Začínají mi prázdniny. Jako ještě žádné jiné. S malým, dnes už stojícím dítkem u nohou a radostí z každého dne, kdy je slunce nad hlavou, tráva pod nohama a jahody v puse. Udržitelnost ale tepe stejně tak, jako ti, kteří to s ní myslí vážně. A tak, pokud můžete, pozastavte se na chvilku. Udělejte si dobrou kávu, čaj či jen dejte nohy nahoru a odpočiňte si. A užijte si prázdninové čtení se mnou. Tentokrát pro Vás mám celou řadu dobrých zpráv a osobních radostí, ačkoliv nebude chybět ani trocha kontextu a přešlapů.
V rovnováze a v Perlové vodě
Minule jsem Vám psala z Equilibria a slíbila, že se u něj zastavím. Přímo ve víru dění se to nedalo. Jedná se o akci, za kterou stojí tým Red Button a já na ní byla poprvé a dnes už vím, že určitě ne naposledy. S Red Buttonem se mi neustále v hlavě spojuje přídavné jméno “dospělý”. Je to podle mě platforma s dospělými pravidly. Dostanete se do ní přes doporučení a ověření stávajících členů. To celé skupině dává neuvěřitelný pocit důvěry a společných hodnot. Takových, které nejsou jen kýč a klišé, ale namočíte se do nich od začátku. Spolupráce, spolutvoření, vzájemná pomoc, rozvoj, prohloubení. A to vše na letošním setkání, na konferenci Equilibrium, umocnil prostor Perlové vody. Místo, kde ve snaze zachovat nádhernou historickou památku v podobě zemědělského stavení současní majitelé vytvořili malý udržitelný ráj. Areál využívá vodu z vlastního vrtu, který má vlastnost kojenecké vody (to jsme teda opravdu uvítali!). Použitou vodu čistí místní kořeňová čistírna a vyčištěnou vodou jsou zavlažovány místní zahrady. Na nich se pěstují brambory i zelenina, ale nechybí ani naprosto nádherná bylinková zahrada, ze které při západu slunce hledíte do srdce českého Středohoří a z dálky na Vás hledí Milešovka. A vy na ni. Klasicky odzbrojeně a zamilovaně. Místní kuchyně byla naprosto fenomenální. Kuchařům a pekařům koukáte pod ruce. Běžné je tu vařit beze zbytku, zavařovat a testovat lokální potraviny od dalších zemědělců každodenní praxe. Ve valstním minipivovaru vaří pivo Lanýž a před sebou velké plány. Ty o energetické soběstačnosti díky větrníku nebo čerpadlům (Tomáš Habel to by stálo za zvážení jako krásný pilot pro Daikin Czech Republic!) Zkrátka být v rovnováza na akci, kde se všichni snaží propojovat a prohlubovat spolupráci lidsky, díky zážitkům a prožitkům a částečně improvizovanému programu se tady dařilo nebývale. A tak doporučuji sledovat jak tuto perlu – tedy Dvůr Perlová voda, ale i Equilibrium v příštím roce. Na doporučení někoho z členů se můžete účastnit a atmosféru nasát s námi.
Pyšná až na strop
Jsem byla, když mi Cyril Klepek volal z Itálie, že si Cyrkl odváží cenu publika, ve kterém hlasovalo téměř 5000 lidí (vůbec si to nedovedu představit a to jsem se už něco napřednášela). WMF – We Make Future je akce, která zvedá ze židle nejen startupy, ale i investory a poprvé na ní tak grandiozně bodoval český cirkulární projekt. Současně se Cyrkl dostal mezi finalisty soutěže E.ON Energy globe a troufnu si říci, že vzhledem k aktuálnímu impaktu a výsledkům, kdy jej využívá více než 17 000 firem, které na něm mění odpady na zdroje, je po stránce změny k lepšímu mým favoritem. Tak pokud budete mít moment, věnujte týmu svůj hlas. Ačkoliv je projekt známý v Evropě, u nás stále mnoho firem odpady skládkuje, za to platí a o změně neuvažuje. Zdá se jim, že je to někdy až moc dobré na to, aby to byla pravda. A to je škoda nezměnit.
Palec hore do Prusa Research
Příjemně mě překvapil nový report uržitelnosti Prusa Research, který sdílel Vladimír Víšek. Společnost v ní otevřeně informuje, že odstupuje od tvrzení, že materiál PLA je biodegradabilní. Správně dodává, že materiál je kompostovatelný v průmyslových kompostárnách. Takové, které by ale tento materiál přijímaly prakticky neexistují. To mě potěšilo, neboť celá řada českých značek stále z PLA vyrábí a kompostovatelnost včetně tipů “kompostujte doma na zahradě” stále používá. A ano – to je greenwashing. Tedy pozor na to. V reportu z pohledu cirkularity vítám témata jako právo na opravu nebo odhalení toho, co se děje ve firmě s odpadem. Kvalita mě ale nepřekvapuje. Vláďovu práci sleduji už 8 let a fakt, že spoluzaložil s Lenka Mynarova i inicativu No greenwashing potvrzuje, že to s udržitelností a správným nastavením myslí fak vážně. Poslední seminář pořádaný Změna k lepšímu s touto iniciativou je “must see” pro ty, kteří mají obavu, že by 4 % pokuty z jejich ročního obratu po tom, co se budou natírat na zeleno, mohla bolet.
ESGeranto novým světovým jazykem
Už nějakou dobu nad konceptem ESG přemýšlím jako nad novým světovým jazykem. Dostává se sice zejména do reportingu větších firem, ale ten se, logicky, propisuje do požadavků na dodavatele napříč celým světem. Požadavek jednoho je tak zadáním pro druhého. A tak doporučuji k letnímu čtení i nové vydání časopisu FUTU, pro který už nějaký ten pátek píšu úvodník. A tak se můžete u melounu a frappé naučit globální slova jako renovigantaj energifontoj, respondeco nebo dioksido a doplníte své originální poznatky i o konkrétní příklady firem a novinky z oboru. Navíc se můžete těšit na představení nové studie INCIEN | Institut Cirkulární Ekonomiky o tom, jaká je budoucnost dřeva v cirkularitě podle Ben Hague nebo novinky ze světa LCA s předním českým expertem Vladimír Kočí. Nové číslo je ke čtení zde.
Co se řeší v Bruselu? ESG a cirkularita. A to hodně.
Díky pravidelnému sdílení s Tereza Zoumpalova, se kterou ve volných chvílích píšeme články o textilu také vím, co se děje v Bruselu – a to konkrétně u Luděk Niedermayer. Luděk je jeden v ekologických tématech nejaktivnějších českých europoslanců a tak doporučuji jít v jeho stopách. Na posledních plenárkách tak hlasoval pro zásadní témata například pro zpomalení textilního průmyslu. Strategie pro cirkulární a udržitelný textil totiž dostála změn a bylo třeba je schválit. Co mezi ně patří? Třeba zákaz spalování neprodaného zboží, tlak na ekodesign umožňující prodloužení cyklu nebo jejich recyklaci. Pozornosti pléna neušlo ani téma vlivu firem na životní prostředí a lidská práva. A to v kontextu Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti. Týká se povinnosti reportovat na dopady aktivit firmy i jejích dodavatelů na lidská práva a životní prostředí a zamezit negativním dopadům v rizikových sektorech jako je – opět – textil, minerály nebo částí agrosektoru. A pro škarohlídy – neznevýhodňuje EU, týká se i zahraničních firem operujících v EU.
V oblasti osvěty cirkularity a LCA českou stopu do EU přinesl i Pavel Zedníček z INCIEN | Institut Cirkulární Ekonomiky a Vladimír Kočí při diskuzi nad vědeckou kávou v programu Science Café. Doporučuji záznam, protože je to jedna z fakt nabitých a pro kontext zajímavých debat, která není ztrátou času. Fakt.
A co se nepovedlo?
Zde jsem slíbila se moc nerozepisovat, ale i přesto považuji za důležité neopomenout kontext toho, kde jdeme dost špatným směrem. A to konkrétně:
- Masírka foodora v Česku nezná mezí. Tlak na objednání jídla kdykoliv, kamkoliv, nejlépe s porcemi zdarma navíc. Proč? Protože chcete. Ne? Ale jo… určitě. Je to hezké, růžové a je potřeba toho mít co nejvíc. V době klimatické krize a diskuzí o nutnosti utažení opasků od obrovské nadspotřeby masivní krok vedle. Hezky to rozebral článek Stanislav Biler v A2larm.
- Průšvih (volím velmi slabé slovo) ruského útoku na přehradu Nová Kachovka perfektně shrnul Miroslav Havranek, který stojí v čele CENIA, Czech Environmental Information Agency. Doporučuji projít všech 12. I když z toho mrazí.
- Trošku s nervozitou (no dobře, ne trošku, ale s velkou) sleduji kroky Číny v posledních letech. Začalo to masivním nákupem českého kůrovcového dřeva ještě před tím, než jsme si všimli, co se tu skutečně děje. Pokračuje to (a trvá vlastně už poslední dekády) skupováním světových zdrojů od kovů po cokoliv, co si pod zdrojem představíte. A tomu se věnuje i nová studie AMO o bezpečnosti a udržitelnosti právě v surovinových tématech. Odchodem o fosilních zdrojů totiž naše závislost na zemích jako Rusko a Čína nemizí.
- Smrtící horko bez stromů. Nová studie ukazuje, že absence stromů ve městech je spojená se zbytečnými lidskými umrtími z přehřátí. Není překvapivé, že ve městech bez stromů vzniká tepelný ostrov. Tento jev byl dle propočtů spojen s 6 700 předčasnými úmrtími v létě, což představuje 4,3 % všech letních úmrtí. A to v kontextu EU není málo.
Dost už negací. Sázejme stromy, kde to jde. Mluvme o jejich funkci. Snažme se pochopit ESG v kontextu konkrétních kroků a nejen prázdných reportovacích frází a zajímejme se o to, co se děje kolem nás. A nezpomeňme, že radost není jen v materiálních věcech, ale i ve zpomalení. A k tomu se léto nabízí. Mějte se hezky a dejte mi vědět, co by mi nemělo uniknout… za zraky!
___
Newsletter Za zraky vychází jako čtrnáctidenník na síti LinkedIn. Přihlaste se k jeho odběru i Vy jedním kliknutím!