tržnice, farmářské trhy, nákup

Na jaře publikovaná studie Ministerstva životního prostředí nabízí řadu strategií přechodu na bezodpadový formát populárních farmářských trhů. Na základě hodnocení již existujících bezobalových aktivit vydává sadu doporučení pro každý typ prodávaného zboží a radí jak se vyhnout zbytečnému odpadu.

Studie je součástí kampaně „Dost bylo plastu“, která sdružuje jednotlivé podnikatelské a veřejné iniciativy ke snížení nadbytečné produkce plastu. Nyní se součásti této iniciativy můžou stát i farmářské trhy. Po několika úspěšných projektech – například omezení použití jednorázových kelímků na kávu na pražské Náplavce, nebo bezobalovém farmářském trhu na Heřmaňáku v Praze 7, hledá Ministerstvo cesty k rozšíření příkladů dobré praxe ve větším měřítku.

V rámci šetření bylo provedeno 20 osobních rozhovorů s jednotlivými prodejci různých typů zboží zastoupených na farmářských trzích s cílem diskutovat možnosti zavedení prodeje do opakovaně použitelných zálohovaných obalů a také do vlastních obalů. Výstupy rozhovorů jsou zpracované do přehledné tabulky, kde se provozovatelé a zvídaví zákazníci můžou dočíst více o výhodách a nedostatcích jednotlivých řešení pro různé typy zboží – od piva po vajíčka. 

Pro celou řadu zboží, typicky horké nápoje, studené alkoholické a nealkoholické nápoje a pokrmy se doporučuje zavedení systému záloh a analyzuje se jeho finanční nákladnost a proveditelnost. Pro jednotlivé prodejce je nejjednodušší  možností centralizovaný systém mytí zálohovaného nádobí. K tomu je zapotřebí přípojka na vodu a elektřinu, které nejsou na všech trzích dostupné.

Ve Vídni kde mají díky vánočním trhům se systémem záloh dlouholetou zkušenost, byla vybudována sběrná a mycí stanice pro zálohované kelímky a hrnky na nápoje. Investice, kterou vyžaduje tento systém, je zcela pokryta ze záloh, které zaplatí  zákazníci. Mezi úskalí tohoto přístupu studie uvádí, že existuje nepoměr mezi výší záloh a prodávaného zboží – některé zákazníky může odradit právě výše zálohy pokud si kupují více nápojů najednou.

Studie také nabízí řadu doporučení pro pořadatele farmářských trhů. Doporučuje se nenásilnou formou edukovat zákazníky, ale také  obce, které trhy pořádají sami. Například se často volí možnost použití jednorázového nádobí z bioplastů, avšak tato možnost v současné době není zdaleka ideální, takže by si provozovatelé měli dávat pozor na to, z jakého materiálu je náhrada za jednorazové plasty vyrobena.

Obecně také platí, že čím větší a homogennější je akce, tím jednodušší je přechod na bezodpadový model – tak, například, pokud jde o vinné slavnosti nebo pivní festivaly, kde je prodej  soustředěn na jeden typ zboží, cesta pro omezení jednorazového nádobí a obalů je jednodušší. 

Na závěr studie nabízí finanční kalkulace pro několik typů strategií zavedení zálohovaného nádobí a jeho mytí ve srovnání s jednorázovým plastovým anebo kompostovatelným nádobím. Bylo zjištěno, že náklady na pořízení opakovaně použitelných nádob se můžou zdát poměrně vysoké, avšak v dlouhodobém horizontu se vyplatí. Jednotlivé propočty pro konkretní typy zboží studie doporučuje nechat vypracovat pořadatelům samotným.

Ve studii také najdeme stanoviska hygienických úřadů, které podotýkají, že prodej zboží do vlastních nádob – typicky káva do vlastního kelímku – není problém, vlastní obal zákazníka však nesmí přijít do styku s ostatními potravinami. Prodejce vám může odmítnout prodat něco do  přineseného nádobí z důvodů nebezpečí znečištění, avšak apeluje se k selskému rozumu a praktikám na místě: je totiž málo pravděpodobné, že někdo přinese znečištěný obal se zlým úmyslem.

Na závěr studie nabízí harmonogram přechodu na bezobalový model pro farmářské trhy, kde je popsán postup pro pořadatele, kteří žádají změny stávající situace. Ostatně reagují na trendy ve společnosti – farmářské trhy zažily velký rozkvět během svého vzniku, když část společnosti začala slyšet na lokální a bio produkci. Nyní žádají totéž, ale bez odpadu.

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here