Cesta ke komunálnímu odpadu bez nápojových kartonů

Čárové kódy se pomalu stávají součásti efektivního odpadového hospodářství mnoha obcí.

Cirkulární ekonomika je modelem ideálního nakládání s odpadem. Ta předpokládá, že je možné znovu využít téměř všechen odpad, který vyprodukujeme. To je totiž cenná komodita, kterou můžeme využívat stejně dobře, jako jiné zdroje. Rozdíl je však ten, že produkty, které se staly odpadem, byly již jednou vytěženy a zpracovány a jejich znovuvyužitím tedy přispíváme k ochraně životního prostředí hned několikrát. Jednak snižujeme množství uloženého odpadu na skládkách, což znečišťuje půdu, vodu i vzduch. Dále redukujeme těžbu neobnovitelných přírodních zdrojů, jako je ropa či kov. I využití strojů k těžbě a dopravních prostředků k transportu se významně sníží díky využití každé součásti komunálního odpadu.

Institut cirkulární ekonomiky, z. ú. (INCIEN) se ve spolupráci s firmou Tetra Pak letos zaměřil na  nedostatky v třídění nápojových kartonů ve třech částech Prahy. Součástí výzkumu bylo mapování stávajícího počtu, stavu a využitelnosti kontejnerů na sběr nápojových kartonů. Na to následovala také anketa mezi občany, která zjišťovala, jak občané třídí a co si o současných možnostech myslí. Obsáhlý výzkum na Praze 3, 7 a 13 odhalil několik podstatných informací. Přesto, že se objem nádob i jejich hustota na km2 v jednotlivých částech liší, průměrně občané těchto městských částí vytřídí stejné množství nápojových kartonů (0,71 kg na obyvatele), což je stále zhruba jen polovina toho, co vyprodukují. Tento údaj také potvrzuje anketa, ve které se pracovníci INCIEN dozvěděli, že nápojové kartony třídí zhruba polovina obyvatel. S hustotou umístění nádob je na tom nejlépe Praha 7 s počtem 5,55 sběrných míst na km2, druhá je Praha 13 s číslem 10,7 na km2 a poslední je Praha 3 s počtem 16 míst na km2.

snimek-obrazovky-2016-12-11-v-22-51-24

Anketa mezi obyvateli dále ukázala, že občané odpad třídit chtějí. Bohužel však většina z nich s možnostmi třídění nápojových kartonů spokojena není. Často nevědí, že se nápojové kartony dají třídit, nebo si stěžují, že kontejnery jsou přeplněné či chybí. INCIEN proto například v městské části Praha 7 ve spolupráci s oborem životního prostředí vytipoval místa, kde by mohla být kapacita navýšena díky 20ti novým nádobám na nápojové kartony, což v přepočtu znamená navýšení o 45 % současně instalované kapacity. Toto doporučení reflektuje i komentáře, kterými měli obyvatelé možnost doplnit dotazníkové šetření, jehož se účastnili.

INCIEN také důraznil potřebu informovat občany o tom, jak se nápojové kartony dají znovu využívat. Například na území Prahy 7 v rámci aktivit navazujících na průzkum byly mateřských i základním školám nabídnuty osvětové aktivity o třídění odpadů pro žáky.

Při dobré spolupráci obyvatel, městské části a organizace jako je například INCIEN, vše naznačuje tomu, že bychom se mohli stále více přibližovat ideálnímu využití odpadu. Možná po nás tedy jednou zůstane zdravá čistá krajina namísto zatravněných kopců odpadu, které se jako domov pouze tváří. Důležité je proto myslet na to, že každý odpad může najít svoje využití a že třídění odpadů má skutečně smysl.

Věděli jste, že…

… sběr nápojových kartonů se může v jednotlivých městech a obcích lišit? Někde s plasty, papírem, ale i samostaně jako tady v Praze. Sjednocujícím prvkem je oranžová nálepka na kontejneru. 

… nápojové kartony jsou z více jak 70% vyrobeny z kvalitního papíru, zbytek je plast a hliník, který znemožňuje pronikání světla a tím uchovaná produkt déle bez přidaných konzervantů. Recyklace nápojových kartonů probíhá podobně jako u běžného papíru, tedy rozvlákní se v papírně na jednotlivé složky. Papírny tak získají kvalitní surovinu a tím  šetří peníze i chrání lesy. Z nápojových kartonů se vyrábí například kuchyňské utěrky, kapesníčky či tašky na nákup. Plast a hliník jsou bud na místě energeticky využity, nebo se posílají na další zpracování. Dalším dobrým příkladem recyklace je lisování nápojových kartonů do izolačních a stavebních desek, příkladem je česká firma Flexibau.

… nápojové kartony s certifikací FSC® jsou vyrobeny ze dřeva pocházejícího ze zodpovědně obhospodařovaných lesů a jiných odpovědných zdrojů? Jen tak budete mít záruku, že pomáháte chránit lesy. O to se stará nezisková organizace Forest Stewardship Council® (FSC®), která pomáhá chránit mizející, ohrožené a devastované lesy a ty zodpovědně obhospodařované nezávisle certifikuje. Od roku 2007 Tetra Pak vyrobil vice jak 200 miliard obalů označených logem FSC® .

 

Autor: Magdalena Hronová

Institutu Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Taky by vás mohlo zajímat