Od roku 2015 jsme zrealizovali přes 70 přednášek o domácím kompostování v obcích a městech po celé České republice. Odpovídali jsme na stovky dotazů a ukazovali lidem, jak skutečně správně kompostovat a předcházet tak vzniku bioodpadů v obci. Přišli jsme na to, že klíčový je výběr kompostéru a správný proces kompostování. Mnoho lidí považuje kompostování za samozřejmé a jednoduché. My se však při našich přednáškách snažíme jednoduše vysvětlit, proč je právě snižování bioodpadu důležité a jaké jsou jeho základní principy. Efektivní zavedení systému předcházení vzniku bioodpadu a jeho třídění je důležitý krok ke snižování množství směsného komunálního odpadu.
Se změnou legislativy přišla v roce 2015 i povinnost zajistit oddělený sběr bioodpadů v obcích. Někteří starostové se zalekli a začali ve velkém nakupovat hnědé nádoby, kterými doplnili všechna sběrná hnízda. Jiní vyčkávali na to, s jakými řešeními přijdou jejich sousedé a jak se osvědčí. Začít svážet další druh odpadu totiž není vůbec levná záležitost. A proto se stovky obcí a měst začaly poohlížet po možnosti, která byla (a v současnosti i stále je) podpořena výzvami v rámci Operačního programu životního prostředí – předcházení vzniku odpadu.
Není kompostér, jako kompostér.
Na českém trhu jsou k mání desítky typu kompostérů. Liší se váhou, materiálem, objemem, systémem průduchů, náročností složení, jiným typem plnění i vyprazdňování či barvou. A vybrat si z nich ten nejlepší dá každému starostovi neznalému problematiky dost práce. Každému vyhovuje něco jiného. Důležité je mít na paměti vždy fakt, že investujete do vybavení, které vám má pomoci snižovat množství odpadu. Není jistě ve vašem zájmu pořídit občanům kompostéry, který nevydrží ani po dobu trvání projektu, na zahradě se za pár let rozpadnou a nemají záruku na náhradní díly. Věřte, že u některých nekvalitních kusů se budete o možnostech reklamace informovat již velmi brzy. Tenkostěnné kompostéry totiž vlivem počasí křehnou, praskají a často se po pár letech užívání stanou nefunkčními. Proto vždy obcím radíme:
1) Vyberte si kompostér se stěnou o tloušťce alespoň 0,6 – 0,7 cm. Můžete si být jistí, že je dostatečně těžký, vydrží třeba i dvacet let, na zahradě ho neodfoukne vítr a nezkřehne.
2) Volte takové výrobky, u kterých můžete vyměnit jednotlivé části za nové bez toho, aniž byste museli vyměnit celý výrobek. Volte modulární kompostéry s pevnými díly.
3) Pozorně zvažte, jaký má kompostér systém vyprazdňování. Pokud jediný otvor na odebrání kompostu je malé okénko ve spodním prostoru, tak si můžete být jisti, že budete muset stejně celý kompostér rozebrat. Proto volte takový, který jednoduše rozložíte či rozevřete.
4) Hledejte například kompostéry recyklovatelné nebo vyrobené z již recyklovaných plastů. Ty mají stejnou kvalitu jako kompostéry z primárních plastů a vy pomůžete vytvořit poptávku na trhu, kde jsou využívány druhotné suroviny.
Klíčovou roli hraje osvěta.
Setkali jsme se s obcemi, které i když měli v ceně dodávky zahrnuto školení pro občany, tak odmítli se slovy: „Však u nás lidi kompostují roky, žádné školení není potřeba.“ Jenže ono kompostování v rohu zahrady, kam lidé roky vozí trávu a všechen bioodpad a jednou za tři roky kompost přehodí, je něco jiného, než kompostování v termokompostérech. O ty je třeba pečovat, dbát na správnou vlhkost, prokopávat jejich obsah, správně kombinovat vstupní suroviny a promyslet i jejich umístění tak, aby kompostování bylo pohodlné. Množství dotazů, které se na konci přednášek hromadilo, nás přesvědčilo o tom, že lidé zapomněli na co všechno je nutné myslet před tím, než s kompostováním začnou. Doporučujeme tedy všem obcím, které o kompostování přemýšlí, aby nezapomněly na důslednou osvětu. Bez osvěty s totiž velmi často stává, že kompost začne lidem tlít a zapáchat, nebo je naopak moc suchý a celý systém je pak mnohdy mylně považovaný za nefunkční. Při tomto neproškolení a neodborném zacházení s kompostéry pak nádobách na komunální odpad končí biologicky rozložitelný odpad, který mohl být navracen zpět do půdy.
A jak vlastně vykázat odpad, který nevznikne?
Součástí každé dotační výzvy či správného plánu odpadového hospodářství je analýza potenciálu vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů. A právě ta je podkladem pro množství odpadu, kterému lze předejít, pokud je využit systém prevence například domácím kompostováním. V případě kontroly se tak obec může prokázat analýzou, kde bylo určeno množství odpadu, které je kompostováno a nevstupuje tak do režimu odpadů. A když odpad nevznikne, tak se ani neeviduje. Obdobně je to například s kontejnery na textil či s tzv. Re-use centry, což jsou místa, kde lidé mohou odložit nepotřebný nábytek či vybavení domácností. Tato místa (i když jsou často součástí sběrných dvorů) jsou prostory, které slouží k předcházení vzniku odpadu a opět není nutné množství odložených věcí nijak vykazovat.
Jak často říkáme, nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Za ten totiž obec nemusí platit a šetří tak finance, které může například vložit do osvěty obyvatel či nových, chytrých systémů adresného svozu odpadu, které pomáhají zvyšovat míru třídění odpadů a snižovat náklady obce.
