Zdravé bydlení? Seznamte se s baubiologií

V padesátých letech minulého století žil německý lékař Hubert Palm, který pojmenoval přímou souvislost mezi lidským obydlím a člověkem, když ho nazval jeho třetí kůží. Zajímal se o to natolik, že navštěvoval své pacienty doma, aby se přesvědčil, jak jejich „třetí kůže“ vypadá. Léčbou měla být prevence – medicína „stavební biologie“. Většina lidí v tom čase jeho názory odmítala, ale Palm to nevzdal. Jeho články a přednášky vyšly souborně pod názvem Das gesund Haus (Zdravý dům) a dnes se jimi inspiruje trvale udržitelné stavebnictví. Vychází z faktu, že člověk stráví v uzavřených prostorách 90 % svého života, proto by měly být v souladu s přirozeností, přírodou, se zdravím.

Průkopníci ekostavitelství současnosti u nás

Dnes naštěstí není nouze o pomoc, pokud vám konvenční stavební postupy nevoní. O rozvoj ekostavitelství v Česku i na Slovensku se krom jiných v současnosti snaží také zakladatel ekoosady Vrbovce v Bílých Karpatech Petr Skořepa: „Když dokázali naši předci stavět svobodná obydlí bez závislosti na inženýrských, obchodních a bankovních sítích, tak věřím, že s moderními znalostmi se dnes dokážeme každý osvobodit od hypoték a vysokých účtů! Důkazem jsou mé domy do 600 tisíc korun.“

Léta zkušeností a vývoje Skořepovi pomohly objevit fyzikální principy na zabezpečení třeba větrání bez ventilátoru nebo odpařovací ledničky bez elektřiny.

„Nemusíme být závislí na výrobcích z Číny, které se sem dovezou loděmi a kamiony, my pak musíme chodit do práce a vydělávat, abychom zaplatili přístroj, elektřinu, a ještě i údržbu. Nemluvě o moderních bezúdržbových strojích, které se nedají udržovat a jsou jich dnes plné skládky.“

Petr Skořepa vede Školu přírodního stavitelství – Kde domov můj, pořádá semináře v Praze, Brně, Bratislavě a Košicích. Bydlení v ekovesnici Vrbovce si můžete vyzkoušet také na své vlastní „první“ kůži. (Tou druhou kůží je podle Palma samozřejmě naše oblečení.)

Pokud byste se chtěli podívat z pohodlí svého současného domova, jak to na přírodní stavbě běží, můžete tak učinit díky ekostaviteli Jakubovi Gajdovi a jeho videoblogům.

Můžete také začátkem března 2020 zavítat na Konferenci Stavby z přírodních materiálů, pořádanou občanským sdružením Baobaby – přírodní stavby, dovědět se více přímo od odborníků a nasát atmosféru udržitelných zítřků. V neděli 8. 3. 2020 zde promluví také ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová na téma Odpad zdrojem.

Na Slovensku je důležité sdružení ArTur – trvalo udržateľná architektúra, které nejenom sdružuje ekostavitele a architekty, ale také pořádá kurzy, vzdělává, publikuje, šíří osvětu, propojuje technologie a vize trvalé udržitelnosti, holismu a humanismu: „Kritérii našeho výběru a tvorby by měly být skutečné potřeby lidí, ekonomická a energetická efektivita, zdraví a neškodění přírodě a její zdrojům.“

Je libo život v ekovesnici?

Dnes existuje ve světě přes 15 000 ekovesnic a jedna nová má být brzy založena i v Česku sdružením Zeměsouznění. Život v komunitě je téma na delší povídání, nicméně tenhle kmen hledá budoucí členy a taky místo. Pokud se vám vize života v ekovesnici a komunitě se 150 členy zamlouvá, v Zeměsouznení budou rádi za zájem.

Již v druhé polovině minulého století si lékař Hubert Palm všiml, jak zrychlující se vývoj nových technologií ve stavebnictví škodí zdraví lidí (nárůst alergií, astma), kteří tyhle prostory obývali. Článkem Biologisches bauen (Biological building) zavedl pojem stavební biologie, jinak i baubiologie, který implikuje nejen architekturu, ale také psychologii, sociologii a ekologii.

Jak by tedy měla vypadat naše třetí kůže?

Z přírodního materiálu, netoxická, nezatížená radioaktivitou, bez čehokoli umělého, „falešného“, bez zápachu, bez škodlivých výparů, s příjemnou vůní, prodyšná, s optimální teplotou, příjemnými barvami… Jednoduše zdravá. V přírodním stavitelství mluvíme zejména o materiálech, jako je hlína, sláma, dřevo, kámen, bavlna, vlna a samozřejmě voda, které pocházejí z přírody. (S dnešními zkušenostmi přírodních stavitelů můžeme efektivně a udržitelně využít i kombinace s betonem nebo recykláty.)

Tyto materiály přirozeně regulují vlhkost pokojů, dýchají. Udržují rovnováhu mezi teplotní izolací a akumulací. Teplotu zajišťuje také přímé sluneční světlo a akumulační vlastnosti materiálů.

Důležitý je v první řadě výběr místa: bez znečištění, daleko od zdrojů emisí. Palm doporučuje decentralizovaný způsob výstavby. Posílení zelených ploch místo těch dopravních a volný přístup k přírodě. Bezbariérovost všude je samozřejmostí.

Spotřeba energií je nízká s vysokým využitím obnovitelných zdrojů: sluneční energie, biomasa, geotermální teplo, fotoelektřina, větrná a vodní síla.

A v neposlední řadě hraje v udržitelném stavitelství roli prostorový design inspirovaný přírodou: geometrie, části a formy, světlo, osvětlení, barvy, … Navíc, stavění přírodních domečků může být zážitkem i pro vaše děti. Nebezpečí úrazu na stavbě je někdy jako u hradů z bláta a písku. Představte si, jak vás ta práce s hliněnými omítkami může taky hezky stmelit!