Od března, kdy jsme vydali článek o cirkulární Praze, uplynulo teprve osm měsíců. Bezodpadový pokrok se však nezastavuje a tempo, jakým přibývá nových zero waste aktivit, je neuvěřitelné. V tomto článku vám přinášíme výběr změn, které za tu dobu nastaly. Jsou to třeba kampaň #dostbyloplastu, projekt Praha 7 bez odpadu nebo otevření cirkulárního hubu.
Slovní spojení „Praha bez odpadů“ zatím může znít jako oxymoron. Za rok 2017 se v hlavním městě vyprodukovalo 430 300 tun komunálního odpadu. I přes rostoucí míru materiálového využití se zdá, že zero waste Praha je pro dnešní den nedosažitelným konceptem. Anebo taky spíš ideálem, který sdružuje mnohé iniciativy s cílem minimalizace produkce odpadů v Praze. Těch přibývá s každým dnem.
Kompostování na plné obrátky
Kompostování biologicky rozložitelného odpadu je jedním z klíčových aspektů cirkulární ekonomiky ve městech. Města totiž fungují jako obrovský akumulátor organických odpadů, které jsou potřebné pro venkov, který města zásobuje potravinami. Proměna bioodpadu na kvalitní kompost nebo bioplyn je zcela stěžejní pro větší udržitelnost a odolnost města a venkova.
Jedním z vizionářských projektů, které cílí na dlouhodobý problém nízké míry třídění odpadu a velkému množství bioodpadu v kontejnerech, je Praha 7 bez odpadu. Projekt startoval v roce 2015 pod taktovkou vedení MČ Praha 7, Pražských služeb a Institutu Cirkulární Ekonomiky. Projekt pomohl obyvatelům sedmičky k jednoduššímu třídění umístěním barevných kontejnerů přímo do domovních prostor. Také probíhá podpora pro domácí kompostování a celoroční svoz bioodpadu.
Komunitní kompostéry dnes už najdete leckde po celé Praze. Nový náboj však dostává komunitní kompostování. Čerstvou novinkou je výzva pražského magistrátu k vyzvednutí vlastního domácího kompostéru. Jak uvádí portál MHMP, v rámci akce na podporu domácího kompostování bude postupně vydáno celkem 1 750 ks kompostérů, 1 400 ks jednokomorových o objemu 1 000 l a 350 ks dvoukomorových o objemu cca 2000 l. A to zcela zdarma! Více informaci najdete zde.
Magistrát má už plastů dost
Mezi další cirkulární aktivity se řádí příklady dobré praxe přímo z Magistrátu hlavního města Praha. Oddělení péče o zeleň MHMP se zavázalo zohledňovat problematiku používání jednorázových plastů ve smlouvách pronájmu veřejných pozemků k provozování stravovacích zařízení. Nyní jsou nájemci zavázán používat sklo, porcelán, kovové příbory, vratné plastové nádobí nebo kompostovatelné nádobí. Takže pokud při návštěvě svého oblíbeného farmářského trhu zapomenete hrnek nebo příbor, nemusíte mít obavy: dostanete ekologickou alternativu.
Magistrát se zapojil i do kampaně „Dost bylo plastu“, která má za cíl snižování používání a produkce jednorázových plastových obalů v soukromé i státní sféře. MHMP projekt podporuje vizuálně na reklamních plochách města a také uzavřením memoranda mezi MŽP a MHMP – pro Magistrát to bude znamenat omezení plastových jednorázových výrobků v bufetech, kuchyňkách a v zasedacích místnostech.
Sbohem plastům řekne Praha i na kulturních akcích města, které pořádá MHMP – záplavu jednorázového nádobí nahradí zálohované plastové obaly a pražské trhy na Náplavce budou bezobalové.
Cirkulární ohnisko v centru Prahy
Praha má namířeno k cirkulární ekonomice na plné obrátky. S otevřením prvního cirkulárního hubu v kampusu Hybernská vzniklo unikátní místo, kde se opravuje nábytek, vyměňuje oblečení, konají workshopy s tématem cirkulární ekonomiky, šíří se osvěta v oblasti udržitelného rozvoje a probíhají diskusní večery Buzz Talks.
Kampus Hybernská se stal domovem pro projekty, které dávají odpadům červenou. Třeba Library of Things, která šíří myšlenky sdílené ekonomiky, nebo nově otevřená Cirkulární dílna. V dílně, která vznikla s podporou Pražských služeb, si může každý dle svého gusta opravit nábytek, který by jinak skončil na skládce. Probíhají tam i praktické workshopy, například tvoření bytových doplňků z měděných trubek. Pražské služby, společnost, která projekt podpořila, jej hodnotí pozitivně: “Ačkoliv jsme svozová firma, tak se o inovativní projekty s tématikou zero waste zajímáme. Chceme, aby se sběrná místa v budoucnu stala prostorem pro odložení věcí, které se lidem nehodí, ale stále nejsou odpadem. Po dohodě s MHMP jsme rádi poskytli 3 sběrné dvory, kde lze odevzdat „odpad“, který následně díky Cirkulární dílně HYB4 dostane druhou šanci. Chápeme, že předcházení vzniku odpadu je pro současnou společnost zásadní a podobné aktivity jsou jedině ku prospěchu” – říká mluvčí společnosti Radim Mana.
nedělel 11.11. svatomartinský workshop.
Zveřejnil(a) Cirkulární dílna HYB4 dne Úterý 13. listopad 2018
Ve srovnání s tunami komunálního odpadu se všechny vyjmenované projekty mohou jevit jako malé a nedostatečné. Sice nemůžou naráz odklonit od spaloven a skládek tuny odpadu, ale dělají něco důležitějšího: mění způsob našeho myšlení. Přechod na cirkulární ekonomiku není možný bez společenské změny, proto je v první řadě zapotřebí osvěta. Zdá se, že všechny projekty spojuje jedno: všechno, co používáme, nesmí být jednorázové a musí kolovat v cyklech, v nichž bude uchována jejich hodnota.
Podobně to vidí i Pražské služby, firma, která se denně stará o svoz odpadu v Praze. Jaké je místo svozové firmy ve městě, které je v souladu s principem zero waste? “Svozové firmy a popelářské řemeslo budou ještě dlouho součástí našich životů. Zřejmě to bude do té doby, dokud si lidé neuvědomí, že jsou plně zodpovědní za svůj odpad, který produkují. Myšlenka zero waste je jistě chvályhodná, ale zlomit pohodlnost konzumního života je složitý oříšek. Bohužel se obávám, že část populace stále bude bezhlavě produkovat odpad nad rámec nutného. To ale nemění nic na tom, že je naprosto správné vést diskuse o zero waste, cirkulární ekonomice a o udržitelném rozvoji. Jedině tak je možné zahájit pozitivní změnu v myšlení alespoň části obyvatelstva” – říká Radim Mana.
Jaký je další krok k tomu, aby se Praha stala městem bez odpadu? Všechno začíná vytvořením detailního přehledu o tom, jaké reálné toky Prahou probíhají, odkud se energie či odpady berou, jak jsou zpracovány a jaké jsou koncovky jednotlivých komodit. Jedině na základě pevných podkladů se mohou realizovat ambiciózní změny. Tou změnou by se dle slov Vojtěcha Voseckého z Institutu Cirkulární Ekonomiky mohl stát projekt Cirkulární sken Praha. Ten do března 2019 vybere nejzajímavější a zároveň nejrealističtější cirkulární projekty k uskutečnění a ve spolupráci s vedením města a různými organizacemi bude jednodušší cesta se pustit do jejich realizace.
Ke skutečnému cirkulární pokroku je zapotřebí dokonalá souhra různých aktérů. Vojtěch Vosecký to vidí následovně: “Myslím, že magistrát, byznys, neziskové organizace, stát, i jednotlivci hrají důležitou roli, ale ze zkušenosti posledních týdnů a měsíců musím říct, že bych největší váhu přiložil vedení města, čili radě a primátorovi. Bez jejich souhlasu nebo zapojení se věci realizují těžko, naopak s jejich souhlasem se můžou dít divy.”
Autor: Štěpán Vaškevič
