Tagy Příspěvky otagované jako "greenpeace"

greenpeace

Plastový odpad okupuje naše životní prostředí, jak na zemi, tak v moři. Vědci odhadují, že v roce 2050 může být v oceánech více plastů než ryb. Greenpeace je součástí celoevropské iniciativy žádající změnu podmínek pro nakládání s odpady, a to především s těmi plastovými. Ale pokud něco chceme změnit, potřebujeme, aby nás bylo slyšet.

Přidejte své jméno k výzvě “PLAST JE PAST”, kterou vede organizace Greenpeace a pojďme změnit to, jak nakládáme s odpady a jak se chováme k oceánům a životu v nich.

Globální produkce plastových výrobků se v posledních letech dramaticky zvýšila. Největší podíl celosvětové poptávky po plastech tvoří obalové materiály (v Evropě je to 39,9 %), z nichž většina je jen na jedno použití, tedy například různé příbory, kelímky či sáčky.

Odhaduje se, že plasty již nyní tvoří 60 až 80 % procent všech odpadků v mořích a oceánech, přičemž toto číslo stále stoupá. Plasty v oceánech ohrožují život dvěma způsoby. Zvířata jako ryby a ptáci je mohou nechtěně spolknout a buď se zadusit, nebo zajít na ucpaný trávicí trakt a podvýživu. Dalším problém je možnost uškrcení či udušení kvůli různým plastovým sáčkům či zbytkům rybářských sítí.

Je čas začít jednat. První krok Vám zabere jen několik vteřin.

Zajímají Vás podrobnosti a souvislosti s cirkulární ekonomikou? Přečtěte si příspěvek Ladislava Špačka ze Sdružení chemického průmyslu, který problematiku plastů v oceánech přiblížil v souvislostech s prostředím v České republice v letním čísle Odpadového fora. 

Pozvánka na konferenci Předcházení vzniku odpadů

Na konferenci Předcházení vzniku odpadu se další členské organizace plnící principy Responsible Care zaměří zejména na předcházení vzniku odpadů při výrobě, distribuci a užití výrobků z plastů. Důraz bude položen i na ochranu vod a moří.

Zejména plasty totiž, představují hrozbu nejen pro zdraví našich vod, moří a pobřežních oblastí, ale i pro naše hospodářství a společnost. Většina odpadů, které se hromadí v mořích, vzniká při činnostech na pevnině. Nejlepší místo, kde je třeba začít tento problém světových moří řešit, se nachází na pevnině. Každoročně skončí ve světových mořích a oceánech přibližně 10 milionů tun odpadků. Plasty, zvláště pak obalové odpady z plastu, jsou hlavním typem drobného odpadu, se kterým se lze setkat v mořském prostředí.

Na rozdíl od organických materiálů se běžné typy plastů plasty v přírodě nerozkládají a hromadí se v přírodním prostředí, zejména v oceánech. Sluneční světlo, slaná voda a vlny rozloží plasty na ještě menší kousky. Oceánské proudy spolu s větry a zemskou rotací tyto částečky, z nichž některé měří pouhé mikrony, shromažďují a vytvářejí velké skvrny v oblastech zvaných odpadkové víry. Tyto odpadkové víry jsou tekuté a mění svou velikost a tvar. Odhaduje se, že největší a nejlépe prozkoumaný odpadkový vír, Severní tichomořský odpadkový vír, stáhl dohromady 3,5 milionu tun odpadu a ovlivňuje území, které je podle odhadů dvakrát rozsáhlejší než území Spojených států amerických. V našich oceánech existuje pět dalších velkých mořských vírů, kde se rovněž hromadí odpady, a to i v Atlantském oceánu.

Vzhledem k jeho velikosti a hojnému výskytu mořští živočichové a mořské ptactvo zaměňují odpad v moři s potravou. Udává se, že více než 40 % stávajících druhů velryb, delfínů a sviňuch, všech druhů mořských želv a přibližně 36 % mořských ptáků požilo odpadky v moři. Požití postihuje celá hejna ryb a mořských ptáků.

Ačkoli odpady v moři představují jen jeden z faktorů vyvíjejících tlak na zdraví mořského prostředí, vzbuzují rostoucí obavy. Kumulování plastů v přírodě a jejich dlouhá životnost tento problém dále komplikuje. Podle některých odhadů asi 80 % odpadu, které se nachází v mořském prostředí, pochází z činností probíhajících na pevnině. Řešení problému odpadu v moři musí začít tím, že se zabrání jeho vzniku.

I při řešení tohoto problému však může pomoci každý občan, děti nevyjímaje, všichni účastníci Konference Předcházení vzniku odpadů. SCHP ČR chce být řešení této problematiky ještě více nakloněn a to i jako reprezentant PlasicsEurope v ČR i spoluzakladatel Národní technologické platformy Plasty.

 

Sál se rychle zaplňuje diváky a zdá se, že za chvíli už nebude žádné volné místo. Tak velký zájem veřejnosti vzbudilo promítání filmu A Plastic Ocean, které proběhlo v rámci BUZZ talks.  Jak napovídá už samotný název projektu, na promítání filmu je navázána diskuze. Řečníky jsou tentokrát vizionáři, kteří svou činností přispívají k poražení hegemonie jednorázových plastů. Peter Hanzel z Bezobalu, Jan Freidinger z Greenpeace a Soňa Jonášová z Institutu Cirkulární Ekonomiky –  všichni jsou v plastové problematice zběhlí a navzájem se činnosti jejich organizací doplňují.  Celá akce proběhla v rámci Ozvěn filmového festivalu Země na talíři, na jehož příští ročník  se moc těšíme!

img_7919

Samotnému promítání filmu předcházela přehlídka módní kolekce Concisious Exclusive od H&M, která je výjimečná tím, že využívá revoluční materiál BIONIC®. Šaty, které ukazují krásu udržitelnosti, jsou totiž vyrobené z plastového odpadu posbíraného na březích oceánů. Manekýna, oblečená do šatů  z nových „mořských plodů“, se stala terčem pozornosti nejen diváků, ale i Obaláka, neboli Homo Cucculuse, centrálního hrdiny nové kampaně Co se mi stalo? od Bezobalu.  Obě dvě postavy demonstrují rozlišné přístupy k řešení problému nadměrného využívání jednorázových plastů.

img_7908

Film The Plastic Ocean začíná okouzlujícími záběry oceánských vod a krásou volně žijících velryb. Vzápětí rezonují záběry vod, které jsou znečištěné plástovými odpady, hlavně ve formě velmi drobných částic. Zazněla i řada alarmujících faktů: současná produkce plastu je na úrovní 300 milionů tun ročně, přitom polovina plastových výrobků je jen na jedno použití. Průměrná doba použití plastových tašek je 15 minut. Pokud tento trend bude neomezeně pokračovat, do roku 2050 bude plastů v oceánech  více než ryb a tak plasty stanou mořskými plody  21. století.

Největším problémem jsou však mikroplasty, které vznikají rozpadem větších částic pod vlivem UV záření a salinity mořské vody. Jsou velmi podobné planktonu, mořští živočichové si je tak často pletou s potravou  a ony se posouvají napříč potravním řetězcem. Problémem je i jejich toxicita vzniklá z důvodu specifické struktury takových plastů. Na jejich povrchu totiž ulpívají toxické látky, které se při trávení dostávají do tukové a ostatní tkáně těl živočichů. Tento odkaz by vás mohl zasvětit do plastové problematiky ještě více.

Film vyvolává silné emoce a nechává diváky přemýšlet o současném stavu planety. Rozhodně doporučujeme se na něj podívat, pokud jste tak ještě neučinili, tak zhlédněte trailer.

Na otázky, které zůstaly bez odpovědí, mohli hosté reagovat během diskuze, kterou moderovala Soňa Jonášová.  Peter Hanzel říká, že film ještě jednou poukázal na známý problém: sejde z očí, sejde z mysli. To, že se rádoby zbavíme plastového odpadu hodíc ho do koše, neznamená, že jeho příběh skončil. Cesta k čistému svědomí je jednoduchá – stačí postupně měnit svoje návyky a přecházet na znovupoužitelné tašky a obaly v každodenním životě. Rozhodně je na místě i občanská aktivita, jak ukazují úspěšné příklady od Jana Freidingera z Greenpeace, který léta bojoval za zákaz toxických chemikálií ve výrobě nebo za udržitelný rybolov. Soňa se domnívá, že cestou ven je nastavení nových systémů ve výrobě plastu, přechod na stoprocentně recyklovatelné obaly a cirkulární ekonomiku, která nahlíží na tuny plastového odpadu jako na zdroj.

img_7932

Na závěr BUZZ talks řečníci inspirovali hosty k malým činům, které povedou k velké změně. Nebojte se, že to nemá smysl, když cítíte, že je něco správné – udělejte to.

 

A tady jsou pro vás připravené praktické tipy, jak žít více udržitelně a bez plastů:

 

  1. Noste s sebou plátěnou tašku na nákup – tato mantra se skloňuje už od devadesátých let. Jsme rádi, že skutečně mnozí lidé tak činí, tak se připojte i vy.
  2. Dalším jednoduchým krokem je rozšíření množství plátěné výbavy na pečivo, ovoce a zeleninu. Pokud nemáte po ruce babičku, která vám to ušije ze starých látek, tak se podívejte na výtvory Českého Západu. Takové krásné pytlíky šíjí znevýhodněné komunity ze severních Čech. Socio a eko – win-win!
  3. Vlastní lahev na vodu, termohrnek na kávu a placatka na něco dobrého už v současné době není extremismus, ale součást povinné výbavy každého racionálně smýšlejícího člověka.
  4. Pokud vůči třídění máte určitou skepsi, zajeďte někdy na exkurzi do třídicí linky nebo na skládku. Po tom už žádné otázky o správnosti třídění odpadu nepřijdou v úvahu.
  5. Buďte kreativní ve vyhýbaní se plastům, přináší to spoustu zábavy a sociálních interakcí. Zkuste si třeba pořídit výbavu, díky které nebudete muset už ani jednou použít plastový sáček. Mladé Češky vymyslely náhradu za jednorázové plastové sáčky.
  6. Máte rádi minimalismus? Vyzkoušejte si například týden bez odpadů. Článek o Tadeášovi, jehož odpad se vejde do zavařovací sklenice vám může být inspirací.
  7. Plastový odpad není naším jediným problémem. Zkuste třeba dalších 12 cirkulárních tipů pro méně odpadu.

Plast v oceánech je problém, jehož skutečné měřítko přesahuje hranice naší představivosti. Existuje ještě jedno staré přísloví, které by stálo za zmínění. Co děláme v životě se ozývá ve věčnosti.  O použití plastů to platí dvojnásob.

Text a foto: Štěpán Vaškevič.

 

 

Nejnovější články

0 14
Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání...