Cirkulární ekonomika je prioritou číslo jedna pro novou Evropskou zelenou dohodu nové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, oznámil Kęstutis Sadauskas, ředitel oddělení pro cirkulární ekonomiku a zelený růst.

První akční plán cirkulární ekonomiky, který byl představen v roce 2015, obsahoval zákaz jednorázových plastů jako jsou příbory či krabičky na jídlo. Do roku 2030 by mělo být podle nových pravidel z minulého roku 70 % obalů recyklováno. Podle Sadauskase se jedná jen „o začátek cesty.“ Komise teď připravuje druhý akční plán, který by měl být představen brzy po zahájení jejího působení.

Cirkulární ekonomika má pomoci snížit 50 % emisí

Už teď je jasné, že rozměr nového plánu bude podstatně větší. Leyenová chce, aby byla EU uhlíkově neutrální do roku 2050, přičemž cirkulární ekonomika by se měla postarat o polovinu snižování emisí, které se v rámci Zelené dohody chystá.

„Cirkularita může přemostit polovinu mezery k naplnění cíle 1,5° C“, řekl Sadauskas, když mluvil o těžkém průmyslu, který by mohl přechodem na cirkulární ekonomiku snížit emise o „stovky miliónů tun CO2.“ Je potřeba toho ještě hodně udělat, zatím jsme jen položili základy. Předpokládá se, že globální spotřeba zdrojů se v následujících 40 letech zdvojnásobí a většina těchto materiálů se ještě pořád stává odpadem, zdůraznil Sadauskas. „Žijeme v lineárním světě, v němž nový život získává pouze 12 % materiálů.“

Spousta nápadů

Existuje spousta nápadů, co v oblasti cirkulární ekonomiky dělat. V říjnu přijaly členské státy EU závěry k legislativě o cirkulární ekonomice, které říkají, že „jsou zapotřebí další ambiciózní snahy ke stimulaci systematického přechodu na udržitelnou společnost“.

Národní vlády vyzvaly Komisi, aby adaptovala nový akční plán cirkulární ekonomiky se zacílením na průmysl, na který se minulý balíček nezaměřoval, jako je textilní, dopravní, potravinářský a stavební a demoliční průmysl.

Rada EU vyžaduje více prostředků ke zlepšení recyklace a znovupoužití baterií a plastů a položila otázku Komisi, jestli je možné rozšířit principy ekodesignu na nové skupiny produktů jako jsou počítače a chytré telefony.

Mezi další nápady, se kterými Rada přišla, bylo zavedení nových EU kritérií na trvanlivost, opravitelnost a recyklovatelnost produktů společně se zavedením minimálního podílu recyklovaných materiálů do výroby nových produktů.

Dopady na společnost

Politici jsou vskutku motivovaní, ale zároveň jsou ostražití v tom, jaký by regulace mohly mít dopad na konkurenceschopnost průmyslu a ceny zboží každodenní spotřeby.

Sadauskas jejich obavy chápe, zároveň pobídl firmy k adaptaci cirkulárních byznys modelů a varoval, že riskují krach, pokud se jim to nepodaří.

„Cirkulární ekonomika je přechod, který má být občas trochu tvrdý a občas rušivý, cílem je, aby firmy, které zůstanou dělat věci postaru, prostě zkrachovaly.“ Vysvětlil Sadauskas na příkladu firem, které vyráběly polystyrenové krabičky na jídlo a po zákazu musely přestat, protože po nich klesla poptávka.

Ale transformace je možná. Například belgická firma Umicore, která byla původně firmou těžařskou a teď je považována za jednoho z největších šampionů EU v recyklaci vzácných kovů, je toho žárným příkladem. Nic ale není ideální. Umicore bojuje se zákazem dovozu odpadů mezi státy, který brání vytvoření systému na recyklaci baterií v Evropě.

Komise si je problému vědoma a plánuje pravidla přezkoumat. Sadauskas uvedl, že má první návrh už na stole, ale varoval, že se to pravděpodobně nebude státům EU líbit, protože si navzájem, co se týče odpadu, nedůvěřují.

Převzato z:
https://www.euractiv.com/section/circular-economy/news/circular-economy-is-number-one-priority-of-european-green-deal/

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here