Evropa si klade ambiciózní cíle pro následující 3 dekády. Původní záměr Evropské unie byl do roku 2030 snížit množství emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o 40 %. Nyní se Evropská komise pod vedením Ursuly Von Der Leyen rozhodla tyto cíle ještě zpřísnit. Reagovala tak i na stav klimatické nouze vyhlášený parlamentem v listopadu letošního roku. Do roku 2030 by měla EU snížit emise o 50 %, ideálně až o 55 %. Do roku 2050 by se pak měla stát klimaticky neutrálním kontinentem a motivovat ostatní světové velmoci v cestě za podobnými cíli.
Biodiverzita a vymírání druhů
Jednou z podstatných částí Evropské zelené dohody (nebo také Zeleného údělu) bude řešení výrazné ztráty rozmanitosti druhů a jejich vymírání, které se děje celosvětově. Budou činěny razantní kroky proti odlesňování evropského kontinentu a značná část investic půjde do nové výsadby stromů. Stejně tak bude část peněz nyní alokovaná pro zemědělství přesunuta do oblastí, které budou měnit nynější hospodaření s půdou za udržitelnější.
Cirkulární ekonomika
Cirkulární model ekonomiky se těší největší pozornosti u Evropské komise. Do budoucna se mluví například o možnostech označování produktů podle míry jejich cirkularity. Do bezuhlíkové a cirkulární ekonomiky bude během následujících 10 let investován jeden bilion eur.
Cirkulární ekonomika v sobě zahrnuje samozřejmě také prvky práce s elektřinou, kde si Komise klade cíle do roku 2050 fungovat ze 100 % na obnovitelných zdrojích, do kterých bude patřit i biomasa, která zatím v ČR nedostává takový prostor, jaký by si zasloužila.
Ze zákulisních informací vyplývá, že se bude dbát například na ekodesign produktů. Bude se řešit, jak vzniku odpadů účinně předcházet. Vzniknout by mohla také plastová daň. Energie se upře směrem k boji s nebezpečnými chemikáliemi, které se používají například v zemědělství.
Vážně diskutovaným nástrojem bude tzv. uhlíkové clo. To bude mít za cíl srovnat podmínky evropských firem, jež budou vyrábět produkty udržitelně a cirkulárně, což zvedne jejich náklady oproti firmám vyrábějící produkty neeticky a neekologicky například v rozvojových zemích. Tento nástroj by zároveň měl být motivační pro ekonomiky mimo EU, aby se také pouštěly do naplňování cílů směřujících k snižování emisí.
Jak zmiňuje deník The Guardian: „Téměř každá podstatná část evropské ekonomiky bude přehodnocena ve světle klimatické a ekologické krize.“ Chystají se tak velké věci, které není radno podceňovat a ignorovat. Budou mít s největší pravděpodobností velké dopady na životy každého z nás, stejně jako na každou českou firmu.
Česká republika se spolu s Polskem a Maďarskem nejspíše dočká peněz navíc v hodnotě 100 miliard euro v následujících 7 letech, které budou mířit právě do oblasti obnovitelných zdrojů a pomůžou tak těmto státům urychlit uzavření uhelných elektráren, které jsou výrazným emitentem skleníkových plynů a dalších látek značně zhoršujících kvalitu ovzduší.
Příliš ambiciózní? Nebo naopak málo?
Z řad politiků slyšíme kritiku, že cíle jsou příliš ambiciózní a že bude náročné či nemožné je plnit. Z Česka se ozývá, že bez jaderné energetiky to nepůjde, ač některé další evropské státy jako Rakousko či Lucembursko o tom nechtějí ani slyšet. Od některých europoslanců slyšíme, že se jedná o naskakování na vlnu klimatického alarmismu, který není racionální.
Z druhé strany slyšíme, že se Evropská komise drží zpátky a měla by si stanovit vyšší cíle. Tyto hlasy můžeme slyšet konkrétně od World Wildlife Fund (WWF) a Greenpeace. Obě organizace volají po ještě větším omezování. Do roku 2030 by podle nich mělo být dosaženo redukce CO2 v rozsahu 60-65 % a uhlíková neutralita by měla přijít o deset let dříve, to znamená už v roce 2040.
Nyní bude do léta roku 2020 probíhat ladění konkrétních opatření a připravování legislativních ukotvení těchto plánů v gesci Evropské Komise. Povedou se také jednání na úrovni Evropského parlamentu a Evropské rady. V létě by měl být přednesen konkrétní plán, jak se Green Deal začne naplňovat.
