Jeffrey Sachs: Česko by se mělo vzdát uhlí. Budoucnost patří dekarbonizaci ekonomiky

Hlavním tématem profesora Sachse, působícího na Kolumbijské Univerzitě v USA, se stala klimatická změna. Ve svém projevu vyzdvihl skutečnost, že o povaze změn v současném klimatickém systému už neexistuje vědecká debata – globální oteplování je rizikem, které ohrožuje celou planetu a bude určovat podobu mezinárodní politiky v nadcházejících desetiletích.

Centrální Evropa je ve středu pozornosti

Jedním z největších rizik, které  profesor uvedl, spočívá v tom, že žijeme v nejteplejším období v dějinách lidstva, a proto vstupujeme do neznáma a nevíme, co pro lidstvo způsobí oteplování v takovém rozsahu. Podobná průměrná teplota byla na Zemi naposledy v poslední interglaciální době, kdy se světová hladina vod  zvedla o osm metrů, což může mít katastrofické důsledky pro dnešní světovou populaci, protože se většina měst nachází na pobřeží.

S klimatickou krizí se už nedá vypořádat tak, abychom  ji vůbec nepocítili, avšak skutečným katastrofám lze předejít. Dle Sachse je nezbytné dekarbonizovat světovou ekonomiku do roku 2050.

I přesto, že EU je zodpovědná pouze za 9 % světových emisí skleníkových plynů, světová pozornost se upíná na Evropu, která mý byt lídrem klimatické politiky. Její příklad budou následovat státy Asie a Latinské Ameriky. Budoucnost klimatické politiky EU teď však závisí na státech Centrální a Východní Evropy, jejichž ekonomiky jsou postavené na těžbě a zpracování uhlí. Přesto, že se může zdát, že Česko je malý stát, který nemůže ovlivnit světovou politiku, opak je pravdou: dle slov Jeffreyho Sachsemůže mít Praha velký vliv na to, jak bude vypadat budoucí rozhodnutí o klimatu a dekarbonizaci ekonomiky.

Přechod na obnovitelné zdroje ekonomicky nemusí bolet. V cestě ale stojí lobbistické skupiny

Tvrdou kritiku během projevu schytal americký prezident Donald Trump a klimatická politika Spojených Států obecně. Dle mínění profesora popírání klimatických změn na vysoké politické úrovni je dáno i velmi silnými lobbistickými skupinami ropných společností kolem amerických politiků. Jejich častou argumentací proti přechodu na obnovitelnou energii je vysoká cena alternativních zdrojů energie. V současné době však cena obnovitelných zdrojů energie velmi rapidně klesla a v některých státech  USA je levnější než konvenční zdroje.

Pro to, aby Spojené Státy dokázaly nastartovat dekarbonizaci ekonomiky, jsou zapotřebí 2 procenta HDP. Například během druhé světové války výdaje na armádu v USA činily 40 % HDP – což znamená, že investice 2 procent do přechodu na OZE je možná. Dekarbonizace může pomoci zvrátit jednu z největších krizí, kterým čelí lidstvo.

Evropa má však výhodu v tom, že ekonomiky jednotlivých států nejsou tak závislé na vývozu a zpracování fosilních paliv, a proto zde je možné čelit lobbingu snadněji. Změna evropské ekonomiky však bude mnohem náročnějším procesem – pýchou Centrální Evropy je automobilový průmysl, kde se během století vyvíjela expertíza vprodukci spalovacích motorů. Jedním z prvních kroků k bezuhlíkové ekonomice je úplný zákaz spalovacích motorů, což znamená velkou výzvu pro průmyslové regiony Centrální Evropy. Dobrým signálem je však to, že i zdejší automobilky si to uvědomují a každá má své prototypy elektromobilů.

Zodpovědnost za klimatickou změnu nesmí ležet na bedrech jednotlivců. Je potřeba změna systému

V reakci na jeden z dotazů publika profesor Sachs uvedl, že změny na individuální úrovni nemají velký dopad na změny klimatu. Každý z nás potřebuje vytápět, nabíjet telefon, dopravit se do práce – důležitý je pro nás výsledek těchto aktivit, nikoliv to, jaké zdroje energie byly použity k dosažení těchto cílů. Nutné je podotknout, že u většiny případů lidských aktivit, které mají příznačný dopad na klima, možnost individuální volby není úplně možná. Proto je potřeba změna ekonomického systému, který spočívá v dekarbonizaci ekonomiky a vyřeší otázky individuální volby. Nicméně  existují individuální rozhodnutí, která mohou mít podstatný vliv – jako je vegetariánská strava. 

Není čas na návrat k preindustrálnímu životu

Na planetě Zemi je nás 8 miliard. Bohužel, návrat k jednoduchému životu už není možný – Země může uživit pouze 50 milionů obyvatel, kteří by toužili po návratu časů před průmyslovou revolucí. Každý z nás potřebuje decentní život, a proto dopady lidstva na životní prostředí by měly být řešeny současnými technologiemi. Tuto zprávu přineslo i 6. Fórum udržitelného rozvoje, které ukázalo řadu příkladů dobré praxe v oblasti digitálních řešení pro dosažení Cílů udržitelného rozvoje.