Vybrali jsme pro vás několik příkladů dobré praxe ze zemí třetího světa, které ukazují, že cirkulární ekonomika je dobrým směrem i pro tato místa.
Kyaffe Coffee: brikety z kávových lusků (Uganda)
Sociální podnik Kyaffe coffee (v překladu Naše káva) podporuje skrze fairtrade systém ženy pěstující kávu. Na tom není nic zas tak cirkulárního, kávu v režimu fairtrade pěstuje kde kdo. Zajímavý je „vedlejšák“ , který si ženy z tohoto podniku k produkci kávy vymyslely: z kávových lusků vyrábějí brikety, které prodávají jako palivo. Vytvářejí tak hodnotu z dříve nevyužívaného odpadu a spalováním kávových briket místo dřeva pomáhají zabraňovat odlesňování. V projektu pracuje 200 žen, které nabízí trénink dalším dvěma tisícům ženám z 6 různých oblastí produkujících kávu.
Daily Dump: Kompostuje celá Indie
Daily dump je firma, která má jeden cíl – aby celá Indie začala třídit bioodpad a kompostovala. A jde na to kreativně a od základu. Vyrábí a prodává stylové terakotové nádoby na bioodpad i kompostování a snaží se o šíření osvěty. Kromě snižování množství odpadu končícího na skládkách má firma spoustu dalších přínosů. Terakotové nádoby dávají práci hrnčířům, roztříděný odpad ulehčuje práci popelářům, kteří většinou pocházejí z nejnižších vrstev obyvatelstva a suplují funkci, jakou u nás mívá centrálně řízené odpadové hospodářství.
Za povšimnutí stojí také celá komunikační strategie, která je energická, přímá a kreativně pojatá. Například ve videu níže, které vysvětluje, proč kompostovat, se terakotový panáček nebojí použít větu, říkající, že kdo nekompostuje, je „líný a bezohledný imbecil“.
Ecopost (Keňa) a EcoAct (Tanzánie) – „dřevěné” desky z recyklovaného plastu
Ecopost je sociální podnik, který na předměstí Nairoby, hlavního města Keni, v roce 2009 založila bývalá bankéřka. Tento podnik vyrábí z plastového odpadu desky, které se dají použít všude tam, kde normální dřevo.
Do desek bylo zrecyklováno přes 3 miliony kilogramů plastového odpadu vysbíraného v nairobských ulicích. Výrobky nahrazují dřevo a tím snižují poptávku po dalším kácení, které ničí keňské původní lesy. Zatím bylo díky EcoPostu zachráněno 850 akrů lesa a celkově firma uspořila 160 milionů kilogramů oxidu uhličitého.
Pozitivní dopad má firma nejen v environmentální oblasti, ale i v sociální. Jedním z poznávacích znaků sociálních podniků je to, že zaměstnávají lidi ze sociálně znevýhodněných skupin. EcoPost se snaží snížit chronickou nezaměstnanost mladých lidí. V současnosti přímo zaměstnává 40 lidí a nepřímo přes 5 tisíc. Do budoucna plánuje počet zaměstnanců ještě navýšit.
Podobně jako EcoPost funguje i tanzánský sociální podnik EcoAct. Z plastového odpadu vyrábí desky, kterými se dá nahradit používání desek dřevěných. Plastový odpad firma vykupuje od domácností s nízkým příjmem, převážně od žen žijících ve slumech, kterým kromě odměny za odpad pomáhá také skrze projekt mikro zdravotního pojištění. To funguje tak, že za vysbíraný odpad přispěje firma penězi do mikropojištění, které mohou jeho členové využít k pokrytí zdravotních výloh.
Příkladů dobré praxe je po celém světě mnoho. My jsme vybrali tři nejzajímavější, které se zároveň v různých podobách objevují po celém světě. I z těchto tří příkladů je jasné, že fungování v cirkulárním duchu je jak pro obrovské mezinárodní firmy, tak pro malé sociální podniky fungující třeba i ve slumu.
Inspiraci pro vznik článku jsme našli v databázi organizace SEED, která funguje pro propagaci podnikání pro udržitelný rozvoj.
