Bez systému záloh bude obtížné naplnit recyklační cíle EU
Podle revidované evropské směrnice o odpadech bude po členských státech EU požadována recyklace 55 % odpadu do roku 2025, 60 % do roku 2030 a 65 % do roku 2035. Pro obaly jsou cíle nastaveny ještě výš: recyklace 65 % do roku 2025 a 70 % do roku 2030. Součástí toho je cílová minimální míra recyklace 55 % plastových obalů, 80 % železných kovů a 60 % hliníkových obalů.
Kromě̌ zákazu některých jednorázových plastových produktů se do roku 2029 bude muset zajistit sběr 90 % jednorázových plastových lahví od nápojů s mezidobým cílem 77 % v roce 2025. Povinný 25% obsah rPET v PET lahvích do roku 2025 má být zvýšen na 30 % do roku 2030.
Právě vysoké cíle pro zpětný odběr PET lahví a povinný obsah recyklovaného materiálu rPET jsou důvody, proč někteří výrobci balených nápojů, recyklační firmy i environmentální organizace volají po zavedení systému záloh. Ze zkušenosti zemí, které zálohy mají, se ukazuje, že návratnost použitých PET je vyšší než u zemí, kde se PET lahve vyhazují do kontejnerů společně s ostatními plasty. Zálohy také snižují množství nápojových obalů pohozených ve volné přírodě.
Pro výrobu rPET jsou zálohy ještě významnější. Materiál má totiž přísné požadavky na čistotu a kvalitu, aby byl zdravotně nezávadný a vhodný pro styk s potravinami a mohl se znovu používat pro výrobu nápojových PET lahví. Tyto požadavky ale bohužel PET lahve vytříděné z ostatních plastových odpadů často nenaplňují, a na trhu je tak momentálně akutní nedostatek rPET, který se bude se zpřísňováním požadavků ještě zvyšovat.
Zálohování pomůže k cirkulárním tokům materiálů
Z pohledu cirkulární ekonomiky dávají zálohy obrovský smysl. Zajistí totiž, aby PET materiál cirkuloval v nových PET lahvích a neztrácel se na skládkách či ve spalovnách. Podle Institutu Cirkulární Ekonomiky přinese zálohový systém do Česka precizní evidenci materiálu, uzavírání materiálových toků a skutečnou recyklaci cenných surovin.
„Zálohování nápojových obalů je efektivní systém nejen k dosažení evropských recyklačních cílů, ale i k uzavírání materiálových toků, které jsou důležité pro cirkulární ekonomiku.“ vysvětluje Štěpán Vashkevich z Institutu Cirkulární Ekonomiky a dodává, že je důležité nezapomínat při debatě o zálohách na nápojové plechovky: „Sběr plechovek je v současnosti naprosto tristní – podle údajů EKO-KOM se vytřídí maximálně 35 % plechovek uvedených na trh, číslo jejich skutečné recyklace je ještě nižší. Jen za rok 2019 jsme takto ztratili cca 7 800 tun hliníku. Poptávka po nápojích v plechovkách ale neustále roste. Jen za posledních deset let se jejich číslo zvýšilo o 200 %.“
I v Česku je poptávka po systému zálohování
Česká platforma Zálohujme.cz sdružuje firmy a instituce, které by si přály systém záloh zavést i u nás. V Česku totiž momentálně končí v kontejnerech pouze 69 % PET lahví uvedených na trh a není moc prostoru pro zlepšení až na 90 %, které vyžaduje evropská směrnice o odpadech už od roku 2029. K iniciativě se připojily jak nápojové firmy, tak různé neziskové organizace, jednotlivci i slavné osobnosti. Zatím se však nedaří systém záloh na národní úrovni prosadit.
