Hackaton dává dohromady odborníky s různým zaměřením, aby společně přišli s konkrétním řešením daného problému za krátkou dobu. To v dnešní nelehké době potřebujeme, foto: Pixabay

Pandemie koronaviru donutila celý svět zastavit se a zamyslet. Pro zmírnění jejích důsledků přichází vlády s různými návrhy, jak z krize ven. Je to velká příležitost začít věci dělat jinak, zároveň to bohužel vypadá, že se příležitost promarní a vrátíme se v mnohém ke stavu před koronavirem. Ten ale měl spoustu nedostatků, které kvůli koronaviru vyplynuly na povrch, a rozhodně není žádoucí se k nim vracet. Nápadů, jak situaci řešit, je spousta, proč jste se rozhodli uspořádat svůj vlastní hackathon?

První ekologický hackathon jsme v Hnutí DUHA spustili v dubnu, protože chceme dokázat, že obnova po koronaviru může propojit zájmy lidí a přírody. Reagovali jsme tím na výzvy politiků, kteří tvrdili, že teď musíme zachraňovat ekonomiku, a příroda může jít zatím stranou. To je podle nás falešný konflikt – současnou situaci je potřeba využít právě k investicím do krajiny a ochrany klimatu. 

Jakému tématu jste se v rámci hackathonu věnovali?

Pro hackathon jsme na základě hlasování u nás v organizaci i mezi našimi podporovateli vybrali téma zemědělství. Téma půdy a sucha nyní zasahuje velkou část naší společnosti.

Ze vstupních analýz a rozhovorů vyplynula klíčová role zemědělských dotací. Do zemědělství se dostává ročně několik desítek miliard a využívá je většina českých zemědělců a zemědělkyň. Jak tyto peníze nasměrovat tak, aby krajině sloužily a chránily nás před suchem? Řada zemědělců a zemědělkyň stále intenzivněji vnímá společenský tlak na změnu jejich hospodaření. Tato změna ale není jednoduchá ani zadarmo. Proto je při úsilí o tuto změnu chceme podpořit i my.

Po výběru tématu následoval tzv. design sprint – intenzivní soustředění, během něhož měli odborníci přijít s řešením. Jak design sprint probíhal? Co si můžeme představit pod pojmem „5 intenzivních dní práce”?

Nakonec to bylo o dost více než pět (smích). Design sprint má několik fází, první je analytická, kdy sbíráte informace formou rozhovorů a rešerší. V rámci této fáze jsme mluvili s desítkami lidí z praxe, kteří hospodaří na půdě, a se spoustou expertů a expertek.

Druhým krokem je volba specifické cílové skupiny. V našem případě jsme pracovali se začínajícími zemědělci a zemědělkyněmi. Pak se snažíte pochopit jejich situaci a přicházíte s návrhy, jak je podpořit v překonání vytipovaných bariér. Výhodou metody design sprintu je, že musíte poměrně rychle dělat zásadní rozhodnutí, a k prototypu řešení se dostanete za krátkou dobu, my se k němu dostali ve dvou týdnech.

Pak hned prototyp testujete, opět s cílovou skupinou. My jsme mluvili se zemědělci, experty a zemědělskými poradci o našem návrhu, jak zprostředkovávat informace o trvale udržitelném zemědělství. Velmi rychle tak vidíte, zda vaše řešení funguje, tak jak jste si představovali, nebo třeba jinak.

Rozhodli jste se zaměřit na problém sucha a zemědělství. Jaké řešení jste v rámci hackathonu vymysleli? Přišli jste s něčím novým, překvapivým?

Naše řešení umožňuje v co nejkratším čase co nejsrozumitelněji vysvětlit, jak je možné dotace využít pro zlepšení situace v naší krajině. Ať už se jedná o biopásy, remízky, nebo hospodaření bez chemie – náš projekt nabídne příběhy zemědělců, kteří již dotace čerpali, a jejich zkušenosti s nimi, kontakty na zemědělské poradce a hlavně přehledné a jednoduché informace o tom, za jakých podmínek je možné dotace na obnovu krajiny čerpat.

Z rozhovorů nám totiž vyplynulo, že naši zemědělci nechtějí trávit čas na internetu, ale na poli. A nechtějí anonymní stránky, ale možnost vidět nebo zavolat někomu, kdo hospodaří podobně jako oni. To jsou hlavní výsledky z testování makety webu, který v příštích týdnech dostaneme do funkční podoby.

Něco vyloženě překvapivého jsme se nedozvěděli. Myslím, že jsme ale mnohem lépe porozuměli situaci zemědělců a zemědělkyň, která není vůbec jednoduchá. Dopady, které na ně má změna klimatu i celý ekonomický systém, jsou velké už nyní, a lidé často vnímají celou situaci mnohem více schematicky, než jaká je v realitě. Kontrolní orgány dotací se nechovají partnersky, jsou zbytečně zaměřené na tresty a jádro věci se často ztrácí ze zřetele. I proto chceme pomoci zemědělcům vyznat se ve změti dotací, z nichž řada má velký potenciál pro změny v krajině k lepšímu. Často o zemědělcích mluvíme jako o správcích krajiny, skutečnou podporu v tom, aby tuto roli vykonávali, ale od státu téměř nemají.

Co se teď bude dít s výsledky hackathonu? Předložíte je vládě?

Do zhruba dvou měsíců chceme spustit demo verzi webové stránky k dotacím. Nyní ještě zpřesňujeme zadání na základě zpětné vazby, obsah se může ještě proměňovat. Výsledkem design sprintu nejsou požadavky na vládu, byť ty jsou také součástí našeho úsilí o trvale udržitelné zemědělství.

Anna Kárníková
Anna Kárníková je ředitelkou Hnutí DUHA. Je absolventka Evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a oboru politiky životního prostředí na britské London School of Economics and Political Science. Pracovala několik let na Úřadu vlády jako ředitelka Odboru pro udržitelný rozvoj a tajemnice Rady vlády pro udržitelný rozvoj.

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here