Většina developerů je motivována snížením nákladů na stavbu a zvýšením tržní hodnoty nemovitosti. Cirkulární principy spojují obě dvě motivace. Foto: Unsplash.com

Nejrozšířenějšími certifikacemi jsou ve světě americký LEED a britský BREEAM. V Česku vznikl i vlastní, už méně známý, štítek SBToolCZ, který je užíván například u veřejných budov. Každá z certifikačních autorit pravidelně aktualizuje podmínky pro získání certifikace a úrovně certifikace, kterou budovy získají. O certifikaci mohou zažádat novostavby, budovy po rekonstrukci, interiéry či soubor budov v kategoriích sousedství. Pro bližší představu v Česku aktuálně nejvyšší hodnocení LEED, Platinum, drží například budova Florentina, Kavčí hory Office park nebo holešovické Visionary. 

Chybí důraz na oběhovost

Principy cirkulární ekonomiky se v certifikacích objevují zejména v oblastech šetření s vodou, materiály, energiemi či nakládání s odpady. „V rámci různých požadavků certifikace získává projekt body například za minimalizaci spotřeby vody, využití recyklovaných materiálů při stavbě a velice důležitá je energetická náročnost budovy,” vysvětluje Karolína Barič z České rady pro šetrné budovy.  

I přesto však stavebnictví ještě zcela cirkulární není. „Certifikace mají i svá drobná úskalí. V rámci kritérií může být dáván důraz jen na některá udržitelná řešení, která tím pádem developer na projektu preferuje a jiná řešení mohou být na projektu upozaděna nebo zcela opomenuta,” upozorňuje Karolína Barič. „To se však postupně zlepšuje s každou novou přicházející verzí certifikace,” dodává.  

Určitou bariérou je také česká legislativa, která aktuálně neumožňuje snadné využití recyklátů na stavbě. Přestože se na trhu již objevují výrobky, které obsahují podíl recyklovaných materiálů (např. Rebetong od Skanska ve spolupráci s ERC-TECH), aktuálně neexistují normy, které by přesně definovaly požadavky pro jejich využití na stavbě. „Chybí také normový postup pro šetrnou demolici a dekonstrukci – způsob demolice, kdy budova je rozebrána po částech spíše než „rozbita” na suť tak, aby jednotlivé materiálové složky šlo znovu využít,” dodává Karolína Barič. 

Aktuální legislativa dává důraz na likvidaci potenciálně nebezpečných materiálů, například azbestu. Česká rada pro šetrné budovy proto spolu s partnery pracuje na tom, aby se přihlíželo i ke kvalitě demolicí a cirkulárním principům.

Je certifikace také energetický štítek?

„Je potřeba rozlišovat mezi rezidenční a komerční výstavbou. Certifikace jedné budovy ve standardech BREEAM nebo LEED se pohybuje v řádu milionů korun, což je pro rezidenční budovy opravdu drahé. Částka by se promítla i do finálních cen bytů. U rezidenčních nemovitostí se proto udává v naprosté většině případů pouze průkaz energetické náročnosti budovy, v laické veřejnosti známý jako štítek, který je povinný a známe jej z mnoha inzerátů realitních kanceláří a developerů,” vysvětluje Vladimír Svozil, ředitel české firmy Enerfis, která se zabývá energetickým managementem a v Česku zprostředkuje certifikace budov LEED, BREEAM a SBToolCZ. „I přesto už v Česku již nalezneme i rezidenční budovy, které certifikaci BREEAM získaly a hodnotily tak i další oblasti udržitelnosti mimo energetickou efektivitu,” dodává Barič.

Zcela jiný příběh se ale odehrává u komerčních nemovitostí. „Komerční nemovitosti získávají certifikací na hodnotě. Téměř žádná z nadnárodních firem by si nepronajala kanceláře v budově bez certifikace. Je mnohem snazší se pak zorientovat v jejich kvalitě, a proto má certifikaci skoro každá nově postavena komerční budova ve městech, ve kterých se koncentrují velké společnosti,” komentuje Vladimír Svozil.

Otázka ceny

Většina developerů je u projektu motivována snížením nákladů na stavbu a zvýšením konečné tržní hodnoty nemovitosti. Jsou to právě cirkulární principy, které tyto dvě motivace spojují. „Pokud dokážete například recyklovat demoliční odpad v místě stavby, třeba tím, že jej využijete do zásypů, ušetříte za poplatky na materiál a skládku odpadu a zároveň aplikujete principy cirkulární ekonomiky,” vysvětluje Karolína Barič. 

Motivací je také snížení ceny za provoz budovy. Rozšířené jsou nízkoenergetické stavby, solární panely na střechách budov a do rezidenčních i komerčních nemovitostí pronikají i projekty využívající šedou vodu. „Naše nová budova má certifikace LEED Gold, interiér jsme vybavili nábytkem z původních kanceláří a sbíráme dešťovou vodu do nádrží, ze kterých se splachují toalety,” říká o novém sídlu Deloitte seniorní poradce Filip Hloušek. Podobně funguje také rezidenční projekt Botanica K od Skanska, který dokazuje, že získání certifikace nemusí být jedinou motivací pro uplatnění cirkulárních principů ve stavebnictví. 

Jak cirkulární je stavebnictví?

Budoucnost cirkulární ekonomiky ve stavebnictví bude také předmětem další ze série přednášek Rethink Architecture, tentokrát na téma Materiály, kterou organizuje Česká rada pro šetrné budovy a CAMP 8. října v Praze.

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here