Tagy Příspěvky otagované jako "plasty"

plasty

Od roku 2020 ve Francii na jednorázové plastové nádobí nenarazíte. Zdroj: balloonsblow.org
  • Do roku 2020 musí být ve Francii nahrazeny veškeré jednorázové plastové příbory, talíře i kelímky takovými, které jsou biologického původu a jsou kompostovatelné.
  • Zákaz, který dává prostor pro vznik nových, udržitelných start-upů.
  • Firmy se předhánějí ve vývoji, vznikají nové, rozložitelné materiály, které budou moci plasty nahradit. 

Francie pokračuje v průlomových změnách, které v letošním roce zahájila zákazem vyhazování nespotřebovaného jídla ze supermarketů. To totiž nově musí obchodníci věnovat na charitu či potřebným. Francie tak začala bojovat s celosvětovým problémem, kterým je nadměrné plýtvání jídla. Otázka potravinového odpadu ale také úzce souvisí se změnou klimatu, neboť jídlo uložené na skládky ve velké míře produkuje metan, což je skleníkový plyn 21x silnější než oxid uhličitý. Současne je s plýtváním jídla plýtváno vodou, půdou, energií a lidkou prací.

V pátek byla schválena změna legislativy, která rozhodla o zákazu používání jednorázových plastových příborů, kelímků a talířů. Francie tak bojuje proti neustále se zvyšujícímu množství odpadů, které produkují obyvatelé. Díky velké oblibě tzv. “take away” systému stravování, tedy nákupu hotových jídel a nápojů s možností odnosu, vzniká velké množství plastových obalů, které se stává globálním problémem. Postupně jsou totiž odhalovány dlouho ukrývané environmentální kauzy a ekologové vyslovují prohlášení, že v roce 2050 bude v oceánu více plastů než ryb.

Dalším důvod pro zákaz je fakt, že jednorázové plasty jsou náročné a ekonomicky nevhodné pro recyklaci a často proto končí v zařízeních na energetické využívání. To je sice oproti skládkám ještě stále lepší varianta, z dlouhodobého hlediska se však tento způsob využívání označuje jako neudržitelný a je v rozporu s principy cirkulární ekonomiky, kdy se klade důraz na maximální možné využívání materiálů a jeho navracení do oběhu.

 

Nákup ovoce, zeleniny a dalších potravin se v současnosti téměř neobejde bez toho, aniž bychom domů z obchodu odcházeli ověšení plastovými taškami a sáčky. Jednak jsou často zdarma a zároveň nám zvyšují komfort nákupu. Často jsou ale téměř nerecyklovatelné a pokud nekupujeme a nepoužíváme sáčky kompostovatelné, často je účel, ke kterému byly vyrobeny – tedy přepravit potraviny z obchodu do domu – první a poslední aktivita, ke které je použijeme. Následně končí, v lepším případě, v koši na plasty. 

Frusack

Studentkám Karlovy univerzity, Haně Němcové a Tereze Dvořákové, ale současná situace nevyhovuje. Snažily se najít alternativu k plastovým sáčkům a přišly se sáčky Frusack, které jsou vyrobeny z tkaniny z kyseliny polymléčné (PLA). PLA je biologicky odbouratelný materiál, který se vyrábí z běžných zemědělských plodin, nejčastěji kukuřice, cukrové řepy a cukrové třtiny. Barevnou látku, která je zároveň průsvitná, takže při nákupu v supermarketu obsluha může lehce zkontrolovat obsah sáčku, do České republiky dodává firma, která jako jediná na světě zpracovává PLA na tkaninu. Sáčky i přesto, že jsou zcela kompostovatelné, tak na mají dlouhou životnost a na první pohled člověk nerozezná, že se nejedná o plast.

 

Frusack

 

Aby se mohly frusacky v Česku vyrábět ve velkém, Němcová s Dvořákovou vytvořily kampaň na crowdfundingovém portálu HitHit.cz, pomocí které si na rozšíření výroby vydělaly už během čtyř dnů. Brzy by se tak měly ekologické pytlíky za necelou pětistovku prodávat na speciálním e-shopu a jeho autorky plánují nabídnout ekosáčky i zájemcům v dalších evropských zemích.

Zdroj: Hospodářské noviny. 

Ve světě jednorázových obalů je potřeba zamyslet se nad tím, co se s danou položkou dál děje. Přemýšlíme-li o tzv. „zero waste“ (bez odpadu) konceptu, je důležité si uvědomit, že bychom měli z našich zlozvyků vyčlenit vše nerecyklovatelné. Nejčastěji používáme plastové výrobky, které skončí – po jednom použití – na skládce, v lepším případě se vytřídí.

Období horkých dnů je v plném proudu a my se rádi osvěžujeme ledovými nápoji, které jsou vesměs ozdobeny brčkem. A ne jedním. Co všechno o brčkách nevíte?

  • Ve Spojených státech amerických se denně spotřebuje 500 milionů jednorázových brček. Což vychází na 1,5 brčka denně na obyvatele. Jak je to možné? (poznámka: USA má 319 milionů obyvatel, zdroj: US Census Bureau, 2014).
  • Většina brček je vyráběna z plastů č. 3 (PVC) anebo z plastů č. 5 (PP). V případě plastů č. 5 se jedná o plasty nízké kvality, které známe i jako jogurtové kelímky, vaničky od margarínů, atd.
Které plasty jsou bezpečné? zdroj: http://agroweb.org/tjera/fo/u/20150821152628756.png
  • 90% odpadu v našich oceánech jsou plasty. Některé výrobky z plastu jsou designovány tak, aby vydržely téměř navždy, ale my je použijeme jen jedenkrát a pak vyhodíme. Brčka, dle světových výzkumů, patří mezi TOP 10 odpadů, které znečišťují naše oceány.

O problematice plastů a potenciálního řešení jsme vás informovali v článku o mladíkovi, který se chystá vyčistit všechen plast z oceánu.  Další iniciativy jsou například projekt SeaBin:

Ale najdou se i jiné aktivity, které jsou iniciovány lidmi na sociálních sítích. V ČR například Ukliďme Česko anebo Keep it Clean Czech Republic. Další inspirující aktivity můžete najít na Instagramu pod hashtagem #grabbits (http://www.grabbits.org/). I naše poklady z Kunratického lesa byly zveřejněny:

justgrabbits

  • Nápoje jako takové chutnají úplně stejně i bez brček. Používáte doma brčka? Jste zastánci názoru, že brčko je nejhygieničtější řešení? Nevěřte tomu. Když už brčko, tak nerezové. Inspiraci nabízí stránky Econea.cz. Firma Econea je součástí platformy GIVT.CZ přes kterou můžete přímo podporovat neziskové organizace jako např. Institut Cirkulární Ekonomiky.
  • Pokud máte doma zásobu plastových brček, můžete je tzv. upcyklovat. Podívejte se na různé nápady, které nabízí stránka Pinterest nebo inspirativní videa na Youtube (zjistíte, že vytvořit dárek z brček není zas až tak složité).

    zdroj: http://www.fastcasual.com/photos/burgerville-promotes-sustainability-with-its-menu/
    Fresh. Local. Sustainable. Vyrobeno ze 100% recyklovaného materiálu.
  • Brčka nemusí být jen jednorázová a téměř nerecyklovatelná. Najdou se i takové řetězce, které mají brčka rozložitelná (a nejen brčka, ale i jiné obaly). Je řeč o potravinovém řetězci BurgerVille, který ve svém udržitelném programu podporuje recyklování, kompostování, ale také spolupráci s místními farmáři a využívání obnovitelných zdrojů.  Vše je možné! Kéž by se každý nadnárodní řetězec inspiroval.

 

 

 

 

 

Podklady pro vznik článku: The Good Man Project

 

 

Velmi nerada nakupuji dárky. Nemám úplně dobrý pozorovací talent abych odhadla vkus člověka a raději dávám poukazy na aktivity, které má ten člověk rád. To už se odpozorovat dá.

Co je ale zjevné a mému oku neunikne je fakt, že většina lidí kolem mě si v pravidelných intervalech kupuje balenou vodu. Každý den, každý týden… Já se v rámci své práce čas od času prohrabuji komunálním odpadem a můžu Vám říct, že ten po Vás již skutečně nikdo netřídí. A nevěřili byste kolik v něm končí PET lahví. Netřídí každý. A tak se PET lahve skládkují, v o trochu lepším případě spalují. Recyklují se jen ty, které končí ve žlutých kontejnerech.

Balená voda je skvělá v případě, že pomůže lidem, které jsou odříznuti od zdroje pitné vody. V nouzi. A v dalších případech, kdy zachraňuje životy a voda kohoutková není k dispozici. Pro nás je ale zbytečná. Žijeme v Evropské unii. Ve státě, kde dle průzkumu OECD je s kvalitou své vody spokojeno 84 % obyvatel, což odpovídá průměru zemí OECD.

Utrácíme peníze za půl litry, litry balené vody. Přitom ji máme téměř zadarmo k dispozici ze skoro každého kohoutku. Navíc voda z kohoutku v České republice je jedna z nejlepších na světě! 

Budete-li řešit dárek pro své blízké, pořiďte jim lahev, kterou mohou mít pořád u sebe. Na výběr je široké spektrum lahví různých designů, lahve skleněné i plastové (ano, plastové. Můžete kritizovat to, že jsem právě zkritizovala PET lahve a teď Vám doporučuji jinou plastovou verzi. PET lahve ale nejsou vzhledem k materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, určeny k opakovanému používání. A upřímně – ano, doporučuji sklo, ale kdo z nás je ochoten s sebou nosit skleněnou lahev? Moje kabelka běžně váží okolo 3-4 kilogramů. Když si ji posadím na sedadlo spolujezdce, tak mi svítí kontrolka, že spolujezdec nemá zapnuté pásy… proto volím plastovou.)

Moje lahev už má více než dva roky. Ještě nikdy jsem ji nemuse podvést s žádnou jinou lahví na jedno použití. Náš vztah je dost intimní. Mám ji v ruce každý den, nikdo jiný se nedotýká mých úst tak často jako ona a často bez ní nedám ani ránu. Když ji někde zapomenu, tak si to dost brzy uvědomím a není to bez ní lehké. Je nám spolu dobře a víme, že neznečišťujeme životní prostředí.

U nás doma nám dělají společnost lahve EQUA. Proč právě tyto? Mají malé pítko a stejně se dá celý vršek odmontovat a do vody můžeme přidat ovoce, bylinky a cokoliv jí dodá takovou chuť, kterou máme rádi. Zároveň jsou lahve Equa bez BPA látek a dají se tak znovu použít bez toho aniž by se do tekutiny uvnitř uvolňovaly nebezpečené látky. Zároveň jsou stylové a v nabídce jsou jak skleněné, tak plastové varianty. Navíc Equa daruje 10% čistého zisku organizacím, které podporují zdravý životní styl a jsou si vědomy hodnoty přírody.

A kdeže je těch dalších dost dobrých důvodů, proč říct PET lahvím NE? 

  1. Balená voda není (i přes obrovskou masáž ze strany médií), zdravější než voda kohoutková.

  2. Rozklad jedné lahve v přírodě trvá stovky let.

  3. Výroba jednoho litru vody v PET lahvi je v porovnání s vodou kohoutkovou mnohem nákladnější. Zároveň produkce PET lahví významnou měrou znečišťuje životní prostředí, vypouští toxiny do vzduchu a využívá mnohem více vody než nakonec v lahvi skončí.

  4. Plastové lahve jsou často skutečně určeny jen na jedno použití. Při opakovaném použití s různým obsahem tekutin dochází k porušování plastu a uvolňování toxických látek do tekutiny v nich.

  5. PET lahve jsou jen málokdy stylovou záležitostí, kterou byste se chtěli chlubit. Chodíte po venku s plastovými nákupními taškami z Billy a připadnete si, že následujete trendy? Stejně tak je to s plastovými lahvemi.

  6. Lahve jsou odolné, stylové a pomáhají snižovat uhlíkovou stopu jednotlivce.

  7. Voda z vodovodu je nákladově efektivní. Balená voda stojí až 500 x více než náklad na vodu kohoutkovou.

  8. Používejte lahve bez BPA. Jen takové můžete používat opakovaně a chránit tak zdraví sebe i své rodiny.

  9. Mít u sebe znovupoužitelnou lahev je pohodlné. Téměř všude je zdroj pitné vody a vy si ji tak můžete pohodlně doplnit.

  10. Takhle bych mohla pokračovat ještě hodně dlouho. Není to ale potřeba. Na internetu jsou stovky článků o tom, jaký je rozdíl mezi vodou z kohoutku a balenou a jaký dopad má nadprodukce a spotřeba PET lahví na životní prostředí.

 Zkontrolujte si, jestli je vaše lahev vhodná k opětovnému použití díky článku na serveru badatel.sk.

Máte-li rádi videa, tak doporučuji Story of Stuff (dole je možno spustit české titulky)

PS: Jestli se vám líbí, tak doporučuji navštívit TENTO ESHOP. Zboží jsem dostala do pár dnů, na můj dotaz, zda-li je možno změnit objednávku a přiobjednat lahve jsem dostala odpověď snad do hodiny a navíc v použité krabici s nálepkou, která mi vysvětlila, že tato krabice dostala druhou šanci. EQUA lahve jsou tedy víc než jen lahve.

A jakou lahev máte vy nebo který důvod byl ten nejdůležitější proč jste přestali kupovat PET lahve? Vyjádřete svůj názor v komentáři pod článkem!

Velmi ráda vzpomínám na dovolenou na jachtě. Člověk na moři zapomene na všední starosti a užívá si jen slunce, vítr a nádhernou přírodu ostrovů, kde není ani živáček. Realita marín je ale trošku odlišná. Mimo nádherná místa a města s bohatou historií je ale součástí každodenního života zápach a znečištění vody v okolí lodí. Zakladatelé projektu SEABIN, Pete Ceglinski a Andrew Turton si kladou za cíl vyřešit právě tento problém a to celkem jednoduchým, levným a efektivním způsobem. 

SEABIN je koš, který pohlcuje plovoucí odpadky, olej, palivo nebo čistící prostředky. Je určen zejména do přístavů, do vnitrozemských vodních cest, obytných jezer či jachtařských klubů. Může se dokonce stát součástí vybavení superjacht a motorových jacht. V současnosti je vytvořen dokonale funkční prototy a pomocí crowdfundingové kampaně na INDIEGOGO se snaží získat příznivce a podporovatele, kteří umožní aby se SEABIN dostal do výroby.

Jak může pomoci vyčistit Seabin světové oceány počínaje přístavy?

Důležité je začít v menším měřítku, v blízkosti problému a v kontrolovatelném prostředí. Tím jsou právě jacht kluby nebo přístavy, které mohou být skvělým startovacím místem. Nejedná se o velké otevřené plochy oceánu, kde zuří různé bouře a mořské proudy a celý proces je tím mnohem složitější. Přístavy a maríny jsou známé vysokou mírou znečištění vody, často ve vodě končí odpadky z lodí, chemikálie a další nečistoty. Zde je ideální místo pro umístění SEABIN. Zřejmě není dost brzy na to, aby byl schopne pochytat veškerý nepořádek, ale jedná se o skutečně pozitivní začátek velké změny.

… a jak to funguje? 

Seabin se nachází na povrchu vody, připevněn ke břehu a je propojen s vodním čerpadlem. Do SEABIN jsou nasávány veškeré plovoucí tekutiny a nečistoty, jsou zachyceny uvnitř a celý cyklus nasávání je řízen čerpadlem.  K celému systému je možno doinstalovat lapač oleje či odlučovač čisté vody, která se následně vrací do oceánu. Tento proces je konstantní, v provozu 24 hodin, 7 dní v týdnu. Velikost SEABIN není velká z toho důvodu, aby ji mohl pohodlně vyprázdnit jeden člověk a starý plný pytel vyměnit za nový.

Jaké jsou globální cíle SEABIN projektu? 

  1. Zbavit oceány plastového znečištění.
  2. Zahájit produkci SEABIN do poloviny roku 2016.
  3. Vytvořit SEABIN z udržitelných materiálů a pomocí procesů ohleduplných k životnímu prostředí.
  4. Mít co nejmenší uhlíkovou stopu připrodukci SEABIN právě pomocí prostřednictví alternativních materiálů a procesů. Také tím, že se bude SEABIN vyrábět v zemích instalace.
  5. Vytvořit a podporovat místní ekonomiky, výrobou, údržbou a istalací SEABIN.
  6. Mít konkrétní modely a varianty dle lokálních specifik jednotlivých zemí či míst, kde bude SEABIN umístněn.
  7. Vzdělávat lidi a kultury s cílem mít větší odpovědnost při používání a likvidaci plastů.
  8. Vytvoření vzdělávacích programů pro studenty ve školách.
  9. Využít zachycené plasty pro výrobu energie.
  10. Recyklovat a znovupoužívat SEABIN k jiným účelům či aplikacím.
  11. Nulové znečištění oceánů a v závěru nemít nutnost SEABIN do moře umisťovat.

Projekt SEABIN se zapojil do crowdfungingové kampaně a snaží se vybrat finance dostatečné k realizaci celého projektu. Přispět můžete i Vy na tomto odkazu. 

Projekt většího rozměru je rozhodně projekt, který vymyslel holandský student Boyan Slats a který se stal celosvětovým fenomémenm. Není jím nic jiného než velkolepý projekt “The Ocean Clean Up”. Ale v současnosti se jedná jen o koncept, i když unikátní.

Více o projektu “The Ocean Clean Up” čtěte v našem článku: Dvacetiletý student plánuje odstratnit všechny plasty z moří

Proč je SEABIN lepší? 

  • je k dispozici nyní
  • je to řešení
  • je to prevence
  • vzdělává
  • funguje
  • je méně nákladný
  • není náročný na údržbu
  • je velmi efektivní
  • funguje 24/7

 

Zdroj: www.pixabay.com, Autor: Lean2Succes, 2015

LEGO, jedna z nejvíce profitujících společností na výrobu hraček pro děti, oznámila, že má v plánu vytvořit urdžitelnou výrobu materiálů, která by jim umožnila přestat používat plasty navždy. Dánská společnost zainvestuje miliony dolarů do Sustainable Materials Centre a zaměstná více než 100 lidí, kteří budou pracovat na vývoji materiálů, které budou v budoucnu použity na výrobu jednotlivých komponentů. Cílem jejich úsilí je identifikovat zdroj udržitelné plastu do roku 2030.

To znamená, že během příštích 15 let LEGO bude investovat zhruba $ 150 milionů v hledání “nového,

Legoland je vlastně celý postavený z plastu. Do dnes ale vyrobeného z neobnovitelných zdrojů. To by se mělo změnit. Zdroj: Pixabay.com, Autor: FonthipWard, 2015
Legoland je vlastně celý postavený z plastu. Do dnes ale vyrobeného z neobnovitelných zdrojů. To by se mělo změnit. Zdroj: Pixabay.com, Autor: FonthipWard, 2015

udržitelného,  surového materiálu”, který bude použit při výrobě kostek LEGO a zároveň má v plánu najít i obaly ohleduplnější k životnímu prostředí.  “Jedná se o zásadní krok pro LEGO Group na naší cestě k dosažení naší ambice k roku 2030” řekl Jørgen Vig Knudstorp, prezident a generální ředitel LEGO Group. Zároveň dodává: “Už jsme důležité kroky ke snížení naší uhlíkové stopy udělali, čímž jsme zanechali pozitivní dopad na planetu zmenšením velikosti obalů. Toho jsme docílili  FSC certifikovanými obaly a prostřednictvím naší investice do pobřežní větrné farmy. Nyní se zvětšuje naše zaměření na materiály.”

LEGO kostičky jsou vyráběny ze stejného plastu již od roku 1963. Každý rok firma údajně využívá k výrobě svých hraček více než 6 miliard tun plastu. Nalezení udržitelnějších materiálů k výrobě svých hraček sníží firmě LEGO dramatickým způsobem závislost na primárních zdrojích. Sustainable Materials Centre (Centrum udržitelných materiálů) má nyní trochu času na přípravu a v roce 2016 se může pusit do výzkumu. 

LEGO se vydalo do boje za svět s méně odpadem. (Zdroj: Pixabay.com, Autor: blickpixel, 2015)
LEGO se vydalo do boje za svět s méně odpadem. (Zdroj: Pixabay.com, Autor: blickpixel, 2015)

Stále více firem zahrnuje principy cirkulární ekonomiky do svých výrobků. A právě producenti zboží jsou na začátku celého cyklu a jen na nich je, jestli budou výrobky na konci svého životního cyklu zrecyklovatelné. Západní země jako Holandsko, Belgie a Francie se o tuto problematiku začínají stále více zajímat a Holandsko se dokonce označuje za “hot spot” cirkulární ekonomiky na světě. Je vidět, že ani dánské firmy nezůstávají v pozadí. Na nás je, abychom kreativitu, která nám pomůže k přechodu z lineární na cirkulární ekonomiku, začali využívat co nejdříve.

Zdroj The Huffington Post / via Inhabitots

 

 

Boyan Slat je inspirativní mladý muž, který se rozhodl odstranit všechny plasty z oceánu a nemá plány se svojí vizí zpomalit dokud nebude kompletní. Není to žádný nadčlověk, který by snad magicky našel cestu jak napravit plastovou globální krizi. Je jen zářným příkladem člověka s neuvěřitelným osobním nasazení za zachování neobnovitelných zdrojů a mladým člověkem, který se místo diskutování vrhl na zkoušení nových věcí stylem pokus-omyl. 

Slat říká: “To, co je věda ve skutečnosti, to jsou právě ta práce na procesu”.

Sledujte rozhovor, kde vysvětluje svoje zapálení pro problematiku současnosti, jak říká “doby plastové”:

Tento problém je zjevný. Tichý oceán je považován za největší skládku na světě. Množství odpadků pokrývajících povrch Tichého oceánu je větší než stát Texas. Ještě horší je, že většina odpadků je rozptýlena a mikro-plasty plavou všude, znečišťují vodu, tráví ryby a tráví naši planetu.oceangarbage

Slat zahájil crowdfundingovou kampaň za vyčištění oceánu a právě kampaň Ocean.IndieGogo zasáhla skvěle svůj cíl poté, co se jeho TED Talk stal virálním videem, který shlédly téměř dva miliony lidí. Nyní projekt vydělal více než 80.000 dolarů. Dobrý důkaz toho, že se lidé začínají starat o oceány, že?

Nicméně tolik nestačí a je třeba, aby se finanční zdroje vyšplhaly alespoň na 2 miliony dolarů. “Se dvěma miliony dolarů můžeme tento koncept zrealizovat” řekl Slat. S každým dnem však prostředky rostou a tak se Slat snad brzy dostane k částce potřebné k realizaci celé akce.

Zde jsou hlavní místa na planetě, kde se plast shromažďuje v tzv. “kruzích”. V těchto místech je v průměru šestkrát více plastů, než zooplanktonové sušiny, což je poněkud děsivé.

oceangarbagegyres

S jeho iniciativou přichází naděje na postupné vyčištění našich oceánů. Bezpochyby je před námi všemi obrovský kus práce, ale zde je vidět, že i malá snaha může nabrat na obrátkách, pokud je do ní vlito dostatek energie a odhodlání. My sami můžeme začít tím, že začneme omezovat nadbytek plastu, který si nosíme domů při každém nákupu.

Sledujte originál TED Talk, kde Slat vystoupil v roce 2012.

Přeloženo z: http://www.spiritscienceandmetaphysics.com/the-20-year-old-who-plans-to-remove-all-plastic-from-the-ocean/

Nejnovější články

0 49
Česká republika představí v polovině července na půdě OSN zprávu o implementaci Agendy 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, dále...