Další ze série webinářů Hotspot Talks přinesl živou a informacemi nabitou diskusi, tentokrát na téma biodiverzita a cirkulární ekonomika. Jak máme čelit šestému masovému vymírání druhů, které právě probíhá? Kterých firem se ztráta biodiverzity dotkne? Dle průzkumu Evropské centrální banky až 72 % společností eurozóny a tři čtvrtiny bankovních úvěrů v regionu jsou vystaveny ztrátě biologické rozmanitosti. Extrémně rychlý úbytek biodiverzity dnes nelze zvrátit tradičními opatřeními. Vytváření národních parků či obnova poškozených území nepostačují, byť jsou stále důležité. Na co se tedy zaměřit?
Potravinové systémy a zemědělství stojí v centru problémů rychlé ztráty biodiverzity. Tuto příčinu hned v úvodu pojmenoval Petr Novotný, vedoucí oddělení konzultací z INCIEN: „Studie ukazují, že hlavní příčinou ztráty biodiverzity je způsob, jak funguje zemědělství a potravinářství – tyto sektory zodpovídají za úbytek přírodní pestrosti v rozsahu 50–60 %. Musíme tedy rychle a od základu změnit způsob, jak vyrábíme a užíváme jídlo, tak aby byl více regenerativní a cirkulární.”
V čele boje proti úbytku biologické rozmanitosti se tedy objevuje koncept cirkulární ekonomiky. Petr Novotný se proto zaměřil na vysvětlení klíčových bodů studie Tackling root causes Halting biodiversity loss through the circular economy (2022). Studie popisuje, že přechod na cirkulární ekonomiku na globální úrovni dokáže zvrátit úbytek biologické rozmanitosti na Zemi. Cirkulární přístupy totiž v ekonomice omezují plýtvání primárními zdroji, pomáhají předcházet znečištění a emisím. „Hlavním poznatkem této studie je, že reformu zemědělství už nelze obejít. Posun k cirkularitě v potravinářském a zemědělském sektoru totiž nejvíce přispívá k obnově biologické rozmanitosti. Bez reformy těchto sektorů lze úbytek biologické rozmanitosti omezit, ale ne zcela zastavit,” shrnuje klíčové výsledky studie Petr Novotný.
Dnešní potravinové systémy – zátěž nejen pro přírodu, ale i pro naše zdraví
Jak nakrmit rostoucí globální populaci a zároveň neškodit přírodě? Odpovědi přinesla Lenka Fryčová z WWF Česko. Potvrdila, že dnešní potravinové systémy jsou hlavní příčinou ztráty biodiverzity a že naše aktuální potravinové systémy zásadně ovlivňují i změnu klimatu: „Dle odhadů se totiž až 30 % emisí skleníkových plynů pojí s produkcí jídla,” vysvětluje Fryčová.
Poukázala také na ty negativní zdravotní dopady potravinových systémů, které se často přehlíží. Současné potravinové systémy se vyznačují jednostrannou produkcí několika globálních potravinářských komodit – pšenice, rýže, brambor, kukuřice, sóji a cukrové třtiny. Tato unifikace výroby a spotřeby jídla podle ní představuje extrémní zátěž nejen pro přírodu, ale také pro naše zdraví. Pokud bychom zvýšili pestrost potravinových systémů, bude to mít pozitivní dopad také na naše zdraví. „Jako lidstvo bychom měli přejít na mnohem pestřejší stravování a produkci potravin. Větší pestrost bude mít následně pozitivní dopad nejen na biodiverzitu, ale i na naše zdraví,” objasňuje Lenka.
Potřebujeme produkovat více potravin
Stepan Vashkevich z INCIEN v diskuzi uvažuje, že tato unifikace výroby a spotřeby potravin navíc snižuje odolnost potravinových systémů, což pozorujeme právě teď, během války na Ukrajině. V důsledku války dnes existují tlaky na zvyšování globální produkce potravin a naopak snižování nároků na její environmentální standardy. Lenka Fryčová ale nesouhlasí. „Data ukazují pravý opak – v Evropě máme obchodní přebytky potravin a silný deficit stravování z nutričního pohledu. To znamená, že nepotřebujeme produkovat ještě více potravin. Celosvětově se vyplýtvá přibližně ⅓ jídla. V EU je to asi 170 kg na osobu ročně, v Česku 50–80 kg. Co tedy potřebujeme, je jinak vyrábět a jinak spotřebovávat potraviny. Snižovat naší závislost na dovozu, snižovat ekologickou stopu, postavit naši evropskou produkci potravin na udržitelném základě, omezit plýtvání a zlepšovat zdraví lidí díky vyváženější stravě,” uzavírá.
Lesy v novém standardu FSC jsou odolnější a jejich podíl roste
V rámci ochrany biodiverzity ale máme i dobré zprávy. Data ukazují, že pokud se už v Česku pustíme do ochrany přírody, umíme dosáhnout jednoznačného pokroku. Příkladem je růst podílů lesů, v nichž se hospodaří dle udržitelného standardu FSC. „Jedná se o certifikovaný model péče o lesy, který je založen na postupném a průběžném čerpání zdrojů. Na rozdíl od tradičního modelu, kdy se sází lesní monokultury a probíhá plošná těžba (holoseče). Dá se říct, že FSC je více cirkulární model lesnictví,” vysvětluje Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Aktuálně v FSC režimu hospodaří už 5 % lesů na území ČR.
Jak měříme úbytek biodiverzity?
Jaké jsou ekonomické důsledky ztráty přírodní rozmanitosti? A je možné úbytek biodiverzity nějak vyjádřit v penězích? Tyto důležité otázky zazněly v závěrečné části diskuze Hotspot Talku. Některé ukazatele úbytku biodiverzity se dají dobře vyjádřit v penězích. Vojtěch Kotecký například představil data ukazující, že v důsledku erozí přicházíme o ornou půdu v hodnotě kolem 18 miliard korun ročně. To představuje přibližně čtvrtinu ročních výnosů z produkce rostlinné výroby v Česku. Aktuální data dále ukazují, že naše příroda chudne – klesají počty hmyzu i dalších zvířat v agrární krajině (např. zajíců a ptáků). Klesající počty opylovačů mají následně prokazatelně negativní vliv na finanční výnosy zemědělské produkce.
Vojtěch Kotecký poukazuje na to, že ekonomickými důsledky ztráty biodiverzity se dnes zabývá také Evropská centrální banka. ECB studovala údaje o 4,2 milionu společností v 20 zemích eurozóny, aby vyhodnotila, kolik z nich spoléhá na alespoň jednu „službu související s přírodou“, jako je opylování, čistá voda, zdravá půda, dřevo nebo písek. S jakým výsledkem? Frank Elderson, člen představenstva Evropské centrální banky, potvrdil, že 72 % společností eurozóny a tři čtvrtiny bankovních úvěrů v regionu jsou vystaveny ztrátě biologické rozmanitosti…
Víte, že k tématu biodiverzity v české krajině přispěl nedávno Český cirkulární hotspot také svou studií zaměřenou na cirkularitu v dřevozpracujícím průmyslu a lesnictví v ČR?
Více o studii zde
________________________________
Zaujal vás tento Hotspot Talk?
Hotspot Talks jsou pravidelné webináře organizované Českým cirkulárním hotspotem. To nejlepší z dalších Hotspot Talks najdete na webu zajimej.se. Sledujte novinky Českého cirkulárního hotspotu a buďte v centru pozitivních změn ekonomiky. Společně můžeme vytvářet udržitelnější a efektivnější hospodářství prostřednictvím cirkulárních principů.
Fotky: Unsplash.com, Cam James