Tagy Příspěvky otagované jako "kompostování"

kompostování

Odpady jsou palčivé téma, se kterým se potýkáme v každodenním životě, a s každým dnem získává tato problematika na vážnosti. I z tohoto důvodu se ve světě rozmáhá trend směřující k nulovému odpadu. Jakkoliv zní tato představa ambiciózně, není zase tak obtížné se k ní alespoň přiblížit. V praxi to znamená jediné. Změnit vnímání odpadů z materiálů, kterých se potřebujeme co nejelegantněji a nejlevněji zbavit, na zdroje. Tak mohou být materiály recyklovány a dlouhodobě je snižována spotřeba primárních zdrojů. Pojďme se ale podívat na téma, které vzniku odpadů předchází – tedy na cesty, jak snižovat vlastní produkci odpadů v domácnosti. Na toto téma jsme diskutovali s autorky blogu Czech Zero Waste, což je první český blog o životě s nulovým odpadem.

czw
Jana Karasová, Helena Škrdlíková a Michaela Ondráčková (Zdroj: Facebook Czech Zero Waste)

Kterým odpadům se skutečně nedá vyhnout?

Samozřejmě si uvědomujeme, že zero waste, tedy nulový odpad, je trošku vysoký cíl. Bereme to spíš jako ideál, kterého se snažíme dosáhnout. Někteří říkají, že je to utopie, protože i ty věci, které si nakoupíme bez obalu, se přece musely do bezobalového obchodu nějak dostat. Toho jsme si vědomy, spousta odpadů vzniká před tím, než si zboží vůbec můžeme koupit. Při výrobě, při přepravě. To jsou odpady, kterým se vlastním snažením asi nevyhneme.

Jak vypadá den slavné zero waste blogerky?

Asi jako každý jiný. Jen s tím rozdílem, že nemusím vynášet koš.

Máte vlastní vizi proměny odpadového hospodářství?

Bylo by skvělé, kdyby se změnil celý systém výroby. Nejlepším řešením odpadů je jim předcházet. Máme na mysli hlavně design výrobků, aby se dělaly tak, aby vydržely co nejdéle, a po tom, co doslouží, aby se daly jednoduše zpracovat na další, stejně kvalitní výrobky. K tomu patří i sen, že každý obchod s potravinami bude fungovat tak, jak fungují ty bezobalové.

Život bez odpadu je tak trochu výzva, ale zvládáte to perfektně. Mohly byste čtenářům dát několik tipů na to, jak žít s menším množstvím odpadu?

  1. Plánujte

Pokud chcete snížit svůj odpad, plánujte. Pokud si naplánujete nákup potravin, nezkazí se vám v ledničce ty tři sýry, co jste koupili ve slevě. Pokud si pořádně promyslíte nákup všeho ostatního od bot a oblečení po rychlovarnou konvici, nenecháte se strhnout slevami a líbivými marketingovými slogany a nakoupíte opravdu jen to, co potřebujete. A o tom, nakolik to prospěje vaší peněžence, ani nemluvme.

  1. Vždy připraven

I sebelepší plánování může člověka překvapit nepřipraveného. Noste s sebou v kabelce pořád síťovku a nějaký látkový pytlík na spontánní nákupy. Nebudete si tak muset pokaždé kupovat novou igelitovou tašku a doma se vám pak nebudou válet stovky mikrotenových sáčků. Pokud máte rádi rychlé občerstvení, nezapomeňte s sebou krabičku a příbor – taková hezká krabička a vidlička dodá šmrnc i obyčejným hranolkům z bufetu na rohu.

  1. Vyhněte se balené vodě

Odpad hodně snížíte, pokud se vyhnete produktům na jedno použití. Mluvíme hlavně o balené vodě v PET lahvích, která nejenom, že není zdravější, ale zanechává za sebou tuny plastového odpadu. Kohoutková je stejně lepší, protože podléhá pravidelným kontrolám, navíc má tu správnou teplotu a je vždy čerstvá. A pokud máte rádi sladké nápoje, vsaďte na domácí sirupy nebo alespoň ty ve skle. A buďte připraveni – mějte s sebou vždy láhev na vodu, kterou lehce doplníte. Nejenomže omezíte odpad, ale také hodně ušetříte.

 

img_4419

  1. Nakupujte bez obalu nebo ve velkém

Velká část odpadů, které nám končí v koši, jsou obaly od jídla. Můžete se jim vyhnout tak, že nakoupíte tzv. bez obalu. (Mapa bezobalových obchodů tady.) Pokud máte štěstí a ve vašem okolí se nějaký takový obchod nachází, máte vyhráno. Pokud takové štěstí nemáte, nezoufejte. Spoustě obalů se dá předejít i v běžném supermarketu. Na nákup pečiva, ovoce a zeleniny můžete použít vlastní látkové pytlíčky, a než nějaké seženete, můžete dopoužívat sáčky, které máte z minulých nákupů. Trvanlivé potraviny můžete nakoupit ve větším balení (tedy ve výsledku s menším počtem obalů) nebo se domluvit s kamarády a potraviny nakupovat ve velkém přímo od dodavatelů a následně si je rozdělit. Existuje také bezobalový eshop a některé bezobalové obchody nabízí rozvoz. Věci, které bez obalu neseženete, zkuste kupovat v recyklovatelných obalech (nezapomeňte je pak vytřídit do správného koše).

  1. Objevte krásu slow fashion

Znáte to, sezónní slevy, akce a už si nesete domů tři trička, která jste si ani nezkusili, protože prostě byla tak levná a nemohli jste je tam nechat. A pak vám leží ve skříni, nikdy je nenosíte a za pár let je vyhodíte či pošlete dál. Tady mluvíme o fast fashion (rychlé módě), která vytváří víc odpadu, než se na první pohled může zdát. Vyhněte se impulzivním nákupům (plánujte), nebojte se bazarů(vyzkoušet můžete třeba web Vinted) a pošlete dál oblečení, které už nenosíte. To, co by už nikdo nechtěl, zaneste do kontejneru na textil. Existuje jich více druhů, některé berou jen hezké, ještě nositelné oblečení, jiné zpracují dál i nenositelné “hadry”. Proto pečlivě sledujte informace na kontejnerech.

  1. Krabička a ubrousek na zabalení svačiny

Když už jste vynaložili všechnu tu snahu při nakupování bez obalu, nekažte to při vaření, skladování a třeba nošení svačiny. Nemusíte balit každý rohlík do papírového ubrousku a následně sáčku. Skvěle vystačí obyčejná krabička na svačinu, a pokud potřebujete něco zabalit, místo potravinové fólie či alobalu můžete použít povoskovaný ubrousek. Návod na jeho výrobu si můžete přečíst tady.

  1. Méně je více

Minimalismus v současné době nabírá obraty. Proč? Takový životní styl přináší řád a preciznost do každodenního života. I když se to nezdá, redukce věcí na základní minimum může působit jako očista a vysvobodit čas a zdroje na to, co opravdu máte rádi. Jak na to? Preferujte kvalitu nad kvantitou a před každým nákupem přemýšlejte, jestli danou věc opravdu potřebujete. Jestli ano, zkuste se nejprve poptat sousedů a příbuzných, jestli jim třeba nepřekáží ve skříni, pak hledejte v různých bazarech (jestli ta věc přežila jednoho majitele, máte docela velkou šanci, že přežije i vás). Pokud ji takhle neseženete a budete ji kupovat novou, nebojte se připlatit za kvalitu (nemusí nutně znamenat za značku) a preferujte věci lokální, z přírodních nebo recyklovatelných materiálů a vyrobenou ve férových podmínkách.

  1. Sdílejte

Ne všechno potřebujete mít doma. Jedná se hlavně o věci, které používáte jen občas, jako je vrtačka, vařič na kempování nebo různé specializované nástroje. Zkuste je radši sdílet s rodinou a sousedy nebo navštivte tzv.  knihovnu věcí.

  1. Zredukujte kosmetickou taštičku

Kosmetika zanechává nejenom spoustu odpadu v podobě prázdných tub od zubní pasty či nedopotřebovaných a už prošlých krémů, ale pokud má nevhodné složení, můžou se chemikálie z ní dostat do vody, nemluvě pak o vlastním těle. Ke snížení odpadu nemusíte začít vyrábět kosmetiku doma, či se vrátit “na stromy” a nepoužívat kosmetiku vůbec. Stačí si rozmyslet, kolik různých krémů potřebujeme (proč mít jiný krém na ruce a jiný na tělo, když se jedná o péči o stejnou kůži?), koupit si nový šampuk nebo stáčený šampon, až ten starý dopotřebujeme, a místo sprchového gelu používat obyčejné mýdlo, místo deodorantu můžete používat kamenec, který vám vydrží nadosmrti, anebo si vyrobit tuhý deodorant podle našeho návodu.

  1. Soda, ocet a kyselina citronová – silnější trojka na úklid než ty známe z reklam

Co platilo u kosmetiky, platí i o uklízecích prostředcích. Takže, dopotřebujte ty, které máte, a už další nekupujte! Se vší špínou si totiž nejlépe poradí silná trojka – ocet, soda a kyselina citrónová. Váš dům bude zářit čistotou, koš zet prázdnotou a nemusíte se bát nebezpečných chemikálií, které běžné čisticí prostředky obsahují.

  1. Řekněte ne věcem na jedno použití

Jednorázové věci, jako je plastové nádobí, žiletky či papírové ubrousky, se můžou zdát levnými teď, ale pokud je používáte častěji, pěkně se prodraží. Investujte do holicího strojku, ze šuplíku vytáhněte látkové kapesníky a při úklidu se vraťte ke starým dobrým utěrkám a hadrům z roztrhaného oblečení.

  1. Kompostujte

Po tom, co se vám podaří aplikovat všechny předchozí tipy, zjistíte, že vám toho v koši moc nezbývá. Kromě bioodpadu, kterého při vaření vzniká opravdu hodně. Naše rada? Kompostujte! A nebojte, kompostování je opravdu pro každého. Pokud máte vlastní zahradu, založte si svůj kompost. Pokud zahradu nevlastníte, existuje několik možností, jak kompostovat. První a nejjednodušší je bioodpad odevzdat do nádob, které poskytuje město. Pokud takové koše vaše město ještě neposkytuje, existují sběrná místa. Další možností je komunitní kompostování. Mapu komunitních kompostů a spoustu dalších tipů ohledně kompostování najdete tady. A pokud jste trochu dobrodruzi a máte rádi zvířátka, vyzkoušejte vermikompostér. Můžete ho mít v bytě, vypadá stylově a se správným rozkladem vašich zbytků vám pomůžou žížaly.

img_4394
Nádoby na biologicky rozložitelné odpady doporučujeme volit perforované. Zamezíte tak tlení. Navíc můžete použít i kompostovatelné sáčky, ty ale často nejsou potřeba – máte-li kompostér po ruce, můžete do něj odpad odložit rovnou. (Zdroj: JRK)

Mohlo by se zdát, že bezodpadový život spotřebitelů vlastně odebírá práci klasickým odpadovým firmám, které s odpadem dále nakládají. Vždyť když žádné odpady nevznikají, není třeba ani odpadových firem. Jak trendy předcházení vzniku odpadů a zero waste vnímá firma Pražské služby, která poskytuje odpadový management našemu hlavnímu městu a navíc provozuje zařízení na energetické využívání odpadů v Malešicích, jsme se zeptali tiskového mluvčího firmy, pana Radima Many.

“Odpadové hospodářství je sektor, který se v posledních letech velmi dynamicky vyvíjí zejména na evropské úrovni. V současnosti jsou nastavovány ambiciózní cíle recyklace, snižování skládkování a i podpora prevence. A my s těmito cíli aktivně pracujeme a dynamicky upravujeme i naše aktivity tak, abychom trendy směřující k maximálnímu využití odpadů mohli naplňovat. Maximálně využíváme kapacity třídicích linek, navazujeme spolupráci se zpracovateli a snažíme se, aby co nejméně odpadů končilo nevyužitých. Proto ty, které se recyklovat nedají, neboť je občané nevytřídili, využíváme alespoň energeticky. V současnosti tak můžeme poskytnout teplo a světlo pro 20 tisíc pražských domácností, aniž bychom využili fosilní paliva.” Je ale zřejmé, že bez aktivní práce s obyvateli není možné zvyšovat míru třídění, proto dále pan Mana dodává, že: “Navíc osvětovými kampaněmi a neustálým zlepšováním infrastruktury pro třídění odpadů meziročně zvyšujeme míru třídění odpadů. Odpady už nyní vnímáme jako zdroj a děláme maximum pro to, abychom v tom nebyli sami.”

 

od -
0 37

O bioproduktech slýcháme dnes a denně. Hodně lidí se ohání tím, že si takové produkty nemůže dovolit, jiní hledají cesty, jak se k nim dostat co nejpřirozeněji. Takoví si zeleninu a ovoce pěstují sami. Jak ale dosahovat skvělých výsledků a nemuset za to platit horentní sumy? Přečtěte si krásný článek od paní Marie Maslanové ze Slovenska, která se nám nedávno pochlubila se svými výsledky. Díky domácímu kompostování již několikátým rokem sklízí úrodu v biokvalitě. 

Sme rodina žijúca v meste, ktorá rada trávi voľný čas na čerstvom vzduchu. Už desiatky rokov vlastníme chatu so záhradou mimo mesta, kde pestujeme zeleninu, ovocie, bylinky ale aj okrasné rastliny. Práca na záhrade začína hneď na jar prípravou pôdy, sadením a končí na jeseň zazimovaním. Počas roka vzniká na záhrade, ale i v domácnosti veľa biologického odpadu. Keďže kopy na konci záhrady boli neestetické, vytvorili sme si z dosiek silo, kam sme vyhadzovali pokosenú trávu, burinu, odrezky zo stromov a pod. Veľmi rýchlo sa toto silo zaplnilo a zložky v ňom sa rozkladali pomerne pomaly. Na internete sme si naštudovali informácie o správnom kompostovaní a rozhodli sme sa pre iný spôsob nakladania so záhradným odpadom a bioodpadom z domácnosti.

Začiatkom leta 2013 sme si v spoločnosti JRK Waste Management s.r.o. zakúpili 800 litrový kompostér línie PREMIUM. Zloženie bolo veľmi jednoduché, v priebehu 5 minút stál kompostér v záhrade. Umiestnili sme ho vedľa skalky, pretože nikde inde nebolo miesto. Kompostér pekne zapadol do prostredia, dnes pôsobí ako doplnok našej záhradky.

IMG_20150425_164841

Obr. 1  Kompostér zapadá do záhradného prostredia

Všetok biodopad sme začali vhadzovať do kompostéra podľa pokynov z brožúrky, ktorú sme dostali ku kompostéru zdarma. Vďaka dostatočnému objemu kompostéra sa doňho zmestí veľké množstvo bioodpadu. Vhadzujeme doň aj bioodpad z domácnosti, ktorý zbierame do špeciálneho košíka zakúpeného s ďalším príslušenstvom u vyššie spomínanej spoločnosti. Vznikajúci kompost sme pravidelne kontrolovali a premiešavali všetky zložky, podľa potreby pridávali mokrejší, alebo suchší materiál.

DSC08868

Obr. 2 Pravidelné premiešavanie kompostu napomáha rýchlejšiemu procesu rozkladu

Po pol roku používania kompostéra, teda pred zazimovaním celej záhrady sme skontrolovali spodnú vrstvu materiálu nahromadeného v kompostéri. Bolo vidno, že zložky sa za ten časť zmenili na materiál pripomínajúci hlinu – kompost. Na zimu sme nechali kompostér aj s jeho obsahom „odpočívať“, keďže na záhradku v zime nechodíme, čiže sme nedopĺňali žiadny materiál.

 

 

 

DSC00140

Obr. 3 Spodná vrstva kompostu po 6 mesiacoch od jeho založenia

Na jar, predtým ako sme išli sadiť nové plodiny, sme sa rozhodli skontrolovať kvalitu kompostu po 10 mesiacoch od jeho založenia. Boli sme veľmi milo prekvapení, pretože kompost bol vhodný a pripravený na zapracovanie do pôdy pred sadením plodín.

 

 

 

 

 

Fotky 1

Obr. 5 Vyberanie vrchného neskompostovaného materiálu

Keďže bolo kompostu dosť na všetky hriadky, rozhodli sme sa vybrať všetok materiál. Najskôr sme vybrali vrchnú vrstvu, ktorá ešte nebola skompostovaná. Následne sme mohli vybrať zvyšné vrstvy, ktoré pripomínali hlinu, ktorá voňala ako lesná pôda. Vo vzniknutom komposte bolo veľa dážďoviek, ktoré pozitívne ovplyvňujú tvorbu kompostu. Taktiež sme našli vyklíčené jadierka z broskýň, čo nasvedčovalo o kvalite kompostu.

Fotky3

Obr. 6 Spodné vrstvy kompostu, test klíčivosti vzniknutého kompostu a prítomnosť dážďoviek

Hotový kompost sme zapracovali do hriadok a tak sme zabezpečili pre našu zeleninu pôdu plnú živín. Zasadili sme najmä zeleninu, ktorú bežne využívame v kuchyni.

 

Fotky 4

Obr. 7 Zmiešanie kompostu so zeminou a príprava hriadok na sadenie

Keďže sme kompostér takmer celý vyprázdnili, založili sme hneď na jar nový. Použili sme vrchnú vybratú neskompostovanú časť z pôvodného kompostu, ktorú sme zmiešali s čerstvo pokosenou trávou a nazbieraným bioodpadom z domácnosti.

 

DSC01503Obr. 8 Novozaložený kompost

 Keďže sme kompostér takmer celý vyprázdnili, založili sme hneď na jar nový. Použili sme vrchnú vybratú neskompostovanú časť z pôvodného kompostu, ktorú sme zmiešali s čerstvo pokosenou trávou a nazbieraným bioodpadom z domácnosti.

Vďaka kvalitnému kompostu, ktorý sme si vytvorili sami v našom kompostéri bez použitia prídavných látok zakúpených v obchode sme sa na jeseň mohli tešiť z takejto krásnej úrody.

Zazimovanie záhrady 1

 Obr. 9 Naša bio úroda

Paní Maslanové tímto velmi děkujeme za zaslaný článek i fotografie a vám přejeme, abyste z kompostování měli stejný užitek i radost jako rodina Maslanových! 

od -
1 284
Není kompostér jako kompostér. Proto vybírejte ty kvalitní, které Vám na zahradě vydrží dlouhé roky.

Na českém trhu jsou k mání desítky typu kompostérů. Liší se váhou, materiálem, objemem, systémem průduchů, náročností složení, jiným typem plnění i vyprazdňování či barvou. A vybrat si z nich ten nejlepší dá každému starostovi neznalému problematiky dost práce. Každému vyhovuje něco jiného. Důležité je mít na paměti vždy fakt, že investujete do vybavení, které vám má pomoci snižovat množství odpadu. Není jistě ve vašem zájmu pořídit občanům kompostéry, který nevydrží ani po dobu trvání projektu, na zahradě se za pár let rozpadnou a nemají záruku na náhradní díly. Věřte, že u některých nekvalitních kusů se budete o možnostech reklamace informovat již velmi brzy. Tenkostěnné kompostéry totiž vlivem počasí křehnou, praskají a často se po pár letech užívání stanou nefunkčními. Proto vždy obcím radíme:

1) Vyberte si kompostér se stěnou o tloušťce alespoň 0,6 – 0,7 cm. Můžete si být jistí, že je dostatečně těžký, vydrží třeba i dvacet let, na zahradě ho neodfoukne vítr a nezkřehne.

2) Volte takové výrobky, u kterých můžete vyměnit jednotlivé části za nové bez toho, aniž byste museli vyměnit celý výrobek. Volte modulární kompostéry s pevnými díly.

3) Pozorně zvažte, jaký má kompostér systém vyprazdňování. Pokud jediný otvor na odebrání kompostu je malé okénko ve spodním prostoru, tak si můžete být jisti, že budete muset stejně celý kompostér rozebrat. Proto volte takový, který jednoduše rozložíte či rozevřete.

4) Hledejte například kompostéry recyklovatelné nebo vyrobené z již recyklovaných plastů. Ty mají stejnou kvalitu jako kompostéry z primárních plastů a vy pomůžete vytvořit poptávku na trhu, kde jsou využívány druhotné suroviny.

Klíčovou roli hraje osvěta.

Setkali jsme se s obcemi, které i když měli v ceně dodávky zahrnuto školení pro občany, tak odmítli se slovy: „Však u nás lidi kompostují roky, žádné školení není potřeba.“ Jenže ono kompostování v rohu zahrady, kam lidé roky vozí trávu a všechen bioodpad a jednou za tři roky kompost přehodí, je něco jiného, než kompostování v termokompostérech. O ty je třeba pečovat, dbát na správnou vlhkost, prokopávat jejich obsah, správně kombinovat vstupní suroviny a promyslet i jejich umístění tak, aby kompostování bylo pohodlné. Množství dotazů, které se na konci přednášek hromadilo, nás přesvědčilo o tom, že lidé zapomněli na co všechno je nutné myslet před tím, než s kompostováním začnou. Doporučujeme tedy všem obcím, které o kompostování přemýšlí, aby nezapomněly na důslednou osvětu. Bez osvěty s totiž velmi často stává, že kompost začne lidem tlít a zapáchat, nebo je naopak moc suchý a celý systém je pak mnohdy milně považovaný za nefunkční. Při tomto neproškolení a neodborném zacházení s kompostéry pak nádobách na komunální odpad končí biologicky rozložitelný odpad, který mohl být navracen zpět do půdy.

picture5

A jak vlastně vykázat odpad, který nevznikne?

Součástí každé dotační výzvy či správného plánu odpadového hospodářství je analýza potenciálu vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů. A právě ta je podkladem pro množství odpadu, kterému lze předejít, pokud je využit systém prevence například domácím kompostováním. V případě kontroly se tak obec může prokázat analýzou, kde bylo určeno množství odpadu, které je kompostováno a nevstupuje tak do režimu odpadů. A když odpad nevznikne, tak se ani neeviduje. Obdobně je to například s kontejnery na textil či s tzv. Re-use centry, což jsou místa, kde lidé mohou odložit nepotřebný nábytek či vybavení domácností. Tato místa (i když jsou často součástí sběrných dvorů) jsou prostory, které slouží k předcházení vzniku odpadu a opět není nutné množství odložených věcí nijak vykazovat.

Jak často říkáme, nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Za ten totiž obec nemusí platit a šetří tak finance, které může například vložit do osvěty obyvatel či nových, chytrých systémů adresného svozu odpadu, které pomáhají zvyšovat míru třídění odpadů a snižovat náklady obce.

 



Přednáška o kompostování ve městě Lázně Bělohrad.

Příprava na prokopávání kompostu. Právě tehdy oceníme, když se s kompostérem lehce manipuluje.

 

 

  1. Omezení jednorázových obalů – zkuste se zamyslet nad tím, co je kolem nás za různé druhy obalů, které nemají další použití. O alternativě plastových sáčků jsme nedávno psali článek, ve kterém představujeme nové kompostovatelné sáčky české výroby. 
  2. BYOR (Bring Your Own Reusables) – je zkratka, která se používá zejména v USA a motivuje lidi, aby si nosili své obaly (tašky, láhve, nádoby). V ČR je zastáncem BYOR konceptu prodejna Bez Obalu. Vy ale můžete začít například tím, že si s sebou začnete brát láhev na více použití. My jsme nadšení z EQUA lahví, o kterých se dočtete více v tomto článku. 
  3. Nekupujte balenou vodu – ta kohoutková je stejně lepší. A když už přešlápnete, plastovou láhev použijte víckrát než jen jednou. O kvalitu vod a názor odborníků jsme se zajímali i my v INCIEN. Po konzultaci s experty firmy ASIO můžeme potvrdit, že to nejlepší, co svému tělu můžeme dopřát, nám teče doma z kohoutku. 
  4. Kompostujte! 40% komunálního odpadu je tvořeno organickou složkou. Odpad na skládkách tlí a produkujte metan, což způsobuje skleníkové jevy. O tom, že kompostovat jde i ve městě jsme již psali též.
  5. Dodržujte princip 3R (Reduce – Reuse – Recycle neboli Redukujte – Znovupoužívejte a Recyklujte) – spoustu věcí nepotřebujeme. Lidé jsou obecně obklopeni věcmi, o kterých ani neví, že je mají. Věci se dají různě vyměnit, či koupit v second hand obchodech (z druhé ruky) či půjčit pro danou událost.
  6. Nakupujte z druhé ruky, opravujte a půjčujte si. Proč nekupovat v second handech či věci opravit, když by mohly sloužit dalších X let? A když je vám oblečení malé, darujte ho. Aby ho někdo další ještě mohl užít.
  7. Zodpovědně třiďte elektroodpad. Využívejte červených popelnic, sběrných míst a sběrných dvorů.
  8. Kupujte lokální produkci – po celé ČR je mnoho farmářských trhů, kde nakoupíte produkty pocházející z ČR a tím podporujete nejen české farmáře, ale i českou ekonomiku. O tématu lokální produkce byly i naše BUZZ Talks, které se věnovaly tématu plýtvání produkce a alternativách nákupů čerstvých potravin v supermarketech.
  9. Každá koruna = vaše volba. Vy jste ti, kteří svým výběrem dávají najevo, co chceme na trhu mít. Rozmýšlejte, jestli zvolíte polskou kvantitu nebo českou kvalitu.
  10. Podpořte změnu legislativy – zákony jsou nezbytné pro nastavení správně fungujícího systému. Máte–li možnost zapojit se do referend, voleb či jinak vyjádřit svůj názor – udělejte to. V České republice se daří koncept cirkulární ekonomiky prosazovat zejména díky legislativním změnám v oblasti nakládání s odpadem, které iniciuje odbor odpadů Ministerstva životního prostředí. 
  11. Získávejte informace a sdílejte je – internet je mocný. Využijte všech možností, které internet a jiné zdroje nabízejí. Zajímejte se. Neustále zdokonalování vám otevře dveře. Právě zajímání se a sdílení informací byl prvotní impulz k založení portálu Zajímej.se. Jednoduše jsme začali vnímat, jaké skvělé iniciativy a projekty se dějí kolem nás a chtěli jsme o nich informovat a inspirovat českou komunitu.
  12. Uklízejte odpad kolem sebe. Rozhodně nebudete první ani poslední. Inspirujte se českou iniciativou Ukliďme Česko, která má tisíce příznivců, kteří uklízejí svoje okolí.

Zdroj: greenchemicalsblog.com

Potraviny jsou nejlákavější, když jsou čerstvé a voňavé. Po otevření balení ale o tyto vlastnosti často rychle přicházejí. Přesto je důležité, abychom jimi neplýtvali. Asi třetina potravin na světě se dnes totiž zbytečně vyhazuje. I tady nám naštěstí může pomoci chemie. Společnost BASF vytvořila řadu obalových produktů, těsnicích hmot a stabilizátorů, které potraviny chrání. Tyto produkty prodlužují životnost potravin a zabezpečují, aby zůstaly déle čerstvé. Jídlo je tak i dlouho po otevření balení stejně lákavé jako před vybalením.

Cena kávy

Obliba kávy z kapslí rychle roste, spolu s tím však vzrůstá i množství odpadu, který při její přípravě vzniká. Firma BASF se rozhodla najít řešení, které zabrání zbytečnému plýtvání materiálem. Vynalezli první oficiálně certifikované kompostovatelné kávové kapsle. Svůj ranní šálek kávy si tak můžete vychutnávat bez výčitek svědomí.

Při spolupráci s firmami často narážíme na obrovské zásobníky kapslí s kávou, které jsou plné plastových či jiných materiálů, které již není možné nijak recyklovat a končí tak v nádobách na směsný komunální odpad. Firma Nestlé sice přišla s technologií, která může kapsle recyklovat, ale ekologické stopa celého procesu v poměru k malému množství kapslí, které se skutečně vrátí k recyklaci,  činí celou snahu neekologickým i neekonomickým procesem.

Zdroj informací k článku: Oficiální stránky firmy BASF. 

 

V cirkulární ekonomice odlišujeme dva základní cykly materiálů. Technické a biologické. Dnes se zaměříme na ty biologické, protože význam uzavírání biologických cyklů je nesmírný a jednoduchý zároveň. Bioodpady bychom měli navracet tam, kde vznikly a to do PŮDY. 

Globální souvislosti: Lineární systém výroby a produkce natolik narušil ekosystém životního prostředí, že na jedné straně trpíme povodněmi a na straně druhé katastrofálními suchy. A to i v oblastech, kde tyto jevy nebyly nikdy pozorovány. Příčinou je nejen nedostatek organické hmoty v půdě, která je schopná zadržovat vodu, vázat živiny a poskytovat tak ideální podmínky pro pěstování plodin, ale také globální oteplování. A jak bioodpady souvisí s globálním oteplováním? Například tak, že pokud je netřídímě a ony následně končí na skládkách, tak při jejich rozkladu za nepřístupu vzduchu vzniká metan. Plyn 21x horší než CO2 a zároveň skleníkový plyn způsobující oteplování naší planety.

CirCOOLární výzva pro nás: Třiďmě bioodpady. Někteří z nás bydlí ve městě či obci, kde je systém třídění bioodpadů již zaveden. Ostatní si jej však mohou zavést sami a to velmi jednoduchou a zároveň přínosnou formou. Kompostováním! A jak na kompostování v bytě nebo na zahradě? Podívejte se na články, které Vám ukáží, že ani kompostování v bytě není překážka.

Nemůžete třídit bioodpad, protože k tomu nemáte podmínky? Tak si je udělejte. 

Elektrické kompostéry: kompletní řešení otázky gastroodpadů. 

Zahradní termokompostéry vyrobené ze recyklovaných plastů. 

Novinkou na českém trhu je také vermikompostér UrbaLIve, který je produkován českou firmou Plastia a díky svému nadčasovému designu konečně dává vermikompostérům šanci dostat se do českých domácností. Konečně může být kompostování krásnou a samozřejmou součástí našeho každodenního života. Dalším cirkulárním produktem, o kterém si u nás na webu brzy přečtete mnohem více, je kompostér Premium firmy JRK, který je vyrobený ze 100 % recyklovaného plastu – z přepravek od piva.

ManhartCirCOOLární hrdinové: Představujeme Vám Jaromíra Manharta. Pro mnohé známý člověk, ředitel sekce odpadů Ministerstva životního prostředí. I přes tlaky různých zainteresovaných stran aktivně prosazuje zvyšování skládkovacích poplatků, které jsou nezbytnou cestou pro uzavření skládek v roce 2024. A jelikož právě bioodpady v současnosti tvoří až 40 % všech odpadů, které putují na skládky, tak se společně snažíme najít cestu, jak jejich separaci udělat jednodušší pro lidi. Také společně pracujeme na vizi systému, ve kterém se bioodpady vrací tam, kam patří – do půdy. MŽP jako jedna z prvních institucí přišla s aktivní podporou zavádění cirkulární ekonomiky (oběhového hospodářství) v ČR a to v oblasti odpadového hospodářství.
CirCOOLární aktivity INCIEN: Laura si dnes tématicky vyrazila rozšířit obzory na kompostárnu do Písku. Právě kompostáren máme v České republice více než 200, ale jen málokteré mají skutečně dobře navázanou spolupráci s lokálními zemědělci. Společně s Zemědělskou ekologickou regionální agenturou ZERA z Náměště nad Oslavou dlouhodobě spolupracujeme na vytvoření pilotních projektů spolupráce obcí a zemědělců a to formou seminářů, workshopů a konferencí. V INCIEN jsme také za dobu naší existence uskutečnili více než 70 osvětových akcí, v obcích a městech ČR, na téma Kompostování jako cesta navracení bioodpadů zpět do půdy.
A také se snažíme jít sami příkladem a vermikompostujeme v bytě!
https://www.youtube.com/watch?v=0C0trkoUQdw
Zapojte se! Jste firma, která nabízí produkty usnadňující třídění bioodpadů? Zajímáte se o toto téma či témata s ním související? Chcete nám pomoci tuto výzvu šířit a realizovat? Nebo jen máte dotaz a neznáte odpověď? V INCIEN pro Vás máme míst! Ozvěte se Soni na email sona@incien.org. 

Sklizeno!

Praha se v poslední době pyšní desítkami komunitních projektů. Jednotlivé městské části svoje obyvatele v minulých letech začaly zásobit stovkami kompostérů a v pražských kavárnách se začíná mluvit o kompostování, vermikompostování nebo zelených balkonech. Jedná se o trend, který je populární jen mezi hipstry nebo začíná být pěstování a zahradničení v metropolích nevyhnutelným trendem celé společnosti?

Mnozí z nás považují pěstování ve městě jako výzvu, která se teprve pomalu dostává do povědomí obyvatel. Praha je ale městem, které se může pyšnit hned několika komunitními projekty, které byly zrealizovány neziskovými organizacemi, dobrovlnými skupinami obyvatel či jednotlivými městskými částmi. V Holešovicích se velmi dobře daří aktivitě Prazelenina, na Chodově se pěstuje v Kulturním centru Zahrada, nad pražským magistrátem se vznáší tisíce včel díky úlům, které jsou umístěné na střeše a stovky domů mají vlastní kompostéry. Je tedy kompostování a vermikompostování stále jen záležitostí zapálených jedinců nebo se jedná o trend, který se dostává do běžné denní rutiny tisíců obyvatel?

Už v půlce dubna se Studio ALTA rozdiskutuje na zelená témata. Ale pozor jasně, stručně a k věci. 

Další přednáškově diskusní večer ze sekce BUZZ Talks: Tentokrát se můžete těšit na zajímavé téma týkající se možností pěstování a kompostování ve městě a tipy na to, jak žít ještě udržitelněji v této oblasti. Nevyhneme se ani tématu nakládání s bioodpadem v Praze.

Řečníky události jsou: 

Ing. Aleš Hanč, Ph.D., přednáší problematiku odpadů a vede výzkum v oblasti kompostování a vermikompostování na České zemědělské univerzitě v Praze
Radka Pokorná, organizace KOKOZA, možnosti pěstování ve městech
Alena Wranová, CooLAND, komunitou podporované zemědělství
Mojmír Jiřikovský, JRK Biowaste Management s.r.o., dodavatel technologií a produktů pro funkční odpadové hospodářství samospráv.
Soňa Jonášová, INCIEN, možnosti nakládání s bioodpady v Praze

Akce je ZDARMA a více informací o ní najdete na síti Facebook. 

Snímek obrazovky 2016-05-11 v 12.07.30

Nadšení a erudovaní hosté, inspirativní prostor a zvídaví návštěvníci – takové bylo představení projektu Praha 7 bez odpadu a následná debata 22. února 2016 v prostoru bývalé městské knihovny na Letné, kde celý únor sídlí veřejná nábytková dílna Z pokoje do pokoje.

Pondělní setkání pořádané ve spolupráci s Institutem Cirkulární Ekonomiky a Městskou částí Praha 7 moderovala Ing. Soňa Jonášová a pozvání přijali kromě Kateřiny Koubové (Ekodomov), která projekt uvedla, zástupci organizací jako Kokoza,  Ekolist a Envirostyl.


IMG_2761Projekt Praha 7 bez odpadu, jehož jádrem je distribuce komunitních kompostérů, vznikl ve spolupráci MČ Prahy 7 a neziskové organizace Institutu Cirkulární Ekonomiky. Motivací byla novela zákona o odpadech, podle které obce musí umožnit separaci biologicky rozložitelného komunálního odpadu, ale také zájem obyvatel Prahy 7, který se projevil mimo jiné na sociálních sítích či úřední desce.
 
 
Plán nakládání s odpadem vzniká na základě důsledné analýzy odpadu  a dotazníkového šetření na Praze 7. Namátkově: 71% respondentů by rádo separovalo bioodpad, ale nemá možnost; téměř 20% veškerého komunálního odpadu tvoří kompostovatelný bioodpad; značný je i podíl nevytříděného plastu a papíru v nádobách na směsný odpad (13% a 19%).

IMG_2736
Komunitní kompostování na rozdíl od centrálního svozu do kompostáren nebo bioplynových stanic předchází vzniku odpadu vůbec a je ekonomičtější i ekologičtější s ohledem na transportní náklady. Kompostárny i bioplynové stanice se navíc potýkají s nízkou čistotou vytříděného odpadu a zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu je pro ně technologicky náročné.

V pilotní fázi MČ Praha 7 poskytuje zájemcům zkušební množství kompostérů určených ke komunitnímu kompostování. Výhledově je v plánu žádost o dotaci a rozšíření projektu. Dalším plodem analýzy odpadu je projekt Domovní stání umožňující bytovým domům zažádat o zřízení domovního stání na separovaný odpad zdarma.


Živá debata, která následovala po představení projektu, se točila okolo praktických témat souvisejících s kompostováním, forem osvěty, dalších způsobů eliminace vzniku odpadu nebo koncepce nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem Magistrátu hlavního města Prahy. Cenné byly zejména zkušenosti s přesvědčováním sousedů pro zavedení komunitních kompostérů.

Videozáznam bude již brzy zveřejněn na našich FB stránkách, stejně jako kompletní fotografie z akce.

Praha 7 buzz talks final-page-00112722491_10207231086189640_225407029_o

 

od -
0 36

Podzim je tady a s ním přichází na řadu i příprava zahraday na zimní odpočinek. Jestli jsme do teď do kompostéru sypali zejména posekanou trávu, je na čase mu udělat radost i uhlíkatými složkami, kterých je právě v tomto období požehnaně. Zároveň si je můžeme předpřipravit i na příští rok, aby nás nadbytek biomasy z anglických trávníků nepřekvapil a my jej měli s čím míchat. 

Podzimní listí radost jistí

Přidávat barevné listy do kompostéru je radost. Nejenže celý kompostér ožije, ale zároveň máme konečně dostatek uhlíkaté složky, které je většinou v průběhu léta nedostatek. Mnozí ze zahrádkářů, kteří kompostují již delší dobu ví, že takové pytle se štěpkou či listím z předchozího podzimu předpřipravené na další sezonu ušetří polovinu práce s překopáváním kompostu. Proto je teď vhodný čas využít prodyšné pytle (od cibule či brambor) a pokud je nevyužijeme právě na uskladnění ovoce, můžeme jej naplnit listím a zavěšené na půdě vydrží do dalšího roku bez toho, aby začaly plesnivět. V létě jej přidáváme k trávě a nestane se nám, že by začala tlít.

DSCN0551 DSCN0560 DSCN0554

Štěpkovač jako ideální pomocník 

Spousta z nás na podzim stříhá maliníky a další ovocné keře, jejichž větve pak často končí na ohništi. V některých obcích je však pálení větví zakázáno a v tu chvíli se ukazuje štěpkovač jako ideální pomocník. Nejde jen o zbavení se velké masy větví, ale zejména o přípravu kvalitní štěpky, která je ideální přísadou do kompostování. Štěpkovačů je velká řada, my jsme však spokojeni se štěpkovačem Shark, který je vyroben v Česku a po dlouhém výběru se ukázal jako jediný celokovový a proto jsme se rozhodli právě pro něj. Slouží nám již celou sezonu, zvládne i měkké větve a posklizňové zbytky, pokud je však kombinujeme s větvemi třeba právě z maliníku.

DSCN0577 DSCN0579 DSCN0564

Kdo neprokopává, nekompostuje. 

Spousta lidí si myslí, že kompost stačí překopat jednou za sezonu. To je ale, bohužel, špatně. Kompostování je aerobní proces a vyžaduje si naši pozornost. V kompostárnách se překopává při přesažení teplot okolo 65 stupňů. Na zahradě mnoho z nás teplotu takto bedlivě nekontroluje, ale při překopávání je často možné sledovat, jak se z kompostéru kouří. A vevnitř je skutečně teplo. Překopáváním zajišťujeme nejen přístup vzduchu, který je při kompostování nezbytný, ale tatktéž promícháváme všechny složky a navíc sušší kompost od krajů můžeme promíchat s vlhkým a teplým kompostem z prostředku. Celý proces je mnohem rychlejší a již po pěti měsících je kompost hotový.

DSCN0588 DSCN0591 DSCN0592

 

Věříme, že i pro Vás je kompostování radost a pokud máte nějaké fotografie nebo tipy, se kterými byste se rádi pochlubili či se o ně podělili s ostatními, tak nám je i s příběhem zašlete na email sona@incien.org.

Anebo ne… Jak je také možno se na vlastní oči přesvědčit v holandském universitním městě Wageningenu.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Autor: Alan Kendzior

The Creative Community Garden Wageningen (kreativní komunitní zahrada ve Wageningenu) je produkční i volnočasovoým prostorem asi 200m od jedné z nejprestižnějších evropských “Life Sciences” universit.  Byla založena v roce 2013 skupinou aktivních studentů, kterým se líbila představa mít vlastní pokusnou zahradu blízko kampusu. Hlavním záměrem bylo vytvořit kreativní prostor pro studenty, universitní zaměstnance i zainteresovanou veřejnost pro vyzkoušení nejrůznějších alternativních zemědělských/zahradnických technik a také prostor pro společná setkání a sdílení zkušeností. Veškeré postupy jsou v souladu s ekologickým zemědělstvím a ve velkém se zde uplatňují i permakulturní prvky (Co je to permakultura?).

Jak to tedy funguje?

Jednoduché to není…:) Spolupráce je založena na dobrovolnictví a celý projekt nemá žádného hlavního lídra. Spousta lidí přijíždí do Wageningenu třeba jen na chvíli – pár měsíců, semestr –  tak se složení zahradníků stále obměňuje. Veškeré důležité věci se rozhodují společně, často u večeře sestávající se z domácí pizzy upečené v troubě na dřevo přímo na zahradě. Takže to není nic nepříjemného a porady se rádo účastní spousta lidí. Rozhodování tedy problém není. Co už je trochu komplikovanější je investování peněz a energie do chodu zahrady. Přeci jenom ne každý má vždy volný víkend aby mohl přiložit ruku k dílu při každotýdenních pracích a v období sklizně. Takže to tak trochu funguje stylem – kdo zrovna přijde, ten zrovna mele. Což by se mohlo jevit jako nefér pro lidi, kteří se zapojí na podzim – takže sklízí a nesejí oproti opačným případům – zapojení se na jaře. Je to tak, nicméně v tomto případě jde o mnoho více, než si jen vypěstovat vlastní jídlo a ušetřit tak nějaké peníze.

1) Zejména Wageningen je městem mnoha kultur. Sama universita se pyšní zastoupením min 20% zahraničních studentů z celého světa. Účast na zahradních akcích a pracích tedy dává dohromady zajímavou diverzifikovanou komunitu napříč různými kulturami. Z vlastní zkušenosti vím, jak je těžké si na začátku pobytu v zahraničí najít svou skupinu lidí, se kterými by bylo příjemné strávit nadcházející rok v novém prostředí. Naštěstí jsem náhodou na tuto skupinu narazila pár dní po příjezdu a už jsem se jich nepustila až do svého odjezdu o 10 měsíců později.
2) Je to skvělé místo pro ozkoušení si praktik a postupů naučených teoreticky v praxi. Sdílení zkušeností mezi lidmi, zejména jiných národností a kultur, snad nemůže být efektivnější jinak než právě při budování něčeho společného.
3) Péče o životní prostředí je další, v neposlední řadě důležitou složkou činnosti této komunitní zahrady. Snažíme se zde vytvářet co nejvíce různorodé prostředí se spoustou biotopů pro podporu biodiversity a ekosystémových služeb (např. regulace škůdců a podpůrné rostliny). Na pozemku se nachází velký rybník s nespočtem žab a dalších vodních živočichů, zarostlé prostory ponechány svému osudu (příroda si sama řekne co je pro ni nejlepší) a veškeré druhy vysázených rostlin se snažíme mít co nejrůznorodější. Čím větší různorodost = tím větší stabilita celého systému.

 

IMGP8764
Autor: Alan Kendzior
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Autor: Anežka Tkáčová
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Autor: Anežka Tkáčová

 

Co je ale hlavní obecnou výhodou městského komunitního zahradničení?

Komunitní zahrada může vzniknout na jakémkoli místě – stará nevyužitá zahrada ve vnitrobloku, vyklizené smetiště i na vybotonovaném plácku. Možnosti realizace jsou nepřeberné. Jako hezký příklad prostoru, kterého je snad všude dostatek se mi jeví tzv. rooftop gardening (Střešní zahrada). Jakákoli rovná či jen mírně zešikmená střecha po které se dá chodit a má alespoň nějakou nosnost je vhodným pěstebním prostorem. Podkladový materiál není důležitý, když se na něj položí bedýnky na vyvýšené záhony a u vysokých budov také odpadá problém se zastíněním okolními objekty.

 

Jaký má tento koncept potenciál v ČR?

Dle stále vzrůstajícího počtu komunitních zahrad ve velkých městech, tak obrovský (Mapa komunitních zahrad a kompostáren v ČR). Se stále stoupajícím trendem hromadného stěhování se do měst se právě komunitním zahradničením dá dosáhnout “pěstování zeleniny i sousedských vztahů”. Přeci jen ne každému vyhovuje obecný asociální individualismus, do kterého se ve městě dá snadno upadnout.

Více o komunitách, pěstování ve městech a kompostování se dočtete na na stránkách Kokozy nebo na dalších nepřeberných webovkách po zadání správných hesel do vyhledávače.
Exkurze na Komunitní zahradu na okraji Prahy KomPot bude součástí Permakulturní letní školy na ČZU konané 27.7.-2.8. Je zde možnost zúčastnit se i jen vybraných dní. Lekce a exkurze proběhnou v angličtině. Více informací najdete ZDE

POZVÁNKA NA AKCI

Nejnovější články

0 16
Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání...