České obce začínají vnímat odpady jako zdroje a šetří statisíce.

Mnoho obcí a měst bioodpady třídí také. Končí ale vždy tam, kde by měly?

Od ledna probíhá projekt Obce na cestě k minimálnímu odpadu. Na projektu spolupracuje společnost JRK Česká republika, s.r.o. jako dodavatel technologií a Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú., který administruje analytickou část a osvětové aktivity. Celý projekt podpořilo i MŽP odbornými radami a poskytnutím prostor při prvním setkání všech zastupitelů obcí, které se do projektu zapojily. A co je cílem? Minimum odpadů, které končí nevyužité na skládkách a za jejichž likvidaci musí obce platit.

Mezi první projekty, které skloubily chytré technologie s intenzivní osvětou na všech stupních – tedy dětí i dospělých, patřila obec Prostřední Bečva a její změna odpadového hospodářství. V roce 2016 obec zavedla systém adresné evidence odpadů a po prvním roce fungování systému mohl pan starosta Radim Gálik počítat úspěchy na více frontách. Kromě snížení směsného komunálního odpadu o 31 % se obci podařilo ušetřit 336 000 Kč. Veškeré investice do sytému měly návratnost do jednoho roku. Navíc se ušetřilo tolik peněz, že v dalších letech chystá obec pro dobře třídící obyvatele slevy na poplatcích nebo slevy za správné kompostování.

V šlépějích Prostřední Bečvy se v letošním roce vydaly další obce, které se přihlásily do projektu Obce na cestě k minimálnímu odpadu. Cílem projektu je rozšířit čerstvé zkušenosti z praxe i mezi další samosprávy a postupně tak vychytat všechny překážky, které mají české obce na cestě za snižováním objemu popelnic i obecních rozpočtů.

Po první třetině ročního projektu mají za sebou všechny obce analytickou část, jejímž cílem bylo zjistit aktuální stav odpadového hospodářství v obci a to jak dle dat ve výkazech odpadů a fakturách za svoz a likvidaci odpadů, tak analýzu obsahu popelnic. Jen tak se dá vysledovat, na jaké složky odpadů je třeba se zaměřit a kde vynaložit největší úsilí. Následuje nastavení systému tak, aby fungoval správně a na míru dané obci.

Zajímavá data: 

  • 5 obcí v rámci projektu.
  • 3 fyzické analýzy směsného komunálního odpadu: 1173,4 kg vytříděného odpadu v rámci vzorkování SKO z toho 393,5 kg organického odpadu, 118,3 kg plastu, 79,2 kg textilu, 73,7 kg skla, 62 kg papíru a 57,5 kg stavebního odpadu.
  • 4 osvětové večery pro obyvatele.
  • 3 základní školy a jedna škola mateřská se zúčastnily fyzický analýz.

„Ukažte mi svoji popelnici a já vám řeknu, kde ušetřit.“

Fyzické analýzy odpadů mohou odhalit skutečně zásadní informace, se kterými tým INCIEN následně pracuje při návrhových řešeních pro jednotlivé obce. Z prvních šetření vyplývá, že právě fakt, že většina obcí sbírá biologicky rozložitelné odpady (BRO) formou velkoobjemových kontejnerů (které jsou rozmístěny jen na pár místech v obci), je důvodem, že většina tohoto odpadu stejně končí v popelnicích. Proč? Za pár let naší praxe vidíme, že pokud není pro občany systém sběru BRO dostatečně pohodlný, třídí málokdo. Ve velkoobjemových nádobách se navíc často vyskytuje i odpad, který do nich nepatří a následně znemožňuje jeho kompostování či využití v bioplynových stanicích. Skvěle funguje domácí kompostování, u kterého po důsledné osvětě vidíme nejlepší výsledky. A to jak ve snížení směsného komunálního odpadu, tak ve spokojenosti obyvatel, kterým není odpad svážen a oni si jej mohou přeměnit na kvalitní kompost, který jim zůstane na zahradě.

Pojďme se ale podívat na další složky odpadů, které jsou v popelnicích přítomny. Plast je hned na druhém místě v zastoupení 11 procent. Překvapením je v posledních letech textil, který se stal rychloobrátkovým zbožím a v odpadu je ho 7 %, stejně jako skla či stavebního odpadu. Papíru bývá nejméně a to i z důvodu, že na menších obcích se často používá na podpal v domácích topeništích. Pozitivnější ale je, že třídění papíru je pro mnohé obyvatele běžná praxe. Pokud by obyvatelé třídili tak, jak by se mělo, tak by v nádobách obcí, kde probíhaly analýzy, bylo jen 22 % odpadů z celkového množství, které tam je nyní. Co z to tedy vyplývá? Že 80 % odpadu a zároveň finančních prostředků odchází na skládku. Motivace změnit systém hospodaření s odpady je tedy kombinací environmentálních, ale i ekonomických aspektů.

Aby fungovala cirkulární ekonomika, musíme skvěle třídit už v domácnostech.

Jak toho docílit? Jak dopřát obyvatelům co největší komfort v třídění a zároveň nemít posetou celou obec barevnými kontejnery? Většina obcí se rozhodla pro pytlový sběr. Z pěti obcí tři zavádějí pytlový sběr tříděného odpadu od domů a ostatní zvažují pořízení nádob na třídění do domácností. V každém případě jsou pytle či nádoby polepeny QR kódy, které umožňují přesnou identifikaci původce odpadu a evidenci množství vytříděného odpadu. Tímto systémem má přehled o třídění jak pan starosta, tak sami obyvatelé. Vše je administrováno v rozhraní programu ECONIT, který je jednak pohodlný pro správu a druhak zajišťuje i monitoring přehledu množství produkce jednotlivých odpadů v různých časových etapách. Vedení tak může sledovat výsledky svého úsilí okamžitě. V případě, že se systém podaří vypilovat tak, jako v Prostřední Bečvě, se obyvatelé mohou těšit například na zachování stávajícího poplatku i přes zdražování skládkování nebo dokonce na slevy za dobré třídění.

Množství BRO ve směsném komunálním odpadu se postupně snižuje, ale stále jsou zde rezervy a to hlavně v kompostovatelném odpadu. Kompostovatelný odpad tvoří 24 % obsahu nádob a kuchyňský odpad je zastoupen devíti procenty. Kompostovatelný odpad jsou například zbytky ovoce, zeleniny či zahradní zeleň jako je listí, tráva, hlína, ořezy stromů apod. Kuchyňské odpady jsou nekompostovatelné zbytky vařeného jídla, zbytky masa či mléčné výrobky. V našich analýzách se často jednalo o pečivo a nezkonzumované potraviny.

Bez osvěty nefunguje ani ta nejmodernější technologie.

Klíčovou roli v projektu hraje důsledná osvěta obyvatel. Od pravidelné publikace osvětových článků v místních zpravodajích, sdílení videí na webových stránkách, komunikace na sociálních sítích a vyvěšování letáků, se v každé obci dostáváme i k besedám s obyvateli. Ty, jak jsme zjistili po desítkách přednášek na obcích, mají největší dopad na zapojení obyvatel do systémů. Lidem je potřeba vysvětlit, že odpady po nich skutečně nikdo netřídí a že to ani není dobrá cesta, neboť díky obsahu biologicky rozložitelných složek dochází k degradaci ostatních složek, které jsou navíc kvůli znečištění neuplatnitelné na trhu. S obyvateli je diskutováno i skládkování a jeho reálné dopady na životní prostředí nebo recyklace výrobků a důležitost prevence vzniku odpadů.

Přednáška pro obyvatele obce, která měla za cíl zvýšit efektivitu třídění odpadů a seznámení občanů s novým plánovaným systémem třídění. Přednáška proběhla ve dvou fázích: nejprve zástupkyně INCIEN představila stávající a plánovanou legislativu v ČR, výsledky fyzických analýz v jejich obci včetně fotografií z terénu a vysvětlila, kam patří všechny druhy odpadů, které vznikají v domácnosti. V druhé fázi byli seznámeni s fungováním nové technologie adresné evidence odpadů. Zástupkyně společnosti vysvětlila občanům fungování systému ECONIT a zodpověděla na všechny praktické otázky, které se k systému nezbytně váží.


Vzorkování odpadu bylo po dohodě s obcí doplněno i o edukativní přednášky INCIENem pro žáky základní školy. Přednášky byly zaměřeny na třídění odpadů a nakládání s konkrétními komoditami vytříděného odpadu a samozřejmě i na ochranu životního prostředí. Žáci mohou na vlastní oči vidět, co do černé popelnice patří a co je naopak důležité třídit. A dnes už ví i proč. Osvěty se zúčastnili všichni žáci základní školy a osvětové aktivity zaměřené na ochranu životního prostředí a třídění odpadů budou po dohodě s paní ředitelkou pokračovat i v následujícím školním roce, aby byli žáci stále motivováni u třídění zůstat a motivovat tak ke třídění i svoji rodiny. 

 

 


Mýty a dotazy, které padají na přednáškách nejčastěji:

  • A proč bychom měli třídit odpad, když ho už nechtějí ani v Číně, má plast vůbec nějaký odbyt v ČR?
    • Odpad, který nevytřídíme končí rovnou na skládkách bez jakéhokoliv využití. Navíc jsou skládky nejhorším způsobem nakládání s odpadem. 500 požárů ročně je přičítáno hoření skládek. Ze skládek také často línají toxické látky do podzemních vod, uniká z nich metan do atmosféry a jsou zdrojem znečištění blízkého okolí a záboru cenné půdy. I přes krizi s plastem je plast recyklovatelnou komoditou a v České republice již nyní rostou nové recyklační linky na plasty. Jejich výstavbu podpoří i Ministerstvo životního prostředí. Recyklace plastů je nezbytnou součástí cirkulární ekonomiky, jejíž cíle a pravidla přijala EU v dubnu letošního roku.
  • Proč bych měl třídit já, když vím, že na okraji obce žije skupina nepřizpůsobivých obyvatel na které my všichni, co třídíme, doplácíme?!
    • Protože systém odpadového hospodářství směřuje k zavádění systémů PAYT – zaplať, kolik vyhodíš. Brzy se tedy poctivě třídícím obyvatelům vyplatí třídit i ekonomicky. Ti, kteří produkují hodně směsného odpadu si budou muset připlatit za častější svoz či větší nádoby na odpad.
  • ČR je odpadiště Evropy, vždyť sem dováží odpad i z Německa.
    • Německo má samo desítky zařízení na energetické využití odpadů a staví stále další. Na rozdíl od České republiky skládkuje minimum odpadů a energeticky je využívá pro produkci elektřiny a tepla. Odpady z Německa se do České republiky nevozí.
  • Mám tolik plastů, že se to do toho pytle nemůže vejít, co s tím jako mám dělat?
    • Sešlapávat, sešlapávat, sešlapávat a … přemýšlet nad tím, jaké druhy plastů vyhazujeme a jestli bychom nemohli jejich spotřebu omezit, tedy předcházet vzniku odpadu.

Děti mají často mnohem větší povědomí o nakládání s odpady než jejich rodiče. Do škol se pomalu, ale jistě dostává environmentální osvěta a tak už většina z nich ví, že odpady, které se nevytřídí, putují rovnou na skládku nebo jsou, v lepším případě, využity energeticky a mohou tak do jisté míry nahradit i spalování uhlí. Vždy jsou však během osvět motivovány k tomu, aby samy odpadu vyprodukovaly co nejméně a dvakrát přemýšlely nad tím co si kupují a za jak dlouho se daná věc stane odpadem.

V dalších fázích projektů budeme pokračovat v osvětách na základních a mateřských školách s nástupem nového školního roku a stejně tak budeme dolaďovat nastavení systému v jednotlivých obcích tak, aby podmínky pro efektivní třídění měli všichni obyvatelé a my se tak mohli těšit na sčítání výsledků prvního roku.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Taky by vás mohlo zajímat