Konference ODPAD ZDROJEM v letošním roce přinesla netradiční pohled na možnosti starostů podpořit využívání odpadů. Nejen díky moderním burzám druhotných surovin, ale i cirkulárním veřejným zadáváním.

Upcyklace, swap, re-use centrum nebo druhotné suroviny, to jsou pro běžného smrtelníka možná cizí pojmy, modří (nebo zelení?) už ale vědí. Minimálně ti, kteří se v posledním březnovém týdnu sešli na jedné ne až tak malé, zato však energeticky soběstačné farmě v Choťovicích u Kolína.

Společenství podobně smýšlejících lidí z řad státní správy, samosprávy i ze soukromého sektoru se sem z celé republiky sjelo na již čtvrtý ročník cirkulární konference ODPAD ZDROJEM, kterou pravidelně pořádá Institut Cirkulární Ekonomiky (INCIEN). Jeho cílem mimo jiné je, aby se zde zástupci obcí a měst mohli navzájem inspirovat dobrými příklady z praxe, seznámili se s příležitostmi, které nabízejí inovativní technologie a poslechli si něco o cirkulárních výzvách a aktivitách na státní úrovni.

Cirkulární radnice

Dvoudenní program zahájilo hned ve čtvrtek ráno téma Cirkulární radnice, kde Jaromír Manhart z MŽP účastníky seznámil se stávající odpadovou realitou v ČR. Ta v tuto chvíli mimo jiné představuje omračující množství 5,6 milionů tun komunálního odpadu ročně, což odpovídá asi 537 kg na jednoho obyvatele. 45 % z toho je v současnosti stále odváženo na skládky.

V Česku vyprodukujeme 5,6 milionů tun komunálního odpadu ročně, což odpovídá asi 537 kg na jednoho obyvatele. 45 % z toho je v současnosti stále odváženo na skládky.

Vedle připravovaných legislativních změn, tj. tří nových odpadových zákonů, zmínil i kontroverzní odsunutí termínu ukončení doby skládkové na rok 2030. Po Rumunsku, Bulharsku a Slovensku patří náš poplatek za skládkování mezi nejnižší v Evropě, což nás brzdí v tom, abychom více recyklovali a hledali cirkulární a šetrnější řešení.

V rámci stejného panelu dále promluvila Jana Zemková ze společnosti Transform Lázně Bohdaneč jako ukázky toho, že i městské lavičky, protihlukové stěny a další prvky městského mobiliáře mohou být vyrobeny cirkulárně, konkrétně z recyklovaných plastů, jejichž výrobou se zabývají už 27 let.

Ranní blok pak uzavřel Adam Gromnica z MPSV otázkou cirkulárního zadávání veřejných zakázek. Využitím např. uzavřených materiálových cyklů můžeme totiž kromě ochrany omezených zdrojů a snižování odpadu, šetřit také obecní rozpočet, protože recyklát představuje většinou levnější variantu.

Odpady

Navazující dopolední blok Odpady otevřel starosta obce Ostopovice, který představil jejich ekonomicky funkční systém odpadového hospodářství, který začali nastavovat v roce 2006. Vedlo je tehdy přesvědčení, že zrovna nakládání s odpady by mělo být založeno na zásluhovosti a ne solidaritě, samospráva by na něj tedy neměla doplácet.  Kromě fungujícího sběrného dvoru se zelenými střechami pro retenci vody, pytlového svozu odpadu či komunitního kompostéru pro bytové domy obec také sbírá papír, olej a další komodity v rámci základní školy. Děti jsou prý nejlepší přesvědčovatelé nejen na cestě k udržitelnosti.

Na ostopovickou praxi navázal zástupce společnosti JRK Česká republika, která se zabývá právě možnostmi minimalizace odpadů na komunální úrovni, ať už ve spolupráci s INCIEN, MŽP nebo vlastní podnikatelskou činností. Firma se vedle konzultační činnosti věnuje možnostem, jak mohou obce optimalizovat své odpadové hospodářství. Dokážou připravit odpadový plán na míru, vybavit sběrný dvůr, pomoci se zřízením obecní kompostárny nebo zavedením chytrého evidenčního systému Econit.

Na závěr bloku představila Miloslava Tomiková z MPO aktuální dotační programy, soutěže a oceněné projekty z minulých let. Upozornila mimo jiné na palčivou potřebu více využívat recyklované materiály, jež by nahradily docházející písek a štěrk. Jako šikovný nástroj k tomu i při zadávání zakázek slouží katalog výrobků a druhotných surovin.

Diskuze a workshopy

Další část dne patřila diskusím a povídání u cirkulárního kafíčka s lidmi z INCIENU, tedy s Lucií Pečínkovou o odpadovém hospodářství Ekvádoru, s Vojtěchem Voseckým na téma prvního Cirkulárního Skenu v Praze, s Lenkou Richterovou ohledně projektu Obce na cestě k minimálnímu odpadu.

Hned nato proběhl workshop, kde si účastníci mohli ve dvou skupinkách vyzkoušet již zmiňované cirkulární veřejné zadávání, načež se restaurace hotelu Na farmě na hodinu proměnila v technologické tržiště. V krátkých pětiminutových prezentacích se zde mohla představit řada inovativních firem a produktů, které ve své činnosti aplikují principy oběhového hospodářství. Představily se:

  • Kompostéry z plastových víček od Jelínek Trading
  • Chytré sensory do kontejnerů od Sensoneo
  • Burza druhotných surovin CYRKL
  • Designová svítidla z odpadního skla BROKIS
  • Využití starých lodních kontejnerů na stavbu domu nebo azyl pro bezdomovce od People in Safety

Zábavné aktivity a networking sice probíhali až do brzkých ranních hodin, nebyla by to ale správná cirkulární akce, pokud by někdo odpadl definitivně a nepostavil se čelem k výzvám dalšího dne.

Voda

Během nabitého pátečního programu přišla na přetřes ještě voda, energie a stavby. Během prvního panelu se nejdříve starosta obce Dobšice podělil o zkušenosti se zavedením prvků na udržení vody v obci.

Na úvahy o vsakovacích zelených průlehách namísto běžných betonových struh navázal Ondřej Chaloupka z firmy ConWE Technologies, která je spin-offem fakulty VUT v Brně. Zabývají se v našich krajích vcelku unikátně zaváděním kořenových čistíren do obcí. V České republice takto realizovali třeba projekt pro obec Dražovice s devíti sty obyvateli, kde došlo k rekonstrukci zastaralého řešení kořenové čistírny. Ve spojení s kompletně novou kanalizační sítí pak připravují kaskádovité řešení kořenové čistírny s šesti filtračními poli v obci Hlína. Tento způsob čistění odpadních vod napomáhá jak zadržování vody v krajině a jejímu zpětnému využití například pro zavlažování, tak je i dlouhodobě méně poruchovým, prakticky bezúdržbovým i levnějším řešením než klasická kanalizace s mechanicko-biologickou čističkou odpadních vod.

Jako poslední host pro téma vody vystoupil Daniel Paulus z Dánského hydrologického institutu (DHI), který má již s managementem vody dlouhodobé zkušenosti. Zmínil se o činnostech a opatřeních, která přijímají velké korporace a společnosti i proto, že si uvědomují nutnost hospodaření s vodou v rámci společenské odpovědnosti firem. Uvedl, že až 70 % spotřebované vody připadá na oblast energetiky, čímž nakousl také téma navazující panelové diskuse.

Energie

Ta se už točila primárně kolem energetiky a tématu Smart Cities.  Marie Zezulková z Národního centra energetických úspor (NCEU) poukázala na to, že efektivní nakládání s energiemi má kromě pozitivních dopadů na životní prostředí i své ekonomické výhody.  Za klíčový koncepční krok pro aplikaci energetických úspor do praxe uvedla, že každé město či mikroregion by mělo mít svého energetického manažera. Tento trend již s pozitivními výsledky realizují například v Litoměřicích.

Za Alianci pro energetickou soběstačnost promluvil pan Martin Sedlák, který se na národní úrovni zabývá udržitelnou energetikou a sleduje technologické a inovativní trendy i jejich legislativní rámec.

Petr Novotný z INCIENU pak ve své prezentaci popsal výsledky prvního pilotního projektu BioCNG pro města. V něm se podařilo prosadit v České republice revoluční myšlenku využívání bioplynu z odpadních kalů nebo biodpadu na provoz městské dopravy v Praze a v Brně.

Stavebnictví

Závěrečný blok celé konference se věnoval oblasti stavebnictví. Ekologický přístup k návrhům staveb, energetickou i materiálovou ohleduplnost na příkladech svých realizací představil architekt Adam Rujbr.

Až z Buštěhradu pak na debatu o inovativních postupech ve stavebnictví budoucnosti dorazil Michal Kuzmič z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) pod ČVUT. Ten také vyzkoušel funkčnost ekologického dobíjení elektromobilů v hotelu na Farmě a stal se tak prvním návštěvníkem, který toto zařízení využil.

Celými dvěma dny konference se neslo společné nadšení pro věc i naděje, že v tom nejsme sami. Povzbuzení, že jeden každý z nás je možná ve své každodenní realitě trochu nepochopeným outsiderem oproti mainstreamové společnosti, ale že navzájem si můžeme pomoci podporovat se ve společném úsilí, se stala jakousi spojovací linkou celé události a tím hlavním, co jsme si kromě získaných poznatků a nových kontaktů mohli odnést.

Miluše Veronika Kozlíčková

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here