Konference Stavby z přírodních materiálů 2020 byla v pátek večer zahájena vystoupením hosta z ukrajinského studia Sergey Makhno Architects. Hned na začátku tak promluvily oblé tvary oblaků designových lamp, které se staly pro studio typické, pohádkové zoomorfické figury „dido“ vymodelované z hlíny, hra světla, barev a stínů v domě Sergeya Makhna, označeném sběratelskou vášní majitele. Uměleckým převedením a typickým designem studio posouvá přírodní stavitelství na novou úroveň. Uskutečněné projekty studia na konferenci představil architekt Oleksandr Dymnich.
Umění zmínila také Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky, která přednášela v neděli v pravé poledne jako závěrečný host. Na téma Odpad zdrojem ve stavebnictví apelovala především na nezbytnost modularity staveb. V rámci cirkulárního uzavření cyklu je hned na začátku nutné zahrnout také vizi demolice, resp. dekonstrukce objektu, aby nebyl komplikací, když dojde ke konci jeho životního cyklu. Jako dobrý příklad z praxe uvedla českou firmu KOMA, která se specializuje na modulární výstavby a architekturu.
V pátek večer provedl přítomné po celém světě přírodního stavitelství od iglú na severním pólu po ekovesnice v Jižní Americe stavitel dobrodruh Jan Tilinger. Dnes je pedagogem na ČVUT, kde kdysi v rámci svého diplomového projektu navrhl a pak i postavil školu v himalájské vesnici, a protože rád pracuje v hraničních podmínkách „na konci světa“, vybral si vesnici Kargyak ve válečné zóně mezi Indií, Čínou a Pákistánem. Vizi se povedlo přenést do reality: stavba z místních přírodních materiálů (hlíny, jílu, kamení, slámy, yakzee (křoviny), písku, dřeva, skla a vody) využívá sluneční záření tak, že zajišťuje vnitřní klima celoročně kolem 15 °C. Děti se tak mohou vzdělávat po celý rok. Dokončena byla v roce 2008 a následně ji úspěšně zkopírovali i v další tamější vesnici, což, jak Tilinger řekl, je pro architekta nejhezčí věc.
Z Francie přišel v sobotu dopoledne na NHC 2020 představit stavební společnost Rainbow Ecosystem její zakladatel Raphael Petit. Společnost vyrábí nosné modulární „ekobloky“ ze dřeva, vysoce stlačené slámy, jílu a vápna a buduje z nich pasivní, pozitivní a povětrnostně odolné domy. Jejich ekobloky je možné využít ve zdech, podlahách, střechách a stropech.
V oblasti přírodního stavitelství jsou, jak se ukazuje, docela běžným fenoménem rodinné firmy. Prvním příkladem toho byl George Lupou, který se svým otcem založil v Rumunsku firmu LanaTerm a v sobotu odpoledne s sebou na pódium přinesl ukázat jejich produkt – kus tepelné izolace z ovčí vlny. Struktura vlákna ovčí vlny má řadu vlastností, které ji předurčily stát se izolačním materiálem: je nehořlavá, čímž je v kategorii přírodních izolací poměrně výjimečná, odolává tepelným tokům (čím vyšší je teplotní rozdíl mezi vnějškem a vnitřkem, tím je izolace silnější), absorbuje vlhkost do třetiny své váhy bez ztráty izolačních schopností a zároveň ji reguluje a téměř absolutně pohlcuje hluk (co nepohltí, to odrazí). Na otázku z publika, jestli se firma řídí zásadami etiky při chovu a práci s ovcemi, Lupou zareagoval smíchem a řekl, že u nich nikdo netrpí.
Krása a efektivita v jednoduchosti: Hlína, sláma, konopí
O možnostech práce s hlínou jako stavebním materiálem vyprávěl v sobotu odpoledne „přírodní“ architekt Roman Miškov ze sdružení ArTUR. Zmínil různé techniky stavění s hlínou: nabíjení, nahazování, lití, zdění hliněných válečků nebo cihel nebo také techniku „earthbag“ – hlína v pytlech, které fungují jako zdivo. Hlína se často ve stavitelství pojí se slámou a pan Miškov doporučil slaměné panely Ecococon.
Jako zdivo se dá použít rovněž konopný beton, který vzniká kombinací dvou složek – pazdeří z konopí a vápenného pojiva. O tom v sobotu vyprávěl Jan Bešík ze společnosti Mabeko. Informační stánek s produkty z konopí – betonové kuličky různých tvrdostí a velikostí, bloky měkké izolace, lana atd. – měla na konferenci po celý čas také společnost Noricum. V případě konopného betonu se jedná o materiál, který, podobně jako cement, s každou další vodní sprchou více tvrdne.
Slaměné moduly byly prezentovány také hostem z Polska Moritzem Reichertem, majitelem společnosti Dobry dom, která se deset let specializuje na výrobu montovaných staveb ze dřeva, slámy a hlíny. Pan Reichert je též spoluzakladatelem německé společnosti Lorenz GmbH, která se specializuje na výrobu a instalaci vodoměrů umožňujících provoz a správu veřejných zásobovacích sítí a řízení průmyslových zařízení.
Rakouskou kolektivní firmu StrohNatur, která má svoji pobočku již i v Česku, představila dvojice architektů/stavitelů Viktor Gach a Jakub Dýn. Hlavní roli v jejich pojetí přírodního stavitelství hraje sláma v kombinaci s dřevem, hlínou a vápnem. Zrealizovali již poměrně velké množství staveb slaměných domů v Rakousku i Česku a pořádají workshopy přímo na stavbách, kde se zájemci mohou naučit, jak si postavit vlastní dům od podlahy až po střechu. Ve srovnání s jinými izolačními materiály (ovčí vlna, konopí, dřevovlákno) je ekologická stopa slámy téměř nulová. Navíc často končí jako zemědělský odpad. Tím pádem je jednou z jejích velkých výhod také cena – jedná se snad o nejlevnější stavební materiál.
Svůj vlastní slaměný dům si postavili také Tomáš Ekrt a Martina Wellnerová, a proto se přišli o své zkušenosti s tímto dobrodružstvím podělit v sobotu ráno. Vyprávěli o tom, jak projekt „slamáku“ uskutečnili od základů svépomocně, jak si vyrobili zelenou střechu, postavili pec, sprchovací kout z marockého štuku, odlili kuchyňskou desku nebo jak si vytvořili kořenovou čističku a permakulturní zahradu. Promluvili také o tom, jak může taková cesta změnit samotné tvůrce.
V ten samý den byl program ukončen promítáním dokumentárního filmu V zdravom dome žijú šťastní ľudia manželů Matúšových ze Slovenska, kteří se také rozhodli jít cestou porozumění přírodě. Vybudovali si vlastní modulární dům se zahradou a okolím na permakulturní bázi a v rámci projektu HomeReset sdělují poznání, jak je možné si svépomocně postavit udržitelný, mobilní domov.
Zelené střechy, dešťové zahrady
Průkopnice odborných řešení zelených střech v Česku a na Slovensku Jitka Dostalová se synem Pavlem mluvili o fungování rodinné firmy GreenVille, jejíž motivací je vytvářet domy a města zelenější. Dvojice přednášela o umění nebo vědě vytvořit funkční zelenou střechu tak, aby se předešlo katastrofám v podobě požárů nebo propadlišť.
Ozeleňování a zadržování dešťové vody měl v programu také Vít Rous z rodinné společnosti Grania zabývající se krajinným inženýrstvím a vodním managementem. Apeloval na chyby stávající šedé infrastruktury, která nerozumí vodnímu cyklu, a kde řešení nabízí zelená infrastruktura, která díky porozumění potenciálu, třeba zadržování dešťové vody, nabízí efektivní permakulturní kooperaci pro zabezpečení lepšího lokálního klimatu. Upozornil také na naléhavou otázku gentrifikace v souvislosti se zvyšováním nájmů již ozeleněných obytných jednotek ve městech.
Z konference přinášíme také rozhovor s organizátorem akce Viktorem Karlíkem, těšit se na něj můžete již brzy.