Základním pilířem cirkulární ekonomiky je prevence vzniku odpadů a omezování plýtvání. Jak známo, v koši skončí třetina potravin na světě, a i když se plýtvání zřejmě na čokoládu tolik nevztahuje, není od věci se podívat na pozadí produkce kakaa, které se rozhodně nepěstuje ve vyhlášených čokoládových mocnostech jako je Švýcarsko a Belgie, a jehož produkce není rozhodně bezproblémová.
Odkud se bere
Skoro tři čtvrtiny produkce kakaa pochází z Afriky, a to z Pobřeží Slonoviny, Ghany, Nigérie a Kamerunu. Pobřeží Slonoviny je země kdysi zmítaná občanskou válkou, dnes s vážnými společenskými problémy: 19 % populace trpí podvýživou a 46 % populace žije pod hranicí chudoby. Vlna násilí před devíti lety vyvolala masivní přesuny obyvatel, a tak lidé ztratili svá pole a živobytí a rozpadl se domácí trh. Neschopnost vlády reagovat na tuto situaci způsobila, že lidé v západních, jižních a severovýchodních částech země trpí stále potravinovou nejistotou. Kakaové boby, spolu s kakaovým máslem, bavlnou a kešu představují hlavní vývozní artikly Pobřeží Slonoviny, země však musí dovážet základní potraviny (pšenici, rýži, maso, brambory, cibuli) a spadá do kategorie nízkopříjmových zemí s potravinovým deficitem (Low-Income Food-Deficit Country).
Ghana je na tom sice o poznání lépe než sousední Pobřeží Slonoviny, ale s chudobou a potravinovou nejistotou se hojně potýkají lidé ve venkovských částech na severu země. Většina farmářů pěstující kakaovník farmaří na maximálně 3 hektarech půdy a nikdy neochutnala čokoládu. Produkce kakaovníku byla soustředěna na jih, kde je úrodnější půda a kde je byla intenzifikována produkce plodin pro vývoz, což vedlo k opomíjení drobného zemědělství a produkce základních potravin.
V čem tkví tedy problematičnost kakaa? Produkce kakaa je intenzivní, manuální a náročná práce. Jen pro představu: na jedno kilo kakaa je zapotřebí celoroční úroda jednoho stromu a kolem deseti tisíců litrů vody. Plody jsou odsekávány, boby následně prochází procesem kvašení, sušení, pročišťování a balení. Neznalost zacházení s chemickými hnojivy pak každoročně vede až ke 40 % ztrátám úrody. Problémem je také dětská práce, protože v Ghaně a Pobřeží Slonoviny pracují na kakaových polích zhruba 2 miliony dětí. Nejhorší jsou však dopady na životní prostředí, protože dochází k masivnímu kácení deštných pralesů. Pobřeží Slonoviny od šedesátých let minulého století přišlo už o více než čtyři pětiny těchto lesů.
Jak dosáhnout “udržitelného” kakaa?
Ze současného mezinárodního obchodu se zemědělskými komoditami těží hlavně velcí zpracovatelé, nikoli drobní producenti. Cena kakaa na světových trzích navíc velmi kolísá, což je často způsobeno spekulacemi s touto komoditou nebo výpadky v produkci. Proto příjmy farmářů od 80. let poklesly někdy až o polovinu. Zcela jasně se ukázalo, že liberalizace zemědělského obchodu malé producenty z chudších zemí poškozuje. Jsou to ti samí lidé, na které následně bohaté země cílí v rozvojových politikách, protože nejvíce trpí hladem a chudobou.
Existují zde ale i dobré zprávy. Jako spotřebitelé máme totiž volbu: můžeme podporovat spravedlivější obchod. Existují již různé druhy certifikace kakaa a čokolády. V některých velkých řetězcích se již dnes setkáte s certifikací UTZ, která garantuje trvalou udržitelnost pěstování kakaa a transparentnost dodavatelského řetězce nebo fair trade, zaručující spravedlivou výkupní cenu, zákaz dětské práce, důstojné pracovní podmínky nebo rozvoj komunit. Ve složení fair trade čokolád pravděpodobně ani nenajdete palmový olej, který je kapitolou sám o sobě.
Obchodníci už před několika týdny začali masírovat zákazníky s adventními kalendáři. Při letmém pohledu člověka napadne, že se snad výrobci občas předhánějí, kdo vyhraje v množství odpadu vyprodukovaného právě v rámci výroby adventních kalendářů a vánočních čokoládiček. I tady se ale nabízí alternativa – stačí spěšně projít internet a vynoří se spousta tipů na “zero waste” obdoby, nápaditosti se meze nekladou. Protože co si budeme povídat, nevytvářet odpad je s dětmi složitější než v životě „před nimi“ a zrovna předvánoční období je v tomto ohledu jedno z nejsložitějších.
