlnost, nezájem a neochota třídit bioodpady. Lidé zatím volí jednoduché řešení. Třídění či jiné zpracování biologického odpadu z domácnosti je mnohdy vnímáno jako práce navíc. Rovněž panuje obava z případného zápachu či plísní. Zároveň neexistují sankční poplatky za slabé třídění odpadu z domácností atd. Lidé třídění nechtějí obětovat čas ani mýt špinavé nádoby, v nichž se separuje bioodpad před vyhozením do hnědé nádoby.
Při analýze současného stavu se již rýsují možná řešení. Lepšímu třídění odpadů může pomoci např. takzvaný systém “door-to-door“, který už funguje v některých obcích. Spočívá v tom, že občané mají nádoby na třídění hned u svého domu. Třídění odpadu tak začíná přímo “u dveří”. Na druhé straně se ovšem jedná pro obce o poměrně nákladnou variantu.
V případě obcí pracovní skupina identifikovala zejména tyto bariéry pro lepší nakládání s bioodpady:
- Nedostatek či nedostupnost koncových zařízení pro zpracování bioodpadu. Kvalitních kompostáren a bioplynek je zkrátka málo. To zvyšuje finanční náročnost nakládání s bioodpadem (nejbližší koncová zařízení jsou např. daleko, což prodražuje celkovou logistiku).
- Nedořešená infrastruktura – nedostatečný prostor pro hnědé nádoby. Obce a města nemusí mít nádoby kam umístit.
Obecnou překážkou je – jak už to u nás často bývá – legislativa. Členové pracovní skupiny se shodli, že je třeba přizpůsobit zákony tak, aby mnohem více zvýhodňovaly koncová zařízení pro nakládání s bioodpady. Zároveň je třeba motivovat obce i občany ke třídění a využívání kuchyňského bioodpadu.
Co se bude dít dál?
“Teď nás čeká ujasnění výše zmíněných kritických bodů a hlavně jejich prioritizace. Následně plánujeme oslovit klíčové stakeholdery a decision makery z byznysu i státu, ale už s konkrétními návrhy, kde začít zlepšovat současný stav”, vysvětluje další postup Petr Novotný. “Zároveň chceme postupně dostat téma kuchyňských odpadů ve známost širší veřejnosti a komunikovat naše návrhy a řešení. Cílem je dosáhnout širokého povědomí o tématu, podobně jako se to aktuálně povedlo s tématem zálohování PET lahví,” uzavírá Petr.
O dalších výsledcích a činnosti pracovní skupiny Kuchyňské bioodpady vás budeme v nejbližších měsících informovat.
V jednotě je síla aneb jak fungují pracovní skupiny Hotspotu
Fungování, výsledky a postupy pracovní skupiny Kuchyňské bioodpady, které jsme v článku popsali, nejsou náhodné. “Pracovní skupiny Českého cirkulárního hotspotu jsou takové “akční oddíly”, které vznikají za účelem vyřešení konkrétního problému či prosazení důležité systémové změny v oblasti cirkulární ekonomiky. Jejich činnost má jasný plán a vychází z metodiky dané našimi zkušenostmi z velkých projektů v INCIEN i mimo něj, kde probíhaly spolupráce napříč sektory. Také se snažíme vytvořit na setkáních skupin atmosféru vzájemné spolupráce a důvěry,” komentuje základní principy činnosti pracovních skupin Kristýna Spěváková, vedoucí Českého cirkulárního hotspotu.
Kromě pracovní skupiny Kuchyňské bioodpady fungují také skupiny zaměřené na textil a výklad odpadového zákona. Také toužíte přispět k reálným, systémovým změnám a zaujala vás forma pracovních skupin? Více informací o Českém cirkulárním hotspotu a jeho skupinách najdete na oficiálních stránkách.
Cover foto: Unsplash.com, Lenka Dzurendova