Na konci března 2019 se vydala na odbornou exkurzi do Osla z Prahy delegace, která se skládala ze zástupců Hlavního města Prahy (v čele s náměstkem odboru životního prostředí Petrem Hlubučkem) a zástupců společnosti Pražské Služby, a.s. (v čele s generálním ředitelem Patrikem Romanem a ředitelem ZEVO Malešice Alešem Bláhou). Cílem exkurze bylo seznámit se s tím, jakým způsobem je problematika bioodpadů řešena v zahraničí a jakým způsobem se využívá vyprodukovaný bioplyn.

Do Norska se jelo hlavně kvůli inspiraci a příkladům dobré praxe do dvou lokalit – optické dotřiďovací linky a ZEVO Haraldrud a samotné bioplynové stanice Romerike. V hlavním městě Norska se model svozu odpadů od občanů výrazně liší od toho, na co jsme zvyklí v Česku, nicméně má řadu výhod, které spočívají především ve výrazně větší míře vytříděných komodit (konkrétně bioodpadu) a také způsobech jejich zpracování.

Třídění odpadu efektivněji  díky jednoduššímu sběru a optickému třídění

Odpad v Oslu se třídí poměrně jednoduše – občané získávají zdarma zelené pytle z kompostovatelného bioplastu na bioodpad a modré na plasty. Když se naplní, občan je hodí do kontejneru, do kterého se dávají tři typy odpadu dohromady – bioodpad, plasty a směsný komunální odpad. Papír, sklo a kovy se sbírají zvlášť do specializovaných kontejnerů. Směs různobarevných pytlů pak následně putuje na optickou třídící linku, která je dokáže díky speciálním technologiím roztřídit.

S ohledem na to, že je v Norsku zavedený systém vratných záloh pro PET lahve a hliníkové obaly, je míra recyklace plastového odpadu poněkud nízká – průměrný občan Osla vyprodukuje 17 kilo plastu za rok, z čehož může být zrecyklováno jen 7,1 kg. To je často způsobeno i velkou mírou znečištění plastových materiálů. U gastroodpadu je situace výrazně lepší – tento typ odpadu má velmi nízkou míru kontaminace a díky tomu z něj zpracovatelská stanice Romerike dokáže vyrobit velmi kvalitní hnojivo, o které mají místní zemědělci velký zájem.

V Oslu dobře fungují progresivní poplatky za svoz a zpracování komunálního odpadu, rozvinutá síť re-use center, zařízení pro energetické využití odpadu, celoroční sběr gastroodpadu, hustá síť sběrných hnízd pro tříděný odpad a jeho zpracování a recyklace, díky čemuž téměř žádný odpad neputuje na skládku.

Jak vypadá takový systém třídění v praxi? Podívejte se na video přímo z optické třídicí linky Haraldrud:

Jak to funguje v bioplynové stanici?

Zelené pytle, které jste mohli zahlédnout ve videu, putují do bioplynové stanice Romerike, kde procházejí procesem zbavování nečistot a hygienizace. Stanice ročně zpracuje 50 000 tun gastroodpadu, což je zhruba polovina toho, co se vyprodukuje v Praze. Výstupním produktem bioplynové stanice je biometan, který pohání městskou hromadnou dopravu, a taky organické hnojivo, které používají především okolní zemědělci. Z jedné tuny gastroodpadu vznikají 2 metry kubické tekutého hnojiva – takzvaného digestátu, který ročně vystačí pro více než 100 lokálních farem v blízkosti bioplynové stanice. Dalším produktem je biometan, jehož se ročně vyrobí zhruba 4,5 milionu metrů kubických. Občanům Osla, kterým stanice patří, plynou z prodeje vysoké příjmy. V době, kdy se bioplynová stanice stavěla, se jednalo o poměrně nákladnou investici, která by díky současným technologiím byla o hodně nižší.

Romerike, bioplynová stanice
Uvnitř Romerike

Proces zpracování gastroodpadu stojí na principu anaerobní digesce, při níž mikroorganismy bez přístupu vzduchu rozkládají organickou hmotu, díky čemuž vzniká bioplyn, který se skládá z 60 % z metanu, zbytek tvoří oxid uhličitý a některé další příměsi. Metan se díky dalšímu zpracování mění na biometan, jehož fyzické a chemické vlastnosti jsou totožné jako u konvenčního metanu pocházejícího z neobnovitelných zdrojů. Biometan se pak zpracuje na stlačený plyn BioCNG, který následně putuje do Osla, aby poháněl 135 autobusů městské hromadné dopravy – to je pro Oslo klíčové, jelikož má ambici mít do roku 2020 transport bez fosilních paliv.

Jak to vypadá v bioplynové stanici Romerike? Podívejte se na video:

Inspirace pro Prahu

Norská bioplynová stanice Romerike poslouží Praze jako inspirace. Co funguje velmi dobře, je především systém předúpravy gastroodpadu před vstupem do fermentace, kdy se z něj odstraňují nečistoty. Výborně funguje i koncové nakládání s digestátem, pro který si jezdí zemědělci z okolí a mají s ním dobré zkušenosti.

Praha se však může poučit i z toho, co nefunguje zcela efektivně. Některé systémy použité v Romerike jsou příliš energeticky náročné – hygienizace probíhá pomocí procesu termotlakové hydrolýzy, přitom by stačila běžná hygienizace zahřátím na 70 stupňů po dobu 1 hodiny.

Budoucí bioplynová stanice bude možná stát v pražských Malešicích, dokáže pojmout až 100 000 tun gastroodpadu ročně a na rozdíl od Osla bude zpracovávat i odpady od živnostníků, kaváren a restaurací. Potenciál pro výrobu biometanu je vysoký – odhaduje se, že z těchto surovin vznikne až 6 900 300 m3 biometanu. Toto množství může potenciálně pohánět všechna vozidla Pražských služeb a navíc 61 autobusů městské hromadné dopravy na CNG.

Bioplynová stanice v Praze je investicí do budoucnosti

Toto řešení pro bioodpad v sobě skrývá celou řadu výhod, protože nabízí řešení aktuálních problémů. Místo toho, aby gastroodpady končily na skládkách nebo snižovaly efektivitu ZEVO, poslouží jako lokální a udržitelný zdroj energie pro městskou dopravu.

„Vybudováním bioplynové stanice bychom zřejmě zajistili energii potřebnou pro provoz našich vozidel z lokálních zdrojů. Hypoteticky se bavíme o více než 700 vozidlech, které v současné době máme ve svém arsenálu. Bioodpad je významnou složku komunálního odpadu a byla by chyba nevyužít jeho energetický potenciál. Zároveň by také byla uspokojena rostoucí poptávka občanů po ekologickém zpracování biologického odpadu,“ říká mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Spalování BioCNG produkuje výrazně méně emisí skleníkových plynů a nepřispívá k produkci prachových částic. Dalším produktem bioplynové stanice je navíc organické hnojivo, které je nanejvýš vhodné pro zemědělskou půdu, která trpí zvýšenou chemizací a dlouhotrvajícím suchem.

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here