V rozhovoru jsme si povídali o výzvách, kterým čelilo Nizozemsko během přechodu na cirkulární ekonomiku, současných výzvách v plastovém průmyslu, ale také  o tom, jaké první kroky by mělo udělat Česko, aby se stalo jedničkou v cirkulární ekonomice.

Jednou z nejvíce znepokojujících věcí, které jste řekl během konference, bylo, že přechod z 50% míry skládkování, které v současné době máme v České republice, na 1%, jež mají některé státy v západní Evropě, může trvat až 20 let. Existují nějaké možnosti, jak tento proces urychlit? Jaké by měly být první kroky k urychlení změny v našem kontextu?

Lze toho dosáhnout i za deset let, protože již existuje velké množství know-how a zkušeností se sběrem a recyklací toků bioodpadu a stavebního a demoličního odpadu. Tyto typy odpadů tvoří většinu toho, co dnes putuje na skládky. Můžete tedy využít inovace, které vznikly před 10–20 lety, a postupovat mnohem rychleji.

Tyto inovace u nás před 20 lety nebyly, teď je ale máme k dispozici. Je důležitá také skutečnost, že žijeme v digitálním věku, což může drasticky urychlit a usnadnit proces uzavírání materiálových toků. Jaké byly největší výzvy pro start cirkulární ekonomiky před 20 lety v Nizozemsku?

Když se připravovala k implementaci daň ze skládkování, bylo slyšet hodně naštvaných hlasů ze strany mnoha firem i občanů. Změna statu quo se jim nelíbila především proto, že se zvýšily náklady, ale také kvůli tomu, že nevěřili, že můžeme zpracovat náš odpad jiným způsobem. Jiné nizozemské společnosti viděly výhodu v tom, že můžou podnikat jinak – mít nový business ze starých materiálů. Ti, kteří chápali výhody plynoucí ze sběru a recyklace odpadu jiným způsobem, jsou nyní skutečnými podnikateli. Pokud jde o hlasy dotčených podniků a lidí, kterým se daň ze skládkování nelíbila – už nejsou slyšet.

Doufejme, že tyto změny v uvažování brzy přijdou také do České republiky. Přijde mi zajímavé, že v síti Cirkulárních hotspotů pracujete s pěti různými oblastmi implementace cirkulární ekonomiky – jsou to potravinový odpad a biomasa, plasty, zpracovatelský průmysl, stavebnictví a spotřební zboží. Máte nějakou oblast, která vás obzvlášť zajímá?

Samozřejmě, že ano – jsou to plasty! (Ton van der Giessen je generální ředitel rodinného recyklačního podniku zaměřeného na plasty v Nizozemsku – pozn. autora).

Napadá vás, jak můžeme úspěšně zavádět cirkulární ekonomiku v této oblasti? Ve statistikách vychází, že jsme jedničky v oblasti třídění odpadu, ale pokud jde o skutečnou míru recyklace, situace není tak pozitivní.

Měli byste vybudovat širokou síť sběrných, třídicích a recyklačních kapacit. A vlastně nezáleží, zda se jedná o beton, plast, biomasu – klíčem ke všemu jsou investice. Proto je velmi pozitivní, že součástí Cirkulárního Hotspotu
je Czech Invest. Budete mít spoustu začínajících podniků, které budou chtít ty kapacity budovat, ale které nebudou mít dostatek peněz. Czech Invest může pomoci jako věřitel nebo poskytnout záruku bance, která nabídne úvěr startupu.

V Nizozemsku děláme totéž – vytvořili jsme fond, abychom pomohli s poskytováním záruk za startupy. Existují také různé způsoby, jak pomoct růstu cirkulárních byznysů. Například vládní dotace, ale s nimi byste měli být opatrní – nepředotujte je. Dotace ovlivní trh pouze dočasně – je lepší přemýšlet o tom, jak penalizovat to, co už v budoucnu nechceme mít – třeba skládkování pomocí zdanění.

Cirkulární hotspoty mají také v Polsku a na Slovensku. Jaká jsou podle vás specifika našeho regionu?

Myslím, že máte spoustu výhod.  Máte mnoho velkých průmyslových odvětví a z toho plynou  technické znalosti a expertíza. Máte také velký potenciál co se týče pracovních příležitostí, jen je potřeba navigovat průmysl správným směrem. Určitě nejste pozadu, nemám takový pocit. Věřím, že jste na začátku zcela nové budoucnosti.

A načasování je správné.

Ano, absolutně, právě včas – ani příliš pozdě, ani příliš brzy. Můžete využít všech výhod toho, co už bylo vyvinuto a nemusíte znovu vymýšlet kolo.

Pokud se zamyslíte nad pěti oblastmi, o kterých jsme již mluvili, dokázal byste říct, jaké inovace jsou lehce dostupné a mají potenciál rychlé okamžité změny?

Kompostování a zpracování biomasy by mělo mít velkou prioritu. Všude na světě máme problém, že se zemědělská půda stává čím dál méně úrodnou a musíme používat syntetická hnojiva, jejichž zdroje pro výrobu jsou stále vzácnější a méně dostupné. Takže kompostování a návrat biologického odpadu do zemědělských cyklů jsou velmi důležité.

Stavební a demoliční odpad má velký potenciál především kvůli objemu, který je dnes ukládaný na skládky. Pokud jde o plasty, existují dva hlavní typy toků – tuhé plasty a měkké plastové obaly. Pro měkké plasty v potravinových obalech bych si troufl říct, že musíme uplatňovat zásady rozšířené odpovědnosti výrobců. Pokud jde o tuhý plastový odpad, podniky v Nizozemsku nepotřebují žádné dotace ani sankce ve formě rozšířené odpovědnosti výrobců, recyklační byznys může fungovat zcela nezávisle – ale pouze v případě, že nemáte jako konkurenta skládku.

Vaše továrna zpracovává tuhé plasty, ale jaká je situace v Nizozemsku s měkkými plasty, které jsou pro balení potravin tak typické?

Až do roku 2017 směřovala většina tohoto materiálu do Číny, kde byla recyklována. Čínští zpracovatelé to dělali  za cenu, které nebylo skutečně možné konkurovat. Přeprava tohoto plastového odpadu do Číny byla levnější než doprava z Rotterdamu do Mnichova – protože zpátky do Číny dříve putovaly prázdné kontejnery, začaly se zkrátka plnit odpadem. Celý tento recyklační proces probíhal také za velmi nízkých environmentálních standardů s velmi nízkou cenou práce.

Dnes jsou hranice uzavřené a já se přiznám, že jsem snil o tom, aby se to stalo. Nyní jsme schopni vybudovat recyklační průmysl i pro tento druh plastů. Máme továrnu v Nizozemsku, která se specializuje na plastovou fólii, která je typická pro balení potravin, a vyrábí z ní plastový granulát. Nicméně, abych byl upřímný, je to velmi obtížný proces.

Jak bychom ho mohli ulehčit?

Je třeba obal navrhnout tak, aby byl recyklovatelný. Jeho změna přinese pozitivní výsledky okamžitě, protože potravinové obaly mají velmi krátký životní cyklus. Jsou v oběhu v období od tří týdnů do tří měsíců, takže můžete rychle získat svůj materiál zpátky.  Pokud jde o náš typ výrobku, tuhý plast, jasně vidíte rozdíl v životním cyklu: zahradní židli nevyhazujete každý měsíc. Design pro recyklaci je skvělý, ale pouze ten nestačí – potřebujete také kultivovat povědomí spotřebitelů a změny ve způsobu myšlení výrobců, kteří musí začít vnímat tento nový obchodní model.

Jen doufám, že cirkulární ekonomika přijde i do této oblasti. Protože v INCIEN provádíme spoustu analýz komunálního odpadu a většina nádob je zahlcena plastovými obaly.

Ano, plast zabírá v kontejneru největší objem, ale jako spotřebitelé taky často nemáme v supermarketu jinou možnost – vše je v obalu (v Nizozemsku máme mnohem méně možností bezobalového nakupování než v Česku – pozn. autora). Ale měli bychom být také opatrní – plastové obaly zabraňují plýtvání potravinami, takže je do jisté míry potřebujeme. Plast je velmi, velmi dobrý produkt, je to produkt budoucnosti. Musíme mít ale na mysli důsledky plynoucí z jeho nadužívání.

Domníváte se, že bioplasty jsou řešením budoucnosti?

Ano. Ale pouze ty, které vznikají na základě biologických materiálů (bio-based), nikoliv ty, které jsou biorozložitelné. Jedná se ale pouze o část řešení, protože planeta Země je příliš velká na to, abychom měli jedno řešení všech problémů. S ohledem na to, v jakém stavu je planeta dnes, je zapotřebí mnoho různých řešení, jedno nikdy nestačí. Měla by to být mozaika řešení tak, jak je to například u obnovitelné energie – nemůžete se spolehnout pouze na jeden zdroj.

Naše planeta čelí obrovským výzvám, a mít dokonalou recyklaci nestačí – potřebujeme komplexní přístup, který spojuje cirkulární ekonomiku, přechod na obnovitelné zdroje energie a změny v ekonomických strukturách.

Přesně tak. A jak jsem se zmínil ve své prezentaci při představení sítě Cirkulárních hotspotů, jsem součástí generace, která tyto problémy částečně způsobila. Jsem rád, že k přechodu můžu nějak přispět – a co se mi osobně nejvíce líbí je to, že můžu inspirovat mladé lidi, kteří tuto změnu povedou.

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here