Jak vznikl nápad založit Créeme?
Nápad vznikl, když jsem studovala design na fakultě umění v Plzni. V bakalářské práci jsem pracovala s jedním syntetickým materiálem a v době, kdy jsem připravovala vzorky jsem si zašpinila kalhoty. Moc jsem to neřešila a kalhoty jsem nosila další tři měsíce. Když jsem pak začala tvořit celou kolekci, vyráběla jsem velké díly oděvů a potírala je tímto syntetickým materiálem. Z toho mi vznikla silná kožní alergie. Musela jsem dostávat každý den injekce proti alergii. Tehdy byste mě nepoznali. Měla jsem napuchnutou celou tvář, vše mě svědilo…
A to vás vedlo k založení značky, která se syntetickým materiálům vyhýbá.
Přesně tak. Po bakaláři jsem šla z Plzně do Bratislavy, kde jsem začala studovat materiály. Zjistila jsem, že většina firem nepoužívá stoprocentní bavlnu, většinou je s obsahem lycry. A když už někdo používá stoprocentní bavlnu, je to jen konvenční bavlna a vůbec ne organická.
V té době jsem zjistila, že přirozeně bavlna není bílá – roste jako béžová, hnědá a zelená. A v té době tyto barvy nikdo nepoužíval. Já jsem to nechápala. Vždyť to jsou úplně neutrální barvy, které lidi můžou nosit třeba pod bílým oblečením. A už se nemusí používat další chemie na barvení, takže je látka pak vhodné pro citlivou pokožku.
Odkud pochází součástky vašich výrobků? Podařilo se vám najít lokální výrobce?
Příze se plete v Česku a bavlna se pěstuje v Indii. Má ale GOTS certifikát, který se každý rok a půl obnovuje a ta naše firma je pokaždé zkontroluje a posílá nám certifikát. Abychom měli jistotu.
Na nitě používáme taktéž 100% certifikovanou GOTS bavlnu, je to holandská firma, používají ji asi všichni…
Kromě stoprocentně organické nebarvené bavlny se snažíme o to, aby zbylé komponenty oblečení nebyly syntetické. Používáme mosaz, která se skládá z mědi a zinku a měď je podle EU nejzdravější pro pokožku. A nepoužíváme ani nikl. Šly jsem úplně do detailu u každého materiálu a všech částí, ze kterých se podprsenka skládá. Aby člověk, co ji nosí, byl chráněný. Protože kůže je náš největší orgán a měli bychom ji chránit. A spodní prádlo je nám nejblíž.
Jak dlouho vám trvalo, než jste nadesignovali vaše spodní prádlo a našli všechny dodavatele, aby to spodní prádlo bylo co nejpřírodnější a nejzdravější?
Prototypy nám tak dlouho netrvaly, cca půl roku. Ale reálná výroba, to je na dlouho. Ještě teď se to mění. Já se snažím naslouchat svým zákaznicím, dávám jim dotazníky na zpětnou vazbu, abych se dozvěděla, co se jim líbí a nelíbí. Vlastně to trvalo cca rok a půl. Nové dodavatele hledáme pořád, vždycky, když najdeme někoho lepšího, kdo líp splňuje naše požadavky, tak to vyměníme. Je to ve vývoji.
Teď se dostáváme k cirkularitě. Jak vás inspiruje koncept Cradle to cradle?
Už úplně od začátku. V době studia, kdy jsem začala pátrat po informacích o původu materiálů a šla jsem do detailu, narazila jsem i na koncept Cradle to Cradle. Créeme se tímto konceptem řídí už od samého začátku a snažíme se, aby oblečení bylo recyklovatelné a cirkulární.
Jak se vám recyklovatelnost daří komunikovat k zákazníkům. Co mají s prádlem dělat, až doslouží? Hodit jej na kompost?
Teď je to nastavené tak, že nám zákazníci mají prádlo poslat, až doslouží. My to pak můžeme poslat do jedné španělské firmy, která z něj dokáže vytvořit nové vlákno. My tam posíláme i odřezky z naší produkce. V hlavě mám ale nový koncept, jak by to všechno mělo fungovat. A myslím, že lepší. Ale ještě o tom nechci mluvit, protože je to čerstvé, jsou to tak dva týdny, co jsem to konečně vyřešila.
A ve Španělsku z těch odřezků dělají zase vlákna? Jak to funguje, myslela jsem, že recyklace na vlákna se moc nedělá.
Dělá se to, na Slovensku třeba dokáží recyklovat jen tkaninu, ve Španělsku úplet. On je to totiž rozdíl. To když jsem zjistila… Zabralo mi to tolik času, než jsem našla firmu, co zvládne recyklovat i úplet. A recyklace probíhá tak, že bavlna se naseká, z toho se dělá vlákno. A protože je posekané, musí se spojit s větším množstvím bavlny, takže ve výsledku složení té recyklované látky je 15 % recyklovaná a zbytek „nová“ ale alespoň organická bavlna. Dá se to dělat i s větším podílem recyklované bavlny, ale to se musí spojovat se syntetikou. To není naše cesta.
Takže už to pak není recyklovatelné?
Na to neumím odpovědět, ale myslím si, že ty technologie se vyvíjí a budou lepší a lepší.
A posílají vám zákazníci svoje obnošené prádlo?
Ještě nikdo nám to neposlal.
Není to tím, že třeba zrovna „obnošené” kalhotky se zákazníkům nechtějí posílat zpět k recyklaci kvůli tomu, že je to spodní prádlo? U podprsenek si to dokážu představit, u kalhotek už moc ne.
Všechno je to o motivaci. Buď se člověk rozhodne, nepošlu jim to, a pošlu to na skládku… Což by byla velká škoda. Je jedno, jestli je to podprsenka nebo kalhotky.
Ale možná vám oblečení k recyklaci neposlali proto, že za ty dva roky fungování neměli mít co poslat, jestli jsou výrobky kvalitní, neměly by být ještě zralé k recyklaci.
Ano.
Co motivuje zákazníky? Zdraví nebo cirkulárnost?
Většina lidí si naše zboží vybírá proto, že je to prádlo vhodné pro citlivou pokožku. A odborníci si zase váží toho, že se řídíme principy cirkulární ekonomiky. Proto dávám dotazníky na zpětnou vazbu. Protože tam se lidi rozepisují. Reálně řeší i obaly, jestli jsou recyklovatelné. Někteří naši zákazníci ví o módě opravdu hodně a váží si i té cirkulárnosti. Ale nejvíc asi toho, že je to stoprocentní nebarvená bavlna.
A cirkularita je bonus.
Na Slovensku asi ano. Myslím, že kdybych podnikala někde v západní Evropě, ais by to bylo jiné. Ale i tak se dějí velké změny. Já cítím, že se lidi čím dál více zajímají a hledají možnosti.
V čem vlastně posíláte zboží?
Posíláme jej v papírové obálce. Neposíláme žádné plasty ani další zbytečnosti. Ale zároveň máme zákaznice, které si kupují spodní prádlo jako designovku. Tím pádem očekávají, že jim to dorazí v nějaké stylové krabičce. Takže to teď docela řeším. Asi začnu některé produkty posílat v krabičce a některé v obálce…
Možná můžete v eshopu nabídnout zákazníkům volbu obalu.
Ano, to by asi šlo 🙂
A jaké máte cirkulární plány do budoucna?
Ty novinky nechci rozebírat, abych to nezakřikla. Ale už od začátku přemýšlíme nad tím, jak celý proces nastavit cirkulárně a hlavně jednoduše pro zákazníky. To je podstatné.
