Tenhle newsletter je radostný. Za posledních čtrnáct dní mi totiž rukama prošlo neuvěřitelné množství dobrých zpráv. A nebo jsem se na ně chtěla jen víc soustředit – začalo krásné léto a já si tak dovolila články o docházejících zdrojích, Čínském vlivu na jejich vlastnictví a pomalosti v adaptaci na změnu klimatu vyměnit za dobré zprávy. Byla jsem totiž na dovolené a to si žádalo oddech pro hlavu i pro duši. Přivážím ale doporučení na klidný, nádherný a na té “lepší straně Lipna” (dle jejich slov) stojící resort Knížecí cesta. Na místo Vás z Prahy může dovézt i vlak s jedním přestupem a jako třešničku na dortu považuji převoz z Horní Plané do Bližší Lhoty po vodě. A proto pro Vás mám výběr projektů ze světa, kde se odpady stávají zdrojem a které jsou podle mě naprosto “greenwashing free” protože za nimi stojí konkrétní data, jasný záměr a reference, za kterými stojí lidé, kterým věřím.
Coldplay je první globální kapelou, která vydala svůj ESG report!
A to rovnou takový, který drží prst na tepu doby. Coldplay již během svého turné s názvem Music of the Spheres komunikovali svoje konkrétní kroky a fanoušci, kteří na akcích byly potvrzovali, že byly kroky v udržitelnosti vidět na každém kroku. A co se konkrétně povedlo?
🌍 Snížení emisí CO2: Coldplay dosáhli 47% snížení přímých emisí CO2e ve srovnání s jejich předchozím turné v letech 2016-2017 na základě jednotlivých koncertů.
🌍 Výsadba stromů: Kapela vysadila 5 milionů stromů, které budou podporovány až do dosažení dospělosti prostřednictvím organizace One Tree Planted.
🌍 Obnova půdy: Bylo obnoveno 5 000 hektarů půdy v 17 zemích prostřednictvím 21 projektů na výsadbu.
🌍 Čištění řek: Byla nasazena solárně poháněná zařízení River Interceptor v řece Klang v Malajsii prostřednictvím organizace The Ocean Cleanup.
🌍 Odpad a plast: Coldplay odstranili 158 tun odpadu a 13 tun plastu směřujícího do oceánu.
🌍 Opakované využívání: Míra opakovaného využívání opětovně použitelných LED náramků vyrobených z rostlinného materiálu dosáhla 86 %.
🌍 Solární energie: Kapela vygenerovala průměrně 15 kWh energie na představení prostřednictvím solárních instalací v koncertních prostorech.
🌍 Recyklace a podpora: Bylo přesměrováno 66 % veškerého odpadu z turné od skládek, darováno 3 770 jídel a 73 kg toaletních potřeb potřebným a bezdomovcům.
🌍 Finanční podpora: Coldplay poskytli finanční podporu různým environmentálním organizacím, včetně ClientEarth, The Ocean Cleanup, Sea Shepherd Global, Project Seagrass, Sustainable Food Trust, Cleaner Seas Group™️, Food Forest, Knowledge Pele Conservation Collective a dalších.
Tyto body ukazují závazek Coldplay k udržitelnosti a jejich snahu minimalizovat negativní dopady svého turné na životní prostředí a podporovat projekty, které přispívají k ochraně planety ve velmi konkrétních opatřeních. Report revidoval Massachusetts Institute of Technology Environmental Solutions Initiative profesor John E. Fernández.
Cirkularita v praxi: Remolice staveb a re-krabicový systém v SIKO
I když by se mohlo zdát, že mám dění v Cyrkl z první ruky, opak bývá pravdou. Tým Cyril Klepek se tak rozrostl, že pečlivě hltám každou novinku z terénu přímo od jeho týmu a hlavně newslettery Veronika Kučerová. Ty mi dávají naděje, že ty skládky v Česku jednou fakt zavřeme a že firmy začínají vnímat odpady jednak jako zdroj příjmů (ano, fakt se to v posledních letech otáčí!) a hlavně – naprosto konkrétní položkou do svého ESG reportu. Tak třeba:
- Po cirkulárním skenu pro SIKO KOUPELNY & KUCHYNĚ se ve skladu společnosti podařilo množství kartonového odpadu snížit téměř o 1/3 a většina dosud použitelných krabic je využívána v logistice společnosti opětovně. Společnost také zavedla sběr kartonových krabic od zákazníků, aby i tyto mohly být znovu použity. Zavedla také komisní prodej zboží druhé kategorie za symbolické ceny, aby předešla vzniku odpadu (keramika, vany, sanitární keramika). Recenzi přímo od pana ředitele Tomáš Vala si můžete i poslechnout sami.
- Za absolutní pecku považuji projekt Merkuria, kde předdemoliční audit ukázal, že se může zrecyklovat 96 % hmotnosti materiálů získaných ze staveniště. A to myslím fakt vážně! Nenaplní se tak černý scénář populárního bulváru Blesk, který ve svém článku uvádí, že Merkuria padne a “stroje ji rozdrtí na kusy“. Naopak. Projekt redefinoval demoliční práce a vznikl nový pojem – REMOLICE. Díky ní se začaly psát příběhy jednotlivých elementů a například dveře byly demontovány a darovány nemocnici a na výstavbu sociálních bytů, několik jednotek bylo prodáno jednotlivcům, ocelové konstrukce jsou vyčištěné, opravené a použité pro výstavbu nových budov stejně tak jako betonové bloky. Takový projekt v Česku nemá obdoby, tak si nenechte ujít detaily.
O Cyrklu jsem se rozepsala i z toho důvodu, že jsem Vás v minulém vydání newsletteru nabádala k minutce Vašeho času věnovaného hlasování pro projekt v soutěži E.ON Energy globe. Z pohledu dopadu na životní prostředí je Cyrkl jasný favorit i na základě tvrdých dat. Týmu se od začátku činnosti směřované na odklon odpadů od skládek a spaloven podařilo zachránit přibližně 397 000 tun materiálů. A to je opravdu něco. O tom, že to jednotlivci v týmu se svými závazky ke snižování odpadů myslí vážně svědčí i skvělý post Lucia Cedzo, PhD, která si od začátku tohoto roku pečlivě váží svůj odpad a nastavila tak analýzu odpadů i u sebe doma. Je to tak zazoomovaný přístup, který v INCIEN razíme již roky – abychom mohli něco změnit, musíme přesně zanalyzovat současný stav.
Milion tun bioodpadu na skládkách namísto na poli, na talíři nebo v zásuvce
A když už jsme u nahlížení do vlastních popelnic, budu pokračovat v podobném duchu. Fyzickým analýzám odpadů se v INCIEN | Institut Cirkulární Ekonomiky věnujeme od roku 2015 velmi pravidelně. Obcím a firmám tak ukazujeme, co jim skutečně končí v popelnicích a společně hledáme cesty, jak takový odpad od skládek a spaloven odklonit. Poslední data ale berou dech. Z fyzických analýz odpadu INCIEN a komentáře Petr Novotný vyplývá, že v černých popelnicích dnes končí 1,075 milionů tun biologicky rozložitelných odpadů, z toho 225 tis. tun zahradních odpadů, 414 tis. tun kuchyňských kompostovatelných odpadů a 436 tis. tun zbytků jídel a prošlých potravin. Z množství kuchyňského bioodpadu by bylo možné v bioplynových stanicích vyrobit asi 63 milionů m³ biometanu, což přibližně odpovídá průměrné spotřebě 75 tisíc domácností. O to větší radost mám ze zprávy Anna Strejcová, že se v dílčích částech blýská na lepší časy. Od prvního července začala platit vyhláška iniciovaná ministerstvem zemědělství, která může pomoct redukovat množství vyhozeného jídla v gastroprovozech. Umožní zchladit nebo zmrazit hotové pokrmy po celou dobu jejich použitelnosti (po celou dobu ve výdeji). Je to změna oproti dřívějšímu znění, kdy bylo možné pokrm zchladit nebo zmrazit jen hned po dovaření. Změna může zjednodušit logistiku darování přebytečných porcí, které v jídelnách zbývají (nyní se pokrmy převážejí jen v teplém stavu, což je dost časově limitující). Takové zprávy jsou zelený prapor pro firmy jako Zátiší Group, kterým s Luboš Malý pomáháme prošlapávat cestu v udržitelnosti a snižování plýtvání jídlem je pro nás jedna z čtyř hlavních priorit. Nás všechny, kdo na tom makáme v praxi tak moc potěší Manuál pro darování potravin od Zachraň jídlo.
No a odpad, který nejde zachránit může udělat ještě skvělou službu právě v bioplynových stanicích, o kterých již byla řeč. V České republice vznikla první biometanová stanice propojená s čistírnou odpadních vod a ačkoliv u čistíren mluvíme o “čistírenských kalech”, což je na první pohled trošku jiná kategorie než “bioodpad”, z podstaty věci odkud tento materiál pochází (no, no zamyslete se – pro odpověď si chodíme my všichni několikrát denně) je to jen další fáze zpracování potravin, že? A tak mě ohromně těší, že se v Praze zase rozhoupal obrovský projekt a společnost HUTIRA (další člen našeho Českého cirkulárního hotspotu), která nám pár let zpět pomohla rozpohybovat první autobus na biometan vyrobený právě z kalů na čistírně v Brně, pomohla tentokrát i pražské čistírně odpadních vod! Tato stanice přeměňuje kalový plyn na bioCNG, alternativní palivo pro městskou dopravu. Inovativní řešení ročně nahradí přibližně 1,3 milionu litrů benzínu pro pražskou MHD. Díky podobným projektům se posouvají hranice energetické soběstačnosti měst v Česku a já mám velkou radost, že se tak naplňuje i jedna z tří strategických oblastí, které jsme v prvním českém cirkulárním skenu pro město Prahu roce 2019 načrtli se naplnila do puntíku. Skeny se tak stávají vizionářským dokumentem, který má ale při správném rozproudění stakeholderů jasné výsledky. Pokud byste o nich chtěli vědět víc, určitě se mi ozvěte. Podobný dokument jsme vypracovali například i pro Středočeský kraj.
Konečně máme jasný plán pro cirkularitu v Česku. Minimálně do 2027.
Jak je vidět o pár řádků výše, s cirkularitou v praxi to už nepřehlédnutě myslíme vážně. Významné v česku působící firmy jako ŠKODA AUTO a.s. , Kofola ČeskoSlovensko, Skanska nebo Lidl Česká republika v.o.s. mají cirkularitu nejen ve svých plánech, ale aktivně na ní makají v praxi, ale vize “shora” tu chyběla. A tak tleskám na to, že se podařilo ke Strategii přidat i Akční plán pro cirkulární ekonomiku do roku 2027 a namísto vlastních slov si půjčím ta od Petr Hladík, protože mám obrovskou radost, že na Ministerstvo životního prostředí po dlouhé době sedí člověk, který to s udržitelností a péčí o krajinu myslí fakt vážně. “Plán stanoví trasu, jak se dostat do cílové stanice, kterou je Cirkulární Česko v roce 2040, protože nic není odpad. Přírodní zdroje jsou konečné, a právě cirkularita je řešením. Musíme kvalitu života současných generací vybalancovat tak, aby energie, potraviny ale i nerostné suroviny tu zůstaly i pro generace budoucí. V udržitelnosti musíme vidět budoucnost. Díky plánu posílíme konkurenceschopnost a technologickou vyspělost hospodářství, udržitelný společenský systém, zvýšíme bezpečnost dodávek surovin, ale také vytvoříme nová pracovní místa.” Amen!
A ještě jedno navráceni k Václavu Smilovi
Vzhledem k tomu, že osobní návštěva tohoto světoznámého vědce českého původu vzbudila celou řadu emocí (o nichž se i hojně diskutovalo v jednom z mých příspěvků o jeho přítomnosti v Praze), natočila jsem namísto dlouhých textů jedno (i když pořád čtvrthodinové) video. Shrnuje moje postoje, důvod proč Smila čtu a sleduji bedlivě už pěkných pár let a také to, proč si jeho práce i názorů vážím. Jeho práci totiž nejde zúžit na definování postojů PRO a PROTI, ale je potřeba ji číst v kontextu. A ten má jako málokdo na světě perfektní.
Budoucnost módy je digitální
To by nebylo, abych se i tady nedotkla svého oblíbeného tématu – textilu! Digitalizace totiž podle Strategie pro udržitelný a cirkulární textil přináší i možnost vytvářet digitální pasy výrobků a spotřebitel tak bude přesně vědět nejen odkud pochází a za jakých podmínek byl pěstován či vyroben každý jednotlivý produkt, ale také to, jak s ním na konci životního cyklu naložit. Na oblečení si tak brzy načteme kompletní životopis, ale i závěť produktu. A to ocení hlavně třídící linky, které jsou konkrétně u super komplikovaného materiálu, kterým je právě textil a jeho různé mutace (jen si představte koženkovou bundu s textilní podšívkou, zipem, cvoky a ještě nášivkou na zádech). No a tak mám velkou radost, že se v Entity Systems pod taktovou Paul Jakubicek dostal mezi vybrané top zelené startupy Česka. Startup je členem Českého cirkulárního hotspotu a já sním o brzkém prototypu podobného digitálního štítku i pro českou módu!
A ještě něco k natírání tolik oblíbeného PLA na zeleno
Materiály jako takové ne vždy jsou problémem o sobě samým. Často je průšvih to, jak je používáme, co z nich vyrábíme nebo co o nich tvrdíme. A jeden příklad za sto jiných je PLA. Nenápadný, tolik oblíbený plast rostlinného původu, o kterém se u obrovské škály při jednoduchém googlování dozvíme, že je “kompostovatelný”. Někdy dokonce najdeme i informaci, že jej “můžeme zakopat na zahradě”. A tak z něj vyrábíme kde co a dost často jen svět zamořujeme o kus dál a problém přesunujeme a zvětšujeme. I proto jsem v minulém čísle dávala pomyslný kudos Vladimír Víšek za veřejné prohlášení Prusa Research právě k PLA a dnes dodám, že vyšel skvělý článek The uncertain of PLA, který jde na dřeň toho, co si o PLA myslím já. Je to možná o trošku lepší (v některých případech), ale stále dost nešťastná cesta a to od prvního momentu, kdy PLA spatřilo světlo světa jako vedlejší byznys firem jako je NatureWorks (vzniknuvší spojením monstrozních firem Cargill a PTT Group) až po konec jeho životního cyklu, kdy na to, kolik (navím přesně) statisíců možná milionů tun tohoto materiálu bylo vyrobeno jsou recyklační podmínky spíš mizivé než nějaké. V tomto případě nebudu článek parafrázovat ani vypichovat to podstatné a doporučím si ho přečíst (pro lenivé je tu ChatGPT a Google translator žeano). A pro ty, kterým to není jedno a zajímá je jak a jestli je bublina kolem PLA často greenwashing dodám, že vznikl super report Greenwashing HYDRA od Planet Tracker a názor si můžete udělat sami (nebo si počkejte na nějaké z dalších vydání Za zraků). PS: Díky Lenka Mynarova za neustálé udržování v obraze v této sféře komplikovaného světa bioplastů. A za to, že s Vláďou tepete do No Greenwashingu co to jde.
Závěrem si dovolím sdílet ještě velkou radost z toho, že si INCIEN vybral charitativní obchod Moment jako jednu z neziskových organizací, kterou podporuje částí svých zisků, v našem případě z nově vznikající pražské pobočky. INCIEN tak může pomáhat dostávat cirkulární ekonomiku do praxe zase s o kus větší jak finanční, tak lidskou podporou. A mě ohromně těší, že po letech, kdy jsme kombinovali jablka a hrušky a na činnost osvěty, lobbyingu a intenzivní práce na cirkulárních projektech si vydělávali vlastní konzultační a dost náročnou činností, se na INCIEN začínají obracet dárci s touhou nám v naší misi pomoci. Dvojnásobná cirkularita v Česku z 8 na 16 % se do roku 2030 nestane jen s našimi silami. Děkujeme!
