V prvé řadě je důležité říci, že můžeme být rádi, že v půlce května začalo pršet. Za uplynulých 500 let totiž nepostihlo Česko horší sucho. To po pěti letech vyvrcholilo v březnu a v dubnu. Následné deště farmářům pomohly s vláhou zejména v povrchové vrstvě do 40 cm. Spodní voda do úrovně zhruba 1 metru se naplní většinou na jaře po zimním tání, letos však byly sněhové srážky podprůměrné a voda v úrovni 40 až 100 cm chyběla. Až červnové přívalové a frontální deště pomohly narovnat stavy vody tak, že více než 90 % České republiky má dostatek povrchové i spodní vody. Jistý srážkový deficit sledujeme pouze v severozápadních Čechách v okolí Loun a Žatce, které velice často trpí tím, že jsou ve srážkovém stínu Krušných hor.
Neustupující deště ovšem ukázaly současné problémy České republiky v oblasti vodohospodářství. Neumíme totiž efektivně zadržet vodu v krajině (například formou meliorací), tvoří se záplavy, voda odtéká pryč a vypařuje se. To je jeden z hlavních problémů, se kterým se poslední léta potýkáme. Podle našich dat a informací, které v Agdata schraňujeme, měla více než čtvrtina našich klientů problém s pojezdy mechanizace, a nemohli se tak dostat na všechna místa farem, protože byla podmáčená. Naštěstí získávají farmáři včasné informace o blížícím se dešti i srážkových úhrnech díky meteostanicím a senzorům, a s těmito daty mohou dále pracovat.
Problémy s pojezdy mechanizace se týkají především luk poblíž lesů či potoků a řek. Farmáři tak nemohli posíct své louky ze dvou důvodů. Jednak se kvůli podmáčené půdě nemohli dostat všude, kam potřebují, jednak byla kvůli častým srážkám tráva mokrá, což sečení nesvědčí. Podle našich odhadů tak museli více než 10 % užitné plochy nechat ladem. Přívalové deště zkrátka mechanizacím nijak nepomáhají.
Bohatší úroda, horší kvalita?
Samostatnou kapitolou jsou plodiny a jejich sklizeň. V letošním roce očekáváme lepší úrodu než v předcházejících letech, co se kvantity týče, ale ještě nevíme, jaká bude kvalita daných plodin. Časté bouřky totiž smývají přípravky na ochranu rostlin a ty tak trpí různými chorobami, plísní či rzí. To se týká například ovoce či brambor, které mohou vinou dešťů zplesnivět. Deště navíc vyplavují dusíkaté látky, kterými se na jaře hnojí. Hodně zemědělců stále ještě nepřešlo na digitalizaci a nehnojí efektivně. Proto se může stát, že se dusíkatých látek vyplaví více a úroda je ve větším ohrožení.
Díky dešťům tak budeme mít pravděpodobně bohatší úrodu, ale zároveň nebude mít takovou kvalitu. Rozhodne se teď v srpnu, jehož první polovina byla teplá, ale pak opět přišly přívalové deště a bouřky. Finální výsledky letošní sklizně budeme každopádně znát až na podzim na základě analýzy všech dostupných dat.
Vtipů na téma zemědělci a počasí je každý rok mnoho. Společnost vnímá jen to, že si farmáři zase na něco stěžují, ale málokdo se poté pídí po tom, co přírodě prospívá a co ne. Za sebe mohu zmínit to, že jsme déšť samozřejmě uvítali, ale všeho moc škodí. Vždyť například červen byl nejdeštivějším měsícem od roku 1961. V průměru napadlo více než 15 cm srážek v celé zemi. Polím a loukám by prospělo trošku stabilnější slunečné počasí, aby bylo co sklízet a bylo možné se s mechanizací na všechna místa dostat.
Autor: Lukáš Musil
