Obchodní společnosti se otázkou udržitelnosti zabývají již roky. Donedávna však nebylo jednoduché přesně měřit výhody, které s sebou udržitelnost přináší. Naopak související finanční náklady a regulatorní zátěž byly zřetelně na očích. To se postupně měnilo až v posledních letech a aktuální průzkum názorů finančních ředitelů společností ukazuje, že se pohled na výhody udržitelnosti postupně mění. Pandemie koronaviru tento proces urychlila a v poslední době přibývá důkazů, že se udržitelnost vyplácí, a to i v době ekonomických turbulencí. Jen v prvním čtvrtletí roku 2020 přiteklo do takzvaných ESG fondů (zaměřených mj. na investice do projektů souvisejících s ochranou životního prostředí či společenskou odpovědností) více než 45 miliard amerických dolarů. Svět investičních fondů jako celek přitom za stejné období zaznamenal odtok finančních prostředků v celkové výši 380 miliard USD.
Zároveň přibývá důkazů, že ESG fondy přinášejí vyšší výnos, než fondy „klasické“. To naznačuje, že společnosti, které se v rámci své obchodní činnosti věnují otázkám udržitelnosti, jsou v období ekonomických otřesů odolnější. Zlatá éra udržitelnosti však teprve přijde. Problematika ochrany životního prostředí a společenské odpovědnosti se totiž stává jedním z centrálních pilířů plánů ekonomické obnovy, které státy připravují v reakci na ekonomické škody způsobené koronavirovou pandemií.
Poslední výzvy OPPIK pro oblast výzkumu a vývoje v období 2014-2020
Začátkem září došlo k vyhlášení dotačních výzev z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). Uchazeči budou moci čerpat až desítky milionů korun na výzkumné a vývojové aktivity v rámci programů Aplikace, Inovace a Potenciál. Celkem má být rozděleno až 10 miliard korun. Podpora cílí především na malé a střední podniky, velké podniky však mohou o podporu žádat v případě, že se vztahuje na projekt s pozitivním vlivem na životní prostředí.
V rámci programu Aplikace zahrnují podporované projekty realizaci činností zaměřených na průmyslový výzkum a experimentální vývoj, jež vedou ke konkrétním výstupům např. v podobě prototypů, softwarů či průmyslových a užitných vzorů (žádosti lze podávat do 15. prosince 2020). Na základě programu Inovace mohou být podpořeny projekty zavádějící do výroby a na trh nové nebo inovované výrobky, technologie či služby (o podporu lze žádat do 29. ledna 2021). Program Potenciál potom podporuje projekty zaměřené na vybudování nebo rozšíření center průmyslového výzkumu, vývoje a inovací (žádosti lze podat do 23. listopadu 2020).
Členské státy EU mohou výrobcům kompenzovat náklady na emisní povolenky
Evropská unie dlouhodobě usiluje o snižování emisí uhlíku, které vznikají ve výrobě. Jedním z nástrojů k dosažení tohoto cíle je zdražování ceny emisí, se kterými výrobci volně obchodují v rámci evropského systému obchodování s emisními povolenkami.
Negativním důsledkem této snahy je však problém označovaný jako únik uhlíku. Aby zlevnily své výrobní náklady a zachovali si konkurenceschopnost na světových trzích, přesouvají evropští výrobci výrobní kapacity do klimaticky benevolentnějších zemí. Evropská komise proto v září zveřejnila nové pokyny, které upravují poskytování státní podpory podnikům v oblastech, které jsou únikem uhlíku ohroženy nejvíce (např. výroba oceli). Za splnění specifických podmínek budou moci členské státy poskytovat těmto výrobcům podporu až ve výši 75 % nepřímých nákladů, které jim vznikají v souvislosti s účastí na systému obchodování s emisními povolenkami. Podpora by měla zabránit přesouvání výroby z Evropské unie do třetích zemí, zachovat jejich konkurenceschopnost a zároveň přispět k naplnění cíle uhlíkové neutrality.
Otevření výzev v programu Horizon 2020
Horizon 2020 je s rozpočtem téměř 80 milionů eur vyčleněných pro období 2014-2020 největším výzkumným a inovačním programem EU. Koncem září 2020 byly na webu Evropské komise zveřejněny poslední výzvy k podávání žádostí o podporu v rámci řady jednotlivých programů, které mají za cíl pomoci naplňovat závazky Zelené dohody, přičemž o podporu lze žádat do 26. ledna 2021. Podporu mohou dostat např. projekty cílené například na:
- Prevenci a boj s lesními požáry
- Hledání náhrady za fosilní paliva
- Inovace podporující strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“
- Společenské změny v rámci Zelené dohody
- Inovace pro přizpůsobení se klimatické změně na regionální úrovni
- Zelená letiště a přístavy či klimaticky neutrální a sociálně inovativní města
Autor: Martin Vejtasa
Článek je součástí EnviLaw zpravodaje.