Giving Tuesday: Roztřídit půl tuny odpadků za čtyři hodiny? Raději třiďte doma, vzkazují dobrovolníci.

Dnes, 27. listopadu, oslavuje svět největší svátek dárcovství a štědrosti. Proto dnes představujeme článek o dobrovolnících, kteří pomáhají na analýzách odpadů pod taktovkou Institutu Cirkulární Ekonomiky.

V článku „Vysypali jsme popelnice Pražanů. Skutečně třídí na jedničku?“ jsme otevřeli téma analýz odpadů, jednu z klíčových aktivit Institutu Cirkulární Ekonomiky, která jsou klíčem pro navrhování efektivních systémů a vylepšení třídění odpadu v obcích. Takové analýzy se ale neobejdou bez dobrovolníků, kteří při analýzách pomáhají. Největším přínosem ale není práce, kterou dobrovolníci provedou, ale osvěta. Když už totiž jednou nahlédnete pod víko černých nádob, váš pohled na odpad se jednou pro vždy změní.

Hrabání se v odpadu jako forma osvěty

“Když jsme s analýzami začínali, ani nás nenapadlo oslovit širokou veřejnost s možností zapojit se jako dobrovolníci,” říká Laura Mitroliosová z CIRA Advisory a v zápětí dodává: “ale od té doby, co s námi na akci vyrazili první studenti a přátelé, kteří se dali zlákat spíše `z hecu` a odcházeli s úplně obrácenou perspektivou, kterou se na odpady dívají, tak jsme začali přemýšlet na rozvíjení dobrovolnických aktivit i v této oblasti.” Účastníky analýzy prý často překvapovalo, že obsah černých popelnic už nikdo další nedotřiďuje. Spousta lidí si totiž myslí, že i když odpad netřídí, tak se sváží na “nějaké místo”, kde je odpad dále dotříděn. Tak tomu ale není. Odpad putuje rovnou na skládku nebo je alespoň (ovšem v celkem nízké míře) energeticky využit.

Analýza odpadu očima dobrovolníka

Průběh analýzy a svůj zážitek nám popsala Eleni Mitroliosová, která si hrábla do odpadu v Praze na konci léta.

„Když jsem poprvé slyšela pojem „fyzická analýza odpadu“ moje myšlenky se hromadily a představovala jsem si něco velkolepého. Velkolepé to bylo. Přijeli jsme na parkoviště, kde před nás bylo vysypáno půl tuny odpadků z popelářského vozu. Všichni jsme byli oblečeni do protichemických obleků, holin a rukavic, slabší povahy neváhaly a sáhly i po masce přes obličej. Rozložili jsme kolem sebe černé pytle, dostali instrukce o tom, co kam třídit, a začali jsme odpadky třídit, tedy fyzicky analyzovat odpad. Nejvíc bylo papíru a plastu, spousty jídla a bioodpadu. Když jsem se po čtyřech hodinách usilovné práce rozhlédla kolem, bylo jasné, jak moc jsme zahlceni přebytečnými věcmi, jak moc plýtváme jídlem a hlavně jak moc si nevážíme toho, co máme. Dříve naše babičky uměly hospodařit s něco málo produkty, které si byly většinou schopny sami vytvořit. Neznaly plastové pytlíky, zabalené do plastových pytlíků, z krámu odnesené v igelitce. Jak tedy z tohoto bludného kruhu ven?  Můžeme se snažit neplýtvat, třídit odpady, ale hlavně být co nejvíce šetrní k přírodě, vždyť ona je naše živitelka.“

Archetyp moudré babičky v nás vyvolává pocit správného hospodaření s krajinou a zdroji, ale hlavně péčí o vnuky. Aspirace ke “starým dobrým časům“ zřídkakdy bývá správnou cestou do budoucnosti. Když ale prohrabete tunu odpadu, pomyslná babička uvnitř se v duchu zeptá :„Je opravdu správné tohle nechat svým potomkům?”

Na analýzu odpadů dorazili i zástupci organizace Zachraň jídlo, se kterou INCIEN dlouhodobě spolupracuje. Mezi dobrovolníky nechyběl ani zakladatel iniciativy, Adam Podhola. “Jsem rád, že jsem mohl s INCIEN strávit den v Malešické spalovně analýzou odpadu. Možná to zní bizarně, ale je to opravdu nejúčinnější způsob, jak se seznámit s odvrácenou stranou našeho konzumního života. V rámci naší iniciativy Zachraň jídlo jsem na začátku letošního roku vyslovil přání, že bych si rád během tohoto roku cíleně “zašpinil ruce (get your hands dirty)” a seznamoval se s realitou. Věřím, že jenom taková zkušenost, která mi umožní vystoupit mimo komfortní zónu, je cestou k tomu měnit věci k lepšímu.”

https://www.instagram.com/p/BTGzihmB16z/?hl=en&taken-by=zachranjidlo

Někteří dobrovolníci si na analýzu berou volno v práci

Laura Mitroliosová, která vede všechny analýzy i projekty pro města a obce k zapojení dobrovolníků říká: “Začít brát na analýzy odpadu dobrovolníky byla velká výzva, přeci jen chcete po cizích lidech aby odvedli kvalitní práci, která zrovna v tomto případě moc nevoní. Za to, že se s námi hrabou půl dne v odpadu jim nabízíme know-how, svačinu, zábavu a někdy i výlet do českých obcí. Je to náročné i pro vedoucího pracovníka, který musí znovu a znovu vysvětlovat co, kam, jak a proč. Ale dobrovolníci ani vedoucí pracovníci, kteří se analýz účastní se nevzdávají. Mnoho dobrovolníků si bere dovolenou v práci a ne jen jednou, ale i několikrát do roka, protože je odpady prostě pohltily. Díky všem těmto dobrým lidem, kteří poznávají odpad na vlastní duši nebo snad kůži můžeme posouvat odpadové hospodářství ve městech a obcích ČR zase o krok dál.”

Plasty převládají

Jednorázové plastové obaly, lehké plasty a PET vždycky zaplní největší objem černých pytlů, které používáme pří vzorkování odpadu. Zřejmě na začátku dvacátého století nikdo neznal tašku s taškami, kterou nyní máme jako běžnou součást naších domácností. Kouzelný vynález Lea Baekelanda, bakelit, odstartoval materiálovou revoluci a proměnil podobu světa navždy.  Nelze ale opomíjet i pozitivní dopady plastů na životní prostředí, díky nimž se například méně plýtvá jídlem nebo fosilními palivy při dopravě (menší váha a objem se rovná méně zdrojů). Za řadu pozitiv nyní však doplácíme velkou cenu, protože v nadneseném měřítku by vynález plastu mohl být srovnán s dynamitem pro svoje drastické účinky vůči životnímu prostředí, které v současné době ani nedokážeme zhodnotit.

A proto voláme po změnách v obalovém průmyslu, designu a využívání přírodních zdrojů. Cirkulární ekonomika přináší možnost správného hospodaření, které podmiňuje udržitelný rozvoj, klíčovým principem kterého je zodpovědnost současných generací vůči budoucím. Je to také systém, ve kterém se odpad mění na zdroje a nedochází k tvorbě odpadů.

Podpořte chod Zajimej.se

Na závěr vám připomínáme, že dnes, ve světový svátek dárcovství, můžete podpořit chod informačního portálu Zajímej.se, který je neziskovým projektem Institutu Cirkulární Ekonomiky. Proč jsme do toho šli si můžete přečíst ZDE a podpořit nás můžete ZDE. Děkujeme!

Autor: Štěpán Vaškevič

1 komentář
Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Taky by vás mohlo zajímat