skládka

Znečišťují životní prostředí, emitují skleníkové plyny a jsou plné zdrojů, které už jsou nenávratně ztracené. Skládky jsou dlouhodobými jizvami v české krajině, a právě na odložení konce skládkování do roku 2030 reaguje kampaň Konec doby skládkové, kterou spustil Institut Cirkulární Ekonomiky. V následujícím seriálu shrneme všechny argumenty, proč se konec skládkování nemá odkládat do roku 2030 a proč je potřeba jednat dnes, abychom dosáhli cíle – nastavení cirkulární ekonomiky v Česku.

Ministerstvo Životního prostředí (MŽP) připravilo návrh nového zákona o odpadech, ve kterém vychází vstříc majitelům a provozovatelům skládek a odkládá konec skládkování směsného komunálního odpadu (SKO) a recyklovatelného odpadu z roku 2024 na rok 2030. Hlavním argumentem MŽP pro tento krok je údajná nepřipravenost České republiky na omezení skládkování a obava z nárůstu poplatků občanům za zpracování odpadu. Skutečnost je taková, že tento „dárek“ pro odpadové společnosti na další roky zabrzdí rozvoj moderních recyklačních technologií a zakonzervuje současný stav primitivního nakládání s odpadem v České republice.

Kolik odpadu ukládáme na skládky?

V České republice je ročně vyprodukováno přibližně 5,7 milionů tun komunálního odpadu, z něhož přibližně 46 % končí bez využití na skládkách, 36 % je materiálově využito a 12 % končí ve spalovně. Například v sousedním Rakousku na skládkách končí pouze 3 % směsného komunálního odpadu (SKO) a 59 % odpadu je recyklováno. Německo je na tom ještě lépe: skládkuje pouze 1 % SKO a celých 66 % odpadu recykluje. Jak to, že to v Německu a Rakousku jde a u nás nikoliv? Odpověď hledejme v přístupu ke skládkování. V obou zemích je skládkování využitelného odpadu zakázané a je určené jen pro přesně definované druhy odpadů, které není možné jinak využít.

Výše poplatku za skládkování určuje množství skládkovaného odpadu

V jiných zemích západní Evropy jako je Belgie (skládkuje 1 % SKO), Dánsko (skládkuje 1 % SKO), Finsko (skládkuje 3 % SKO) či Nizozemí (skládkuje 1 % SKO) je uplatňována odpadová politika spočívající ve vysokých poplatcích za skládkování (rozmezí 70 € až 110 € za tunu) a omezení skládkování jen na nevyužitelné druhy odpadů. Následující graf ukazuje silnou závislost výše poplatku za skládkování na množství uloženého odpadu na skládky. Jedná se o data z Dánska, kde se podíl skládkovaného SKO snižoval s tím, jak rostl poplatek za skládkování.

V České republice je v současné době poplatek za skládkování SKO nastaven na 500 Kč (20 €) za tunu, což činí skládkování jedním z nejlevnějších způsobů likvidace odpadů. Skládkování je taky nejprimitivnějším způsobem nakládání s odpadem, který vede k plýtvání energetického a materiálového potenciálu odpadů a je v přímém rozporu s principy cirkulární ekonomiky, které jsou čím dál více akcentované ve vyspělém světě.

„Česká republika přechod na cirkulární ekonomiku zvládne i v původně navrženém termínu”

Konec skládkování SKO a využitelných odpadů byl uzákoněn v roce 2014 a na přípravu byl ponechán odpovědným subjektům dostatečný čas 10 let. Odpadové společnosti i producenti odpadů o konci skládkování vědí a mají povinnost se na něho připravit, počítají s ním. Hlavním důvodem pro aktuální snahu termín posunout je především zmírnění požadavků ze strany Evropské Unie, která zareagovala na potřeby méně rozvinutých států, jako Rumunsko a Bulharsko, které potřebují více času na transformaci svého odpadového hospodářství. Česká republika však přechod na cirkulární ekonomiku zvládne i v původně navrženém termínu, ještě donedávna s ním všichni počítali a času je zatím dostatek. Zmírnění požadavků ze strany EU však chce využít úzká skupina subjektů, které na stávajícím stavu profitují a není v jejich ekonomickém zájmu tento stav měnit.

V následujících dílech seriálu budou představeny kritické dopady skládkování na ekonomiku, životní prostředí a společnost.

Pro více informace o kampaní, navštivte web: https://konecdobyskladkove.cz/

Ke kampani se můžete přidat taky pomocí podepsání výzvy zde.

Ing. Petr Novotný

Autor je dlouhodobým spolupracovníkem Institutu Cirkulární Ekonomiky

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here