Téma cirkulární ekonomiky a cirkulárních veřejných zakázek společně s širšími koncepty environmentálně a společensky odpovědného veřejného zadávání je v současné době velkých společenských a ekonomických výzev stále aktuálnější. Evropská unie si toto uvědomuje a do budoucna plánuje bližší ozelenění veřejných investic. Zadavatelé tak budou vyzýváni, aby zavedli cirkulární kritéria do zadávacích podmínek na veřejné zakázky.
Plánuje obec nákup nábytku? Může u přijatých nabídek hodnotit recyklovatelnost materiálů. Shání úřad nového dodavatele elektrické energie? Může zohlednit výši podílu nabízené energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. Chce mít zadavatel jistotu, že dodávané zboží bude mít menší dopad na životní prostředí během celého jeho životního cyklu? Může do zadávacích podmínek zakomponovat požadavek na ekoznačku. Toto jsou vybrané příklady z řady přístupů, jak „ozelenit“ firemní nákupy.
Postupnými kroky k odpovědnému nakládání se zdroji
Evropská komise dále stanoví minimální zelená kritéria a cíle pro zadávání veřejných zakázek, přičemž tato kritéria zavedou společné a určité vymezení toho, co je zelená zakázka. Minimální kritéria nebudou hned fungovat plošně, ze začátku se budou týkat pouze určitých odvětví, konkrétních produktů či veřejných zakázek financovaných z Evropské unie. Tedy i z evropských dotací, které se ke konkrétním podnikům dostanou například skrze operační programy. Právě prostřednictvím evropských finančních prostředků může být docíleno toho, že subjekty jak z veřejného, tak soukromého sektoru realizovaly své nákupy zeleně. Příjemci dotace, kteří nebudou kritéria respektovat, mohou tímto porušit podmínky udělené dotace, což může mít za následek její zkrácení či nevyplacení.
Příkladů využití principů cirkulární ekonomiky je v praxi zadávání veřejných zakázek velmi málo a komplexní a systematický přístup k cirkulárnímu zadávání se, snad s výjimkou zemí, jako je Nizozemsko či Dánsko, prakticky nevyskytuje. Cirkulární zadávání veřejných zakázek je přitom jeden z účinných způsobů, jak zajistit efektivní a odpovědné nakládání s veřejnými prostředky, a přitom ovlivnit ke společenské odpovědnosti i další segmenty ekonomiky.
Kde čerpat příklady praxe?
Jak přejít od teoretického mluvení o cirkulárních veřejných zakázkách na konferencích a webinářích k jejich skutečnému zadávání v praxi? Plánovaná příručka k cirkulárnímu zadávání veřejných zakázek, kterou zpracovává Institut Cirkulární Ekonomiky spolu s advokátní kanceláří KROUPAHELÁN, má za cíl nabídnout několik zajímavých případů dobré praxe cirkulárního zadávání, zasazených do kontextu české právní úpravy veřejných zakázek. Právě obava z porušení zákona o zadávání veřejných zakázek je často důvodem, proč zadavatelé váhají se zohledňováním cirkulárních aspektů ve svých veřejných zakázkách. Tato příručka se proto pokusí ukázat, že zákon o zadávání veřejných zakázek nabízí množství vyzkoušených možností, jak zadávat veřejné zakázky cirkulárně.
Zástupci zadavatelů, dodavatelé, administrátoři veřejných zakázek či zájemci o oblast cirkulární ekonomiky se mohou ve čtvrtek 3. září 2020 v rámci konference Odpad zdrojem zúčastnit workshopu Cirkulární veřejné zadávání jasně a prakticky – průvodce jak aplikovat prvky cirkulární ekonomiky do veřejných zakázek, který bude veden zástupci advokátní kanceláře KROUPAHELÁN.
Konference Odpad zdrojem se bude konat 2.–3. září 2020 jako součást veletrhu URBIS Smart City Fair.
Autoři článku: Žaneta Kozubíková a Maroš Sovák, KROUPAHELÁN
