Otevírat s firmami diskuzi na téma cirkulární ekonomiky není vždy úplně jednoduché. V současnosti chybí dostatečně stabilní legislativní prostředí, které by zcela jasně vytyčilo jak konkrétní cíle, tak kontrolu jejich naplňování. Balíček o cirkulární ekonomice je sice téměř schválen, ale o konkrétních číslech se stále vedou žhavé diskuze. A ačkoliv se o firmách mluví jako o “klíčových aktérech”, těžko bude management investovat do změn, které se zatím nevyplatí finančně. O to vzácnější a obdivuhodnější jsou závazky firem, které se snaží dívat “za roh” a na změny zítřka se připravit už dnes.
Zentiva člen skupiny Sanofi, je mezinárodní generická firma působící na 24 trzích, která je zároveň lídrem na farmaceutickém trhu v České republice, Slovensku a Rumunsku. V objemu produkovaných léčiv se například v Německu řadí na třetí příčku. Standardem farmaceutické výroby 21. století je také udržování nejvyšší kvality a bezpečnostních norem v celé oblasti výrobních a dodavatelských linek, což znamená i neustálou kontrolu nad dodavateli v globálním měřítku. V terénu tak každý den probíhají desítky kontrol kvality, bezpečnosti práce i dopadů na životní prostředí. Právě oblast hodnocení dopadů na životní prostředí bývá často vnímáno jako nezbytné zlo a málokdo dokáže vyčíslit, jestli se pozornost věnovaná těmto tématům vrací firmám ve vyšších ziscích. I přesto se však Zentiva dlouhodobě věnuje systematickému vylepšování své reputace v těchto tématech a navíc od roku 2016 podniká i aktivní kroky směrem k minimalizaci produkce odpadů a postupnému přechodu na cirkulární ekonomiku.
Blistry ve středu pozornosti
V pražském závodě se ročně vyrobí 450 milionů jednotek, což ze Zentivy dělá jednoho z největších výrobců v České republice. Na výrobu je samozřejmě navázána i produkce odpadů. Těch podnik vyprodukuje zhruba 900 tun ročně, z čehož 50 % tvoří odpad, který je recyklovatelný a stává se tak zdrojem pro další výrobky. Například papír z ikonického léku PARALEN putuje ke zpracovatelské firmě CIUR do Brandýsa nad Labem. Firma z papíru vyrábí foukané izolace a další výrobky, které jsou často opětovně vraceny na tuzemský trh. Zpracování každého druhu odpadu je od loňska navíc podrobeno mnohem větší kontrole a dbá se zejména na maximální možný odklon ze skládek. „Máme zde komplexní odpadové hospodářství. U všech odpadů se snažíme vyhodnotit, zda a jak by šly dále využívat, a na základě toho také hledáme odběratele,“ říká specialista HSE Libor Vundrle.
U běžně recyklovatelných materiálů nebývá těžké odběratele najít. Kritickými se však stávají kombinované materiály, kterými jsou v Zentivě například blistry od léků, což jsou kompozitní obaly, které se dnes v České republice nedají recyklovat. Proces balení lze jednoduše popsat tak, že léky jsou automaticky baleny do blistrů, k čemuž se používá hliníková fólie a různé typy plastů, nejčastěji PVC. Stroj automaticky odřízne okraje zabaleného plata léků a tím vzniká výrobní odpad. Jedná se o kompozitní materiál tvořený ze zhruba 20% hliníkové fólie a 80% plastu. Takového odpadu vzniká ročně přes 60 tun.
Zentiva by se, dle platné legislativy, mohla spokojit s jediným možným řešením, kterým je právě zmiňované skládkování či energetické využití. U obou možností se však připravujeme o kvalitní suroviny. Navíc, ačkoliv se jedná o odpad z farmaceutické výroby, nejsou blistry nebezpečným odpadem. Odpad je v současné době zařazován dle vyhlášky č. 93/2016 do tzv. ostatních odpadů (tedy ne nebezpečných), konkrétně pod katalogové číslo 150102 Plastové obaly. V roce 2012 si Zentiva nechala stanovit v nezávislé laboratoři potenciální kontaminaci blistrů od samotných léků, kdy ve všech zkoumaných vzorcích byl daný typ léku (aktivní látky) pod mezí detekce.
Při řešení otázky jak naložit s touto látkou oslovila společnost Zentiva v letošním roce týmu odborníku vedeného profesorem Vladimírem Kočím z VSČHT v Praze s výzkumnou otázkou porovnání recyklace a jiné likvidace blistrů dle metodologie LCA (life cycle assesment). Recyklace blistrů jednoznačně zvítězila a to i přes větší dopravní vzdálenost. „Řešení jsme našli v Německu, kde funguje separační linka, která s našimi blistry dokáže pracovat,“ dodává Libor Vundrle. „Blistry se skládají z PVC a hliníku. Nepotřebný plast je možné použít jako materiál vhodný pro výrobu trubek. Hliník se zase používá například k výrobě laků.“
Snižování odpadů je běh na dlouhou trať.
Každý krok vedoucí ke snižování skládkovaného odpadu je také, samozřejmě, náročnější a je potřeba k němu přistupovat zodpovědně a hlavně dlouhodobě. „Ve chvíli, kdy jsme otevřeli diskuzi s INCIEN, tak nám bylo jasné, že je před námi dlouhá cesta. Hledání odběratelů dosud nerecyklovaných materiálů je často časově náročné a je to pro naše zaměstnance práce navíc. Změny ve výrobě je také potřeba dobře vykomunikovat a důležité je informovat například i zaměstnance v administrativě. Proto jsme se rozhodli téma cirkulární ekonomiky rozšířit mezi všechny zaměstnance a dali jsme si závazek jej dlouhodobě rozvíjet ve všech aktivitách firmy,“ dodává k tématu Jana Konopíková, CSR nad Communication Specialist. Cirkulární ekonomika je mezioborové téma a v Zentivě se týká jak společenské odpovědnosti, tak odpadového či vodního hospodářství. „Rádi bychom směřovali naše aktivity k produkci nulového odpadu a inspirovali tak i firmy v našem okolí k tomu, aby se k našemu počínání přidali,“ dodává Konopíková. Firmy totiž mohou být iniciátorem změny, která změní svět kolem nás a přispět tak k transformaci současného systému z fungování VYTĚŽIT – VYROBIT – VYHODIT k systému cirkulárnímu. Tedy takovému, ve kterém se odpad stává zdrojem.
Nulové odpady na skládkách však neznamenají 100% recyklaci
Farmaceutický průmysl pracuje s účinnými látkami jednotlivých léků a s těmito procesy souvisí i produkce nebezpečného odpadu. Ten končí buď ve spalovně nebezpečných odpadů, kde je přeměňován na tepelnou nebo elektrickou energii a v případě, že se jedná o vysoce výhřevné odpady, tak ty putují do cementáren v podobně tuhých alternativních paliv. Po přijetí recyklačních cílů však budeme muset hledat řešení i pro látky, které jsme dosud považovali za recyklovatelné. Technologie se však rozvíjí a běžná je i recyklace kapalin. Jednou z kapalin, které Zentiva odevzdává k recyklaci je nově i glycerol. Glycerol je hydroskopická bezbarvá viskózní kapalina. Je důležitou organickou sloučeninou, neboť je ve formě svých esterů součástí tuků. Nevyužitelný nebo proexpirovaný glycerol se obvykle spaluje jako pomocné palivo v cementárně, ale zároveň může sloužit jako vstupní surovina do jiných recyklačních procesů. Tým HSE letos našel odběratele i na tuto látku a glycerol je tak dále využíván bez nutnosti jeho likvidace.
Zpětně využívat jde nejen odpady, ale i vodu
Množství recyklované nebo znovu použité odpadní vody je důležitým ekologickým a ekonomickým ukazatelem. Snahou společnosti Zentiva je v maximální míře snižovat spotřebu vody a vzniklé odpadní vody opakovaně využívat. Zentiva recykluje nebo znovu použije cca 5,5 % odpadních vod, což je průměrně 5 200 m3 za rok. Především se jedná o odpadní vody z přípravy čištěné vody do provozů farmaceutické výroby. Takovéto odpadní vody se opětně využívají například k chlazení nebo zachycování etanolu v kolonách. Vodnímu hospodářství je v posledních letech věnována velká pozornost. Čistírna odpadních vod ve výrobním závodu prošla kompletní recyklací a každoročně je zefektivňován proces čištění i opětovného využívání odpadních vod.
Na konci dne však vše stojí a padá na jediném – osvětě zaměstnanců
Společenská odpovědnost firem jde často zcela mimo „tvrdé“ aktivity, které souvisí s výrobními procesy a zaměstnanci tak velmi často volný čas věnují spolupráci s různými neziskovými organizacemi. Což je sice dobře, ale nutné je zmínit, že právě dopady na životní prostředí související s průmyslovými procesy firem se v závěru týkají nás všech. Mezi odpovědnost firmy Sanofi / Zentiva se tak celkem samozřejmě přidaly i aktivity vedoucí k implementaci principů cirkulární ekonomiky do všech procesů. O průběhu jednotlivých kroků a o změnách a úspěšných změnách jsou tak pravidelně pořádány přednášky pro všechny zaměstnance a to i ty v administrativních prostorách. „Letos jsme uspořádali první workshopy, kde si naši zaměstnanci mohli ověřit, jak takové principy a bezodpadové přístupy zavádět i v každodenním životě. Na konkrétních příkladech také ukazujeme, jaké kroky se dějí ve výrobních procesech. Důležité pro nás je, abychom si vlastně všichni uvědomili, že CSR firmy je součástí firemní kultury a ne jen pár dní v roce, kdy pracujeme na konkrétních projektech pro lidi, kteří naši pomoc potřebují“, komentuje přístup firmy Jana Konopíková.
Článek můžete najít i v tištěném lednovém vydání časopisu Odpadové Fórum, kterému děkujeme za spolupráci a zveřejnění.
