Kdyby jedli všichni lidé tolik masa jako průměrný Američan, potřebovali bychom další čtyři planety na produkci adekvátního množství krmiv. Přitom stále více lidí si uvědomuje, že kromě environmentálních dopadů vede přílišná konzumace masa k civilizačním chorobám, a tak nahrazují stravu rostlinnými bílkovinami.
Nadměrná konzumace masa zvyšuje riziko výskytu rakoviny, srdečních chorob i mrtvice. Snížení spotřeby masa by podle vědců v Oxfordu snížilo počet úmrtí na celém světě o 5 miliónů do roku 2050 a při přechodu na vegetariánskou stravu až o 7,3 miliónu úmrtní. Snížením konzumace masa a zdravější jídelníček složený hlavně z ovoce, zeleniny a luštěnin vede také k finančním úsporám, protože cena masa je ze všech potravin nejvyšší. Dalším důvodem hovořícím pro snížení spotřeby masa je také blahobyt zvířat, protože průmyslové velkochovy jsou proslulé nevyhovujícími podmínkami, ve kterých zvířata živoří. Nakonec nelze opominout ani argument, že velcí konzumenti masa spotřebovávají neúměrné množství produkčních zdrojů: berme v úvahu, že na 1 kilogram hovězího masa je potřeba 12 kilogramů krmiva, jehož produkce soutěží o půdu s produkcí základních potravin. Navíc v důsledku rozsáhlé zemědělské industrializace, rostoucímu hladu po půdě nebo nadměrnému rybolovu dochází k úbytku biodiverzity.
Neudržitelná produkce
Celosvětová spotřeba masa vrostla za posledních 50 let až pětinásobně, což je spojené s růstem životní úrovně a přechodem na západní styl stravování typu fast food. Jen pro představu, na začátku zmiňovaný průměrný Američan sní 124 kg masa ročně, v Číně je průměrná spotřeba masa na obyvatele necelých 60 kg a v Česku je spotřeba 82,4 kg (z toho 43,2 kg vepřového, 28,4 kg drůbežího a 8,7 kg vepřového). Ekologická stopa produkce masa je přitom vysoká. Ačkoliv maso a mléčné produkty poskytují pouze 18 % kalorií, pro jejich produkci je potřeba 83 % zemědělské půdy. Jinak řečeno, na produkci 100 gramů bílkovin v hovězím mase je potřeba půda o rozloze 370 m², s produkcí 105 kg ekvivalentu oxidu (CO2). Naopak pro produkci 100 g bílkovin v luštěninách potřebuje producent 1 m² půdy, s produkcí 0,3 kg ekvivalentu CO2.
O neudržitelnosti produkce sóji, která se dováží z amerického kontinentu pro krmení evropských hospodářských zvířat, jsme již psali v tomto článku. Populární je také udávat množství vody, která je potřeba na produkci jednoho kila masa: kilo hovězího masa obsahuje přes 15 tisíc litrů vody, vepřové 6 tisíc litrů a kuřecí necelých 4,5 tisíce litrů. V některých zemích se proto přemýšlí o zavedení speciální daně na maso, která by tuto neudržitelnost zohlednila.
Jde to i jinak
Za snižování spotřeby masa hlasitě bojuje například Paul McCartney se svou iniciativou „Meat free Monday“, který doporučuje vynechat maso alespoň jeden den v týdnu. Bára Kebová, odbornice na prevenci plýtvání potravinami, k tomu říká: „Omezení konzumace živočišných produktů ve prospěch těch rostlinných je důležitým krokem k tomu, abychom naši planetu udrželi zdravou a obyvatelnou i pro příští generace. Přitom vařit dobře „rostlinně“ není nic těžkého, stačí si jen osvojit základní suroviny, to, jak s nimi pracovat a jak jídla dochucovat, aby byla plnohodnotná nejen nutričně, ale i chutí. Navíc dnešní doba jde rostlinné stravě jednoznačně naproti. Na trhu se za poslední dobu vyrojilo nepřeberné množství rostlinných produktů všeho druhu a vypadá to, že tenhle boom je teprve začátek. Díky tomu si už i striktní vegani mohou dopřát téměř jakoukoli potravinu – od uzenin přes sýry až po burgery, téměř k nerozeznání od těch masových. Plnohodnotně „přežít“ se však dá i na primárních surovinách, jako jsou luštěniny, obiloviny, ořechy a spousta zeleniny a ovoce. Základem je se hlavně nebát a dát novým surovinám šanci. Cesta k rostlinné stravě může být takovým malým dobrodružstvím v kuchyni a každý nový krok se počítá.“
