V tomto článku si řekneme něco o službě/aplikaci Uber, která se zrodila v San Franciscu. Služba funguje asi takto: stáhnete si appku do mobilu, ta vám zobrazí nejbližší dostupné vozy, jeden si objednáte a pak už jen čekáte. Ve volné chvíli můžete sledovat polohu vozu nebo zavolat řidiči (což je mnohem pohodlnější cesta domluvy, než přes dispečink). Auta dokonce nabízejí i menší občerstvení (cena je zahrnuta v nástupní sazbě). Účet je vám pak zaslán emailem. Mně osobně takováto služba do 21. století, zaplněného mobilní elektronikou perfektně sedí.
A teď proč tohle téma. Uber operuje v 45 zemích a více než 100 městech po celém světě. Na spoustě místech se ovšem potýká s problémy a stížnostmi ze stran taxikářů. Jejich služby jsou totiž ve většině případů lepší a levnější než tradiční taxi služby. Taxíky tedy ztrácejí zákazníky a výdělek. Na jejich stranu se ale většinou přiklánějí i úřady. Uber, fungující i v Evropě (v Praze od srpna 2014) o tom ví své. Argument, který úřady používají je tento: řidiči firmy Uber nemají potřebná povolení a pojištění pro přepravu osob. Ve vozech není žádný taxametr, cena se počítá přes mobilní aplikaci. Služba byla tedy zakázána v Bruselu či v Německu (kde byl zákaz po několika měsících zase zrušen). V Polsku zatím funguje, ale i tam už si na ni brousí zuby politici. V Paříží byla firma donucela změnit systém účtování plateb, funguje ale dál. V Praze bylo vozidlo Uber odstaveno a firmě udělena pokuta. Jejím dalším fungováním se zabývají úřady…
Chápu, že se zlobí taxikáři, protože přicházejí o práci. Chápu, že se ‚zlobí‘ úřady a státy, které dohlíží na poctivé podnikání (a hlavně je štve, že přicházejí o peníze na daních, kterým se Uber celkem snadno vyhýbá díky svému platebnímu systému). Celé mi to ale přijde jako zoufalý boj zkostnatělého systému proti moderní době, který dříve či pozdě prostě musí prohrát. Příkladem nám může být boj hudebního průmyslu proti online hudbě. Pokrok přeci nezastavíš… Rád bych ještě zmínil jedno moudro, které jsem si vyslechl od manažera společnosti Nestlé: úspěšný je ten, kdo se nebojí změny.
Na závěr pár vět o trošku jiné službě/aplikaci – Lyft. Mnohým z vás bude známý pojem ‚carpooling‘ – když kolegové, spolužáci nebo prostě jen kamarádi pravidelně sdílejí svá auta na cestě za prací, do škol, atd. Někdo takhle jezdí několikrát denně, někdo každý týden, někdo párkrát do roka. Takový způsob cestování má několik výhod a většina z nich se týká šetření – šetříte svou peněženku, šetříte svůj čas, šetříte své nervy (kdo se ještě nesetkal se zpožděným vlakem nebo autobusem, vždyť příčin je tak mnoho – počasí, lidé, opravy komunikací, poruchy strojů a v případě vlaků i sobečtí sebevrazi)… Šetření se ale netýká jen jedinců – šetří se také životní prostředí. Jedno auto místo pěti je přeci jen velký rozdíl.
A právě carpoolingem se zabývá Lyft. Přes tuto aplikaci můžete sdílet své cesty a nabrat tak případné spolucestujicí. Tato konkrétní firma ovšem působí zatím jen v USA.
Úplně na závěr pro vás máme link na carsharing/pooling v Praze – http://www.car4way.cz/
Titulní fotografie: Brad Hammonds, Flickr, 2014, CC BY 2.0
