OECD ve svém výhledu „Globální materiálové zdroje do roku 2060“ předpokládá zdvojnásobení využívání primárních materiálů mezi dneškem a rokem 2060. Nadace Ellen MacArthur uvedla, že v roce 2050 může být v našich oceánech více plastů než ryb. Vzestup mořské vody ovlivní delty světa, přičemž 80 % globálního HDP se vytváří právě v deltách. Třetinu potravin, které vypěstujeme, vyhodíme. Přitom pokud chceme v roce 2050 nakrmit svět, musíme výrobu potravin zdvojnásobit. Přechod na cirkulární ekonomiku je v této situaci velmi logický.

Cirkulární ekonomika je často vysvětlována jako způsob, jak udržet zdroje v oběhu mnohem déle. Zahrnuje ale i využívání obnovitelné energie, zachování biologické rozmanitosti, sociální začlenění a nové vztahy. Cirkulární ekonomika je také změna designu produktů i procesů, změna produkce, spotřeby a nakládání s odpady, jak na lokální, tak globální úrovni. Je to systémová změna, kde jde jak o ekonomiku, tak o udržitelnost.

Je třeba nastavit spolupráci mezi vědou a byznysem

„Česká republika má potenciál stát se jedním z lídrů v cirkulární ekonomice. Máme perfektní výsledky v oblasti vědy a výzkumu, a mnoho českých firem vlastní patenty, které mají globální potenciál. Jen je potřeba zrychlit tempo předávání poznatků mezi vědou, byznysem a začít koncepčně spolupracovat. V mnoha oblastech je to prakticky jedna z cest, jak si v blízké budoucnosti zaručit surovinovou bezpečnost. Nechceme o tom často slyšet, ale dochází nám stavební materiál jako písek a kámen a brzy bude mezi cennými surovinami i dřevo,“ vysvětluje Soňa Jonášová, z Institutu Cirkulární Ekonomiky.

A jaké nastavit trendy, aby Česká republika zvládla přechod na cirkulární model fungování snáz a rychleji? Hans Van Ek, poradce holandského Cirkulární hotspotu a koordinátor pro střední a východní Evropu, doporučuje aplikovat následující přístupy, úspěšně fungující na globální úrovni. 

„Žijeme v čase, kdy naše planeta čelí velkým výzvám a je potřeba se soustředit nejen na dokonalou recyklaci, ale je také změnit komplexní přístup, jež spojuje cirkulární ekonomiku. Vytvořit přechod na obnovitelné zdroje energie, nastavit změny v ekonomických strukturách. Jsme součástí generace, která problémy naší planety částečně způsobila, a proto je nezbytné za to nést následky a řešit ji aktivně. Proto jsem osobně velmi rád, že můžu inspirovat mladé lidi, firmy, instituce, kteří tuto změnu povedou, a to i v České republice. Té bych primárně doporučil soustředit se na tyto trendy, vedoucí k naplnění cílů přechodu na cirkulární ekonomiku,“ radí Hans Van Ek.

1. Efektivní nakládání s odpady jako první krok k oběhovému hospodářství

Sběr materiálu provádějte tam, kde odpad vzniká, ne až na skládkách či ve spalovnách. Recyklát, resp. druhotná surovina, je tu už často znečištěna a hůře použitelná. Už dnes existují platformy, která nabízí separované druhotné suroviny v „čistější podobě“.

Častým problémem je organický odpad, který tvoří vysoký podíl komunálního odpadu a znečišťuje tak cenné recyklovatelné materiály. Oddělený sběr organických látek a jeho kompostování je účinným a levnějším řešením než spalování. Existují moderní technologie, které umí biologický odpad zpracovat a přetvořit jej v energii.

2. Stanovení odpovědnosti výrobce opravdu funguje

Rozšířená odpovědnost výrobce je relativně mladý pojem s velkým významem. EPR (Extended Producer Responsibilty) však vyžaduje profesionalitu a odpovědnost v celém řetězci. Vláda stanoví cíle a podmínky. Výrobci a dovozci systém financují a spravují v ideálním případě nikoli jako nákladový faktor, ale jako motivaci ke zlepšení celého systému.

3. Toky zdrojů jsou mezinárodní a výzvy jsou globální. Abychom vytvořili plnou cirkularní ekonomiku, musíme překročit státní hranice

Nizozemsko vytvořilo tranzitní programy zaměřující se na 5 tržních segmetů: biomasa a potraviny, stavebnictví, zpracovatelský průmysl, plasty a spotřební zboží. Toto jasné zaměření umožňuje přilákat potřebné množství zúčastněných stran. V dalším kroku ke změně pomohly zásahy využívajících tržní nástroje, poskytováním přístupu k financování, podpora inovací či mezinárodní spolupráce. V posledním zmíněném bodě jsou klíčové cirkulární hotspoty.

4. Spusťte cirkulární hotspot

Český cirkulární hotspot jako součást mezinárodní sítě, ale i další střediska cirkulární ekonomiky v regionu, jsou zásadní pro sdílení cirkulárních znalostí a inovací, stejně jako pro urychlení obchodní spolupráce.

5. Města a regiony jsou místem pro cirkulární akce

Města a regiony jsou důležitými aktéry oběhového hospodářství. Stále více radnic si nastavuje cirkulární cíle, podporuje a umožňuje inovace.

6. Zlatý trojúhelník jako základní faktor úspěchu cirkulární ekonomiky

Národní politika oběhového hospodářství by měla být prováděna prostřednictvím tranzitního projektu s konkrétními cíli a opatřeními. Podniky, vědecké a vládní instituce mají zásadní význam pro dosažení cílů cirkulární ekonomiky. Je proto nezbytná vzájemná spolupráce a symbióza v aplikování strategie změny, šíření osvěty a implementace procesů v stávajících systémech.

7. Veřejné zakázky jsou hybnou silou oběhového hospodářství (20% HDP EU)

Veřejné zakázky mohou výrazně pomoci cirkulárním podnikům k růstu. Je nezbytné zapojit podniky do raných fází všech veřejných iniciativ podporující cirkulární ekonomiku.

8. Místní podnikatelé jsou hlavními aktéry cirkulární ekonomiky

Podnikatelé vykazují odvahu, riskují a zrychlují byznys i rozšiřování cikulární ekonomiky. Je proto nezbytné je podporovat v inovačních projektech jak na lokální, tak celostátní úrovni. Motivovat je a nastavit jim optimální podmínky pro rozvoj cirkulárního byznysu.

9. Zajistit přísun potřebných sekundární zdrojů splňující standardy kvality

Recyklační firmy by měly produkovat sekundární materiály v dostatečném množství a snadno dostupné, aby mohly uspokojit výrobní průmysl. Pouze poté může průmysl zvýšit recyklovaný obsah, vytvořit faktor přitažlivosti a uzavřít smyčku. Recyklační cíle by samy o sobě neměly být cílem, pokud pro sekundární materiály neexistuje trh.

10. Hledat cirkulární příležitosti

Můžeme dát třeba příležitost repasování. Využít „zdravých“ součástek ze starého produktu v kombinaci s novými díly k výrobě nové věci. Také sdílená ekonomika má velký potenciál a je trendem dnešní moderní doby nejen v bydlení či dopravě.

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here