Nový výzkum firem posuzoval, jestli se korporace zaměřují na konkrétní klimatické cíle, zda využívají k jejich dosažení dlouhodobé strategie a jak analyzují související rizika. Z výsledků na celoevropské úrovni vyplývá, že pouze 40 % korporací zmiňuje rizika, která klimatická změna a s ní spojená proměna ekonomiky představují pro jejich obchodní model. V Česku toto nevykazuje ani jedna z analyzovaných firem.
“Ani v současné době, kdy se v souvislosti se změnou klimatu mění struktura ekonomiky, nepracuje většina společností s daty kritickými pro management. Tyto údaje jsou přitom klíčové pro rozhodování investorů. Výrazné zlepšení jsme zaznamenali ve Španělsku, kde téměř polovina firem informuje o svých dlouhodobých cílech, které počítají s dekarbonizací ekonomiky. České firmy ale nezvažují rizika v dlouhodobém hledisku,” popsal vedoucí sekce odpovědných firem ve Frank Bold Filip Gregor.
Zveřejňování výsledků v dosahování klimatických cílů se častěji objevuje ve středomořských státech – ve střední a východní Evropě je to téměř o polovinu méně. České firmy se sice v regionu ukazují jako mírně nadprůměrné v reportování svých klimatických strategií a cílů, ale jen jedna z nich uvádí, že její strategie odpovídá cílům Pařížské dohody udržet globální oteplení pod dvěma stupni Celsia, což vyžaduje dekarbonizaci hospodářství do roku 2050.
Udržitelné firmy získají větší podporu
Stanovení dlouhodobých strategií k dosahování cílů a monitorování výsledků může korporacím pomoci i v aktuální situaci související s pandemií onemocnění COVID-19. Podle studií totiž podobné krize lépe zvládají společnosti, které pracují s daty, vyhodnocují rizika i příležitosti a dlouhodobě plánují. Firmy, které podporují udržitelnost a zabraňují negativním environmentálním následkům svého byznysu, budou mít navíc šanci získat více financí v rámci evropských programů proti dopadům pandemie COVID-19. “Transparentní zveřejňování cílů v nefinančních oblastech fungování společností, jako je ochrana životního prostředí, usnadňuje orientaci investorů na trhu. Pokud se evropské firmy naučí poskytovat informace o svých strategiích a cílech průhledně, mohou získat lepší finanční příležitosti,” uvedl ředitel Frank Bold Pavel Franc.
Výzkumný tým analyzoval výroční zprávy a zprávy o udržitelnosti 11 velkých českých firem: Kofola, ČEZ, ŠKODA AUTO, Komerční banka, AIR BANK, Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Energetický a průmyslový holding, EQUA BANK, J&T FINANCE GROUP SE a Moneta Money Bank. Jde o společnosti ze sektorů, které jsou kritické v dopadech na změnu klimatu. Banky jsou zastoupené, protože hrají klíčovou roli ve financování obchodních aktivit v kritických odvětvích průmyslu, a kvůli rizikům, kterým čelí v důsledku svých investic do sektorů, které musí prodělat transformaci.
Podrobné výsledky za Českou republiku
- 36,4 % společností popisuje své strategie ohledně klimatických záležitosti dostatečně jasně (průměr ostatních zkoumaných států je 30,7 %)
- pět firem z 11 uvádí konkrétní klimatický cíl (např. redukci emisí), kterého chtějí dosáhnout, pouze jedna z nich však uvádí, že se jedná o cíl sladěný s cíli Pařížské dohody
- žádná společnost neposkytuje jasné informace ohledně rizik spojených s klimatem a transformací ekonomiky pro svůj obchodní model nebo o obchodních příležitostech a plánech na jejich využití, které tyto změny přináší
- jen jedna společnost zveřejňuje intenzitu vlastní uhlíkové stopy přepočtenou na jednotky výkonu nebo produkce – v přepočtu je to pouze 18,2 % společností oproti průměru ve sledovaných evropských zemích, který byl 28,7 %
- 27,3 % firem reportuje ohledně vlastního využívání vody
- 90,9 % českých společností nezveřejňuje strategii k zachování biodiverzity
Nefinanční reporting
V návaznosti na povinnosti zavedené směrnicí EU o nefinančním reportingu v roce 2018 mají velké společnosti, banky a pojišťovny povinnost zveřejňovat informace týkající se životního prostředí, sociálních a zaměstnaneckých otázek, lidských práv a boje proti korupci. Jak však ukázal předchozí výzkum Aliance For Corporate Transparency vedený Frank Bold, který se týkal výzkumu 1 000 evropských společností, kvalita a relevantnost informací ve výročních zprávách společností je stále kriticky nízká. Evropská komise proto předloží návrh reformy směrnice o nefinančním reportingu počátkem roku 2021. Evropský parlament bude o této otázce hlasovat v příštím roce na podzim.
Tisková zpráva
